Novinky

Ministerstvo a ČNB zajímá finanční gramotnost Čechů

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF
  • Dušan Hradil
  • Rozhovor
  • Konkursní noviny
  • Finanční gramotnost

Hovoříme s ing. Dušanem Hradilem z Ministerstva financí

Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou organizují v rámci společného projektu ucelené měření úrovně finanční gramotnosti v České republice, které má zhodnotit finanční gramotnost dospělých z hlediska znalostí, dovedností a jejich chování. Průzkum, jehož výsledky budou známy již tento měsíc, má být základem pro budoucí opakovaná měření, díky kterým bude možné vyhodnotit účinnost vzdělávacích projektů a zjistit slabá místa těchto programů. Jednoho z organizátorů této akce, vedoucího oddělení Analýzy finančního trhu Ministerstva financí ČR ing. Dušana Hradila, jsme se zeptali:

* Co očekáváte od měření finanční gramotnosti dospělých?

Hlavním cílem měření finanční gramotnosti na podzim 2010 je zmapování současné úrovně finanční gramotnosti dospělých, tedy v době, kdy konkrétní projekty teprve začínají. Jedná se o první ucelené měření, které splňuje dvě základní kvalitativní kritéria - vychází ze schváleného standardu finanční gramotnosti dospělého občana a sleduje jak znalosti a dovednosti, tak také chování a postoje občanů. Na vytvoření dotazníku se podílela pracovní skupina složená z odborníků z ministerstva financí, České národní banky, Českého statistického úřadu, Masarykovy university v Brně, Jihočeské university v Českých Budějovicích a několika neziskových organizací zabývajících se poskytováním vzdělávání v oblasti osobních financí. Toto měření nám umožní identifi kovat oblasti, ve kterých je spatřován největší defi cit, a lépe tak zacílit budoucí aktivity. Výsledky měření pak nebudou sloužit jen zadavatelům, tedy ministerstvu financí a České národní bance, ale budou poskytnuty všem současným i budoucím subjektům nabízejících konkrétní projekty a programy finančního vzdělávání. Opakováním měření v budoucnu budeme sledovat vývoj finanční gramotnosti obyvatel a tedy i celkový dopad a efektivitu finančně vzdělávacích aktivit. Součástí dotazníku je také blok otázek zařazených do pilotní fáze mezinárodního šetření připraveného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Stejné otázky budou v následujících měsících pokládány občanům v dalších zhruba 11 zemích. Po vyhodnocení tak bude možné srovnat úroveň finanční gramotnosti Čechů například s Brity, Iry, Estonci, Poláky či obyvateli Jihoafrické republiky.

* Podobný průzkum organizuje i ČSOB. Víte o něm? Znáte již jeho výsledky?

ČSOB provedla průzkum na obdobné téma jako svoji vlastní iniciativu, s ministerstvem financí ani Českou národní bankou nespolupracovala, proto výsledky známe jen v rozsahu, v kterém byly zveřejněny v tisku. Pokud nám budou podrobnější závěry tohoto šetření v budoucnu poskytnuty, rádi se s nimi seznámíme.

* Co vám jako ministerstvu financí výsledky průzkumu finanční gramotnost přinesou? Budete z nich vycházet, ovlivní vaši práci?

Jak jsem již uvedl, výsledky ovlivní jak práci veřejného sektoru, tak také dalších zainteresovaných stran, neboť výsledky zveřejníme na našich internetových stránkách a budeme je diskutovat také se členy Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání, tedy se zástupci trhu, spotřebitelů i vzdělávacími odborníky. Díky zapojení do mezinárodního měření organizovaného OECD budeme mít v horizontu zhruba jednoho roku k dispozici srovnání s dalšími zeměmi. Z něj bude patrné, od kterých zemí se můžeme učit v konkrétní dílčí oblasti finanční gramotnosti a pro které země můžeme naopak být ve finančním vzdělávání inspirací.

* „Celosvětová finanční krize potvrdila, kam až může dojít nedokonalá znalost produktů v dnes již prakticky zcela virtuálním světě financí. Nekalé praktiky nestačí zakazovat a pokutovat, ale je třeba naučit lidi, jak se bránit,“ uvedla na nedávné tiskové konferenci členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová. Domníváte se, že poučenější lidé se dokáží celosvětové finanční krizi ubránit tím, že nekalé praktiky odhalí?

Samozřejmě nemůžeme očekávat, že by bylo finanční vzdělávání samospasitelné. Je ale klíčovým prvkem celého systému ochrany spotřebitele na finančním trhu. V dnešní době rozvíjejících se trhů a stále se rozšiřující nabídky finančních produktů a služeb již nestačí stanovit v zákonech povinnost sdělit spotřebiteli dostatek informací před uzavřením smlouvy. Stát by měl pomoci tomu, aby jeho občané těmto informacím rozuměli a byli schopni s jejich využitím učinit odpovědné rozhodnutí. A k tomu je potřeba určitá míra finanční gramotnosti, k níž vede finanční vzdělávání. Toho jsme si plně vědomi, proto jsme společně s rezortem školství již v době před finanční krizí připravili doplnění tématu osobních financí do povinné školní výuky. Finanční vzdělávání není jen reakcí na finanční krizi, ale obecnou potřebou současné moderní společnosti.

* Jak hodnotíte zadlužování našich domácností? Je ještě únosné?

Pokud se podíváme na poměr dluhů českých domácností k hrubému domácímu produktu, což je nejčastěji používaný ukazatel pro mezinárodní srovnání, dostaneme se k číslu necelých 30 procent, tedy výrazně pod průměrem zemí EU. Většina zemí se pohybuje nad úrovní 50 procent. Navíc samotné zadlužování však nemusí být problémem, neboť úvěr jako takový nelze automaticky považovat za špatné řešení nedostatku financí. Podmínkou však je, že jej volí domácnost, pro kterou je splácení únosné. Problém nastává v situaci, kde úvěr přestává být splácen a občan či jeho rodina se dostává do dluhové pasti. Podíl nesplácených úvěrů je stále na úrovni jednotek procent, nicméně jeho vývoj pečlivě sledujeme.

* Vím, že stát nemá peníze a musí šetřit. Jak se v této souvislosti díváte na snížení státní podpory v systému stavebního spoření?

Úpravy státní podpory systému stavebního spoření jsou nevyhnutelné, a to jak z pohledu nutnosti konsolidace veřejných financí, tak také potřeby narovnání podmínek na finančním trhu, zejména z pohledu zdanění úrokových příjmů. Návrh však byl připraven tak, aby stavební spoření zůstalo velmi zajímavým produktem jak pro stávající, tak i nově přicházející účastníky a nedošlo k zásadnímu ohrožení sektoru stavebního spoření.

* Jak by podle vás, respektive ministerstva financí, měla vypadat ochrana spotřebitele na finančním trhu? Je dnes dostatečná?

Z našeho pohledu se ochrana spotřebitele na finančním trhu skládá ze tří pilířů - zajištění adekvátních informací, schopnosti s nimi pracovat (tedy finanční gramotnosti) a vyváženém postavení ve smluvním vztahu. Jsou-li tyto tři pilíře naplněny, pak může být dosaženo hlavního cíle, tedy situace, kdy spotřebitel činí informovaná a odpovědná rozhodnutí na finančním trhu.

* Jak byste analyzoval současnou poplatkovou politiku bank v oblasti takzvaného retailového bankovnictví?

Nastavení výše úplaty za poskytnutou službu je otázkou dohody poskytovatele, tedy banky, a jejího klienta. Ministerstvu financí nepřísluší zasahovat do tohoto soukromoprávního smluvního vztahu. Z pohledu regulátora finančního trhu a gestora ochrany spotřebitele v této oblasti nás zajímá, zda je klient s výší poplatku seznámen - proto do české legislativy zavádíme řadu informačních povinností - a také zda sazebníkům a cenovým mechanismů rozumí, což jsou úkoly pro finanční vzdělávání.


Zdroj: Konkursní noviny | 10.11.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: (kž)

Nejčtenější