Novinky

Navýšení eurovalu není definitivní řešení

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Miroslav Kalousek
  • Eurozóna
  • Zahraniční sektor

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: idnes.cz | 27.10.2011 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 0 | Autor: Josef Kopecký

 


Dohodu evropských státníků o odmazání poloviny řeckého dluhu nepovažuje ministr financí Miroslav Kalousek za dostačující řešení. Klíčové je podle nich to, zda se podaří posílit evropské banky. "Pro řadu vlád to může být nepřekonatelný problém," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Kalousek. Za velké riziko označil, když banky ztratí chuť poskytovat úvěry.

Lídří zemí eurozóny se dohodli na tom, že Řecku bude odmazána polovina jeho dluhu, zhruba 100 miliard eur. Jaká zpráva je to pro Českou republiku?

Nejen pro Českou republiku. Určitě to není definitivní řešení, jen jeden krok dopředu při hledání řešení. Aktuální problém, který teď je, je situace bankovního sektoru, to znamená dokapitalizace bank, což může být pro řadu z nich velký problém. Zvlášť pro ty, jejichž bilance jsou zatíženy řeckými dluhopisy, které teď ztratí polovinu své hodnoty. My zastáváme názor, že si ty banky musí primárně pomoci samy na trzích, což pro někoho může být nepřekonatelný problém. Potom má primární odpovědnost národní vláda. Ale pro řadu vlád to také může být nepřekonatelný problém. Teprve potom by mělo přijít celoevropské řešení, nicméně to stále ještě není domluveno. Ani jeho podmínky, ani mechanismus, kterým by evropský záchranný fond participoval na dokapitalizaci privátních bank. Trhy, pokud mají být uklidněny, čekají především na tuto informaci a není moc času.

Ještě k tomu odmazání poloviny řeckého dluhu. Není to zpráva, která může povzbudit všechny, kdo se chovají tak, jako kdyby se dluhy nemusely nakonec jednou splácet?

Je to pochopitelně obrovské morální riziko. Ale je to také spojeno s takovou ztrátou prestiže, že na tom dotyčný skutečně nevydělá.

Pokud se nepodaří rekapitalizovat evropské banky, zasáhne to i českou exportní ekonomiku. Banky v eurozóně mají do poloviny příštího roku splňovat podmínku, že navýší kapitálovou přiměřenost alespoň na 9 procent. My sice eurem neplatíme, ale jak se na to díváte z pohledu českých bank, kterých se to přímo netýká, ale které jsou v rukou zahraničních bank, které ten úkol budou muset splnit?

Tento problém se netýká českých bank. České banky jsou v kondici, byť jsou to dceřiné společnosti zahraničních bank, které na tom nejsou tak dobře jako jejich dcery. Jsou pod dohledem českého regulátora, České národní banky. A ČNB má dostatek pravomocí, aby nedovolila výměnu aktiv mezi mateřskou a dceřinou společností. Nicméně platí, že pokud se nepodaří vyřešit rekapitalizaci velké řady evropských bank, tak hrozí vážná, vleklá finanční krize v Evropě, která by vyvolala i krizi, tedy krizi hospodářskou. A to by exportní ekonomiku České republiky, její hospodářský růst, zaměstnanost a životní úroveň ovlivnilo velmi zásadně.

Evropské banky, aby splnily podmínku kapitálové přiměřenosti, budou zčásti shánět peníze, zčásti ale také omezí svou úvěrovou angažovanost, což může dopad i na Česko. Když omezí banky úvěrování, nasměruje to Evropu k recesi.

Tohle už teď pociťujeme. Naše prognózy, které budeme zveřejňovat příští týden, o tom i svědčí. Nervozita na trzích je už teď taková, že úvěrová angažovanost velmi klesá. S klesáním ochoty úvěrově se angažovat klesá podnikatelská a investiční činnost. To je něco, co již pociťujeme. Dojde-li k vážné systémové finanční krizi, bude to neskonale horší. To riziko samozřejmě existuje, je poměrně velké. Odvíjí se od toho, jestli se najde řešení rázné rekapitalizace bank.

Pro slovenské politiky mám pochopení, říká Kalousek

Co říkáte tomu, že si Slovensko vymohlo výjimku a nemusí jako jediná země, kteří platí eurem, navyšovat svůj podíl na záchranném programu?

Mám velké pochopení pro slovenské politiky, kteří obtížně vysvětlují, proč by měli přispět na vyšší řecké důchody a vyšší platy řeckých státních zaměstnanců. Pro ten postoj mám pochopení, byť mám dojem, že jsou před námi časy, kdy se budeme muset spíše semknout, než abychom se od sebe izolovali.

Příští týden se bude ve Sněmovně schvalovat rozpočet a vy jste již avizoval, že čísla vývoje české ekonomiky budou horší, než jste očekávali, když jste rozpočet připravovali. Kdy představíte veřejnosti návrhy na další škrty a případně i na zvyšování daní, aby nebyl schodek rozpočtu ještě vyšší?

V pondělí zveřejníme říjnovou prognózu, která bude výrazně horší, ale zdaleka se nemusí jednat o definitivní čísla pro příští rok. Záležet bude i na tom, zda dokáže eurozóna věrohodně přesvědčit trhy, že její banky budou rekapitalizovány. S daleko větší mírou jistotou budeme moci přijít s návrhem novely rozpočtu, popřípadě se souborem nějakých úsporných opatření v únoru či březnu. To bude doba, kdy budeme moci poctivěji říci, jaký bude vývoj ekonomiky a předpokládaných příjmů. Do té doby by to byly skutečně pouze spekulace.

 

Nejčtenější