Novinky

Už příští rok se musí ušetřit 60 miliard

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Eduard Janota
  • Hospodářské noviny
  • Vládní úspory
  • Úsporný balíček
  • Veřejný sektor

Ministr financí Eduard Janota připravil další úsporný balíček, který má Česku v příštím roce ušetřit 60 miliard korun. Počítá se zvyšováním daní i škrty ve výdajích státu v sociální oblasti. „Po volbách se bude muset přistoupit ke stejným opatřením, jaké vidíme v okolních zemích,“ říká ministr. Plán chce předložit vládě nejpozději do 10. července.

 

* HN: Celá Evropa snižuje rozpočtové deficity. Po problémových zemích představilo v pondělí úsporný plán i Německo. Připojí se také Česká republika?

Jsem velmi rád, že země Evropské unie pochopily vážnost situace a samy začaly rozpočtové deficity snižovat. Celá řada zemí se dostala do zjevně problémové situace. Ať už je to Itálie nebo třeba i Velká Británie. Vidí, že svou situaci nevyřeší ničím jiným než poměrně razantními škrty. To pochopitelně čeká i nás. Jestliže jsme byli pokáráni, a to jistě po právu, za konvergenční program, tak prostě musíme něco dělat. Konvergenční program pro roky 2011 a 2012 je totiž naprosto nepřesvědčivý z pohledu opatření, jakými chceme v následujících letech dosáhnout deficitu 4,8 a 4,2 procenta HDP. My jsme říkali: „Dobře, máme tady volby a nemá smysl před volbami zbytečně dramatizovat situaci.“ Ale po volbách se bude určitě muset přistoupit ke stejným opatřením, jaká vidíme v okolních zemích.

* HN: Kolik musí Česko v příštím roce uspořit? Mluvilo se o 45 miliardách.

Pokud jde o příští rok, je to zhruba 60 miliard korun. Čtyřicet pět miliard nebylo špatné číslo, ale propad příjmů bude vyšší. Předchozí číslo vycházelo z rozpočtového výhledu pro rok 2011. Ale ten výpadek bude vyšší, protože klesají příjmy, zejména pojistné, v důsledku poklesu ekonomiky, poklesu zaměstnanosti, poklesu mezd.

* HN: Ten nový úsporný balík pro příští rok tedy bude ještě ve vaší režii?

Pro příští rok je připraven určitý soubor opatření na straně příjmů i výdajů. Počkejme však opravdu po volbách, až se zklidní situace a všichni experti i politici začnou uvažovat víc věcně než politicky. Je tady vějíř možností a já jsem připraven o nich s politiky diskutovat. Na druhou stranu, ne příliš dlouho. Hned v pondělí v úterý se musí říct, jak jsou karty rozdány a podle toho se budeme muset zachovat. Protože nejpozději 10. července musím na vládu přinést materiál, kde řeknu, takhle bude vypadat příští rozpočet a takové budou výdaje jednotlivých kapitol. Jednotlivá ministerstva budou muset potom také představit analýzu, co lze nehradit v rámci jejich kapitol, co lze řešit jiným způsobem, třeba převodem do privátní sféry. To, že nejpozději v první dekádě července musím stanovit jednotlivým ministerstvům, kolik mají ušetřit v roce 2011 a 2012, je jedna podmínka. Ta druhá je, že tato čísla budou respektovat schodky rozpočtu 4,8 a 4,2 procenta HDP.

* HN: Neobáváte se však, že právě po volbách úspory rychle řešit nepůjdou?

To bude záležet na situaci. Pokud bude pat, nebude fungovat sněmovna a bude fungovat tato vláda, jsem si jistý a myslím, že to můžu říct i za premiéra, že nepředložíme rozpočet, který bude rozhazovačný. Ale udělat se to musí. Takže teď rozhodnou volby a uvidíme, jestli směr úspor půjde víc doleva, tedy prostřednictvím zvyšování daní, nebo tou standardnější cestou spíš doprava – snižováním výdajů. Víte, že země, které deficity snižují, se vydaly většinou cestou snižování výdajů, protože vědí, že přehnaná daňová zátěž snižuje konkurenceschopnost. My jako malá otevřená ekonomika bychom na to doplatili.

* HN: Kde byste chtěl škrtat vy?

Je to možná věc, s kterou leckdo z politiků nesouhlasí, ale tato opatření budou muset být pochopitelně na obou stranách bilance. Tedy, že kromě snižování výdajů se budou muset i zvýšit příjmy. Ale bude to maximálně půl na půl. Nejlepší by bylo, kdyby se podařilo o třetinu zvýšit příjmy (tedy daně) a dvě třetiny úspor by padly na snížení výdajů. Já si však půl na půl dávám jako ústupový manévr kvůli zkušenosti se zásahy sněmovny. Minule jsme chtěli například snížení platů, ale to se prostě nepodařilo. Je však jasné, že k některým opatřením se vrátím zpět, i když je parlament v minulosti zamítl. Nevím o žádném opatření, které by bylo z nějakého třetího světa, nebo by prostě spadlo z nebe. Realita je taková, že se budeme bavit o efektivnosti státní správy, efektivnosti jejího fungování v kontextu veřejných zakázek, korupce.

* HN: Kolik se dá v těchto oblastech ušetřit?

To nikdo neví. A ten, kdo tvrdí, že získá 20 miliard tím, že omezí korupci nebo že ušetří dalších x miliard zrušením ekologické zakázky, říká polopravdy až skoro hlouposti. Ano, dělejme vše pro to, aby se korupce odstranila a snížila. Dělejme vše pro to, aby byla transparentní výběrová řízení. Aby projekt ekologické zakázky, který nemohu zastavit, proběhl až na úroveň vlády vzešlé z voleb, která bude velmi podrobně posuzovat, jestli skutečná cena projektu odpovídá. Ale teď lze tyto úspory jen těžko vyčíslit. Na povodně ušetříme v rozpočtu

* HN: Všechny tyto škrty se týkaly příštího roku. Čekají nás nějaké úspory už letos?

Letošní rok je věc druhá. Máme záplavy. Tam může být výpadek řekněme za 2 až 3 miliardy korun. Tyto problémy potřebujeme nějak řešit, protože ohrožují fungování státu. Ať už veřejné správy v tom širším slova, jako je třeba propadlá silnice nebo železnice, anebo škody na vodních tocích, které by mohly evokovat další problémy do budoucna. Zhruba za měsíc bude mít vláda soupis všech těchto problémů. Pak je projedná a z toho vznikne požadavek na prostředky rozpočtu. A aby ta procedura nebyla složitá a já kvůli tomu nemusel do sněmovny, vláda řekla, že vydáme dluhopisy. Jestliže však budeme emitovat tři miliardy, neznamená to, že je utratíme. A neznamená to, že je utratíme letos. Ale já zároveň říkám, musíme letos udržet deficit ve výši 5,3 procenta HDP. Takže ty prostředky, které se za povodně utratí nad rámce výdajů, které byly rozpočtovány, musíme zkrátka někde ušetřit. A to navrhnu ve čtvrtek, že jsem připraven předložit vládě další vázání peněz. Nebo říkejme spíše škrty, protože v tomto případě půjde skutečně o škrty.

* HN: Kde se bude škrtat?

Úspory budu dělat samozřejmě v rozpočtech jednotlivých kapitol. Nemůže totiž jít o žádné škrty, které by vyžadovaly legislativní proces. Nemohu čekat, že letos někdo schválí třeba zákony týkající se stavebního spoření nebo sociálních dávek. Půjde o především o provozní výdaje jednotlivých ministerstev, tedy například i platy.

* HN: Jaký prostor vidíte u snižování platů státních zaměstnanců?

Bavíme se o snížení ve výši jednoho až dvou procent. I jedno procento včetně pojistného odpovídá asi 1,8 miliardy korun. Je polovina roku. Takže pokud bych chtěl získat tři miliardy korun, musel bych výdaje snížit asi o dvě procenta. Mělo by to vystačit na pokrytí ztráty z povodní, aniž by se zvýšil deficit veřejných financí. Pro nás je udržení deficitu na těch 5,3 procenta HDP jakousi kotvou, kterou nemůžeme zpochybnit. Jakmile zpochybníme 5,3, zpochybníme i 4,8 procenta pro příští rok, a tím zpochybníme úplně všechno.

* HN: Premiér Fischer mluvil v souvislosti s povodněmi o využití dividendy z ČEZ. Budete chtít na valné hromadě její zvýšení?

Pokud budu v době valné hromady na ministerstvu financí, nenavrhnu žádnou extradividendu ČEZ. Bude v relacích zhruba loňského roku.

* HN: Čili 53 korun na akcii?

Bavíme o zhruba 53,54 koruny. Je to výše, která mi zajistí udržení letošního rozpočtu tam, kde je.

* HN: A proč ČEZ nevyužijete, abyste rozpočet posílili?

A proč by to mělo být jinak? Přece víme, že bude třeba financovat výstavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín a doufáme, že to bude ze zdrojů ČEZ, tedy že stát v tom nebude angažován. ČEZ musí mít určitý polštář. Nevidím důvod, aby se z jednorázové dividendy vyplácel třeba 13. důchod, který stejně problémy nevyřeší a je jen populistickým volebním gestem.

* HN: S problémy v eurozóně nakonec ani české HDP nemusí růst tak rychle, jak se čeká. Hrozí, že propad v příjmech bude ještě vyšší?

Naše HDP je samozřejmě tvořeno především exportem. Tím pádem jsme závislí na zemích, kam vyvážíme, tedy zejména na zemích Evropské unie. Můžeme nastavovat investiční pobídky, ovlivňovat chování investorů pozitivními změnami v legislativě, pozitivními změnami v daních, ale rozhodující je, jak bude fungovat celá unie. My bohužel vyvážíme značné množství produktů do zemí, které jsou v rámci Evropy dlužníky. Německo, náš největší obchodní partner, je sice věřitelem, ale máme obrovský obchod se Španělskem nebo s Itálií. Takže pokud tyto země budou mít problémy, nás se to dotkne také. Evropa reformu potřebuje

* HN: Celá současná krize Evropy odstartovala, když jihoevropským zemím začaly klesat ratingy. Je reálné, že po volbách klesne rating i Česku, což už některé ratingové agentury naznačily?

Ta hrozba tu existuje. Ratingové agentury to daly jasně najevo. Moody’s jednoznačně upozornila, že pokud se v letním období nic nestane, pokud vláda či politická scéna nepřijde s věrohodným návrhem na snížení deficitu a tempa zadlužování, pak snížení ratingu hrozí. Nic na tom nemění, že náš deficit v loňském roce byl někde kolem 5,9 procenta. Některé země na tom byly mnohem hůř, ale když zapátráme po důvodech, mohlo jít o jednorázový deficit, například sanovaly těžké ztráty bank.

* HN: Myslíte si, že tento tlak pomůže v Česku úsporná opatření prosadit?

Od nás už se čeká opravdu věrohodný krok. Nikdo nemůže tvrdit, že nesáhne ani na korunu důchodcům nebo do sociální oblasti a zároveň podporovat investiční pobídky a nevím co všechno. To vidí každý auditor, který se vyzná ve veřejných financích. Stejně tak si to umí spočítat experti v Bruselu, ve Světové bance, v měnovém fondu nebo v ratingových agenturách. Ale jsem docela rád, že signály zvenčí politiky přinutí vidět, že nemůžeme jít vlastní cestou a tvářit se, že se nás to netýká. Nejde o to, že bychom mohli mít problémy se vstupem do měnové unie. Jakmile bychom neplnili kritéria, ke kterým jsme se zavázali vstupem do unie, přijdou sankce, které se dneska v Bruselu schvalují.

* HN: Vy s nimi souhlasíte?

Ano. Ať se jasně řeknou pravidla a ať je sankcionován každý, kdo je poruší. Zatím to neplatilo ani pro Francii, ani pro Německo. Všichni se tvářili, že se nic neděje.

* HN: Myslíte, že byste díky tomu měl jako ministr lepší pozici?

Ano. Expertní role ministerstva financí by se patrně zvýšila, kdybychom několikrát nedostali prostředky z evropských fondů nebo byli nějak sankcionováni.

* HN: Německo navrhuje změnit Pakt stability a růstu a smlouvy o Evropské unii. Bylo by to správné?

Teď jsme se dostali za hranici, kde se pohybuje ministr financí. Jsou to primární smlouvy, které nikdo v nejbližší době nezmění. Ale v rámci sekundární legislativy se zpřísňovat dá. Vždyť dodržování pravidel je normální. Stanovení penále či postihů neznamená nic jiného než dbaní na dodržování pravidel stanovených v minulosti, jen nebyla aspektována. Ať už formou zvýšených odvodů nebo snížením čerpání prostředků z fondů.

* HN: Takže bude složité nová pravidla prosadit?

Já si právě myslím, že nebude. Naprostá většina zemí si uvědomuje, že takhle to dál nelze. Němci nebudou sanovat každou zemi, která si o to řekne. Nebude vůle.

* HN: Nevadí vám však, že by se o rozpočtech členských zemí unie mohlo rozhodovat v Bruselu?

Nemám problém s tím, že náš ministr financí pojede do Bruselu, řekne tam svoje představy, doloží jejich logiku, provázanost, reálnost ve vztahu k rozpočtu na rok 2012. V Bruselu mu řeknou, co je dobře a co špatně, zda víc nebo míň podporovat vědu nebo upravit výdaje na státní správu, a doporučí další změny. Pak se sem vrátí a projedná návrhy v rámci zdejší politické scény. Ne ale tak, že řekne: „tohle mi nařídili v Bruselu“. Bude muset respektovat určité limity a základní strukturu daných doporučení. Asi to je správné, je to obehraná písnička. Chcete-li mít společnou politiku, nemůžete řídit měnovou politiku z jednoho centra pro země, které mají deficit téměř nulu a země s deficitem HDP 14 procent. Skoro polovina zemí měla z pohledu deficitu obrovské problémy. Takže opatření jsou logická rozumná. I kdyby se nám nejednalo o vstup do eurozóny.

* HN: V červnu budete měnit systém odměňování manažerů státních a polostátních firem. Předpokládáte, že se tím něco ušetří?

Myslím si, že ano. Primárním cílem ale nebyly zásadní úspory. Spíš jsme chtěli jasně stanovit strukturu odměňování, tedy fixní plat a krátkodobou odměnu, a kromě toho klademe důraz na dlouhodobé výsledky. Jde o to, aby se zprůhlednily vztahy mezi představenstvy, dozorčími radami a jejich gestorskými ministerstvy. Nemělo by se stát, aby ministři financí – jako můj předchůdce Miroslav Kalousek nebo Bohuslav Sobotka – nevěděli, jaké benefity a odměny si zapracovali do svých smluv manažeři v Českých aeroliniích nebo v jiných firmách. Ministr má mít na odměny vliv a být za ně zodpovědný. Pokud snížíme počet lidí v dozorčí radě z dvanácti na šest, pak to bude úspora. Už jsme to udělali u ČSA, uděláme to i u jiných, pokud zjistíme, že rozsahu finančních a bilančních toků neodpovídá velikost dozorčí rady.

* HN: Různé studie naznačují, že platy manažerů ve státních firmách jsou nižší než v soukromém sektoru.

Pokud se platy ve státním sektoru nelíbí, může jít jinam. Já mám taky míň peněz než leckdo v soukromé sféře. S žádným navyšováním platů a odměn rozhodně nepočítáme. Na ministerstvu určitě nezůstanu

* HN: Váš projekt financování dluhu prostřednictvím prodeje dluhopisů občanům pro letošní rok zkrachoval?

Senát ho minulý čtvrtek po těžkém boji schválil. Měl jsem v senátu spoustu protivníků, kteří byli zlobbováni, nechci spekulovat kým. Nicméně novela o jeden hlas prošla. Ovšem představa o emisi dluhopisů je úplně jiná, než jsme navrhovali my. Je tedy otázkou, v jakém rozsahu je můj nástupce vydá. Čekáme, až pan prezident zákon podepíše, pak by se mohl připravit systém administrace. Nejjednodušší forma je prodej přes internet. Buď si bude ministerstvo emise dělat samo, nebo si prostřednictvím výběrového řízení někoho najme. Nabídka bude směrována na burzu, je tu i možnost využít bývalé Středisko cenných papírů, i nějaký třetí subjekt. Musíme ho ale vybrat v transparentním výběrovém řízení, na tom budu trvat. A dokud neskončí, nemůžu říkat, že bych emitoval dluhopisy.

* HN: S emisí se počítá až na 2012?

Vždyť ano. Teď se řeší praktická stránka věci. Mnohé je uděláno, je tady představa internetového prodeje. Protesty ale nebyly zaměřeny proti technické stránce prodeje. Leckdo neměl zájem na tom, aby emise vůbec byla. Banky nebyly šťastné, že by se část úspor z vkladů přesunula do dluhopisů. Nechci nic podsouvat. Situace je taková, že pokud prezident podepíše zákon, bude tu právní základ a bude možné tento instrument využít.

* HN: Řekl jste, že po volbách chcete odejít z ministerstva. Nerozmyslíte si to?

Ne. Určitě odejdu úplně. Jasně jsem říkal, že z postu ministra odejdu v momentě, kdy skončí premiér Jan Fischer. To platí a nebude v tom změněno absolutně nic. Toto je velmi politické ministerstvo. Politická strana, která bude mít rozhodující slovo po volbách, si ho bude logicky uzurpovat, nárokovat. Nemyslím to nějak pejorativně. Nechci komentovat výroky představitelů ODS, že byla chyba, že ministerstvo financí neměli pod přímou kontrolou. Je to jejich vidění. Jen vím, že sedět na této židli není jednoduché a projednávat rozpočet taky ne. Když tu sedí šéfové politických stran, jeden chce vyšší daně a druhý totální škrty výdajů a třetí říká, že nechce vůbec nic, tak to pak máte těžké. Co budu dělat dál, se uvidí.

 

***

Profil

  • Eduard Janota (58) - Ministr financí úřednické vlády Jana Fischera nastoupil na tento post v květnu 2009. Na ministerstvu pracuje v různých pozicích od roku 1978. V letech 2003 až 2006 byl předsedou dozorčí rady Českých aerolinií. Vystudoval VŠE, byl členem KSČ.
  • 5,3 procenta HDP
    je letošní plánovaný rozpočtový deficit (163 miliard korun). Na rok 2011 se počítá s 4,8 % a další rok 4,2 %. Podmínkou pro euro jsou 3 % HDP.
  • 60 miliard korun
    bude muset Česko příští rok ušetřit, aby plnilo konvergenční program, který umožní přijetí eura v roce 2013 nebo 2014.


Zdroj: Hospodářské noviny | 26.5.2010 | str. 18 | rubrika: Česko

Nejčtenější