Novinky

Kládu v oku svém neuzřel

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

POLEMIKA

Je zarážející, že ekonom Tomáš Prouza, autor komentáře Co na to volič(ova peněženka)? (LN 7. 8.), okázale ignoruje veškerá fakta týkající se problematiky daně z přidané hodnoty. Především při meziročním srovnání opomíjí mimořádný vliv změny legislativy týkající se doby uplatňování nároků na odpočet daně v dubnu minulého roku, která způsobila nadměrné inkaso DPH v květnu 2011, zatímco v dalších měsících tento vliv odezníval. To logicky způsobuje zkreslení při meziročním porovnávání, přičemž vliv zcela odezní při porovnání za plných 12 měsíců. Vynášení definitivních soudů za pouhých sedmměsíců roku je z tohoto pohledu nutně zatíženo velkou chybou.

Zcela nepravdivým tvrzením je věta „letošní zvýšení žádné dodatečné příjmy nepřineslo“. Pan Prouza jistě ví, že výnos daní je ovlivňován mnoha faktory a jen těžko lze tvrdit, že jediným z nich je změna snížené sazby. Z analýzy dostupných čísel za první čtvrtletí vyplývá, že dochází k růstu výběru DPH u položek ve snížené sazbě zhruba v očekávané výši, ale velmi výrazně (více než desetinásobně více) klesá u položek v nezměněné základní sazbě. Ta je mimochodem v sousedních státech v podstatě stejná, takže neznamená pobídku pro přeshraniční nákupy.

Kvůli poklesu důvěry ekonomických subjektů klesají spotřební výdaje a na DPH se nevybírá tolik, kolik se očekávalo na základě původní optimističtější prognózy růstu ekonomiky. Předběžně lze tedy říci, že veřejné rozpočty získají za rok 2012 ze zvýšení snížené sazby původně očekávaných zhruba 21 miliard korun navíc, protože výdaje na položky v základní sazbě zatím zhruba stagnují, ale současně se výnos DPH sníží také o zhruba 20 miliard korun, protože výdaje na položky v základní sazbě se sníží odhadem o 100 miliard. Toto snížení výnosu tak není způsobeno primárně zvýšenímsnížené sazby DPH, ale jinými faktory. Bez změny sazby DPH by se tak za stejného ekonomického vývoje inkaso snížilo o zhruba 20 miliard korun.

Pokud jde o prorůstové kroky, připomeňme panu Prouzovi alespoň opatření na podporu exportu. Jedná se už o prosazené zvýšení pojistných fondů státní pojišťovny EGAP, dotace zvýhodněných úvěrů prostřednictvím České exportní banky či nově předložený zákon týkající se poskytování zvýhodněných úvěrů prostřednictvím komerčních bank. Panu Prouzovi taktéž unikly daňové stimuly v oblasti podpory vědy a výzkumu v rámci prosazené daňové reformy.

Na závěr připomeňme, že v době, kdy Tomáš Prouza působil jako náměstek ministra financí, se daňové zatížení české ekonomiky pohybovalo o několik procentních bodů HDP výše než v současnosti. Při převodu na absolutní částky by se jednalo asi o 100 miliard korun více. To sice pan Prouza může bagatelizovat, ale je to fakt. Vláda však v drtivé většině řeší konsolidaci veřejných rozpočtů na výdajové straně. Je podivuhodné, že Tomáš Prouza, který vyčítá vládě vysoké zdanění a eristickou dialektiku, se jí sám dopouští, když vyvozuje závěry, proti kterým hovoří jím ignorovaná fakta. Ukázkově se tak chová podle úsloví třísku v oku mém nepřehlédneš, ale kládu v oku svém neuzříš.

Jakub Haas,
zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí

Nejčtenější