Novinky

Chybné srovnání platů úředníků

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidové noviny
  • Nepřesnosti
  • Plat
  • Platy úředníků
  • Reakce

„Kolik se platí na ministerstvu?“
Lidové noviny | 14.8.2010 | strana: 01 | autor: Lenka Zlámalová

celý článek LN viz níže text „Kolik se platí na ministerstvu?“

 

Reakce MF:

„Platy byly porovnávány chybně“

  • zveřejněno v Lidových novinách dne 18.8.2010 (rubrika: Diskuse, strana: 11) - autor: Jan Gregor (ředitel odboru 55 Národní fond, MF)

Článek Kolik se platí na ministerstvu? (LN 14. 8.) se zabývá návrhem rozpočtu platů na rok 2011, včetně prostředků na platy hrazených z rozpočtu EU. Kriticky se vyjadřuje především k rozdělování prostředků ze zdrojů rozpočtu EU a jejich dopadu na průměrný měsíční plat zaměstnanců vůbec, zejména v kapitolách MMR, MPSV, MŽP, MD a MPO.

V článku je prezentována koncepčně chybná úvaha vycházející z dosahovaných skutečných průměrných platů za rok 2009 za celý resort bez ohledu na další specifika (tj. nejedná se jen o úředníky ústředních orgánů státní správy, tj. ministerstev, ale všech zaměstnanců organizačních složek státu a příspěvkových organizací). Nicméně i mezi ministerstvy se objevují rozdíly, neboť rozhodující pro dosahované průměrné platy je jednak struktura činností a dále vzdělanostní struktura zaměstnanců na jednotlivých resortech. Z tohoto pohledu školství nedosahuje úrovně resortů, se kterými je srovnáváno (například podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců MŠMT - 40 %, MPO - 60 %, MMR - 68 %).

Údaje za skutečnost dosaženou v roce 2009 jsou chybně srovnávány s prostředky na platy, které jsou ve SR na rok 2010 hrazeny z rozpočtu EU, a počtem zaměstnanců, o které byla v roce 2010 jednorázově (pouze pro tento rok) navýšena systemizace dotčených kapitol. To znamená, že 826 milionů korun není určeno pro pouze 1761 úředníků, ale i pro další kmenové zaměstnance, kteří se na daných projektech podílejí. Proto autorkou uváděné průměrné platy jsou naprosto zavádějící a neúměrně vysoké.

Paní redaktorka psala článek na základě materiálu k přípravovanému návrhu státního rozpočtu na rok 2011, který je však v této etapě sestavován bez prostředků z rozpočtu EU. Zřejmě čerpala z tabulky č. 4, kde se údaje týkají prostředků na platy z rozpočtu EU na rok 2010 a jednorázového navýšení počtu funkčních míst, které jsou z návrhu rozpočtu na rok 2011 vyloučeny a budou navrženy v nových objemech a počtech.

Správa evropských prostředků je kvalifikačně náročnější Při náboru nových zaměstnanců na pozice spojené s administrací a čerpáním fondů EU bylo nutné zohlednit několik aspektů: jazykovou vybavenost, znalost fungování EU a faktickou neexistenci lidí z praxe, kteří by měli zkušenosti z této oblasti a se strukturálními fondy se zabývali. Dalšími požadavky bylo vysoké pracovní nasazení, flexibilita a ochota k dalšímu vzdělávání. Z uvedených důvodů většinu nových zaměstnanců tvořili absolventi vysokých škol, kteří dané podmínky splňovali. To s sebou však neslo úskalí ve formě vyšší fluktuace těchto zaměstnanců, a to převážně z důvodu „přeplácení“ soukromými společnostmi (auditorské společnosti, banky), které věděly o nabytých cenných znalostech a zkušenostech lidí v oblasti strukturálních fondů.

Vysoká fluktuace měla za následek odchod lidí s klíčovými znalostmi a zejména se znalostí „historických“ souvislostí, což je při hrozbě auditů ze strany Evropské komise i více než 15 let dozadu alarmující jev. A to z toho důvodu, že praktickým dopadem mohou být znatelné finanční korekce (pohybující se v řádech stovek milionů EUR) uvalené na Českou republiku, protože ta nemusí být schopna, kvůli fluktuaci zaměstnanců, zajistit potřebnou argumentaci, která by hrozbu korekcí odvrátila. ČR se mj. díky tomuto systému stabilizace ubránila finančním korekcím v řádu několika miliard korun.

Podmínka Evropské komise Podmínkou Evropské komise při programování prostředků strukturálních fondů na období 2007-2013 bylo, že ČR provede opatření ke stabilizaci a motivaci zaměstnanců spravujících eurofondy. Platy těchto zaměstnanců jsou z 85% spolufinancovány unií, nicméně pro výši platů platily stejné podmínky jako pro ostatní zaměstnance ministerstev. Podmínka stabilizace a motivace byla splněna až usnesením vlády č. 818/2007, kde bylo zakotveno, že zaměstnanci zabývající se eurofondy mohou získat příplatek ke svým tabulkovým platům, a to odstupňovaně podle jednotlivých pracovních pozic, na úrovni referentů 5 tisíc korun, vedoucích oddělení 7,5 tisíce a ředitelů odborů 10 tisíc korun. Tímto opatřením se podařilo výrazně snížit nežádoucí fluktuace a došlo současně k udržení poměrně velkého množství mladých zaměstnanců na ministerstvech. Zároveň tak dochází k částečnému vyrovnávání negativní věkové struktury těchto institucí.

 


„Kolik se platí na ministerstvu?“
Lidové noviny | 14.8.2010 | strana: 01 | autor: Lenka Zlámalová

Exkluzivní přehled platů na ministerstvech a státních úřadech * Na průmyslu se vydělává o polovinu víc než na školství

PRAHA Ministr financí Miroslav Kalousek se snaží, aby škrty v platech na příští rok byly rovnostářské. Každému ministrovi, s výjimkou Josefa Dobeše, jehož učitelské platy jsou vládní prioritou, sebral desetinu peněz na mzdy. Škrty ale mají na jednotlivých úřadech podstatně jiné dopady.

Rozpočet na rok 2011 totiž ukazuje, že mezi platy ve státních službách jsou velké rozdíly. A v mnohých případech velmi těžko vysvětlitelné a obhajitelné. Nejvíc neberou ti, koho politici vyzdvihují jako společenskou prioritu, ale ti, kdo se umí dostat ke správným penězovodům. Průměrný plat na ministerstvu pro místní rozvoj, které zaměstnává hlavně úředníky, je 36 080 korun. Slušně si vedou i zaměstnanci ministerstva průmyslu (35 922 korun). Na školství, z jehož rozpočtu se platí učitelé, berou ale jen 21 805 korun. Průměrný příjem všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je necelých 25 tisíc. Oproti tomu průměrná mzda v Česku je o dva tisíce nižší.

Obrovské rozdíly ve státních platech mají dvě vysvětlení. Nejvyšší platy jsou na těch úřadech, kudy proudí peníze z EU. Lidé, kteří se o dotace starají, můžou mít na rozdíl od ostatních zaměstnanců státu v podstatě neomezené příjmy. Brusel totiž spolu s dotacemi posílá i peníze na platy lidí, kteří je obsluhují. Program se oficiálně jmenuje „technická pomoc“ a příští rok se z něj mezi 1761 úředníků může rozdělit 826 milionů korun. V průměru tedy 39 tisíc na jednoho, což je o třetinu víc než český státní plat. K penězům ale mají přístup jen některá ministerstva: hlavně místní rozvoj, sociální věci, životní prostředí a doprava. „Stálo by za úvahu, zda tyto rozdíly v platových škrtech zohlednit,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek.

Ministr dopravy Vít Bárta nebo šéf průmyslu Martin Kocourek, kteří mají evropské peníze a vysoké platy ve svých úřadech, tak možná budou muset ve mzdách škrtat víc než ostatní.

Druhým důvodem velkých rozdílů ve státních platech jsou neobsazená místa. Ministři na ně dostávají peníze, které pak rozdávají zaměstnancům na odměnách. Právě proto se loni koncem roku výrazně zvýšil průměrný příjem ve státních službách, ač se oficiálně nerozdělovaly žádné třinácté ani čtrnácté platy. Peníze na neobsazená místa jsou už letitý fenomén, který žádný z ministrů financí nezlikvidoval. To nahrává politikům, kteří přijdou na úřad, kde byl jejich předchůdce při rozpočtových vyjednáváních šikovný.

V evropských penězích na platy je ale ještě větší chaos, který přesně odráží fakt, že s 26 operačními programy máme jeden z byrokraticky nejsložitějších systémů z celé Evropské unie.

Ten nám ale nenadiktovali žádní úředníci z Bruselu, aktivně ho vymyslely české vlády pod vedením sociálnědemokratických premiérů.

V rozpočtech se tak objevují podivné peníze, o nichž nikdo nemá přehled. „Podle vládního usnesení z roku 2007 by referent, který pracuje s eurofondy, měl mít plat o pět tisíc korun měsíčně vyšší než běžný referent,“ říká Jan Gregor z ministerstva financí, který má na starosti proplácení eurodotací. Vedoucí odboru má nárok na příplatek sedm a půl tisíce měsíčně a ředitel odboru deset tisíc.

Jenže v praxi vypadají platy úplně jinak. Třeba ministerstvo dopravy může z eurofondů platit 52 lidí. Má na ně skoro 44 milionů korun. Průměrný příjem euroúředníka na dopravě je tak 70 227 korun. To je třikrát vyšší plat než u učitele, který je všemi politiky vyzdvihován jako hlavní společenská priorita. O moc hůř než dotační úředníci na dopravě na tom nejsou ani na vnitru s 54 907 korunami a na životním prostředí s 57 724 korunami měsíčně. Vysoké platy z „technické pomoci“ se nerozdělují jen v pražských centrálách. Z těchto peněz jsou placeni i ti, kdo pracují v krajích a obcích. Pobírali je i Jiří Trnka a Martin Půlpytel, obvinění z podvodů při čerpání dotací v jižních Čechách.

Kdo je elitou Ani lékaři, ani učitelé, ani špičkoví policisté a soudci – elitou mezi státními zaměstnanci jsou jednoznačně euroúředníci. Z pohledu veřejného zájmu se jejich privilegia těžko obhajují. „Stálo by za to, abychom to při úsporách zohlednili. Na druhé straně je to dočasné, protože tyto peníze jsou jen dočasné,“ říká Kalousek.

Politici tradičně obhajují vysoké příjmy lidí, kteří pracují s dotacemi, tím, že eurobyrokracie je složitá struktura, která vyžaduje vysokou kvalifikaci, znalosti a kontakty. Lidé s takovou výbavou jsou velmi žádaní v soukromých firmách, takže je stát musí přitahovat srovnatelnými platy. A ministr, který dotační experty nemá, nedokáže miliardové fondy čerpat. Takže státu se vyplatí na jejich platech nešetřit, zvlášť když je neplatí ze svého.

Ve společnosti to ale vytváří nerovnováhu. Evropské peníze tady budují kastu lidí, která má nadstandardní platy. Je to jistá varianta dobře zaplacených koloniálních správců, kteří v britském či francouzském impériu mívali vyšší příjmy než domácí zaměstnanci.

EU tím také tlačí na zvyšování ostatních platů ve státní správě. Politici těžko obhajují, proč mají brát správci eurofondů víc než lidé v jiných profesích.

***

PRŮMĚRNÝ MĚSÍČNÍ PLAT NA MINISTERSTVECH

Nejvíce berou zaměstnanci:

  • 1. místní rozvoj: 36 080 Kč
  • 2. průmyslu a obchodu: 35 922 Kč
  • 3. úřad vlády: 34 391 Kč

Nejméně berou:

  • 1. kultura: 21 038 Kč
  • 2. školství: 21 805 Kč
  • 3. práce a sociálních věcí: 24 226 Kč

Zdroj: Rozpočet na rok 2011

 

Nejčtenější