Novinky

4. září 2011

Jan Gregor - v pořadu ČT: Otázky Václava Moravce II - dne 4.9.2011

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • ČT 24
  • Jan Gregor
  • Lidé MF
  • Otázky Václava Moravce
  • Státní rozpočet
  • Veřejný sektor

Rozhovor s Janem Gregorem, náměstkem ministra financí.
Zdroj: ČT 24 | 4.9.2011 | 13:05 | pořad: Otázky Václava Moravce II.


Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Ministr financí Miroslav Kalousek dál počítá s tím, že schodek státní pokladny nepřekročí v příštím roce 4,6 % hrubého domácího produktu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A přepočítáno na peníze jde právě o zmiňovaných 105 miliard korun dluhů státní pokladny v příštím roce. Dalšími hosty Otázek jsou náměstek ministra financí pro státní rozpočet Jan Gregor, vítejte po čase v Otázkách, hezký dobrý den. Bývalý ministr financí, šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok, i vám děkuji, že jste přijal mé pozvání v Otázkách, hezký dobrý den. Jaké neznámé má, pane náměstku, ten státní rozpočet na příští rok, před tím závěrečným schvalováním ve vládě, což nás čeká v následujících 14 dnech?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Určitě velmi důležitým předpokladem je makropredikce vývoje české ekonomiky, stávající návrh státního rozpočtu, který jsme odevzdali do vlády, je založen na předpokladu a růstu české ekonomiky o 2,5 % a samozřejmě pokud sledujeme aktuální vývoj a zejména německé ekonomiky, tak samozřejmě registrujeme určitou nejistotu. Nicméně to je klasický daný předpoklad makroprojekce z června.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je zatím největší neznámá z toho, jak vy vidíte státní rozpočet na příští rok?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Pokud bych měl komentovat ještě strukturu výdajů státního rozpočtu, tak další neznámou jsou výdaje do dopravní infrastruktury a jak již zmínil pan ministr, tak pro něj ty základní parametry rozpočtu jsou dány a o té struktuře očekává diskusi na vládě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My, když se podíváme na tu makropredikci, o níž byla řeč, když to velmi laicky řekneme v jaké kondici bude ekonomika, ty poslední zprávy z francouzské, americké, německé ekonomiky, nejsou nejlepší. Nečasova vláda, jak bylo řečeno, jak jste slyšeli od náměstka Gregora, staví státní rozpočet pro příští rok na 2,45% růstu české ekonomiky, jak sami vidíte, inflace se pak má pohybovat kolem 3,4 %, protože dojde ke zvýšení spodní hranice daně z přidané hodnoty z dnešních 10 na 14 %, podle odhadů ministerstva financí má růst spotřeba domácností a klesat má počet lidí bez práce. V případě, že se, Jiří Rusnoku, česká ekonomika zbrzdí, neporoste v příštím roce 2,5% tempem, jak velký výpadek pak může státní rozpočet zažít, kdyby došlo třeba v poklesu o procento?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů
--------------------
To je velmi těžká otázka. Já myslím, že pan náměstek by potvrdil se znalostí detailů, že takové otázky si kladou. Ono totiž ty vazby mezi růstem a zejména příjmovou stranou rozpočtu, nejsou dnes úplně jednoduché, nebyly nikdy a dnes jsou ještě složitější. Tady skutečně dochází k tomu, že jsou určité pochybnosti, jestli ten růst vydrží a jestli bude v tom řádu, který zatím prognozuje většina institucí včetně ministerstva financí. Na druhou stranu je tady z hlediska rozpočtu určité pozitivum a to je to, že bude trochu vyšší inflace, při vyšší inflaci obecně platí, že příjmy do rozpočtu jsou o něco vyšší. Zrovna tento rok je zase typickou ukázkou toho, že může růst HDP, ale pokud neroste nominálně, pokud máme například téměř stagnaci cen, nebo dokonce pokles cen, což není zrovna ten případ, ale jsme blízko té stagnace, tak rozpočet dost trpí na té příjmové straně, takže tady jdou proti sobě dva protisměrné momenty a odhadnout jejich výsledný směr je velmi těžké v tuto chvíli.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z toho, co vy víte o státním rozpočtu na příští rok, z toho jak jsme slyšeli premiéra i ministra financí, myslíte si, že už jde opravdu o ten reformní rozpočet a jasně ukazuje, řekněme, politiku této vlády ve vztahu k jednotlivým kapitolám  nebo je to zase spíš rozpočet tupých škrtů?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů
--------------------
Ono je velmi těžké říci,co to je reformní rozpočet a já myslím, že on je součástí politiky této vlády, která se odráží v programovém prohlášení a která má velmi ambiciózní cíl. Do roku 2016 v podstatě vyrovnat příjmy a výdaje veřejných financí. Čili v tomto směru ten rozpočet naplňuje ty plány vlády obsažené i ve fiskálním výhledu a obsažené také v tom, co jsme poslali do Bruselu, to znamená v konvergenčním programu. Samozřejmě pokud se budeme dívat na jednotlivé kapitoly, tak vždycky najdeme určitá ad hoc řešení, která vyplývají z momentální situace a určitě můžeme mít pochybnost o věcech typu, jestli opravdu ty škrty jsou v investiční části, jsou natolik odůvodněné, zdravé pro budoucí vývoj české ekonomiky a určitě by se našli další.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku, přidá se ministru dopravy Pavlu Dobešovi, protože to jsou ty investiční škrty. Ministr Dobeš jako ministr dopravy jasně říká: Podívejte se, pokud budu mít takový rozpočet, s jakým ministerstvo financí zatím počítá, tak nemůžu vyčerpat peníze z EU a bude to mít neblahé důsledky i pro český státní rozpočet, je tady možnost, že by se ještě ministerstvu dopravy přidalo?

Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Já se snažím situaci v dopravě vnímat především přes evropské peníze. Tam skutečně je třeba udržet investice na rozumné úrovni tak, abychom dokázali vyčerpat celkovou alokaci z EU. Takže já předpokládám, že to bude jedno z hlavních témat na tom jednom či druhém jednání vlády v měsíci září.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A je možné přidat ministerstvu dopravy ještě nějaké peníze, které byste lidově řečeno, které možná už jste vyškrábli na ministerstvu dopravy.

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Tak určitě jediným možným způsobem je změnit vnitřní strukturu výdajů. Ty celkové parametry státního rozpočtu jsou již zafixovány z 22. července, tudíž tam určitě posun možný není, ale samozřejmě vláda může strukturu výdajů změnit podle svých priorit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Navrhli jste jako ministerstvo financí něco vládě?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    My jsme prozatím v dopravě zapracovali dvě úpravy, což je zapojení úvěrů EIB a v zásadě už je národní rámec Státního fondu dopravní infrastruktury navýšeno 4 miliardy, takže částečně už k posunu došlo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je onen úvěr od Evropské investiční banky, ale že byste ještě zvýšili rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nad rámec tohoto úvěru.

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Oproti minulým letům je tam vlastně rámec navýšen o 4 miliardy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale další peníze jste nenašli? I když ministr Pavel Dobeš chce, aby se zvýšily?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Ne, tak jak jsem říkal, předpokládám, že to je jedno z hlavních témat, které bude řešeno na jednání vlády. Buď již příští týden nebo v týdnech následujících.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono deficitní hospodaření státní pokladny zvyšuje státní dluh země, ten který má ČR dál poroste. Podívejme se na to. Státní dluh ČR se od začátku roku do konce června zvýšil o téměř 69 miliard korun na 1 bilion 413 miliard. Vy to teď sami vidíte na svých obrazovkách. Na každého občana ČR nám teď připadá dluh přes zhruba 134 tisíc korun. Za posledních 12 měsíců stát zvýšil svůj dluh o téměř 167 miliard korun. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromadění schodků státního rozpočtu. Je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. Pane náměstku, kolik nás už stojí obsluha toho státního dluhu?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Například v rozpočtu na příští rok máme rozpočtováno na výdajích řádově 82 miliard českých korun. Pokud se podíváme do rozpočtového výhledu, tak tam ty výdaje rostou řádově o 10 miliard českých korun ročně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O 10 miliard, to znamená, že v roce 2013, dejme tomu, počítám-li správně, přesáhneme nějakých 110 miliard obsluhy státního dluhu každý rok?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Až v roce 2014.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
2014, to zabírá vládě 110 miliard, to je téměř počítám-li správně, dvanáctina státního rozpočtu. Kdy podle vás, Jiří Rusnoku, přichází doba, kdy už by stálo zato začít ty dluhy splácet a ne každý rok o 10 miliard zvyšovat obsluhu státního dluhu?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů
--------------------
Ta doba už možná pominula. Už jsme měli začít dávno. Skutečně je potřeba tuto věc znovu a znovu zdůrazňovat, protože ona potom v zápalu toho boje o rozpočet tak jakoby zapadá, jakoby se všichni vrací k té úžasné myšlence, že zdroje tu jsou, ale musíme si uvědomit, že ty zdroje jsou zatím půjčené. My si prostě každý rok půjčujeme řádově těch 100 miliard korun a ty se musí prostě nějakým způsobem splácet. Ony se samozřejmě splácí jenom zatím na té straně úroků. Čili jenom úroky z toho, že ten dluh máme a akumulujeme ho, nám činí tuhle tu úžasnou částku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To vlastně vůbec nesplácíme dluhy jako takové?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů
--------------------
Nesplácíme v zásadě jistinu jakoby v tom velmi zjednodušeném pohledu. My samozřejmě splácíme vydané cenné papíry, ale zase je přeměňujeme v podstatě na nové, takže v tom souhrnu de facto země jako stát splácíme jen úroky. Já myslím, že ta konsolidace je nesmírně nutná a ten cíl, byť ambiciózní, je potřeba splnit, přestože to bude bolet, a budou kolem toho velké jaksi rozruchy ve společnosti a v jednotlivých veřejných sektorech nebo jejich částech, ale skutečně musíme už začít se blížit tomu momentu, kdy začneme ten dluh splácet, respektive ho držet na té úrovni, která je asi tak na hraně nějaké přijatelnosti s ohledem na všechna možná rizika do budoucna, protože my dnes vypadáme z hlediska třeba mezinárodního srovnání krásně a v EU prakticky až na výjimky všichni by nám takovýto dluh záviděli, ale vy nikdy nevíte, co ještě nastane ještě do budoucna, co nás postihne. Jsme také země, která má svoji vlastní měnu, čili všechny ty věci na nás doléhají s větší citlivostí a skutečně já bych řekl, že tady jde o odpovědnost generací vůči generacím příštím.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybyste byl premiérem, kdy byste nastal, protože zatím posloucháme v médiích od premiéra, jak říká: Měli bychom směřovat do roku 2014 k vyrovnanému státnímu rozpočtu, ale nepředpokládám, že by se začal splácet ten obrovský kumulovaný státní dluh ve výši 1,5 bilionu.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů
--------------------
Už to by byl obrovský úspěch,protože to by znamenalo, že by v tom roce vlastně nebyl nový přírůstek toho celkového veřejného nebo chcete-li státního dluhu a pokud by se současně podařilo nebo byla by ta okolnost příznivá, že by rostla ekonomika dostatečně rychle, tak by nám minimálně začal klesat podíl toho dluhu na HDP a i to samo o sobě vytváří zase jaksi příznivé okolnosti, protože většinou pak si můžete půjčit levněji. Samozřejmě pomáhá nám tady zlepšený rating, ale to jsou všechno jen věci, které jsou dočasné a mohou se změnit. Já myslím, že ta ambice kolem roku 2016 mít vyrovnané rozpočty je namístě. Není překotně tvrdá, takové věci můžeme vidět v zemích, které už jsou v trablech někde na jihu Evropy, ale zároveň je podle mě ještě dostatečně ambiciózní. Teď jde o to udržet tu trajektorii. To bude těžké.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku, a počítáte vůbec na ministerstvu a plánujete, kdy by Česká republika mohla začít spláce ten samotný dluh, abychom neviděli jeho nárůst a stabilizaci, ale jeho snižování z té jedné a půl bilionu korun?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Samozřejmě důsledkem té vládní konsolidační strategie, jak říkal pan Rusnok, je stabilizace dluhu v podílu k hrubému národnímu důchodu a poté samozřejmě bude záležet, jak dopadnou příští volby, kam bude ČR nasměřována. Takže to je předčasné hodnotit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na fungování státního rozpočtu, tak mnohé o státních místech státního rozpočtu na příští rok nám může naznačit plnění státní pokladny v tom roce letošním. Tady jsou nejnovější data. Ta jsou jasná. Když se na to podíváte, tak schodek státního rozpočtu ke konci srpna povyskočil na víc než 87 miliard korun z červencových 61 miliard. Není bez zajímavosti,že loni v srpnu vykázal český státní rozpočet schodek ve výši 78,7 miliardy korun. Přitom ten loňský státní rozpočet byl schválen s daleko větším schodkem než ten letošní. Letos máme mít nějakých 135 miliard korun. Hlavním důvodem schodku ke konci srpna jsou podle ministerstva financí meziročně nižší celkové příjmy a to o 0,6 %. Například podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška se zdá být problémem zpomalení výběru DPH, pokud není ovlivněno nějakou mimořádnou okolností, může to podle Sobíška naznačovat letní zpomalení poptávky v ČR. Pokud se výpadek nedožene během září, povede pravděpodobně k rozšíření celoročního schodku rozpočtu o miliardy korun. Pane náměstku, je to tak,že tady padají příjmy státní pokladny, tudíž budete muset přistoupit k nějakým úsporám v rámci letošního státního rozpočtu na ministerstvu?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Tak já bych se pokusil ohodnotit daně jako celek, tam skutečně registrujeme problém v tom celoročním měřítku zhruba na řádu 10 a 12 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Všechny daně jako celek, výpadek máme 10 až 12 miliard.

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Je to samozřejmě v důsledku té pokrizové doby, kdy jednotlivé daňové subjekty uplatňují ztráty z minulých let. Je to částečně i dopady vyplývající z uplatňování takzvaných daňových paušálů, takže těch vlivů je celá řada. Nicméně v dalších výdajích státního rozpočtu předpokládáme, že jsme schopni ušetřit několik miliard například v oblasti stavebního spoření, v oblasti penzijního připojištění a samozřejmě je tu velmi důležitá oblast obsluhy státního dluhu, kdy díky nedávno mimo jiné díky zvýšenému ratingu ČR jsme schopni uspořit více, než jsme předpokládali, takže prozatím předpokládáme, že s odchylkou několika málo miliard budeme schopni cílit plánovaný deficit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že stále ale ještě dvě tři miliardy vám tam lidově řečeno, haprují?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Největším rizikem pro plnění státního rozpočtu na letošní rok jsou evropské prostředky a tam je velmi důležité, aby se nám společně s ministerstvem pro místní rozvoj podařilo obnovit proplácení evropských programů z rozpočtů EU. A pokud by se nám to nepodařilo, tak ten problém plnění státního rozpočtu může být ještě daleko větší.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O kolik jde miliard?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Řádově 10.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
10 miliard? A když ty prostředky nenajdete?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Když ty prostředky nenajdeme, tak samozřejmě pan ministr financí je připraven nabídnout vládě případná výdajová opatření, ale samozřejmě buď škrty nebo zmrazení neprofilujících nároků, část těch uspořených v minulých letech, popřípadě bylo by-li to možné, tak přesun některých výdajů do dalšího roku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakou cestou byste se Jiří Rusnoku v této situaci vydala když jsem zmiňoval tady, jestliže nám náměstek Gregor řekl 10 až 12 miliard v rámci všech daní, nižší inkaso, zároveň tam je i nižší výběr daně z přidané hodnoty, nekoleduje si, lidově řečeno, vláda o problém, jestliže tady bude zvyšovat nižší sazbu daně z přidané hodnoty, že propad těch příjmů bude pokračovat i v roce příštím?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů
--------------------
Ono vždycky záleží na tom rozpočtovaném údaji a potom na té realitě. To porovnáváme tyto dvě věci dohromady. Já, jestli tomu správně rozumím, tak v tom letošním roce v těch daňových propadech je zhruba těch 6,5 miliard z rozhodnutí Ústavního soudu ve vztahu ke stavebnímu spoření. Čili ten samotný nevýběr daní je někde v řádu 6 miliard, což při těch objemech rozpočtu a jeho příjmu si myslím, že je částka, o kterou prostě se může ten, kdo celý rozpočet sestavuje, poměrně snadno prostě v tak nejisté době, v jaké žijeme, zmýlit. Pan náměstek už zmínil ty důvody velmi podstatné. Vzniknou-li firmám ztrát daňové v letech předcházejících, mohou je uplatňovat v letech následujících. To se velmi špatně plánuje, rozpočtuje, odhaduje, je tam ta okolnost s těmi daňovými paušály, která si myslím, že by si zasloužila spíš to systémové řešení, protože prostě zjevně ten systém není i z hlediska obecné, řekl bych, spravedlnosti dobře nastaven.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, snižoval byste daňové paušály, i když právě to byla sociální demokracie, která prosazovala ty vyšší daňové paušály, vzpomeňme vicepremiéra Martina Jahna, který prosazoval, aby lidé nevedli účetnictví. Zvýšily se ty daňové položky?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů
--------------------
Tomu já rozumím. Otázka je vždycky míry takovýchto záležitostí a také toho věcného nastavení nebo nastavení z hlediska sektorů. Já rozumím tomu, když ty daňové paušály jsou uplatněny třeba u řemeslníků, to znamená, lidi kteří mají jednak problém si takové účetnictví sami vést, zvyšuje to jejich náklady, jejich pracnost, a je jasné, že v tom jejich výstupu. V těch jejich tržbách významnou roli hrají materiál a tak dále, zatímco nerozumím dost dobře tomu, když extrémně vysoké paušály jsou platné pro, řekl bych, povolání s tužku a papírem, dneska tedy s notebookem, a možná nějakým papírem typu advokát a nějaký daňový poradce, finanční poradce a tak dále. Ale to je vedlejší tématika. K tomu hlavnímu, já myslím, že to není v kolizi s tím, že nastane první etapa sjednocování sazeb DPH. Tam jde o to správně ty věci naplánovat, trefit se do toho rozpočtového odhadu těch příjmů. Naopak já jsem optimista a věřím tomu, že tento krok v příštím roce bude výrazně pozitivně vidět na té příjmové straně rozpočtu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bude zachraňovat ta zvýšená sazba, snížená sazba DPH z dnešních 10 na 14 % plnění těch příjmů státního rozpočtu v příštím roce,

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Tak určitě ten dopad vlastně vyplývající ze zvýšení nízké sazby DPH představuje zhruba 22 miliard českých korun. Celkově předpokládáme zvýšení výběru daně z přidané hodnoty zhruba o 27 miliard korun vyšší než v roce letošním.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tudíž je tento jeden krok zvýší výběr o nějakých 27 miliard korun.

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Společně s autonomním vývojem daně z přidané hodnoty.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A nemůže se pak stát, pane náměstku, že by lidé zpomalili spotřebu, že ta vaše predikce je optimistická, pokud se zpomalí spotřeba?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Tak ta daňová predikce je primárně vychází z naší makroekonomické predikce a tady plně důvěřuji kolegům daňařům.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když se ještě podíváte na ty daňové paušály a odpočty, které vám v tom letošním státním rozpočtu dělají problémy u osob samostatně výdělečně činných. Miroslav Kalousek říká, že se nevzdává další debaty, co s paušály u podnikatelů, tedy u OSVČ. Máte propočítáno jednotlivé varianty, kolik by vynesly státnímu rozpočtu, pokud by se zpřísnily výdajové paušály například u těch profesí, jak je Jiří Rusnok označuje s laptopem a s perem?

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Já to číslo přesně v hlavně nemám, ale tipuji si na řádu několika miliard s tím, že je velmi důležité, aby ta výše výdajových paušálů kopírovala standardní nákladovou strukturu v daném odvětví či sektoru, takže pokud ten daňový paušál je dvakrát vyšší, tak je něco špatně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hlavními závěrečnými hosty Otázek byl náměstek ministra financí pro státní rozpočet Jan Gregor a také prezident Asociace penzijních fondů, především bývalý ministr financí Jiří Rusnok. Děkuji, že jste byli hosty Otázek a přeji hezký zbytek neděle.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů
--------------------
Děkujeme za pozvání.

  • Jan GREGOR, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
    --------------------
    Děkuji.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové byly dnešní otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajské ČT 24, www.ct24.cz. Další Otázky odvysíláme příští neděli.

Nejčtenější