Bohdan Hejduk - v pořadu ČT: Otázky Václava Moravce - dne 4.07.2010
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady v Karlových Varech je hostem Otázek náměstek ministra financí pro státní rozpočet Bohdan Hejduk. I vám přeji hezkou neděli, vítejte v Otázkách. Začneme u vás, pane místopředsedo Kalousku. Když jako vládní koalice slibujete snižování schodku státního rozpočtu o zhruba 1% hrubého domácího produktu ročně, máte už jasnou představu, jaký vliv bude mít tento krok na ekonomiku země, tedy vliv na růst či možné snižování hrubého domácího produktu?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
My jsme hluboce přesvědčeni, že snižování státních výdajů a to zejména v oblasti spotřeby, nepodváže nějakým výrazným způsobem ekonomiku. Samozřejmě, kdybychom počítali naprosto exaktně, že na spotřebě domácností se to projeví nějakou desetinkou procenta a spotřeba domácností se promítá do hrubého domácího produktu, tak pravděpodobně bychom mohli být konfrontováni s analýzami, že to určitý pokles předpokládaného růstu může znamenat. Na druhou stranu existuje celá řada racionálních argumentů, že právě snížení spotřeby hospodářský růst akceleruje. Pokud v následujících systémových reformách, které nutně musí přijít po škrtání, se nám podaří kroky jako například zlevnění ceny práce v rámci penzijní reformy, tak to bude výrazně pro sociální opatření a výrazně to podpoří zaměstnanost i hospodářský růst.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale předpokládám, že v roce 2011, tedy v příštím roce očekáváte vliv v rámci možného snížení o nějakého půl procenta, protože neříkejte, že snižování mzdových prostředků ve státní správě o 10 %, možné propouštění státních zaměstnanců, to bude mít vliv na nezaměstnanost? Takže tam nějaký negativní dopad na ekonomiku bude?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Pro rok 2011 samozřejmě nejsou možné žádné systémové změny. Tam jsou možné pouze parametrické změny, takže chcete-li ono škrtání, které jak jsme mohli slyšet, umí každý orangutan. Ono za 6 týdnů nejde nic jiného než škrtat. Ty systémové změny mohou nastat až poté, to znamená, až opravdu transformační rozpočet to bude v roce 2012. Nicméně kdybychom v roce 2011 neškrtali, tak onen hrozivý schodek přes 200 miliard by ve svém důsledku měl na ekonomiku neskonale horší dopad než ty škrty, které musíme udělat. To znamená, porovnávejte to s tou alternativou, která by hrozila v případě, že bychom ty kroky neudělali a ta by na hospodářský růst měla dopad neskonale tvrdší, protože by to začalo například snížením ratingu České republiky a zdražení peněz pro stát i pro jeho podnikatele.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Obracím se teď na náměstka ministra financí Bohdana Hejduka. S jak velkým ekonomickým růstem počítáte při sestavování státního rozpočtu na příští rok a jaký podle vás bude vliv těch více než padesátimiliardových škrtů na ekonomiku země?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Tak samozřejmě určitý vliv na růst ekonomiky se projeví. Ale já si myslím, že hlavní problém, který trápí naše hospodářství, naše veřejné finance, je strukturální deficit státního rozpočtu a ten je nezbytné řešit omezováním výdajů, což je daleko perspektivnější cesta pro nápravu veřejných financí než zvyšování daní, čili skutečně to povede k ozdravění veřejných financí. Schodek, který bude daleko nižší než při autonomním vývoji. Samozřejmě určitý vliv na růst zde bude, ale já si myslím, že bude převážen pozitivními impulsy včetně toho, že nebudou zvyšovány daně a podobně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
S jakým číslem tedy pracujete? Půl procenta HDP nebo jak velká částka?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já myslím, my zatím to budeme muset ještě spočítat právě i vlivem těch škrtů, přípravě rozpočtů, je to přes dvě procenta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přes 2 % hrubého domácího produktu? A pracujete s jakým růstem hrubého domácího produktu při přípravě rozpočtu státního rozpočtu na příští rok zatím?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Je to 2,5 % HDP.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podívejme se na plnění státního rozpočtu v roce letošním tady jsou data ministerstva financí. Schodek státní pokladny v červnu klesl na bezmála 76 miliard korun z květnových více než 95 miliard. Při pohledu na hospodaření státu v uplynulých 10 letech, který vám teď nabízíme, se jasně ukazuje, že jde o nejhorší výsledek za posledních 10 let. Zmiňoval jsem, že při srovnání se schodkem květnovým se hospodaření státní pokladny mírně zlepšilo a to díky výběru, vyššímu výběru na daních z příjmu právnických osob. Jak sami vidíte, tak loni ke konci června vykázal státní rozpočet deficit necelých 70 miliard korun. Je, pane náměstku, možné po tom půlroce hospodaření státní pokladny v tom letošním roce říci, zda se podaří udržet schválený schodek Poslaneckou sněmovnou ve výši 163 miliard?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já bych se ještě vrátil k tomu srovnání s rokem 2009, kdy vlastně ty výsledky byly vylepšeny převode 32 miliard korun z rezervních fondů do příjmu státního rozpočtu, které měly právě vlastně pomoci řešit ten hrozivě narůstající deficit. Čili, když vezeme v úvahu těchto 32 miliard, tak výsledky v letošním roce jsou mnohem lepší než v prvním pololetí roku loňského.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď ta otázka, jestli se podaří dodržet schválený schodek sněmovnou 163 miliard.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Samozřejmě i to je problém. Je pravda, že během toho jednoho měsíce se schodek snížil o 20 miliard zejména lepším vlivem, vlivem výběru daní z příjmů právnických osob. My budeme tu situaci pečlivě analyzovat ještě vlastně další část té daně z příjmu právnických osob bude odvedena do rozpočtu počátkem července. Čili důležitá jsou i data za červenec. Samozřejmě, pokud by hrozilo, že na ten schodek bude vyšší než bylo rozpočtováno, a tudíž by hrozilo, že bude vlastně vyšší deficit než 5,3 % hrubého domácího produktu, tak budou přijata další úsporná opatření, ale jak říkám to záleží na vývoji ekonomiky a rozpočtu. Zatím bylo vázáno necelých 6 miliard korun počátkem roku. Tyto prostředky nebudou uvolněny a v případě potřeby se bude uvažovat i o dalších opatřeních.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podíváte-li se na škrtání například ve fondech. Ministr dopravy Gustáv Slamečka varuje, že budou všechny ty peníze například ve fondu dopravy, že se budou muset některé stavby zakonzervovat. Opravdu, není možné, aby ministerstvo financí si jasně řeklo: tady škrtat nejde, protože to bude do budoucna stát víc peněz jako zakonzervování dálnice, zastavení výstavby dálnice přece má i jisté náklady, to znamená, proč nejít jinou cestou než cestou plošných škrtů.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ministerstvo financí bylo ujištěno, že náklady Státního fondu dopravní infrastruktury mohou být sníženy o 15 % tím, že se zlepší zadávání veřejných zakázek, dálnice i ostatní stavby se budou stavět levněji. My jsme o to vlastně snížili předpokládanou dotaci ze státního rozpočtu do tohoto fondu o 5 miliardy korun. Takže to vychází z těch předpokládaných úspor. Jinak samozřejmě do státního fondu i prostředky z operačního programu doprava a z úvěrů Evropské investiční banky, čili těch 36 miliard to jsou pouze tedy vlastně domácí peníze nebo snížené a to ostatní půjde z evropských peněz a z úvěrů Evropské investiční banky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Už jsem zmiňoval, že v rozpočtu, při tvorbě rozpočtu na příští rok chce Nečasova budoucí vláda uspořit nějakých 54 miliard korun, tedy seškrtat 54 miliardy korun. Ty úspory se dotknou například i stavebního spoření. Poslechněme si slova, která v souvislosti se snížením státní podpory stavebnímu spoření z dnešních 3 tisíc na 1500 korun řekl koncem týdne premiér, předseda ODS Petr Nečas.
Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
Bude snížena tato částka na 1500 korun. My jsme přesvědčeni, že je to nutný krok, prostě tato země má veřejné finance ve stavu, kdy si platbu 13 miliard korun na tento produkt prostě nemůže dovolit. Taková je situace. Není to určitě krok, který bychom dělali rádi, kterému bychom tleskali, ze kterého bychom byli nadšeni, ale je to krok nutný, nezbytný, musíme ty výdaje zredukovat zhruba na polovinu této částky. S tím, že právě analýzy, které máme k dispozici, respektive rozbory, které jsme dělali v diskusi s ministerstvem financí, říkají, že tento krok je, jakkoliv je nepříjemný, tak je možný. Samozřejmě nemůžeme zabránit tomu, aby se někdo přímo obrátil na soud nebo dokonce na Ústavní soud, ale na výši nějakých dávek nebo subvencí ze státního rozpočtu není žádný nárok.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval koncem týdne premiér, předseda občanských demokratů Petr Nečas. Znovu míříme na Velehrad za prvním místopředsedou TOP 09 a kandidátem na ministra financí Miroslavem Kalouskem, vy jste v pátek v rozhovoru pro Hospodářské noviny jasně řekl, že aby to krácení podpory stavebního spoření nebylo soudně napadnuto, že uvažujete o cestě 50% zdanění této státní podpory, tedy v tom příštím roce vyplacení tří tisíc korun a ty pojišťovny, respektive spořitelny odvedou tedy 1500 na dani zase do státního rozpočtu, čili tak dojde ke snížení té částky. Pokud byste měl říci představu dalších úspor, o kterých uvažujete jako budoucí ministr financí a jak se konkrétně dotknou lidí v příštím roce, jaké další úspory to budou?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Tak já jestli mohu nejprve reagovat na to, co zaznělo. Pan premiér Nečas říká, že to není krok, kterému bychom tleskali nebo dělali ho rádi. Já se tady přiznám, že je to krok, kterému tleskám a dělám ho rád, protože to je nejenom úspora, ale je to tak odstranění velké diskriminace a nerovné hospodářské soutěže na trhu finančních produktů. Stavební spoření, které je používáno z 90 % pro úplně jiné účely než pro účely pořízení vlastního bydlení, má naprosto bezkonkurenční státní podporu. A to se nám to podniká v tomto jednom jediném produktu, když nás stát tedy daňový poplatník tolik podporuje. To znamená snížení toho příspěvku není jenom úspora pro veřejný rozpočet, ale je to také krok ke spravedlivé veřejné soutěži a k nediskriminaci těch ostatních veřejných produktů, finančních produktů. Proto ten krok dělám rád a tleskám mu, byť nemusí být populární pro ty, kteří stavební spoření mají.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď ta moje otázka, kterým krokům dál budete tleskat a které rád uděláte jako ministr financí a které budou nepopulární a dotknou se většiny lidí v této zemi?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Jsou samozřejmě kroky, které nedělá nikdo rád. Jako snižování mzdových objemů, žádný zaměstnavatel nepropouští rád své zaměstnance nebo nesnižuje jim mzdové objemy, ale musí to udělat pro to, aby zachránil ten zbytek pracovních míst a aby zachránil firmu zdravou. Ze stejného důvodu si stát nemůže dovolit takový objem mzdových prostředků pro své zaměstnance, tedy pro zaměstnance v rozpočtové a příspěvkové sféře a my jsme se dohodli na tom minimu. To znamená objem mzdových prostředků musí být snížen o 10% a následující 3 roky nebude zvyšován. To znamená, oproti autonomnímu vývoji, oproti dosavadnímu vývoji během tří let zlevníme státní správu i rozpočtovou sféru o za tři roky o 20 % oproti normálnímu vývoji. To jsou samozřejmě kroky, které nedělá nikdo rád, ale jsou naprosto nezbytné. Nebude se to týkat pouze pedagogických pracovníků. Pak nás čeká výrazné šetření na sociálních dávkách, sociálních transferech. Prosím, abychom si uvědomili, že jsme stále velmi šťastná a bohatá země a nemůžeme si dovolit, aby v této bohaté zemi bylo 50 % obyvatel sociálně potřebných, sociální pomoc můžeme mít opravdu jen pro ty, kteří se bez sociální pomoci neobejdou. Pak budeme mít jistotu, že pro ně bude vždycky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete říci, ve kterých sociálních transferech, pane místopředsedo, je nezbytné je zásadně snížit, když mluvíte o 60 % lidí, kteří jsou závislí na sociálních transferech?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
50 ne závislých, 50 % populace je definována jako sociálně potřebná, protože bere nějakou sociální dávku. Všechny ty kroky v oněch ekonomicko-sociálních systémech, které se musí změnit, to znamená, reforma sociálních dávek, reforma penzí, reforma veřejného zdravotního pojištění, všude jsou v zásadě dvě fáze. Ta první fáze je parametrická úprava, tedy chcete-li škrtání. Musíme spořit a není čas na hluboké systémové změny, které vyžadují delší diskusi, delší čas a delší legislativní přípravu. To znamená pro rok 2011 je tím hlavním nástrojem ono škrtání. Za tím škrtáním už pro rozpočet roku 2012 musí následovat skutečně hluboké systémové změny v oněch ekonomicko-sociálních systémech, o kterých jsem hovořil. Kdybych je měl říct jednou větou jejich zásadní princip, tak by měl asi znít: Více individuální odpovědnosti a více individuální spoluúčasti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, to je přeci jen hodně obecné. TOP 09 bude spravovat s největší pravděpodobností resort práce a sociálních věcí. Já vás teď poprosím o dva tři ilustrační příklady, kde jsou sociální transfery málo adresné a kde vy svému stranickému kolegovi, místopředsedovi Drábkovi který je kandidátem TOP 09 na post ministra práce a sociálních věcí, navrhnete výrazné omezení těch sociálních transferů?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
My to musíme dělat společně, ne že to jeden bude nutit druhého. Ale řekněme pro rok 2011 ilustrační příklad: Podle stávající legislativy má každý, komu se narodí dítě bez ohledu na to, jak je bohatý, nebo kolikáté to dítě je, nárok na porodné ve výši 13 tisíc korun. Já přiznávám, že jsem tuto sociální dávku jednorázovou chtěl úplně odstranit ze systému. Nicméně v rámci koaličních kompromisů při diskusi s o něco levicovějšími nebo výrazně sociálnějšími názory, které měly ODS nebo Věci veřejné, jsme pak vydiskutovali kompromis, že porodné bude pobírat pouze ten, který bude mít první dítě, to znamená, porodné se bude čerpat jen na první dítě, nikoliv na všechny další děti, a že to bude limitováno příjmovým testem, to znamená, bude mít na něj nárok pouze ten, kdo má příjem do 2,4násobku životního minima, což přesně kopíruje příjmový test pro přídavky na děti. Narodí-li se dnes nejbohatšímu Čechovi dítě, má nárok na sociální dávku, což je absurdní. Po této úpravě to bude směřovat pouze oněm potřebným a to ještě na první dítě. Podobnými parametrickými změnami, protože to není systémová změna, uspoříme pro rok 2011 na sociálních dávkách zhruba 11 miliard korun. Pro rok 2012 ale už musí platit zásadní reforma, na které začneme okamžitě pracovat a tam musí být naprosto jasné, že pro nikoho nemůže existovat ekonomicky srovnatelná alternativa ke slovu pracovat. To znamená, nikdo nemůže dostávat podporu za to, že sedí doma a občas chodí na brigády, popřípadě chodí dělat načerno. Nepracovat se bude muset nevyplácet oproti snaze najít práci a pracovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jedno číslo, váš odhad úspor při takové reformě sociálního systému?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
11 miliard jsem řekl, že jsou ty parametrické změny pro rok 2011. Jsem přesvědčen, že systémové změny v reformě sociálních dávek a nemocenské, protože to je k tomu potřeba přidat, přinesou úspory ještě dvojnásobně větší už bez plošného škrtání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená nějakých 22 miliard korun.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Víte, ekonomie je věda, není věda exaktní, je to věda společenská, to znamená, u zavedeného systému, změníme-li parametr, jsme schopni poměrně přesně spočítat onen přínos. Změníte-li tedy zásadním způsobem systém, to znamená, s tím systémem měníte i motivaci a chování lidí, pak ty odhady mohou být opravdu jenom hrubé, a přesnější číslo můžete říct až po prvním roce fungování toho systému.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pravidelným příjmem státu jsou dividendy, chcete-li, výnosy ze zisků polostátní firmy ČEZ. Podívejme se, jak na jednu akcii byly postupně v letech vypláceny dividendy a kolik inkasoval stát v souvislosti s dividendami ČEZ. Letos ČEZ vyplatí rekordní dividendu, která pomůže sanovat některé nezbytné výdaje státu, pokud by měl první náměstek, respektive náměstek ministra financí Bohdan Hejduk, který je hostem dnešních Otázek, říci, kam vlastně jdou peníze z dividend ČEZ a jestli může státní rozpočet obecně počítat i s takovými výnosy z dividend ČEZ i v dalších letech, kdy bude zapotřebí stabilizovat veřejné finance. Jak by zněla vaše odpověď?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Výnosy z dividend ČEZ jsou součástí privatizačních fondů, které jsou mimo státní rozpočet, ale spravuje je ministerstvo financí. Hradí se z něj především staré ekologické škody, ke kterým se stát zavázal při privatizaci státních podniků. V minulosti se z těchto účtů nebo z fondu národního majetku vyplácely prostředky nebo převáděly prostředky do Státního fondu dopravní infrastruktury, Státního fondu rozvoje bydlení, ale v posledních letech již k tomu nedochází. Tyto prostředky kromě těch starých ekologických škod by měly být použity především na připravovanou důchodovou reformu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže nepředpokládá ministerstvo financí, že by se z dividend ČEZ v těch následujících 4 letech platily některé výdaje státu, když necháme stranou sanaci starých ekologických škod a závazky, ke kterým se stát zavázal, jak vyplývá z onoho slova a na rozjezd penzijní reformy?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já se domnívám, že skutečně nemá smysl utrácet tyto prostředky na nějaké jednorázové výdaje na spotřebu a podobně, ale je potřeba je zachovat právě pro potřeby důchodové reformy, která bude velmi nákladná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co se týče fondů, jaký je postoj vás jako ministerstva financí a ten odborný náhled na existenci fondů. Vy jste vyjmenoval fond pro podporu bydlení, fond, který se týká dopravní infrastruktury, financování výstavby dálnic a silnic v České republice, také jejich oprav za pár okamžiků tedy při mimořádných Otázkách z karlovarského festivalu bude řeč o Státním fondu pro podporu kinematografie. Předpokládám, že ministerstvo financí bude chtít omezit počet fondů v těch příštích letech, pane náměstku?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ministerstvo financí je principiálně proti existenci zvláštních státních fondů, protože to považujeme za nesystémový přístup, kdy vlastně ze státního rozpočtu se vylučují určité prostředky. Vlastně ty největší fondy vznikly po roce 2000. Pokud by nějaký fond měl existovat, tak by musel mít své vlastní přesně vymezené příjmy, které používá na určité výdaje a neměli by dostávat žádné dotace ze státního rozpočtu nebo z nějakých jiných zdrojů, protože potom vlastně principiálně ztrácí smysl své existence.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže budete chtít jako ministerstvo financí redukovat počet fondů?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
To se opakuje již po několikáté. Když byly nastíněny různé reformy v minulosti, tak bylo tedy součástí těch reforem vlastně zrušení státních fondů, jejich spojení se státním rozpočtem, možná kromě státního fondu životního prostředí nebo nějakých menších fondů, ale nikdy k tomu nedošlo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Znovu se obracím na Velehrad za místopředsedou TOP 09 a kandidátem na ministra financí Miroslavem Kalouskem. Budete z pozice ministra financí chtít zásadně omezit počet fondů v těch následujících 4 letech?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Ty mimorozpočtové fondy je potřeba posuzovat individuálně. Samozřejmě platí, že všechny mimorozpočtové fondy jsou cestou k finanční nedisciplinovanosti. Proto žádné ministerstvo financí je nemá rádo. Co je opravdový zločin a byl v minulosti rozpočtový zločin, byla existence nebo založení fondu dopravní infrastruktury a fondu rozvoje bydlení není také náhodou, že oba dva tyto vředy na těle veřejných rozpočtů porodila opoziční smlouva a toleranční patent, což byl dodatek opoziční smlouvy. Od té doby se s těmi vředy potýkáme a je mým snem je vyříznout z těla veřejných financí. Co pro mě není až tak urážlivé a co snáším, a myslím si, že může být klidně zachováno, je právě třeba fond pro rozvoj kinematografie. Ten má své vlastní příjmy a má jednu korunu z každé prodané vstupenky. Stát do něj vrací zpátky příjmy, které má z majetkových účastí na jednotlivých filmových projektech. Tam to chápu jako určitý podíl nejen státu, ale i filmových fanoušků na podpoře dalšího rozvoje české kinematografie. Navíc vzhledem k objemu, který v tom fondu je, to není nic, co by ministrovi financí vadilo nebo s čím by chtěl bojovat jako třeba fond dopravní infrastruktury.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zrušení fondu dopravní infrastruktury a státního fondu rozvoje bydlení, to si berete jako svůj úkol vyříznout tyto boláky, jak to nazýváte?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Já jsem v roce 2000 byl jeden z mála poslanců, kteří proti tomu zoufale protestovali na půdě Poslanecké sněmovny. Hlasy ODS i ČSSD byly oba dva tyto fondy založeny a ve státní administrativě platí jako ve všech administrativách, jakmile nějakou instituci založíte, tak je to horší než svrab a neštovice dohromady, nejste schopen se jich potom už nikdy zbavit. Ale myslím si, že za pokus by to stálo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Závěrečná otázka, k této části. Ta se týká a prosím vás o jednoznačnou odpověď. Vy jste protestoval společně s Občanskou demokratickou stranou v tom uplynulém funkčním období Poslanecké sněmovny, proti tomu jednorázovému zákonu o zákazu privatizace Letiště Praha. Bude chtít rodící se trojkoalice a vláda Petra Nečase za vás jako za ministra financí zrušit tento zákon o zákazu privatizace Letiště Praha, ano nebo ne?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Oddělme od sebe dvě věci. Ten zákon sám o sobě a to, zda bude možné v následujícím období zprivatizovat Letiště Praha. Ten zákon sám o sobě je zmetek, který nemá v českém právním řádu co dělat a jako takový by měl být zrušen co nejdříve už jenom proto, že pro civilizovaný stát je ostuda, když v právním řádu takový zákon má. Jiná věc je, jestli mám nebo nemáme šanci například v tom následujícím volebním období nebo během svého mandátu privatizovat Letiště Praha. Tady se domnívám, že nemáme šanci udělat to dobře, a proto to nedělejme, protože recese samozřejmě navozuje situaci, kdy nelze předpokládat nějaký velký investiční apetit a nějakou velkou velmi výhodnou investiční nabídku. Tam není žádný chvat, nemusíme pospíchat. Můžeme počkat na lepší časy, až skutečně budeme moci počítat jako Česká republika s nějakou velmi výhodnou nabídkou, která přinese jak prostředky, tak šanci na strategický rozvoj mezinárodního letiště.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je z těchto slov, které jste pronesl u Letiště Praha možné dovodit, že jako budoucí ministr financí v těch příštích letech nepočítáte s žádnými privatizačními výnosy státu, například při rozjezdu penzijní reformy, zkrátka že vůbec nebudete privatizovat?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
V oné trajektorii veřejných rozpočtů, protože pokud jsme si řekli, že chceme v roce 2016 vyhlásit tu situaci, že od této chvíle už si stát nepůjčuje na svůj běžný provoz, už budeme mít vyrovnané veřejné rozpočty a půjčovat si můžeme jenom výjimečně na výjimečné situace, tak v té trajektorii skutečně nepočítám s žádnými privatizačními příjmy. Tím nechci říct, že se něco nemůže zprivatizovat, ale nelze s tím počítat, neboť podniky, které se týkají energetiky jsou vzhledem k současnému světu nutno vyjímány jako strategické, je nutno je tak vnímat mnohem víc než s ekonomikou samotnou souvisí i s národní suverenitou a s otázkou bezpečnosti státu. Ty prostě v tuhle chvíli privatizovat nelze. A podniky typu Letiště Ruzyně, těžko mohou, pro ně těžko můžeme očekávat v nejbližší době nějaké velmi výhodné investiční nabídky. Takže nepočítám. Nemohu samozřejmě vyloučit, že během těch tří čtyř let, kdy je předpokládán náš mandát, se nevrátíme k operaci, kterou jsem velmi úspěšně provedl v roce 2008, kdy byly odprodány některé akcie ČEZ se současným zpětným odkupem těchto akcií vlastní firmou. My jsme mobilizovali zhruba 34 miliard, aniž jsme snížili státní podíl v ČEZ. To je operace, která se teoreticky dá opakovat a já nemohu vyloučit, že k ní nepřistoupíme, ale rovněž v roce 2011 to neplánuji.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministerstvo kultury a financování kultury. Dominantní téma k vysílání Otázek z Karlových Varů. Ministerstvo kultury patří k nejmenším resortům co do objemu peněz a výdajů ze státní pokladny České republiky. Podívejme se na data. Tady jsou a týkají se tedy rozpočtu ministerstva kultury. V posledních 3 letech se pohybovaly výdaje na kulturu v České republice pod hranicí 8 miliard korun ročně. I ministerstvo kultury čekají škrty. Rozpočet pro rok 2011 se sníží, což vidíte ostatně sami na tom následujícím grafu o pár desítek milionů korun. Ne příliš radostná čísla dokládají výdaje na kulturu v Česku při pohledu na výdaje ze státního rozpočtu ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Na to se můžeme podívat právě teď. To nevypadá ještě líp. Když se podíváme na srovnání výdajů státního rozpočtu na kulturu, tak nejlépe na tom bylo ministerstvo kultury v roce 2003 v těch uplynulých letech, kdy vládli sociální demokraté v rámci trojkoalice s lidovci a Unií svobody. Výdaje na kulturu ve státním rozpočtu překročili čtvrtinu procenta HDP. Po roce 2004 vidíte na tom grafu začalo docházet k poklesu, ale to se pohybujeme na nějakých 22 setinách procenta ve vztahu k HDP. Hosty otázek jsou také ministr kultury v demisi Václa Riedlbauch. Vítejte v Otázkách, dobrý den. A také berounský starosta, kandidát na ministra kultury Jiří Besser, i vám přeji hezký dobrý den. Na kolik si, pane náměstku Hejduku uvědomuje ministerstvo financí, že citelné ty plošné škrty jsou pro tak malé resorty jako je ministerstvo kultury?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ministerstvo financí si to uvědomuje. Ovšem je potřeba vycházet z celkové rozpočtové situace, ale mohu říct, že například při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2010 byly provedeny určité škrty provozních výdajů jednotlivých kapitol. Tam ten vějíř byl 5, 10, 15 a 20 % a mohu říci, že 20 % provozních výdajů bylo zkráceno ve velkých kapitolách. Zatímco v malých kapitolách, do které skupiny můžeme počítat i ministerstvo kultury, tam ty provozní výdaje byly zkráceny pouze o 5 %. Čili určitá diferenciace zde byla provedena, ale samozřejmě si uvědomujeme, že to nemusí v tomto resortu stačit, ale musíme vycházet, jak jsem říkal, z celkové rozpočtové situace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, jak je možné zajistit výraznější financování pro kulturu České republiky, když váš pravděpodobný nástupce to bude mít velmi těžké, protože se i příští rok bude plošně škrtat, tedy bude se škrtat i v rozpočtu ministerstva kultury?
Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury v demisi
--------------------
Tak žádný zázračný recept nemá nikdo z nás, ale musíme vycházet z reality, která je. Pan náměstek tady správně připomněl, že v loňském roce na nás vláda byla velmi, řekněme, milosrdná, když to mohu říct tímto slovem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale letos to bude asi horší při těch plošných škrtech, které nás čekají do konce roku.
Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury
--------------------
Já doufá, že v těch debatách, můj nástupce, že bude stejně vehementní jako já, to znamená, že najde pochopení i u budoucího ministra financí a myslím, že pan Kalousek se osvědčil jako ministr financí, že ani tu kulturu nedusil a neškrtil v době,kdy na ministerstvu byl. Tak myslím, že to není žádný barbar, který by chtěl poničit to, co je nastartováno. Hlavně bych řekl, že ono totiž ta kapitola je velmi různorodá. To co nás skutečně trápí, je nedořešená záležitost státu s církví. V zákoně z roku 1949, ten už je dávno a dávno překonaný. Dokud se nevyřeší tenhle ten jeden u pilířů té celé činnosti, tak my tam máme hodně svázané ruce. Platy duchovních neovlivníme prostě podle tohoto zákona, když bude z roku na rok to skákat, a to pan náměstek dobře ví, 100 až 150 milionů nám skáče v povinných výdajích, jenom v této jedné položce, tak na to ostatní samo se zmenšuje ten prostor, co můžeme dělat. A jenom vnitřní třeba na památkách, kdy je nahrubo spočítán někdy kolem 65 až 70 miliard korun, co by ty památky potřebovaly, a to je potenciál téhle té země, ten bude vydělávat do budoucna.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A proto se ptáme, jak zajistit další a ještě o tom bude třeba řeč v souvislosti s možným zachováním reklamy v České televizi, jestli je možné v rámci škrtů ve státním rozpočtu najít nějaké jiné příjmy pro kulturu, abyste například ten dluh na památkách, jak říkáte, 65 miliard, tedy vnitřní dluh památek v české republice, aby aspoň částečně se snižoval a aby dál nenarůstal?
Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury v demisi
--------------------
My jsme dostali výjimečnou příležitost v rámci financování ze strukturálních fondů a skutečně jsme se na tom hodně podíleli, od října do předvčerejška jsme podepsali 16 rozhodnutí a to je řádově mezi stem a 500 sty miliony korun do jednotlivých památkových objektů. Takováhle věc se asi tak brzo opakovat nebude, ale to byl jeden z výjimečných zdrojů, který tu byl. Pokud Evropská unie dál chce pokračovat a pomáhat tady tomu regionu i v rozvoji, tak bychom si na ty peníze měli hodně brzo sáhnout. To znamená, už teď je potřeba mluvit o financování od roku 1914 do roku 1920. Teď je aktuální téma v Evropě. Takže myslím, že můj kolega nástupce až poprvé poletí do Bruselu, tak to bude jedno z témat, které se musí zase zvednout a začít na tom intenzivně pracovat. Bez těchto pomocí venkovních ta kultura musí počítat jenom s tím, co ekonomika vydělá a co se tam přerozdělí pátky. Ono vysněné 1 %, co už slyšíme 20 let, to myslím, že je to zatím nedostižné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Viděli jsme na grafu, že pouze jde ani ne o čtvrt procenta vztahu k hrubému domácímu produktu, když se podíváme na financování kultury a výdaje ze státního rozpočtu na kulturu v České republice. Václav Riedlbauch už o tom mluvil, že zásadně zatěžuje rozpočet ministerstva kultury financování církví a nedořešené majetkové vypořádání mezi státem a církvemi. Podívejte se, co v této souvislosti prohlásil předseda vlády a předseda Občanské demokratické strany Petr Nečas. Tady jsou jeho slova z konce týdne:
Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
Za velice klíčové považuji také to, že se tyto tři strany jednající o koaličním programu dohodly na tom, že je nezbytné co nejrychleji vyřešit otázku vztahu mezi státem a církvemi v podobě narovnání těchto vztahů tak, aby byly napraveny některé křivdy a aby také mohly církve a náboženské společnosti být vlastně nezávislé na státu
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval koncem týdne předseda občanských demokratů a premiér Petr Nečas. Znovu míříme na Velehrad za prvním místopředsedou TOP 09 a kandidátem na ministra financí Miroslavem Kalouskem, ministr kultury v demisi Václav Riedlbauch už zmínil, že rozpočet ministerstva kultury zatěžuje právě tento nevypořádaný vztah. Váš pohled jako místopředsedy TOP 09 i jako kandidáta na ministra financí bude možné při těch úpravách majetkoprávního vypořádání vyjít už z toho ocenění majetku, odhadů majetku církve nebo ta nová trojkoalice se podle vás bohužel vrátí znovu k zelenému stolu, a začne ten proces od začátku?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Dovolte mi, prosím, dvě věty k tomu financování kultury, které tam bylo znázorněno na vašem grafu. Já tady na Velehradě sice nemám žádné podklady, když tak ať mě pan ministr Riedlbauch opraví. Ale jsem přesvědčen, že ta čísla byla očištěna od peněz ze strukturálních fondů Evropské unie a s tím já nemohu souhlasit, peníze z Evropské unie to nejsou žádné peníze navíc. To jsou peníze, které čerpáme pro to, že Česká republika platí každý rok 34 miliard do rozpočtu Evropské unie. To znamená, i ty peníze z Evropské unie je nezbytné započítat do podílu, které stát vynakládá na kulturu. Na tom, prosím pěkně, trvám. Ocenění církevního majetku proběhlo dvěma nezávislými institucemi a i těžko dělat nějaké jiné ocenění, které bude tvrdit, že ten majetek má jinou hodnotu. On má prostě takovou hodnotu, jakou má a je v takovém rozsahu, jak to komunisté ukradli v 50-tých letech. Nicméně ta dohoda může samozřejmě vypadat úplně jinak a my teď neumíme předvídat jak. Já jsem rád, že v koaliční smlouvě bylo jasně řečeno, že koaliční strany to chtějí řešit rychle. A že musí být napraveny některé majetkové křivdy. Dál nemá cenu se pouštět, protože nám chybí ten čtvrtý u toho stolu, zhruba 17 církví a náboženských společností, se kterými se budoucí vláda bude muset dohodnout. My uznáváme církve jako významnou součást společnosti. Jsem přesvědčen, že církve si také uvědomují současný ekonomický a rozpočtový stav České republiky, takže v rámci těchto skutečností budeme hledat novou dohodou, jejímž cílem by mělo být napravení některých křivd, těch nejstrašnějších, které byly spáchány v minulém období a takové uspořádání mezi církvemi a státem, aby církve mohly samostatně působit na státu samém. Umím si představit celou řadu variant. Nemá smysl, abychom teď jednu preferovali, protože musíme zasednout k jednacímu stolu s tím, s kým se musíme dohodnout a komu bylo v minulosti tolikrát ublíženo a to jsou právě ty církve.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovedete odhadnout, kdy by se mohlo ulevit rozpočtu ministerstva kultury a nemusely by z něj být financovány platy duchovních. Částka, která roste, jak jste slyšel od Václava Riedlbaucha a který zásadně zatěžuje rozpočet ministerstva kultury.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
My bychom si přáli tu dohodu co nejdříve, ale představa, že pak ty peníze ministerstvu kultury zůstanou, to je představa docela naivní. Ta kapitola ministerstva kultury je tak veliká právě proto, že musí zajišťovat platy duchovních. Pokud nebude muset zajišťovat platy duchovních, tak tak veliká nebude. To není tak, že se pak ty peníze budou moci použít na něco jiného.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale to není dobrá zpráva, promiňte, to není dobrá zpráva pro kulturu, že když tady máte ani ne, promiňte, pane místopředsedo, tady máte ani ne čtvrt procenta, i když to očistíte o peníze z Evropské unie, ale zároveň u mnoha těchto peněz se také spolufinancování, které přeci jen potřebují ty kulturní projekty, tak vy to krásně vyřešíte vztah státu a církve a ty peníze ministerstvu kultury seberete, takže ve vztahu k HDP to bude menší procento. To jste neudělal radost asi stranickému kolegovi Jiřímu Besserovi.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Já jsem chtěl jenom říct, že mezitím není žádná souvztažnost. Teď je něco, co miliardu na zajištění církví, poněvadž ty peníze nebudou potřeba, tak nebude důvod je tam rozpočtovat. Tím nechci říct, že bychom si nepřáli, aby na kulturu se ten podíl nezvyšoval, ale to nemá nic společného s platy duchovních. To má společného úplně s jinou otázkou. Ty finanční prostředky jsou jenom jedny. Buď je budeme projídat a pak nebudeme mít na kulturní památky a na podporu kultury, anebo se rozhodneme, že je projídat nebudeme, že 50 % z nás není sociálně potřebných, že nesmí existovat ekonomicky srovnatelná alternativa ke slovu pracovat a pak je můžeme věnovat na obnovu kulturních památek a na podporu kultury, což je důležitá společenská priorita. Ale nemůžete koláč mít a současně ho jíst. Nemůžete ty peníze na jedné straně prožrat a na druhé straně věnovat kultuře. To prostě nejde. Musíte udělat buď jedno nebo druhé.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Václav Riedlbauch.
Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury v demisi
--------------------
Já především musím potvrdit, že ta čísla, které jste měl na grafu, jsou z evropských peněz, takže ať je to korektní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale to vypovídá i o vztahu českého státu. Vymlouvat se na to, že z Evropské unie, kam samozřejmě i český stát platí, tak ukazuje to o financování kultury z českého státního rozpočtu.
Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury v demisi
--------------------
Ano, potud je to v pořádku, ale já jsem chtěl k tomu projídání peněz, aby to nezaznělo tak, že ta kultura je jen tím samožerem, s prominutím. Ona kultura také vydělává. My to ještě bohužel neumíme exaktně spočítat, ale máme zprávy, samozřejmě není to při běžné podpoře divadel, orchestrů a takovýchhle věcí, ale festivalové akce. Na jedno vložené euro v Rakousku ve Švýcarsku mají spočítáno něco mezi třemi až pěti eury se vrací zpátky. Turistika, jsou tam obchody, musí se jíst, jsou ubytováni. To jsou efekty, které to přináší zpátky. Nám se pořád vyčítá, že bereme peníze a že nic nevracíme. Ono to tak úplně není a je jen otázka památek. To živé umění potřebuje zrovna tak podporu. Chceme-li se k tomu chovat i do budoucna smysluplně, tak to živé umění se prostě podporovat musí. Na to je kulturní politika, to je takové sousloví, které se jednu dobu chodilo po špičkách, nerado se to používalo, ale to má každý rozumný stát, jako má sociální politiku, musí mít i tu kulturní politiku. Na tom se udělalo spousta práce jede jen o to, a pan ministr Kalousek dobře ví, že jde jen o tu realizaci, čili koneckonců zase jen o ty peníze, které je tam potřeba do toho dát. Koncepce je dávno hotová.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakou strategii zvolí Jiří Besser, který je kandidátem na ministra kultury, aby se ministerstvo kultury vyhnulo plošným škrtům? Jakou strategii uplatníte vůči svému prvnímu místopředsedovi Miroslavu Kalouskovi?
Jiří BESSER, kandidát na ministra kultury /TOP 09/
--------------------
Tak především těm škrtům se nemůže vyhnout celý stát, nemůžeme se tomu vyhnout jako budoucí vláda trojkoalice v mnohem důležitějších oblastech lidské činnosti. To znamená na ministerstvu práce, sociálních věcí na ministerstvu zdravotnictví a já k tomu přidám i ministerstvo kultury, protože je to stejné jako ta ministerstva, která jsem vyjmenoval, zasahují obrovskou část naší společnosti a velkou část naší společnosti zajímají.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to ale menší rozpočet, který vy máte k dispozici a teď vy ještě přijdete za Miroslavem Kalouskem. To vás spíš pochválí jako ministr financí, že řeknete: Ano, souhlasím se škrty.
Jiří BESSER, kandidát na ministra kultury /TOP 09/
--------------------
Já bych to tak vůbec neviděl. Miroslav Kalousek velice dobře ví, čeho jsem schopen a já si troufám tvrdit, že finanční prostředky najdeme nejprve na území ministerstva kultury. Takže jestliže nyní dojde ke škrtům a vlastně nejmenším škrtům co se resortů týče, tak za to děkuji. A prosím o čas na to, abychom mohli ty finanční prostředky přímo konkrétně na ministerstvu a na jím zřizovaných organizacích najít, případně ušetřit. Říká se tomu mandatorní výdaje. O kolik to bude procent si netroufám říct, ale co mám první materiály k dispozici, organizační řád ministerstva kultury, ekonomická čísla. Myslím si, že budu schopen spolu s Mirkem Kalouskem, věřím, že mi pan místopředseda bude ochoten pomoci najít a teprve potom po něm budu jako ministr kultury další peníze žádat. A jen bych rád doplnil, protože to můžete vědět pouze obecně nebo ze zpravodajství. Ale skutečně koaliční smlouva, která se chystá, tak obsahuje poměrně, někdo říká, nahodilosti jednotlivé, ale které se týkají přímo kultury, importu zahraniční kultury pro české obyvatele, exportu české kultury ven. Připravit řádné grantové systémy. To všechno bude chvilinku trvat, ale tohle to všechno mohou být potenciální zdroje, které buď zůstanou, když to bude potřeba přímo v rozpočtu ministerstva kultury, tak by to správně mělo být, ale pokud bude potřeba, aby v tom průběhu nebo v tom řešení těch krizových opatření přešly tyto prostředky do státního rozpočtu, tak třeba na přechodnou dobu se tomu bránit nebudu, ale do budoucna budu bojovat o to, aby kultura a ministr kultury nebyl všude poslední v řadě fotek, ale aby třeba se to ministerstvo posílilo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku, ministerstvo kultury je možné, aby mělo při těch případných škrtech v rozpočtu na letošní rok, řekněme ty škrty co nejmenší, to znamená, ministerstva, která mají malé rozpočty, tak přeci jen pro ně plošné škrty ve výši 10 % nebo 5 %, když se to srovná s rozpočty velkých ministerstvech, tak jsou víc než citelné?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Tak ten diferencovaný přístup provozním výdajům, k jejich škrtání byl použit při sestavování rozpočtu na letošní rok na rok 2010. Pokud jde o rok 2011, tam se skutečně předpokládá, že budou škrtány výdaje jednotně, dalo by se říci, to znamená, běžné výdaje o 10 %, platy o 10 % s výjimkou ústavních činitelů. Soudců, státních zástupců a pedagogů, kde platy porostou a investice, výdaje na investice budou škrtány o 5 % a to bude společný přístup pro všechny kapitoly. Samozřejmě každý ministr, každý správce té kapitoly zvolí vlastně cestu, jak tento stanovený limit naplní pomocí svých priorit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemáte obavy, Václave Riedlbauchu, že váš nástupce Jiří Besser bude největším otloukánkem škrtání ve státním rozpočtu, což se zatím ukazuje při těch plošných škrtech ve výši 10 % a rok příští?
Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury
--------------------
Slyšeli jsme i mého nástupce, co chce dělat, na co se chce zaměřit. Já myslím, že jako starosta Berouna za těch 16 let nebo kolik to je, že ta dokázal, že si umí poradit i s prostředky daleko menšími a efekt je jednoznačný. Před 2 měsíci na Hradě dostával cenu za opravu a údržbu nebo rozvoj historického sídla, tak to už samo o sobě ví, že umí přemýšlet dopředu a že si umí najít i cesty. Takže já si myslím, že otloukánkem bude tedy, když bude kapitulovat. A já když jsem ho tak během několika rozhovorů zažil, tak si myslím, on si to nenechá jen tak líbit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázka na Miroslava Kalouska. Jak zajistit například u kultury, která zdá se i pro každého ministra financí, že jen peníze spotřebovává a nic nepřináší, jak naznačoval Václav Riedlbauch, tedy pohled na ministerstvo kultury, tak aby v těch následujících 4 letech výdaje ze státního rozpočtu na kulturu v České republice se zvyšovaly a nešlo ani ne o čtvrt procenta HDP.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Nezlobte se, pane redaktore, to není pravda. Minimálně pro mě jako pro ministra financí kultura nic takového neznamená. Já, když jsem říkal, že se musíme rozhodnout, jestli budeme peníze projídat nebo je budeme investovat do české kultury, tak jsem prostě položil otázku, co je pro nás větší společenskou prioritou. Podpora české kultury anebo podpora nechození do práce? Protože zatím v současné době to stále vypadá z hlediska objemu prostředků, že mnohem větší společenskou prioritou je podpora nechození do práce a tohle chceme změnit. Já bych si přál právě proto bych si přál, aby česká kultura byla mnohem větší společenskou prioritou než podpora nechození do práce a podpora srovnatelné ekonomické alternativy ke slovu pracovat. Pak ty prostředky nebudeme muset používat na současné priority, priority změníme a budeme je moci používat pro českou kulturu. Já jsem toho jeden z největších příznivců. Jsem zásadní odpůrce výroků, že česká kultura je jen jahůdka na špičce šlehačky na dortu, bez existence české kultury a jejího rozvíjení. Vlastně nemáme ani právo nazývat se společností. Takže pro mě je to priorita zásadní, ale abychom na ní uvolnili prostředky, tak je nejdřív musíme přestat prožírat někde jinde. To je stejné jako v rodinném rozpočtu. Potřebujete-li si opravit střechu, nesmíte chodit každý večer do baru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká Miroslav Kalousek, první místopředseda TOP 09 a také kandidát na ministra financí. Děkuji, že jste byl hostem Otázek na Velehradě a přeji vám hezký zbytek neděle.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, kandidát na ministra financí
--------------------
Já děkuji za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hostem byl i náměstek ministra financí Bohdan Hejduk, děkuji také, těším se příště v Otázkách.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Děkuji.
Zdroj: ČT | 4.07.2010 | 12:00 | pořad: Otázky Václava Moravce