Novinky

Kalousek: Deficit nejde snižovat na úkor růstu

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí
  • Miroslav Kalousek
  • Rozhovor
  • Mladá fronta Dnes

* Vy i premiér jste se vyjádřili, že ve snižování schodku přibrzdíte. Jak moc?
 
Trvám na tom, že deficit za rok 2013 musí skončit pod třemi procenty a musíme ukončit řízení s Evropskou komisí o nadměrném schodku. Hlavním důvodem je věrohodnost české vlády vůči závazku, který udělala vůči Evropské unii už v roce 2010.

* Máte na mysli dodržování maastrichtského kritéria, které velí držet deficit rozpočtu pod třemi procenty HDP. Co by se stalo, kdybychom to řízení příští rok neukončili?

Přebrali jsme deficit po Fischerově vládě na úrovni 5,8 procenta. Zveřejnili jsme rozpočtovou strategii, která vyvolala velkou důvěru finančních trhů vůči schopnosti vlády ČR dát do pořádku veřejné rozpočty. Velkou psychologickou hranicí je právě ukončení řízení o nadměrném schodku v roce 2013. Informace o tom, že vláda ztratila schopnost dát do pořádku veřejné rozpočty, tak aby to řízení ukončila, by nás velmi znedůvěryhodnila. Jsem přesvědčen, že bychom na ni doplatili.

* Jak se tedy změnila vaše představa o výši rozpočtových schodků v letech 2014 a 2015?

Po dohodě s panem premiérem navrhuji vládě rozvolnění strategie konsolidace tak, že deficity státních rozpočtů na léta 2014 a 2015 by byly 90 a 80 miliard korun. Tedy letos 2,9, poté 2,7 a 2,5 procenta v roce 2015.

* Nepotrestají nás investoři kvůli tomu vyšší úrokovou sazbou na státní dluhopisy?

V okamžiku, kdy udržíme deficit bezpečně pod třemi procenty, tak nikoliv. Nelze ignorovat celkový vývoj v Evropě, kdy ekonomika v eurozóně zpomaluje. Vedli jsme proto vážné diskuse o tom, že v zájmu růstu a zaměstnanosti je na místě v dalších letech rozvolnit konsolidační úsilí. Zároveň reflektujeme i doporučení MMF, abychom konsolidovali uvážlivěji.

* Takže už se nebudete snažit za každou cenu snižovat schodek?

Rozpočet by i nadále měl být bezpečně držen pod třemi procenty, zároveň by ale nemělo docházet ke krácení prorůstových výdajů.

* Nicméně zvýšení daní pomocí daňového balíčku má plnit státní pokladnu příští tři roky. Plus chystáte úspory ve státní správě. Co budete s těmito penězi navíc dělat?

Samozřejmě nerezignujeme na ohlášené úspory v provozu a při rušení agend a úřadů. Tyto prostředky nechceme použít ke snížení deficitu, ale k prorůstovým výdajům.

* O kolik peněz jde?

Bude záležet na aktuálním makrovýhledu ohledně hospodářského růstu. V tomto okamžiku to vychází na pět miliard v roce 2014 a 30 miliard v roce 2015.

* V čem budou spočívat konkrétní prorůstová opatření, která chcete financovat ze státní kasy?

Půjde o investice do dopravní infrastruktury, do vědy a výzkumu, opatření na podporu exportu.

* Kolik by tedy jednotlivé resorty mohly dostat navíc?

Mám svou představu, ale dokud to ode mne neslyšeli jednotliví ministři, neřeknu vám to. O konkrétních rozpočtových prioritách rozhoduje vláda jako celek.

* Kolik letos ušetříte na dluhové službě oproti plánu?

Odhaduji 14 miliard proti rozpočtovaným výdajům, ale budu to ještě zpřesňovat v polovině prosince.

* Nepřehnali jste to s rétorikou šetření a nutnosti zvyšovat daně? Nemohlo to zapříčinit pokles důvěry, a tím i menší spotřebu a blbou náladu v ekonomice?

To je vážná otázka. Osobně jsem hluboce přesvědčen, že ne. Nicméně respektuji, že na to mohou být jiné názory.

* Udělal byste to dnes jinak, co se týká prezentace vládních kroků – ať už zvyšování daní nebo snižování výdajů ministerstev?

Kdybych to uměl lépe, tak ano, ale nevím, jestli bych to uměl lépe. Je to stejné, jako když se zeptám příslušných redakcí, jestli by uměly o jednotlivých krocích vlády informovat lépe. Informovaly totiž často naprosto scestně. Pevně věřím, že kdyby to uměly, že by to dělaly, a stejně tak já. Odpovědnost je společná, politik něco říká a novináři ho interpretují.

* V čem podle vás média dezinterpretují informace o vládních opatřeních?

Pracovní materiály, které byly diskutovány jako varianty, prezentovala jako hotové rozhodnutí vlády. Minimálně to tak z titulků a článků vypadalo. Veřejnost pak měla pocit, že něco měníme každý týden. Některé varianty přitom ani nebyly předloženy na poradu ministerstva.

* Přibrzdění konsolidace znamená větší celkové zadlužení státu. Ve vládou schválené finanční ústavě jste si nastavili hranici zadlužení 45 procent HDP jako varovnou. Nezdá se vám teď příliš nízká?

Vládu budeme opouštět na hranici 45 procent. Je na místě diskutovat o tom, zda ji o pět bodů neposunout. I kdybychom nerozvolňovali fiskální úsilí, je to ústavní zákon a musíme najít společnou řeč s opozicí, která to rovněž chce posunout.

* Není to alibistické posouvat si hranici tak, aby si ještě Nečasova vláda zachovala čistý štít a nepřekročila ji?

Jedním z aspektů je politická dohoda. I kdybychom trvali na 45, tak žádná finanční ústava nebude, protože v parlamentu neprojde. Je lepší ji mít o pět bodů výše než vůbec.

Nejčtenější