Novinky

Zvyšování daní je sice špatné, ale nutné

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF
  • Rozhovor
  • Ladislav Minčič
  • Hospodářské noviny
  • Daňová reforma
  • Daň z příjmů
  • Veřejný sektor

Ladislav Minčič (ODS) první náměstek ministra financí

Od svého předsedy Petra Nečase dostal nový první náměstek ministra financí Ladislav Minčič (ODS) jasný úkol: pohlídat, aby velká daňová reforma, kterou chce od začátku roku 2012 spustit ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09, odpovídala co nejvíc ekonomickému programu ODS. Proto Nečas pro velkého zastánce rovné daně a bývalého šéfa strategického plánování v Mezinárodní investiční bance Minčiče domluvil právě důležitý post náměstka pro daně. Minčič však ve svém prvním velkém rozhovoru po nástupu do funkce odmítá, že by měl silného Kalouska na ministerstvu financí „hlídat“. „Ono hlídání si lze přečíst leda tak, že se vynasnažím celou svou odbornost dát k dispozici. Že to budou věci, které odpovídají ideovým východiskům ODS, je asi jasné,“ říká Minčič v rozhovoru pro HN.

* HN: Ministr financí Miroslav Kalousek před dvěma lety sliboval, že složitý zákon o dani z příjmu bude do roku 2010 poloviční. Kvůli pádu vlády ale žádná daňová reforma neproběhla. Bude na konci tohoto volebního období zákon o dani z příjmu dvakrát tenčí než dnes?

Takovou ambici určitě máme. Zákon ale nebude kratší jen díky snížení počtu výjimek, ale bude také podstatně jednodušší a přehlednější, protože jednoduché zákony jsou snáze vymahatelné. Pro lidi, kteří platí daně, je zásadní, aby v zákoně našli své osvobození a když už ho tam najdou, tak aby vše, co souvisí s tou úlevou nebo osvobozením, bylo na jednom místě. Aby to nebylo vázáno ještě na splnění pěti nebo šesti podmínek, které jsou v úplně jiné části toho zákona.

* HN: Bude tedy základem pro zjednodušení daní Kalouskův připravovaný zákon o dani z příjmu z roku 2008?

Ano, kostra nového zákona existuje už z roku 2008 a my na jeho další podobě už dál velmi intenzivně pracujeme. Je jisté, že v novém zákoně budou změny, které jsou v programovém prohlášení. Například chceme zrušit dědickou a darovací daň a korektním způsobem ji včlenit do zdaňování příjmů. To je opravdová novinka.

* HN: Když jste se zmínil o programovém prohlášení, vláda si napsala do programu, že ponechá jen daňové výjimky, které se týkají podpory vědy a výzkumu, rodin s dětmi, odpovědnosti vůči slabým a potřebným, vůči bydlení a vůči vlastnímu vzdělání a stáří. Znamená to, že všechny ostatní daňové výjimky budou zrušeny?

Já si čtu programové prohlášení tak, že všechny ostatní daňové výjimky vláda nevnímá jako své priority a jako věc, kterou by chtěla hájit před veřejností. Pokud jde o tyto další daňové výjimky, tak by vždy nemuselo jít o odstranění výjimky bez náhrady. Když se vláda shodne, že nějaká z těchto výjimek vyjadřuje nějakou hospodářskou nebo sociální prioritu státu, tak by klidně mohla být změněna na rozpočtový výdaj. Zatím ale o podobě těchto výjimek rozhodnuto není.

* HN: Premiér Petr Nečas před několika týdny řekl, že by třeba daňovou výjimku, díky které si lidé z daní odečítají úroky z hypoték, mohla nahradit obecnější daňová výjimka na bydlení. Je to dobrý nápad?

Diskutovat se o tom určitě dá. Přispělo by to k tomu, že by byl daňový systém přehlednější a spravedlivější. Navíc pokud nějakou výjimku rozšiřujete, tak vám odpadne odpor skupin, které se dosud té výjimce těšily. Lidé se nevzpouzejí vůči tomu, že jejich úleva bude rozšířena i na souseda. Horší je to v situaci, když sousedovi úleva zůstává a já o ni přicházím.

* HN: Která daňová výjimka, již se chystá vláda zrušit, bude podle vás nejcitlivější? Bude to zvýhodnění stravenek, režijních jízdenek, nebo jiná výjimka?

Věci, které souvisejí s dílčími výhodami zaměstnanců, budou určitě velkým předmětem diskusí. O tom nepochybuji. Protože lidé si zpravidla na stávající úlevu vždy zvyknou a považují ji za samozřejmou součást daňového systému. Ale říct, která výjimka bude nejcitlivější, je velmi těžké. Může se sejít rok s rokem a vy mi řeknete: Vidíte, vy jste tuto výjimku nezmínil, a přitom kvůli ní máme stovky lidí v ulicích.

* HN: Určitě největší zásah, který vláda chystá příští rok do daní, je speciální 50procentní zdanění státní podpory stavebního spoření. Bude se něco takového ještě opakovat, nebo je to naposledy, kdy vláda udělala takhle nestandardní věc?

Všechny takovéto věci se dělají pod časovým tlakem. Já jsem odpůrcem mimořádných daní, které se zavádějí z oportunistických cílů. Na druhou stranu, pokud je tato úleva časově omezena do té doby, než se zákon upraví jiným způsobem, tak je to ještě akceptovatelné. Pokud je to ale povýšeno na věčné, tak je to špatné.

* HN: Takže zavedení mimořádné daně může tato vláda opakovat i u jiných věcí, než je stavební spoření, pokud to bude časově omezené?

Obávám se, že stát se to může. Ale ministerstvo financí určitě žádný zájem na tom, aby se deficity řešily zaváděním mimořádných daní, mít do budoucna nebude.

* HN: Je účelné, aby se do jednoho odvodu sjednotilo sociální pojištění a daně, aby vznikla tzv. superdaň?

Myslím, že smysluplnější a jednodušší je, když na formuláři budou tři čísla a jejich součet. Asi i do budoucna budeme poměřovat to, co jsme vybrali v průběžném systému financování penzí, a co jsme vydali. Rozpočet je také členěn na kapitoly a položky. Dovedu si představit i systém s jedním číslem, pokud bude jasné, že pětina částky, je toto, třetina toto, a zbytek toto. Ale myslím, že je dobré, když poplatník ví, co přesně platí.

* HN: Premiér i ministr financí už zhruba před měsícem řekli, že se asi od začátku druhého čtvrtletí zvýší základní sazba DPH. Už na tom pracujete?

Můj nadřízený správně řekl, že jsme jako ministerstvo monokratickým orgánem, a slovo vedoucího úřadu, čili pana ministra, je v podmínkách resortu zákonem. Jestli pan ministr řekl, že je něco možností, tak veškerá prohlášení pana ministra bereme vážně a na takovém zadání pracujeme. Přemýšlíme, rozvíjíme a otázka časování je jedna z těch, které řešíme.

* HN: Pan ministr řekl, že vhodný by byl začátek čtvrtletí. Souhlasíte?

Čistě obecně vám mohu říci, že měla-li by být zvýšena sazba DPH, pak to musí reflektovat systém odvádění té daně. To znamená asi ne uprostřed měsíce ani na začátku jakéhokoli měsíce. Každá změna je nepříhodnější vždy od začátku roku. DPH však na rozdíl od jiných daní není roční daň, takže si může dovolit i jiný začátek. To může být samozřejmě kvartálně.

* HN: V souvislosti s funkcí, kterou jste obsadil, se v ODS říkalo, že je určena pro člověka, který bude hlídat ministra Kalouska. Bavil jste se o tom s premiérem nebo šéfem jeho poradců? Máte s premiérem domluvené nějaké pravidelné informativní schůzky?

To je pikantní otázka. Především si myslím, že termín hlídací pes není úplně relevantní. Sám bych se od něj velmi distancoval. Ani v telefonických rozhovorech, ani při osobním setkání s panem premiérem nic takového nezaznělo, protože to, na čem budou pracovat jednotliví ministři, je dáno programovým prohlášením vlády. Vnímal jsem svou nominaci tak, že ve mně moje strana vidí člověka, který se orientuje v oblasti veřejných financí poměrně dost. A vkladem každé koaliční strany do realizace programového prohlášení podle mne je, že nominuje lidi, o nich tuší, že by mohli realizaci tohoto projektu býti nápomocni. Tak mi to tlumočil i pan premiér. Ono „hlídání“ si lze přečíst leda tak, že se vynasnažím celou svou odbornost dát k dispozici. Že to budou věci, které odpovídají ideovým východiskům ODS, je asi jasné. A pokud jde o nějaké procedury kontaktů, tak jsem v kontaktu spíše telefonickém.

* HN: S premiérem Nečasem?

To ani ne. Absolvoval jsem několik telefonických rozhovorů s hlavním poradcem pana premiéra. Za to se nestydím. Známe se spolu a pana Římana považuji za kompetentního ekonomického odborníka. Ale žádný mechanismus, kdy by bylo napsáno, že v pondělí v deset hodin se hlásím tam a tam, zatím není. A myslím, že ani nebude. Hovořil jsem o zvláštnostech pozice tzv. politického náměstka i s panem ministrem a v zásadě jsme se jednoznačně pochopili.

* HN: Mluvil jste o svých ideových principech. Nemáte obavu, že budete ve své současné pozici asistovat u zvýšení přímých i nepřímých daní?

Jsem proti jakémukoli zvyšování daní. U přímých daní ještě více než u jakýchkoli jiných. Mám na mysli zvyšování v podobě právních atributů té daně. To znamená dramatické rozšíření základu nebo i menší zvýšení sazby. Nicméně daně pro mé vnímání veřejných rozpočtů nejsou tím hlavním. Primárním parametrem jsou výdaje. Na čem všem bude politická shoda, že má být financováno a v jakém rozsahu. To určuje výši nezbytných zdrojů. Daně by měly sloužit jen k tomu, aby zabezpečily financování programu, který vláda, parlament, společnost uzná, že je hodno financovat z veřejných rozpočtů. Snižování daní nebo držení nízkých daní za cenu, že budou pokračovat schodky rozpočtů a že bude narůstat veřejný dluh, rozhodně podpořit nemohu. To bych mohl spolknout kravatu.

* HN: Čili zvýšení daní, ať už jde o povodňovou daň, o DPH či o tzv. narovnání degrese, je obhajitelné pouze tím, že máme vysoké schodky?

Pokud se neukáže, že je výdaji v řadě jiných odvětví plýtváno. Veřejný zdroj může být nalezen i úsporou. Ještě jednou: bude-li nalezena shoda na objemu a struktuře výdajů, musí to daně dorovnat. Budeme-li vycházet z toho, že výdaje jsou dány, aniž bychom analyzovali jejich smysluplnost, to by nebylo rozumné.

* HN: Z tohoto pohledu vám osobně zvyšování daní, které nastane, nevadí?

Pakliže budu důvěřovat svým kolegům, kteří na základě analýz prokážou, že už není kde šetřit, tak potom mi nic jiného nezbývá.

 

***

Minčičova agenda

Daňové portfolio

Velká daňová reforma, na níž se shodly strany současné vládní koalice, má začít platit od 1. ledna 2012. Její součástí má být i vznik jednoho inkasního místa, kde se budou vybírat daně i pojistné.

Útok na výjimky

Významným úkolem Minčičova úřadu je připravit návrh na radikální snížení počtu daňových výjimek. Kolem zaměstnaneckých výhod se podle Minčiče strhne velká debata.

Profil: Ladislav Minčič 50

  • Matematik a ekonom je od roku 1998 členem ODS. Před nástupem na ministerstvo zastupoval Česko v Mezinárodní investiční bance v Moskvě.


Zdroj: Hospodářské noviny | 6.9.2010 | str. 18 | rubrika: Česko | autor: Petr Vašek, Jaroslav Plesl

Nejčtenější