Financování obcí
Rozhovor s Janem Ziklem, ředitelem odboru Financování územních rozpočtů a programové financování
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer, vážení posluchači, začíná dnešní vydání pořadu Člověk a obec. Od mikrofonu vás zdraví a při poslechu vítá Ivana Denčevová. Čas od času se vracíme k tématu financování obcí. Víme, že takřka pravidelně všichni říkají, že mají málo peněz a zvyšuje se zátěž na naše obce, můžeme dodat také na naše kraje. Jaké jsou ale skutečnosti, jak vůbec vypadá situace s financováním obcí, jakou roli hraje ministerstvo financí. Také, kdo například zpracovává analytické materiály tak, abychom věděli, jak naše obce v celém souhrnu jsou třeba na tom ekonomicky, do jaké míry už třeba přikročily k zadluženosti, která by mohla být i pro ně tudíž pro nás všechny ohrožující. I to, jak se projevila například ekonomická krize v objemu peněz, které na obce přicházejí. To budou dnešní témata. Ostatně můj dnešní host říká:"Kdyby stát hospodařil tak, jak hospodaří naše obce, tak bychom pravděpodobně vůbec žádný problém neměli." A mým dnešním hostem je ředitel odboru Financování územních rozpočtů ministerstva financí, pan Jan Zikl.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Dobrý večer.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech. Vy jste byl autorem, či jste autorem právě té věty, kterou jsem před chvílí řekla. Sice jsem vás neocitovala úplně přesně, ale doufám, že jsem dodržela základní sdělení, že kdyby naše obce hospodařily, tedy stát tak, jak ony, takže by ten problém nebyl. Co vás k takovému tvrzení vede?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak podíváme-li se na hospodaření obcí za posledních deset let, tak zcela jednoznačně z toho vyplývá, že obce hospodaří velmi dobře. Jenom pro srovnání. Za posledních deset let příjmy obcí vzrostly více jak dvojnásobně, z nějakých cirka 72 miliard korun na 154 miliard korun v roce 2008. Proti tomu stát měl příjmy, které vzrostly z částky cirka 537 miliard na necelý jeden bilion. Proti tomu ale ten nejdůležitější faktor je, že obce, jejich zadluženost posledních pět let stagnuje. Zatímco státu neustále jeho dluh narůstá. A obce v roce 2008 na tom byly tak dobře, že jejich zůstatky na účtech prakticky kryly jejich dluhy ve výši 80 miliard. Proto mé tvrzení, že kdyby stát mohl naráz zaplatit své dluhy, aniž by si na to musel půjčovat, byl by na tom velmi dobře. Tak jsou na tom některé naše obce.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o tom, že vzrostl příjem pro obce, tak to samozřejmě není tak úplně jejich zásluhou, protože kdybychom se podívali i do devadesátých let, a můžeme pokračovat, minimálně patnáct let se vede diskuse právě o financování obcí, o tom, kolik procent z výběrů veškerých daní obce získají. Stejně tak můžeme říci, že podobný příběh se odehrával v souvislosti s vyšším samosprávným celkem, kterým jsou kraje. Je to rozhodnutí parlamentu, jaké procento ze všech daní přijde obcím, ale domníváte se, že i toto navýšení, o kterém hovoříte, je vyváženo tím, že představitelé obcí, byť je to, řekněme, z jiného resortu, vy jste z ministerstva financí, že jsou zatěžováni stále větší administrativou, kterou na ně náš stát klade?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak musíme rozlišit samosprávnou činnost a přenesenou působnost. Ano, máte pravdu, stát v podobě přenesené působnosti klade řadu dalších vlastně činností na obce a na kraje, které chce, aby po nich vykonával. Na druhou stranu zase část té přenesené působnosti je státem financován v podobě příspěvků na přenesenou působnost. A to, co i deklarovala současná vláda, je provést jakousi revizi všech těch činností v podobě přenesené působnosti, jestli je musí vykonávat. A cílem by mělo být i zeštíhlení státní správy, ale i samosprávy.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, do jaké míry si právě samospráva nechá takzvaně diktovat. Je to přece jenom právě taková, řekněme, úzká hranice tím, že tam je výkon státní správy. To jsou ty agendy, pouze pro naše posluchače, typu stavební agenda a další, a k tomu rozhodování vlastně tak, jak činí rozhodnutí samosprávný orgán. A víme, že nejvyšším obecním samosprávným orgánem je zastupitelstvo.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak je to určitě pro další diskusi. Ale ta samosprávná činnost je jasně dána. Je dána zákonem, je dána ústavou. A to, co asi je nejpalčivější pro obce, je jak řešit svůj další rozvoj, protože máme ten hlavní problém, kterej vlastně i analýza zákona o rozpočtovém určení daní nám přinesla, je, že ne všechny obce jsou, mají vlastně stejnou infrastrukturu, nemají stejnou vybavenost. A jak teďka ty disproporce mezi obcemi řešit, protože když se podíváme a rozdělíme si obce do jednotlivých velikostních kategorií, tak zjistíme, že ne všechny obce na tom jsou stejně. A jak do rozpočtového určení daní promítnout to, že některá obec, dejme tomu, do jeden a půl tisíce obyvatel má vodovod, kanalizaci, plynovod. A druhá obec to nemá. Tohle to v rozpočtovém určení daní obcí se zohledňuje velice obtížně. Nicméně určitě se budeme snažit teďka v rámci připravované novely zákona o rozpočtovém určení daní najít nějaký mechanismus, jak tohle to zohlednit.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmiňujete se v souvislosti s novelou právě tohoto zákona, okolo které vždy jsou velké emoce. Kdy můžeme očekávat návrh novely?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak práce za novele ještě za dob vlastně, kdy byla vláda pana premiéra Topolánka a potom pana premiéra Fischera, tak ty práce byly pozastaveny, protože základní moment nedošlo zatím ve spolupráci se svazem měst a obcí, sdružení místních samospráv k jasnému zadání, jakým způsobem by mělo být rozpočtové určení daní obcí upraveno. Ten základní vlastně problém spočívá v tom, že ministerstvo financí říká, že nemůžeme za současné situace do rozpočtového daní obcí dát víc finančních prostředků. V tom případě se bavíme, že ten základní finanční limit, který je vyčleněn, musí být přerozdělen, ale jestliže začneme přerozdělovat ten finanční limit, to znamená, někdo dostane víc, někdo míň. Takže ten princip, který byl zatím diskutován a určitě bude ještě dál podrobněji rozpracováván, je, že ta vybraná statutární města, Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, by byly v nějakém případném růstu pozastaveny. A ty finanční prostředky, které by šly do rozpočtového určení daní, ať už v podobě rušení některých dotačních titulů, by byly přerozdělovány ve prospěch těch menších a středních.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A to si, milí posluchači, jistě dovedeme představit, co na to ostravští, plzeňští, brněnští a pražští občané a komunální politici tam zvolení budou říkat. Takže i to je jistá cesta, jak by mohlo vypadat financování obcí. Jaká vůbec je v současnosti situace, jaké je procento právě těch daní přerozdělované, které jde ze státní kasy přes váš resort právě na obce.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Takže prostřednictvím teda finančních úřadů je na základě zákona o rozpočtovém určení daní přerozdělovány jsou daně, daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických a právnických osob, zjednodušeně pro obce je to podíl 21,4%, pro kraje 8,92%. Plus obcím zůstávají veškeré daně, daň z nemovitosti, místní poplatky a podobně.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste jako jednu z daní daň z nemovitosti. Častokráte se objevuje názor, že právě tato daň je u nás neobvykle nízká. Ve srovnání s jinými státy, kdy právě daň z nemovitosti je daní nepoměrně vyšší. To by byl, řekněme, přímý příjem pro obec, pro obecní rozpočet i v souvislosti s poklesem příjmů, tak, jak reagoval na ekonomickou krizi a snížený výběr daní. Domníváte se, že obce nemají dostatek politické odvahy, aby místním jednoznačně zvýšily právě daň z nemovitosti?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Ono to je, liší se to případ od případu. Ale rozumím tomu z pohledu komunálních politiků, je to krajně nepopulární opatření. Na té vesnici se každý s každým zná. A zatím, co jsem tak zaregistroval, jsou obrácené tendence, kdy obce raději přispějí svým občanům na svoz odpadu, dodotovávají vodné, stočné a podobně, než na to, aby občany zatížily nějakou další daní.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste ředitel odboru Financování územních rozpočtů. Jak se na to díváte z pohledu finančníka rozpočtáře?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Já, je to můj už dlouholetý názor, deformace, dotace, bohužel občané si neuvědomují, co skutečně obec v jejím provozu stojí. Pakliže dostatečně nejsou informováni o tom, že vodné a stočné je dodotováváno příklad 30,40 korunami z obecního rozpočtu, v některých případech obce platí kompletně občanům svoz odpadu. Já, když jsem se nad tím tak zamýšlel, že když jdu do zoologické zahrady třeba v Liberci, tak si ani nikde pořádně nepřečtu to, že ta vstupenka je dodotovávána jednak vstupenka částkou padesát korun. Tak bych mohl pokračovat dál a dál. Když půjdu do pražských divadel, tak taky nezaplatím plnohodnotnou cenu, co skutečně magistrát má ty náklady. Tak bych mohl pokračovat dál a dál.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se domníváte, že by měl i v této, dejme tomu, kategorii volič, který za pár týdnů půjde volit, přemýšlet?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak určitě volič nebo voličům bych doporučil, nic není zadarmo. To, jestli se domnívá někdo, že něco dostane zadarmo, je to velmi špatná úvaha. Každá koruna se musí nějakým způsobem poctivě odpracovat. A měli by občané chtít po svých vlastně zástupcích, aby je oni informovali, jaké skutečné náklady jsou s provozem obce. Co co stojí, ale zároveň by měli mimořádně klást důraz na co nejefektivnější vynakládání prostředků obecních, protože některé investiční akce, kdy se v malých obcích staví aquarky a podobně, které potom následně obce zatěžují provozní náklady, jsou podle mě neefektivně vynaložené prostředky.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů ministerstva financí a také host dnešního pořadu Člověk a obec, milí posluchači. Vy už jste zmínil nejen aquparky, ale také to, kdy se obec může dostat do situace obávaného bankrotu, byť u nás je těch případů, řekněme, pouze malé množství, tak samozřejmě ta rizika tady jsou a víme, že když se realisticky počítají u některých měst příjmy, výdaje a zadluženost, tak, jak si třeba větší města nechávají dělat v souvislosti třeba s úvěrováním míru zadlužení, tak to leckdy nejsou radostná čísla. Jak na tom naše obce jsou právě z tohoto úhlu pohledu a do jaké míry ministerstvo financí jako centrální orgán takové informace, taková data shromažďuje a vyhodnocuje.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak ministerstvo financí každoročně provádí takzvaný monitoring hospodaření obcí. Máme systém indikativních monitorovacích ukazatelů ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jsou indikativní monitorovací ukazatele, abychom si to dokázali představit.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Je to poměrně jednoduché. My na základě sběru dat, kdy nám obce posílají své finanční a účetní výkazy, tak prakticky jenom prostou analýzou účetních a finančních výkazů provedeme vlastně analýzu hospodaření a na základě toho stanovíme rizikovost jednotlivých obcí. Těch rizikových obcí je na ten celkový počet 6244 obcí dle mého soudu velmi málo. Ty, které vykazují ten rizikovější faktor, tak ty se pohybují někde kolem 40. A ty, které mají skutečně problém, tak to je v jednotkách.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec znamená míra rizikovosti? Jak jste zmínil zhruba 40 obcí.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tam už nám indikuje to, že jejich závazky po lhůtě splatnosti jsou delší dobu, majetek není v té úrovni a finanční zůstatky, které by případně mohly v krátkém časovém období v porovnání s předpokládanými daňovými příjmy pokrýt ty závazky. Provádíme potom na základě toho vyhodnocení dotaz na jednotlivé obce a žádáme je o informaci, co je příčinou toho, že jejich vlastně ukazatel dluhové služby je trošku rizikovější.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké třeba informace se pak od nich dozvíte, proč se právě objevují rizika toho předlužení?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak nejčastěji jsou to problémy vlastně, které vznikly už v dřívější době, kdy se jednalo o selhání jedinců, kdy starosta podepsal směnky, nebo se snažila obec realizovat některé podnikatelské záměry, které potom zkrachovaly. To jsou asi ty nejzásadnější problémy. Potom nám řada obcí informuje o tom, že oni předfinancovávají problémy, teda projekty z Evropské unie. To zase tak velký problém není, protože pakliže ten projekt správně zúřadují, tak jim potom následně ty předfinancované finanční prostředky jsou ať už Regionální radou soudržnosti nebo příslušným ministerstvem proplaceny.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste zmiňoval počet 6244 obcí, tolik jich máme, milí posluchači, v České republice. Patříme ke státům s nejvyšší administrativně správní roztříštěností a největší počet obcí bývá právě těch, ve kterých žije nejméně obyvatel. Zcela stranou necháváme debaty o tom, zda by třeba zákonem mělo být stanoveno, že by obce měly mít určitý nejnižší počet obyvatel. V některých západních demokraciích v Evropě je to třeba pět tisíc obyvatel, ale to by bylo už téma více politické. Do jaké míry se domníváte, pane řediteli, že právě tento počet našich obcí, těch správních jednotlivých jednotek vlastně vytváří i ten dojem, že obce vůbec nemají peníze, byť vy jste zmiňoval částky, o kolik se financování obce zvýšilo. A také jste uváděl, že kdyby v takovém jaksi zdravotním stavu, kondici byl náš stát, takže by to byl důvod k oslavě.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Když si představíme teda těch 6244 obcí, každá musí svůj obslužný aparát, tak už jenom samo tohle to množství generuje poměrně značné administrativní výdaje. A tak, jak jste se zmínila vy, do budoucna bude určitě vhodné provést redukci a snížit množství obcí, protože obce v počtem obyvatel 100, 150 mají čím dál tím větší problémy toho typu, nedaří se tam sestavit kandidátky a podobně. Plus v tomhle tom množství, řekněme si rovnou, sehnat kvalitní starosty je trošku problém, protože starostování je, dle mého soudu, mimořádně náročné a obtížná funkce. Protože když vezmu jenom to množství zákonů, které musí starostové znát, jaké další nároky jsou na ně kladeny, takže je to mimořádně náročná práce. A sehnat 6244 zkušených starostů, si myslím, že je problém.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříte o náročné práci starostů, do jaké míry ministerstvo financí, můžeme to i případně rozšířit i na jiné centrální instituce, plní roli, řekněme, metodickou. Vy shromažďujete data, zjišťujete, případně se obcí dotazujete, ale je možné, že se na vás třeba obec obrátí o nějakou, řekněme, radu metodického rázu?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak obrací se na nás obce s radou nebo s žádostí o radu, ale je pravda, že v této části ministerstvo financí má určitě co zlepšovat. Minimálně teďka v oblasti účetní reformy, ale i v rámci dalších věcí by bylo vhodné, aby ministerstvo financí poskytovalo starostům větší metodickou pomoc. My se v souvislosti právě teď vlastně s další monitorovací zprávou o zadlužení obcí k tomu chystáme. Chceme těm obcím, které se začnou dostávat do finančních problémů, první vlastně kroku ve spolupráci s ministerstvem vnitra pomoc, poskytnout pomoc v podobě vlastně navržení ozdravného programu pro jednotlivé obce.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Domníváte se, že i to by měla být role státní správy? Byť samospráva víme, že je zcela vlastní svébytný mechanismus?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Určitě, měli bychom se, není to, nedomnívám se, že máme tady státní správu s vedle samosprávu. Myslím si, že tyto dva celky vedle sebe fungují a musí fungovat ve vzájemné koexistenci a nejsme, nepovažuji se za rivala.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké míry právě ministerstvo financí, případně odbor, který vy řídíte, může také využívat své kontrolní funkce. Je tam nějaká možnost z hlediska ministerstva financí, vyjma toho, že upozorníte a vedete nějaký případně dialog?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Zatím tomu tak nebylo. Doufám, že v následujícím období se nám podaří spíš tuhle tu spolupráci rozvinout. To, co ministerstvo financí nastavilo, tak hlavně přezkum hospodaření, ale přezkum hospodaření, které určuje povinnost ze zákona, kterou musí obce vlastně každoročně vykonat. Tak to je spíš zpráva pro ně, kde můžou mít nějaké problémy. Ale to, že by jim někdo radil jak se s těmi problémy vypořádat, jak předejít případně dalším problémům, tady máme skutečně co ještě dohánět.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jan Zikl, ředitel odboru ministerstva financí, který se právě věnuje financování, respektive správě územních rozpočtů, tedy i nejen našich krajů, ale především našich obcí. A o tom dnes hovoříme. Také se objevovaly názory, že by bylo vhodné zrušit různé dotační tituly. Většina ministerstev vypisuje dotační tituly a obce s větší či menší úspěšností o ně žádají a získávají. Někteří s jistou dávku cynismu říkají, že je to na tom, do jaké míry se umějí s daným resortem dohodnout a kdo je šikovnější starosta, případně, kdo je takový úpornější, takže má šanci dotaci pro svou obci získat. V souvislosti s tím, když bývají tyto úvahy zrušit dotační tituly, tak byly vedeny úvahy, které na to navazovaly, že by se vlastně o to zvýšilo to procento, které by přerozdělovalo z veškerých vybraných daní. Je taková cesta reálná a jaký je váš názor z hlediska finančního z pohledu ministerstva financí.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tahle ta problematika byla projednávána už, když se zpracovávala analýza k rozpočtovému určení daní obcí. Ministerstvo financí na to reagovalo tím, že v loňském roce provedlo inventuru dotačních titulů. A bylo zjištěno, že v této zemi existuje přes 470 dotačních titulů, které jsou hrazeny z národních zdrojů. A přes 170 titulů, které jsou kofinancovány ze zdrojů Evropské unie.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, pane řediteli, že někdo zná ty tituly 470 a 170, že by opravdu byl někdo, kdo by veškeré tyto tituly dotační znal?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Já se domnívám, že je nezná nikdo. A dávám zapravdu těm názorům v tom, že je třeba provést redukci dotačních titulů a minimálně ty dotační tituly, které šly původně do území, dovedu si představit to, že bychom upravili rozpočtové určení daní obcí a ty finanční prostředky z těchto dotačních titulů přesunuli do zákona o rozpočtovém určení daní.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastánci tohoto názoru říkají, že právě v obcích nejlépe vědí, co je potřeba dělat a co potřeba dělat není. A také právě bývají centrální orgány leckdy kritizovány, že rozhodují od zeleného stolu. Domníváte se, že právě tento problém by to vyřešilo?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Neříkám, že by ho vyřešilo úplně, ale určitě zčásti.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak řešit snížení výběru daní v souvislosti s ekonomickou krizí? Obce samozřejmě sčítají svoje dluhy, které narůstají, oproti tomu, byť ve většině obcí, ve většině krajů ten rozpočet byl plánován velmi, jak říkají, zdrženlivě. A využívají také svých vlastních rezerv. Hrozí někde, že by opravdu se dostala obec či kraj do problémů a mohli by se potom obrátit na stát s jakousi prosbou o pomoc?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak vzhledem k tomu, že se jedná o samosprávné celky a jak se píše v zákoně o obcích, tak stát neručí za závazky obcí, tak v případě, že se obec či kraj dostane do finančních problémů, bude si ty problémy muset řešit v první řadě sám.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A v druhé řadě nebo v třetí řadě, vy jste řekl v první řadě, tak to by mohla být pro ně jistá naděje, že v druhé řadě ...
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Pakliže mám být korektní, tak víme, že ještě byly tady případy v nedávné historii, kdy závazky obcí byly převáděny na konsolidační agentury a podobně, ale to je věc potom už asi spíš politického rozhodnutí. Domnívám se ale v momentě, kdy se bude jednat o jednotky, takže si musí každý pomoct sám.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jan Zikl a moje další otázka zní v souvislosti také s ministerstvem financí, poněvadž hovoříme o vztahu ke komunální politice, případně ke krajské, tak častokráte také bývá tématem, a to je směřováno na ministerstvo financí, zda vůbec lze očekávat to, že by v souvislosti s krajským uspořádáním, které tady máme již několik let, došlo i k reformě například finančních institucí, mám na mysli finanční úřady a finanční ředitelství. V některých krajských městech samozřejmě existují tak, jak navazovaly na bývalé uspořádání, ale máme kraje, jako je třeba kraj Vysočina, kde samozřejmě finanční ředitelství krajské není. Lze i od této vládní koalice, respektive od období, které má před sebou, očekávat nějaké změny?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak tato problematika se týká úseku ministerstva financí, kterému teď nově šéfuje pan náměstek Minčič a hlavně se dotýká problematiky jednotného inkasního místa. A v souvislosti s tím lze předpokládat, že dojde k novému uspořádání finančních úřadů, případně i ke změně ve finančních ředitelstvích, ale tady bych nerad něco předjímal. Já jenom pro vaši informaci, zřízení nového finančního ředitelství je mimořádně finančně náročné a je to někde částka kolem jedné miliardy korun. A v současné době musíme všichni šetřit, takže uvidíme, jaká bude vlastně konečná podoba.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto zřízení finanční ředitelství, říkáte tuto částku, z čeho ona sestává? Poněvadž nelze například delimitovat finanční ředitelství, které vykonává v současné době třeba tuto agendu pro dva až tři kraje, tak, jak je tomu v případě třeba brněnského ředitelství, které tuto agendu vykonává pro kraj Zlínský, pro kraj Vysočinu, pro kraj Jihomoravský. Ještě mu přibyly v souvislosti se vznikem krajů další okresy a hovoříme o existenci krajů cirka deset let.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Bude to předmětem dalších diskusí. V současné době nemáme v šesti, abych to přirovnal, v šesti krajích nemáme teda finanční ředitelství. Jedna z variant, která říká, že by bylo vytvořeno jedno silné, jeden silný finanční úřad na úrovni kraje, který by pokrýval to území, jak říkám, bude to předmětem dalších diskusí.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste právě tuto problematiku v souvislosti s vytvářením jednotného inkasního místa. Co si pod tím máme představit?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Jednotné inkasní místo by mělo být jedno místo, ve kterém se budou jaksi vybírat jak daně, tak vlastně Česká správa sociálního zabezpečení a všechny tyhle ty poplatky na jednom místě.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Také víme, že v nedávné době se v některých městech, v některých obcí rušily pobočky finančních úřadů. A obvykle to vzbudilo nevoli a také samozřejmě i představitelé obcí se snažili tomuto rušení zabránit. Je tam nějaká komunikace třeba s místní samosprávou, když k nějakému takovému rozhodování dojde?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Tak do konce letošního roku, jestli jsou mé informace správné, se žádné finanční úřad rušit nebudou. Tady jenom trošku upřesnil tu vaši informaci, nerušily se pobočky, rušily se finanční úřady. Ale ministerstvo financí ale musí posuzovat tu ekonomickou stránku věci. A do budoucna i v souvislosti s jednotným inkasním místem je pravděpodobné, že se další finanční úřady budou rušit, ale bude to komunikováno s místní samosprávou. Proti tomu můžeme ještě říct, že v současné době v postupu internetizace a daňová přiznání je možné dneska podávat prostřednictvím Internetu. Takže prakticky daňové subjekty mohou komunikovat se svým vlastně finančním úřadem, se svým správcem prostřednictvím Internetu. Bude to předmětem dalších diskusí.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme začínali pořad tím vaším výrokem, že kdyby stát hospodařil tak, jak obce, takže bychom problém, o kterém se hovoří, vůbec neměli. A že by vlastně stát byl tím dobrým hospodářem, jak častokráte právě z úst politiků slýcháme. Domníváte se, kde se stala vlastně vůbec ta cesta tak nezvladatelnou pro náš stát, když obce, představitelé našich obcí, našich měst to, řekněme, i za cenu toho, že my občané jsme leckdy byli nespokojení s tím či oním, že není opraveno, postaveno a tak dál, jaksi zvládli?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Já se domnívám, že ta místní samospráva přeci jenom je to blíž v uvozovkách k rodině a každej si rozmyslí, než tu korunu utratí. A nějaké dluhy, které by mu přerostly přes hlavu, si nedovolí. Zatímco ten státní rozpočet je pro řadu lidí, včetně mě, poměrně anonymní. Tam nikdo nevidí tu vyrovnanou bilanci, ty zdroje, výdaje, zatímco na úrovni té komunální sféry vidíte, jaký máte schválený rozpočet, jak po roce to hospodaření obce, kraje skončilo. A nutí to lidi daleko víc k zamyšlení. Zatímco v těch obrovských číslech se to začíná ztrácet.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte, nejen nutí k zamyšlení a obec má blíže k rodině, tak také jste se během dnešního pořadu zmiňoval o jisté kvalifikaci těch, kteří posléze stanou v čele obcí. Domníváte se, že by nějaké elementární základní vzdělání, byť některé politické strany a také některé nevládní organizace se tomu i v předvolebním období věnují, že školí ty, kteří kandidují do zastupitelstev, že by mělo existovat?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Určitě by to bylo vhodné, protože, jak už jsem se zmínil, ta práce starosty je mimořádně náročná. A pakliže někdo na takovýto post kandiduje, měl by mít aspoň základní rámcovou představu, co to obnáší, protože v první řadě je to o odpovědnosti, kterou má vůči svým voličům. A není možné ji nadále podceňovat.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, závěrečná otázka. Jste ředitelem odboru Financování územních rozpočtů, v jakých typech čísel se pohybujete?
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Já, když sestavujeme návrh státního rozpočtu, tak jsou to miliardy. V okamžiku, kdy potom jednáme s jednotlivými obcemi, když je tam nějaký problém, tak se pohybujeme v částkách tisíců.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže miliardy, to si ještě umíme představit, to zase není tak nic moc závratného.
Jan ZIKL, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
--------------------
Miliarda, lepší je, když řeknete tisíc milionů.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Tisíc milionů, tak i tak to můžeme pojmout. Hostem dnešního pořadu Člověk a obec byl Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů ministerstva financí. Technicky spolupracovala Markéta Bydžovská a od mikrofonu se s vámi, milí posluchači loučí a na slyšenou těší Ivana Denčevová.
Zdroj: ČRo 6 | 6.9.2010 | 21:10 | pořad: Člověk a obec