Novinky

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem o říjnové makroekonomické predikci

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Miroslav Kalousek
  • ČRo 1 - Radiožurnál
  • Makroekonomická predikce
  • Veřejný sektor

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál | 31.10.2011 | 18:10 | Pořad: Ozvěny dne

 


Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pokud česká ekonomika poroste v příštím roce o procento, tak to bude ještě dobré. Tuto, ne zrovna optimistickou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V létě přitom ministerstvo počítalo s růstem o 2,5 procenta v příštím roce a podle toho také sestavilo návrh státního rozpočtu. Teď už se prý chystá několik variant, podle kterých by se postupovalo, kdyby se věci vyvíjely špatně. Snížení odhadů růstu HDP pro Českou republiku jde vlastně ruku v ruce se snížením odhadu pro jiné evropské země. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, tedy OECD, dnes zveřejnila prognózu, že eurozóna příští rok poroste jen o 0,3 procenta. Prvním hostem Ozvěn dne je ministr financí Miroslav Kalousek. Dobrý den.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer. Děkuji za pozvání.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane ministře, pokud by se příjmy státního rozpočtu v důsledku zpomalení ekonomiky snížily o 17, 18, možná 20 miliard, jak by vláda reagovala?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Upřímně řečeno, kdybychom věděli, že, kdybychom si byli jisti, že růst ekonomiky v příštím roce opravdu bude růst, že to bude někde mezi tím, mezi tou 0 a 1 procentem, tak by stále ještě stálo za to zpracovat návrh zákona o státním rozpočtu a snížit výdaje i příjmy zhruba o těch 17 až 20 miliard, což v  milionovém rozpočtu lze za určitých obětí v provozních výdajích jednotlivých kapitol. Problém je, že většina z nás se domnívá, že ta prognóza je zatížena silnými riziky směrem dolů. Nevíme, jak se vypořádá eurozóna s problémy svého bankovního sektoru, které jsou veliké, které evropský summit vyřešil. A pokud nebudou věrohodně vyřešeny směrem k finančním trhům, tak Evropu zasáhne systémová finanční krize, která se sklopí v krizi poptávky a to plus, byť plus 1 se může změnit v poměrně veliké minus. A to nám daleko víc prozradí lednová prognóza. Prostě jsme v situaci, kdy potíže eurozóny, potíže Evropy a tím samozřejmě i potíže české exportní ekonomiky postupují rychleji než postupuje rozpočtová legislativa. A my se musíme připravovat na různé varianty s vědomím, že teď to skutečně nikdo neví.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Takže když jsem se ptal na začátku na ty možné reakce, tak znamená to, že ta, že ty vyhlídky jsou tak nejasné, že v tuhle chvíli nelze zodpovědně říci, jaké by byly adekvátní reakce?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Podle, samozřejmě, ne, podle, podívejte se, podle standardní metodiky, kterou používají všechna profesionální pracoviště, dnes s tím souhrnem informací, které máme, tak můžeme predikovat růst ve výši 1 procenta. Zrovna tak jako německá ekonomika predikovala zpomalení svého růstu, ale stále ještě růst, zrovna tak jako OECD ze 2 procent růstu u eurozóny snížila na 0,3, ale to je ze současných údajů. Nicméně my jsme si vědomi těch rizik, které stojí a padají s řešením bankovního sektoru v eurozóně a řada z nás nejsou optimisté. A obáváme se, že to bude horší.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pokud by to teda bylo zhruba ten procentní růst, když bychom byli aspoň mírnými optimisty, tak co by to pro vládu znamenalo, výrazné šetření, škrtání výdajů?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Pokud by, pokud by to byl ten procentní růst, tak to není žádná tragédie. Tak je to skutečně propad někde kolem 17 miliard, což, upřímně řečeno, je stejné jako letošní rok, a vláda to dokázala vykompenzovat na výdajích, aniž by musela dělat nějaká zásadní mimořádná opatření. Prostě víc přiškrtila některé své provozní výdaje, někde víc přiškrtila někde své dotační programy, trošku své investice, prostě 20 miliard zvládne každá exekutiva, aniž by tím jakkoliv musela obtěžovat společnost nějakými mimořádnými výdaji. To opravdu by zásadní problém nebyl. My prostě jenom pokládáme za poctivé říct, že jsou velká rizika i mnohem černějších scénářů, které by nás přinutily, abychom začátkem příštího roku už přišli s novelou zákona o státním rozpočtu a současně s tou novelou, celou řadu opatření už v rozpočtové legislativě a na výdajové i příjmové straně.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane ministře, co rozhodne o tom, jaký scénář to nakonec bude, jsou to všechno faktory, které jsou jaksi mimo dosah české vlády, je to prostě vývoj v Evropě?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Bohužel jsou to faktory mimo české vlády, protože ten zásadní, zásadní, co o tom rozhodne, je skutečnost, jak se eurozóna dokáže vypořádat s problémem svého bankovního sektoru. Český bankovní sektor není nějak ohrožen. Nicméně velká většina, velká řada bank, většina je asi silné slovo, ale prostě je jich hodně, v eurozóně jsou skutečně podkapitalizovány, mají nedůvěru trhů. A pokud mají nedůvěru trhů, tak nemohou půjčovat na podnikání. Nemohou-li půjčovat na podnikání, ekonomika chladne, protože nemá peníze.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A vláda opravdu nemůže nic, protože je možné zaznamenat i takové názory, že třeba právě vládní škrty ještě více zpomalují ekonomiku?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
My jsme už několik let v situaci permanentního ohrožení finanční stability, nejenom v Evropě, ale i v Americe, můžeme se tisíckrát bavit o tom, co je skutečnou příčinou a kdo za to může. Ale myslím, že na jednom se shodneme, že tou příčinou je kultura života na dluh, prostě přifukovali jsme životní úroveň na dluh domácností, vlády přifukovaly životní úroveň na dluh státu a ...

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Známe váš argument, že v tom se nedá pokračovat.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Hasit dluhovou krizi tím, že budu vytvářet další dluhy, abych napumpoval peníze do ekonomiky, na to si někdo bude muset najít jiného ministra financí. Já benzin do ohně nebudu nalévat, to opravdu ne.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ministr financí Miroslav Kalousek. Děkujeme, na shledanou.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Na druhé lince je rektor pražské Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Dobrý den přeji, pane profesore.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Dobrý večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Souhlasíte s tím, že Česká republika do velké míry je "ve vleku" jiných evropských ekonomik a česká vláda opravdu nemůže udělat mnoho pro to, aby hospodářský růst podpořila.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Samozřejmě. My jsme ekonomikou, která je velmi otevřená a je otevřená vůči svým nejbližším sousedům. Už jsme hodně slyšeli v tom předchozím rozhovoru o situaci, která může nastat v Německu. Německo v těch odhadech, anebo v tom vývoji ve druhém čtvrtletí zpomalilo více než se očekávalo, jakkoliv je ještě stále v plusu. To znamená, že německá ekonomika, a nejenom ta, bude podvazovat hodně naši výkonnost. Budeme mít samozřejmě, anebo budeme muset snášet samozřejmě i chování celé, celého bankovního sektoru v Evropě, bohužel to tak je, my jsme malá ekonomika, jsme hodně otevřená ekonomika.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Nevím, jestli jste si dělal nějakou svou prognózu, ale odhadoval byste to, co predikuje teď ministerstvo financí, že je správně tedy růst o 1 procento.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Mě docela dneska překvapila ta prognóza OECD, která je velmi příkrá, která vlastně se dostává ještě pod ty hodnoty, my jsme stále v situaci, kdy máme lehce nadprůměrné hodnoty v rámci evropského srovnání nebo aspoň srovnání s těmi vyspělými zeměmi. A z tohohle pohledu bych si troufl říct, že to 1 procento, jakkoliv si všichni přejeme, aby to bylo aspoň to 1 procento, může také vypadat jako jakási horní hranice a může být hůře. Nechci v tuto chvíli zavádět, sýčkovat, hovořit o tom, že by také se mohla vrátit recese a že bychom se mohli dostat do záporných čísel, tak zkusme zatím věřit tomu, že to plus 1 bude ještě možná o něco, co nás relativně může těšit.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane profesore, ne všichni jsou odborníky na makroekonomiku. Jak takový slabý růst, pokud to bude růst vůbec, poznáme my, kteří nesestavujeme rozpočty, ani makroekonomické analýzy
.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Na to se můžeme dívat ze dvou věcí. My jsme v situaci, kdy dlouhodobě žijeme na dluh, a nejsme to jenom my, tady mně možná dovolte malou poznámku. Evropa přijala jistá kritéria pro to, aby se mohla naplnit eurozóna, ale už potom velmi málo dbala na to, aby se tak kritéria dodržovala. Nebyl by žádný problém vzít si statistické ročenky některých zemí a zjistit, jak třeba Francie nebo Itálie vlastně poté, co byly přijaty do eurozóny, přestaly dodržovat tato kritéria, my jsme dneska v situaci, že jsme se dostali do jisté dluhové pasti, znova říkám, nejsme to zdaleka jenom my, a tudíž vlastně z jedné strany bychom potřebovali mít velký růst a na druhé straně potřebuje dosáhnout toho, aby se naše země dále nezadlužovala. V situaci, kdy nám výkonnost ekonomiky klesá, a to bohužel teď vidíme ze všech stran, tak pochopitelně asi budou muset přijít některé další škrty, protože znova se vracím k tomu, že ty země by neměly žít na dluh, neměly by si ujídat z druhého talíře a v situaci, kdy ekonomika nemá velký dluh, tak to postihne nejspíš některé druhy daní, které se asi budou muset zvýšit, postihne to pravděpodobně i investiční rozvoj a podobně. Takže bohužel moc na vybranou není.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Prosím už jenom velice krátce. Vidíte vůbec nějakou naději na obzoru, kdy by se to mohlo obrátit, kdy by se mohlo začít dařit lépe?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Ekonomika se samozřejmě vyvíjí v cyklech, to není vůbec nic nového a každý ten cyklus má v sobě očistný mechanismus. V těch letech 2007, 2008, 2009 to byl tlak na banky, aby zprůhlednily svoje hospodaření a staly se efektivnějšími. Tento tlak je získání krizí a to získání krize by nemělo nás naučit hospodařit bez toho dluhu. Takže vidím v tom teprve v momentě nebo vidím to pozitivum v momentě, kdy se s tímto vyrovnáme. Nevěřím zase tomu, že by se svět dostal do dlouhodobé recese, že by to snad mohlo připomínat 30. léta minulého století, na to nevěřím vůbec, ale nějakou to dobu to asi ještě potrvá.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Děkujeme, na shledanou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Přeji hezký večer. Na shledanou.

 

Nejčtenější