Novinky

Vláda? Tam po mně každý chtěl jen peníze

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí
  • Eduard Janota
  • Rozhovor
  • E15
  • Státní rozpočet
  • Schodek
  • Veřejný sektor

šéf státní pokladny úřednické vlády se loučí a opouští práci, která ho bavila skoro dvě desítky let. A tak jsme se bavili tak trochu o rozpočtu, tak trochu o vládnutí a také o evropských problémech. Zkrátka o tom, jaké to bylo být ministrem financí.

* E15: Připravujete rozpočet, na kterém se už shodla budoucí vláda trojkoalice. Vaše plány tedy úplně padly?

Moje představa byla pokusit se maximálně čtyřicet procent získat na příjmech a zhruba šedesát procent na výdajích – z pohledu snižování deficitu. Tato varianta už je passé.

* E15: Liší se hodně váš pohled na státní finance od představ expertů stran budoucí vládní koalice?

Se zástupci trojkoalice jsem jednal třikrát, byli tam přítomni oba z tehdy uvažovaných ministrů financí, tedy Martin Kocourek, Miroslav Kalousek a také Kamil Jankovský. (Představitelé ODS, TOP 09 a VV – pozn. aut.). To první jednání bylo o makroekonomických údajích, řekli jsme si, jaký předpokládáme například hospodářský růst. Musím říci, že pokud jde o rok 2011, nebyl problém. Problém, respektive určitá nejistota, a to i z mé strany, se objevoval v odhadu pro rok 2012 a zejména 2013.

* E15: Byl jste v prognózách skeptičtější?

Tak třeba rok 2012. Že bude růst někde okolo 2,5 až tří procent, to je podle mě poněkud odvážný odhad.

* E15: To bylo jediné, o co jste se přeli?

Druhou věcí bylo a nakonec bez problémů, že Martin Kocourek zpochybňoval propočty úroků dluhové služby. Předložil jsem ale naprosto detailní analýzu, jak vysoký je náš dluh, z čeho se skládá, jaké jsou formy splatnosti dluhopisů, kolik jsou krátké peníze, kolik dlouhé, kolik jsou eurobondy, kolik jsou úvěry od EIB. Takže jsem více méně jeho tezi, že je tam vata – myslím, že to bylo slovo deset miliard – vyvrátil. Připustil jsem, že tam může být nějaká rezerva někde v řádu jedné až dvou miliard korun.

* E15: O daních jste nemluvili?

Ano, třetí problém, který jsme řešili, byla otázka zvyšování spotřebních daní. Toto opatření jsem prostě nenavrhoval. Důvody jsou nasnadě. Třeba u benzinu mám obavy, že už dnes dopravci tankují mimo území republiky. Pokud jde o alkohol, mám pro změnu obavu z pašování. A u cigaret se stejně v roce 2014 musíme dostat na úroveň minimální daně dle evropských předpisů. Takže se vedla diskuze, zda krok, ke kterému musíme v roce 2014 dojít, nerozložit, a neučinit mezikrok v roce 2012.

* E15: O „narovnání“ rovné daně jste nemluvili?

Samozřejmě ano. Můj názor je, a nestydím se za něj, že rovná daň nad úrovní stropů na odvody na sociální pojištění, prostě není rovná. Takže jsem prosazoval novou sazbu u nejvyšších příjmů, a to oněch jedenatřicet procent, o kterých jsem už delší dobu otevřeně mluvil. Oni říkají, že dokud se nedohodnou na dani z příjmů právnických osob, tak se nedohodnou na ničem. Takže nevím.

* E15: Kde se vzal nápad zdanit příspěvek na stavební spoření?

Vždycky jsme diskutovali o tom, co se stavebním spořením, vždycky jsme chtěli snížit příspěvek státu. A toto je nová myšlenka, která vznikla na ministerstvu financí – nemění smlouvy, neohrožuje, prostě ten příspěvek se bude zdaňovat. A experti trojkoalice se dohodli na padesátiprocentním zdanění.

* E15: Koalice předpokládá pokles nominálních mezd až o deset procent, provozních výdajů ministerstev řádově také o pět až deset procent, klesnout mají investice. Unese to státní správa?

V reálu je to úspora asi deseti miliard, protože učitelé jsou z poklesu mezd vyjmuti. A myslím si, že se musí říci, že státní správa některé činnosti dělat nebude. Prostě není možné škrtnout deset miliard a tvářit se, že to bude stejné. Třeba v mém rezortu je to otázka, co s celníky, jestli je optimální množství finančních úřadů a jejich struktura. Opravdu to už zakládá otázku, jestli by ministerstvo financí mělo dělat opravdu ty agendy, které dělá. Jestli tento barák, který má pět set lidí, je opravdu má mít.

* E15: Jedno z vašich posledních rozhodnutí bylo vyloučení PPF z obří ekologické zakázky. Nastupující premiér si zřejmě kvůli tomu bude stěžovat. Stojíte si za tímto verdiktem?

Na ministerstvo přišly, a připouštím, že i v rámci konkurenčního boje, jednoznačná obvinění a stížnosti kvůli nedodržování kvalifikačních předpokladů. Výběrová komise, a já jejím členem nejsem, řekla, že PPF neplní kritéria, která vyplývají ze zadání té obrovské superzakázky, například týkající se pojištění odpovědnosti za škodu a některá další. Takže jsem udělal všechno pro to, abych si ověřil, že ti ostatní toto plní. Za druhé jsem si ověřil, že ty společnosti mají jasného majitele, že víme, kdo to je. Nad rámec zadání jsem vlastně napsal uchazečům o dobrozdání, že tam nebudou akcie na majitele.

* E15: Takže se kritiky nebojíte?

Právníci mě ujistili, že v případě, že bych pustil do soutěže někoho, kdo nenaplnil podmínky, vystavuji se riziku arbitrážních sporů těch, kteří kritéria splnili. Očekávám, že kvůli tomuto rozhodnutí se povede kampaň proti ministerstvu i proti mně. Ale já zvažuji věci tak, jak jsou. Ze všech jednání také existují zápisy, aby všechno bylo transparentní. Přece si neudělám vážný problém těsně před odchodem z ministerstva.

* E15: Za uši, lidově řečeno, jste od ODS dostával v poslední době častěji. Třeba kvůli tomu, že jste připustil kontrolu rozpočtu z Bruselu. Mrzí vás to?

Ani mi to nevadilo. Když se na tolik kritizovaném Ecofinu diskutovalo o kontrole národních rozpočtů, bylo to míněno tak, a to se potvrdilo, že prostě předložíme nějaká makrodata a zhodnotí se, jestli jsou, nebo nejsou reálná: HDP, inflace, nezaměstnanost, obchodní bilance. Že předložíme nějaké odhady daňových příjmů a řekneme, jak jich chceme dosáhnout. Taková kontrola zvýší tlak na země, které mají dluh výrazně vyšší než 60 procent HDP.

* E15: Což není náš případ…

Právě, takže nám to přece nemůže vadit, my jsme zhruba někde pod čtyřiceti procenty. Takto stanovená přísnost by vyvinula tlak na ty ostatní země a to by mělo dobrý zpětný odraz i pro Českou republiku. Ať je to, jak je to, všichni si dnes uvědomují, že situace kolem Řecka hodně ovlivnila české parlamentní volby. Lidé si prostě uvědomili, že v jistých chvílích, za jistých okolností může nastat problém. Vlastně jsem byl překvapen, že z toho byl skoro až humbuk. I zpětně si myslím, že to z mé strany nebylo nic nad rámec mého mandátu.

* E15: Jednání na evropské úrovni asi nebyla jednoduchá, podařilo se vám, nebo lépe řečeno Česku, vůbec něco prosadit?

Co se nám podařilo, je, že budou-li postihy za nedodržení rozpočtových kritérií – a já jsem pro, ať jsou – musejí být pro všechny stejné. Bohatá či chudá, maková či taková země.
A ty postihy se musejí týkat nejen kohezních fondů, ale celé škály jiných věcí, třeba zemědělské politiky. Čímž narážím na Francii. A situace na Ecofinech opravdu není jednoduchá. Jen na okraj – vždycky budou rozhodovat země, které spíše platí do rozpočtu unie, než ty, které z něj berou. Novou vládu prostě čeká tvrdé usměrnění rozpočtové politiky. Jediný rozdíl mezi uvažováním mým a nastupující trojkoalice je, že oni chtějí daleko důrazněji regulovat výdaje. A mají na to sílu.

* E15: Když už jsme u síly, jaké to vlastně bylo být ministrem financí v úřednické vládě?

My jsme byli taková zvláštní úřednická vláda. Každý věděl, že politicky je to půl na půl. A to, co třeba projde v nové vládě, by mi v životě neprošlo. Měl jsem obrovský problém některé věci prosadit. Za prvé, bylo před volbami. Za druhé, řada ministrů zastávala jiné názory než já a nepokrytě to dávala najevo. Prostě názor mnohých ministrů na to, jestli se má primárně řešit zadlužování, nebo ekonomický růst, byl jiný. Někteří ministři prostě jednali v duchu svých partajních volebních názorů. A to v situaci, kdy jsme se dostávali k deficitu státního rozpočtu okolo sedmi procent HDP. Vláda, to je vůbec kapitola – tam každý rezort chce jen peníze.

* E15: Budete na ministerskou éru rád vzpomínat?

Budu. Byla to škola života. Rozhodně to ale není nic k závidění. V duchu si říkám, že těm potenciálním ministrům a zcela jistě ministrovi financí určitě nezávidím. Protože je nečeká žádná procházka růžovým sadem. Spektrum problémů, které řešíte na rezortu financí, je enormní. Jsou to problémy od loterií přes zakázky až po arbitráže. Během mého působení málem klekly aerolinky… Prostě je tady opravdu velmi široké spektrum problémů a to vás stojí spoustu napětí. Přitom se musíte chovat konzistentně. Co nejméně kličkovat. Čili o těch věcech pořád přemýšlíte a nějakým způsobem se utvrzujete, že to tak opravdu je nebo není.

* E15: Ale ministerstvo financí jste přece důvěrně znal, ne?

Tým je tady dobrý, to jsem věděl. Jenže jsem měl smůlu, že jsem ministerstvo přebral v době, kdy se ekonomika dostala do problémů. Když to tak vezmu, ministrování od roku 2004 do roku 2008 byla procházka růžovým sadem. To byl problém, jak peníze rozdat.

* E15: To myslíte vážně?

Opravdu. Zatímco já jsem řešil problémy doma i venku, chytil jsem konec předsednictví… Stálo mě to spoustu bezesných nocí. Protože v Evropě se finalizovaly věci, které se týkaly dohledů, řešily se záležitosti zdaňování a možností ověřování si údajů v oblasti daně z příjmů fyzických osob u vkladů. Řešila se opatření kvůli klimatickým změnám. To jsou záležitosti, vůči kterým byl v České republice, řekněme, odpor. Takže já jsem navíc stále dělal jakéhosi v uvozovkách potížistu.

* E15: Už jste se definitivně rozhodl, co budete dělat dál?

Nebudu senátorem, i když jsem takovou nabídku dostal. Nebudu v žádném zaměstnavatelském vztahu, v žádné bance ani firmě. Udělám si IČO a budu se živit poradenstvím. A chci to minimálně na dva roky zkusit. Teď si ale chci tak dva tři měsíce odpočinout, protože tlak, pod kterým jsem byl, byl opravdu velký. Musím vám říci upřímně, že jsem s tou nabídkou na senátora koketoval. Jeden z důvodů, který mě odradil, byl fakt, že jsem říkal, že se budu živit privátně. A kdybych přeskočil ze státní správy do politiky, tak bych popřel, co jsem říkal. A já chci být konzistentní. Takže to je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl, jak jsem se rozhodl.


Zdroj: E15 | 7.07.2010| str. 14| rubrika: Rozhovor | autor: Jana Havligerová

Nejčtenější