Novinky

Obce dluží přes 80 miliard korun

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF
  • Jan Zikl
  • Rozhovor
  • Hospodářské noviny
  • Zadlužení obcí
  • Veřejný sektor

Rozhovor s Janem Ziklem, ředitelem odboru Financování územních rozpočtů a programové financování.
Zdroj: Hospodářské noviny | 21.11.2011 | Rubrika: Byznys | Strana: 17 | Autor: Kateřina Eliášová

 


České a moravské obce dluží přes 80 miliard korun, nejvíce za posledních dvacet let. Polovinu těchto dluhů mají přitom na svědomí čtyři největší česká města – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. V problémech jsou ale i malé obce. Vůbec poprvé ministerstvo financí zveřejnilo pětici největších hříšníků – obcí, kterým hrozí bankrot. „Teď se ale budou obce dostávat ještě více do potíží,“ varuje ředitel odboru územních rozpočtů ministerstva financí Jan Zikl.


* HN: V jaké kondici jsou česká a moravská města?

Zadluženost obcí i krajů posledních pět let stagnuje, nicméně letos je toto číslo nejvyšší od roku 1990. U obcí to je kolem 80 miliard korun a kolem 20 miliard dluhů mají kraje. V České republice je více než 76 procent obcí do 3000 obyvatel. Jejich malé rozpočty tudíž neumožňují dělat velké dluhy.


* HN: Kdo se obecně nejvíce zadlužuje?

Nejvíce se zadlužují ti nejbohatší. Na celkové zadluženosti obcí se 48 procenty podílejí právě největší města. Když to však srovnáme s Německem či Rakouskem, je u nás zadluženost u územních rozpočtů jedna z nejnižších.


* HN: Jak se obcím daří splácet dluhy?

Největším problémem je zadlužování největších měst. Ta mají vysoké požadavky a potenciál si půjčovat. U obcí s rozpočtem dvacet milionů korun ročně jsou už banky velmi opatrné.


* HN: Na co si obce půjčují?

Nejvíce na infrastrukturu. U velkých měst je značný problém i se zabezpečením městské hromadné dopravy, která je téměř všude značně ztrátová. Menší města si půjčují zejména na předfinancování evropských projektů. Tam je i největší riziko, protože čerpání projektů z fondů EU je administrativně značně náročné. Řada obcí se pak dopustí chyb, které potom v důsledku znamenají, že nedostanou proplacené všechny uznatelné náklady. V horším případě dojde k porušení rozpočtové kázně a radnice musí veškeré poskytnuté prostředky vracet.


* HN: Proč se vlastně obce tolik zadlužují? Špatně hospodaří, nebo prostě jen nemají dostatek peněz na rozvoj?

Je to různé. Zadlužení je způsobeno hlavně předfinancováním evropských projektů nebo tím, že se obce pustily do podnikatelských projektů, které nevyšly. Teď se ale budou dostávat ještě více do problémů.


* HN: Proč?

V době, kdy bylo peněz dost a hlavně existovalo velké množství dotačních titulů, k tomu vedení měst přistupovalo s filozofií „bylo by škoda si nepožádat o dotaci“. Stavěly se akvaparky, fitnesscentra, fotbalová hřiště s umělou trávou, ale nikdo z nich si nedokázal spočítat, že tato zařízení mají obrovské provozní náklady. Obce však mají z dřívějších dob i starší sportoviště nebo třeba kulturní domy. A to je majetek, který rovněž generuje obrovské provozní náklady. To pak vede obce k rozhodnutí, že majetek je zbytný, není na to jej udržovat a začnou se ho zbavovat.


* HN: Je teď vůbec vhodná doba prodávat majetek?

To lze těžko posoudit. To, zda prodat, či neprodat, předurčuje to, v jaké ekonomické situaci jste. Ve městech je to hlavně o politice, záleží na typu investic. Horší bývá, že se města zbavují majetku, který nemusejí dotovat nebo jim vytváří kladnou hodnotu, protože ten prodají snáze.


* HN: Je to rozumné v době krize?

Ministerstvo financí jim v tom radit nemůže, oni rozhodují v samostatné působnosti a ústava jim dává velkou nezávislost. S ministerstvem vnitra chceme spustit projekt, aby se po každém volebním období udělala uzávěrka. Obce mají už teď povinnost dělat každý rok přezkum hospodaření. Tak by bylo jasně vidět, v jakém stavu nové vedení obec převzalo a jak hospodařilo odstupující vedení.

Nejčtenější