Kalousek: Ani nejhorší euroscénář neohrozí Česko jako stát
Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: ČRo 1 Radiožurnál | 5.12.2011 | pořad: Ranní interview
Dnešní schůzka francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se má týkat definitivního plánu boje s dluhovou krizí. Podle ministra financí Miroslava Kalouska je v bytostném zájmu České republiky, aby eurozóna své současné problémy vyřešila. O roli Česka v předpokládaném plánu hovořil v Ranním interview Radiožurnálu.
* Vy jste řekl, že Česko by v případě pádu eura čekal boj o přežití – není to přece jen přehnané? Myslíte si, že by byla ohrožena existence naší země?
Určitě ne státu, to byla zkratka. Popisoval jsem tři možnosti, které nás čekají, a nikdo neví, jaký scénář se naplní. Buď eurozóna vybere zatáčku a zvládne svoji krizi, pak není vyloučeno, že můžeme mít i mírný hospodářský růst, i když jen v desetinkách. To je ten optimistický scénář. Podle scénáře, který pokládám za realistický, se bude eurozóna ještě několik let potýkat s krizí, ale nedojde k systémovému kolapsu. V takovém případě předpokládám v příštím roce mírnou recesi. Nicméně, když nějaký systém čelí krizi, může také přijít systémový kolaps, kdy se téměř zastaví krevní oběh organismu, tedy peněz v ekonomice. To by pak znamenalo hluboký propad hospodářství se všemi sociálními i rozpočtovými důsledky. Pevně doufám, že takový scénář nenastane, ale bylo by nezodpovědné se na něj nepřipravovat. Nešlo by o přežití státu, ale firem, pracovních míst a veřejných prostředků potřebných pro fungování veřejných služeb.
* Součástí plánu o fiskální unii má být velmi výrazné posílení integrace států platících eurem, na jejichž hospodaření by měla mnohem tvrději dohlížet Evropská komise. Pravidla by se týkala jen států s eurem, ale schvalovali bychom je i my. Jak by mělo Česko podle vás hlasovat?
Vnímejme to jako čistě politickou záležitost, koneckonců euro je politický projekt a obchod. Sama fiskální unie, tedy ono zcentralizování rozpočtových politik, sama krizi nevyřeší. Trhy může uklidnit jen masivní kapitalizace peněz do ohrožených bank a řešení problému dluhopisů, což je ve stovkách miliard euro, které se musí nějakým způsobem najít a nedají se najít bez Německa. A Německo říká, že pokud ho má dominantně zaplatit, chce mít jistotu, že se něco takového nebude opakovat. Chce silně zcentralizovat rozpočtové politiky a mít tam dominantní slovo. Jakákoli silná prohlášení ano-ne dávají pramálo smyslu v okamžiku, kdy ten scénář ještě neleží na stole. Předpokládám, že ještě do 9. prosince buď komise, nebo někteří lídři eurozóny přijdou se svými názory, a než premiér pojede 9. prosince na summit, k tomu vláda zaujme svoji pozici. V každém případě je potřeba mít na mysli dvě věci: rozpad eurozóny by měl pro Českou republiku poměrně fatální důsledky a jakákoli centralizace rozpočtové politiky znamená omezení národní suverenity.
* Řada politiků i ekonomů tvrdí, že vedle další integrace bude nutný také masivní zásah Evropské centrální banky, která by například mohla stanovit určitou hranici pro úroky z dluhopisů oslabených zemí eurozóny nebo půjčit peníze Mezinárodnímu měnovému fondu. Je podle vás zásah centrální banky na místě?
Těžko si dovedu představit řešení bez masivního zapojení centrální banky. To je jediný nástroj, který může zafungovat okamžitě.
* Ta to ale udělá jen na základě příslibu fiskální unie...
Ano, tam je ten politický obchod. Německo pak bude souhlasit se zásahem ECB. Nicméně uvědomme si, že centrální banka, pokud nakupuje dluhopisy problémových států, nefunguje jako centrální banka, ale jako ministerstvo financí nebo vláda. Nedělá nic jiného, než že posílá inflační peníze do Madridu a Itálie na úkor všech ostatních členských zemí eurozóny.