My nebudeme platit v podstatě nic
Evropská unie představila monstrózní plán na uklidnění finančních trhů, který počítá s půjčkami zadluženým evropským zemím až za 750 miliard eur. Česko však podle ministra financí Eduarda Janoty nebude muset přispět téměř nic. Jen v případě, že by některá země pomoc využila a nebyla schopna ji splácet, potom by mohly být třeba sníženy příjmy Česka z unijního rozpočtu.
* HN: Část chystaného plánu na pomoc zadluženým evropským zemím se týká i Česka. Šedesát miliard eur má jít do fondu evropské komise, za který ručí evropský rozpočet. Kolik peněz to bude znamenat pro Česko?
Předně je si třeba uvědomit, že těch 60 miliard se použije až v případě, že je nějaká země bude potřebovat. Peníze poskytne Evropská komise, která je získá emisí dluhopisů. A až když postižená země nebude schopna peníze vrátit, dopadlo by to na Česko, protože za půjčku se ručí evropským rozpočtem. A to dvojím způsobem. Buď se sníží výdaje, a Česko tak dostane méně peněz z evropských fondů. Nebo budou navýšeny prostředky, které odvádíme do evropského rozpočtu.
* HN: O jak velkou jde částku?
To jsme neřešili. To přijde na pořad dne až se nějaká země do problémů skutečně dostane (agentura Mediafax s odvoláním na Janotu včera večer uvedla, že by hypoteticky mohlo jít až o 18 miliard korun).
* HN: Jednání ministrů financí byla dlouhá, trvala 14 hodin. Co nakonec vedlo k dohodě na současné podobně plánu?
Nejdůležitějším a nejtěžším momentem jednání nebylo 60 miliard, které se týkají i nás, ale balíku 440 miliard, jež poskytnou jako záruky země eurozóny. Poměrně dlouho trvalo stanovit částku a potom se vedla náročná debata o tom, zda půjde pouze o garanci, o půjčku či o kombinaci obojího. Současně se projednával stav v dalších zemích. A i ty - konkrétně se mluvilo o Španělsku a Portugalsku - se zavázaly, že podobně jako Řekové sníží deficity.
* HN: V jaké míře?
Podrobnosti by měly představit na příštím zasedání ministrů financí unie.
* HN: Byla ve hře i varianta, že by se za tento obrovský balík zaručily nejen země eurozóny, ale i další členové EU včetně Česka?
V podstatě od začátku bylo jasné, že se to bude týkat jen zemí eurozóny. Pokud vím, tak Švédové navrhli, že by se do pomoci nějak zapojili, ale jinak se o této možnosti nijak nejednalo.
* HN: Bude tento plán na uklidnění trhů dostatečný?
Hlavním účelem celé věci je uklidnění finančních trhů. To se, zdá se, včera podařilo. Slibujeme si od toho, že klesnou výnosy z dluhopisů a i Česko si bude moci půjčovat za výhodnějších podmínek.
* HN: Vrací se tedy opět do hry emise dluhopisů v eurech, kterou ministerstvo prozatím zastavilo?
Ona byla a je ve hře po celý rok. Z našeho pohledu platí, že bychom chtěli alespoň jednu emisi dluhopisů v eurech letos udělat.
* HN: Kdy to bude?
Záleží na vývoji na trzích. Uděláme to, pokud uvidíme, že se situace začíná skutečně lepšit. Doteď trhy hodně parazitovaly na řecké krizi, a to zhoršovalo podmínky i pro české dluhopisy.
* HN: Nebude nyní Česko trpět tím, že investoři začnou preferovat spíše dluhopisy zemí eurozóny?
Ta pomoc není jenom pro země eurozóny, ale mohou ji čerpat ji země mimo ni. Takže z tohoto pohledu není důvod věřit spíše dluhopisům zemí platících eurem. Teoreticky by mohly odčerpat část peněz investorů případné emise dluhopisů, které bude dělat Evropská komise, protože budou považovány za velmi bezpečné. Neviděl bych v tom však pro český dluh nijak závažný problém.
* HN: Česko se na záchranném balíku podílí i tak, že již dříve navýšilo svůj vklad v MMF o 1,03 miliardy eur. Teď MMF přislíbil záruky ve výši 250 miliard eur. Nebude třeba poslat fondu další peníze?
Zatím nevím o tom, že by se mluvilo o dalším navyšování kapitálu měnového fondu.
Zdroj: Hospodářské noviny | 11.5.2010 | str. 3 | rubrika: Téma | autor: Jan Sochor