Novinky

Ekonomická inventura: Eurozóna v ohrožení?

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí
  • Eduard Janota
  • ČT 24
  • Ekonomika
  • Eurozóna
  • Euro
  • Zahraniční sektor

David BOREK, moderátor
--------------------
Hezký večer. Přesně za 46 dní se otevřou volební místnosti a Češi půjdou volit nové poslance. ČT24 se snaží nabídnout divákům a tedy vám, voličům, co nejobsáhlejší servis tak, abyste k vašemu rozhodování měli, pokud možno, kvalitní informace. A o jejich přísun se pokusí i Ekonomická inventura, jejíž první díl právě začíná. Od toho jsem tu koneckonců i já a také Daniela Písařovicová.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tak. I ode mě příjemný večer. Přesto, Davide, troufám si tvrdit, že diváci nečekají ani ta na nás, jako spíš na naše témata.

David BOREK, moderátor
--------------------
To máš nepochybně pravdu, tak sem s nimi.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
V následující hodině zaostříme důkladně na jednoduše znějící otázku, euro ano, nebo? Jak se různé politické strany staví k přijetí jednotné měny u nás a jak firmy, obchodníci nebo třeba odbory? Kdy skončí česká koruna a má vůbec skončit?

David BOREK, moderátor
--------------------
Do eurozóny bychom měli směřovat povinně na základě toho, že jsme vstoupili do Evropské unie. Ovšem situace dnes je podstatně jiná než před lety. Největším otazníkem je poslední dramatický vývoj v Řecku, kde sen o jednotné evropské měně narazil na svou zatím největší lapálii.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my jsme se vám už představili, téma je jasné, zbývá doplnit, koho se dnes večer budeme ptát. Tady je elitní sestava hostů prvního dílu Ekonomické inventury.

redaktor
--------------------
Eduard Janota - víc než 3 desetiletí na ministerstvu financí, rozpočtový mág a od loňského roku i ve vedení resortu. Martin Jahn - ostřílený šéf CzechInvestu, pozdější místopředseda ve vládě Jiřího Paroubka, od roku 2008 v čele ruské divize Volkswagenu a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Petr Vyhnálek - přes potravinářskou firmu zamířil do řetězce Globus. Později usedl v české divizi až na post nejvyšší. Jaroslav Šulc - po zhruba 16 letech vystřídal studenty Národohospodářské fakulty za státní úředníky a budovu Vysoké školy ekonomické za ministerskou. Od roku 2007 je ekonomickým expertem odborů. Petr Robejšek - necelých 10 let strávil ve vedení Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství v Hamburku. V současnosti platí za jednu z největších tuzemských kapacit v oblasti politologie. Jan Macháček - signatář Charty 77, úderník každým coulem, většinu úspěchu ale posbíral na novinářských kolbištích. V současnosti působí jako komentátor Hospodářských novin a týdeníku Respekt. A pak se přesuneme k našim sousedům. Do diskuse se zapojí Igor Barát, dlouholetý zpravodaj STV na Slovensku i za hranicemi, pozdější mluvčí národní banky a muž číslo 1 při vyjednávání euru na Slovensku.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Funguje národní měna jako určitá ochrana před dopady ekonomických otřesů, nebo by bylo Česku líp v eurozóně? Názory ekonomů se různí, převažují příznivci eura. Totéž platí i pro politické strany. Pro žádnou z nich ale není euro v letošní předvolební kampani stěžejní.

redaktorka
--------------------
Nejjasněji nalinkovanou cestu do eurozóny má sociální demokracie.

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Naší ambicí je dosáhnout v roce 2013 deficitu veřejných rozpočtů menšího než 3 procenta, což podle našeho názoru, když se bude dařit jít tímto směrem, umožní již v roce 2012 vstoupit do takzvaného systému ERM II a pak je reálná šance, že bychom to euro mohli zavést k 1. 1. 2015.

redaktor
--------------------
ODS zná termín, kdyby vstup mezi země platící eurem, byl teoreticky možný. Stoprocentně ale nové platidlo Čechům neslibuje.

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS
--------------------
V rámci toho našeho programu ozdravení veřejných financí jsme si vytknuli, že v roce 2012 bychom chtěli naplnit tříprocentní deficit veřejných rozpočtů vůči HDP a ono shodou okolností je totéž maastrichtské kritérium, to znamená, v roce 2012 my můžeme zahájit úvahy o tom, jak dál vůči eurozóně. Nicméně v současné době má eurozóna své problémy a my potřebujeme chvíli času na to, abychom se mohli rozhodnout, kdy do eurozóny a zda vůbec chceme přistoupit.

redaktorka
--------------------
Strana zelených vždy chtěla euro v Česku co nejdřív. Teď vidí jako nejbližší reálné datum 1. leden 2015. Za prioritní považuje, aby příští vláda stanovila jasný termín a ten podpořila věrohodným fiskálním programem.

redaktor
--------------------
TOP 09 si dovede představit vstup Česka do eurozóny už v roce 2014. Euro podporuje, ale termín nepovažuje za důležitý. Prioritní je snížit schodek veřejných financí.

redaktorka
--------------------
KSČM ve volebním programu žádný termín nemá, ale přijetí společné měny akceptuje jako součást evropské integrace. Podle poslance za KSČM Jiřího Dolejše by k tomu mohlo dojít nejdřív v roce 2016, oživí-li se ekonomika a citlivě zvládne konsolidace veřejných financí.

redaktor
--------------------
Zavedení společné měny je především politická otázka. Premiér Jan Fischer, který ve funkci za pár měsíců končí, proto také uvádí jen datum, kdy by byl vstup do eurozóny podle něho možný technicky, a to rok 2015 nebo 16.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A doplňme ještě postoj poslední dosavadní sněmovní strany, KDU-ČSL, ta nám poslala své stanovisko zhruba před hodinou. Co se v něm píše. Pro KDU-ČSL musí být termín eura stanoven definitivně, je reálné, že euro by mohlo být přijato v roce 2013, a to za předpokladu, že se změní kritéria vstupu do eurozóny. Kritéria vstupu byly definovány v době růstu, a proto se musí upravit tak, aby proces integrace mohl pokračovat. O to bude usilovat KDU-ČSL na evropské úrovni. Já ve studiu vítám ministra financí Eduarda Janotu, pěkný večer, pane ministře.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Pěkný večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ohledně data jsou dvě nejsilnější politické strany v podstatě v souladu, bavíme se zhruba o letech 2015 až 16. Nejdřívější datum, které tedy zaznívá, nově od lidovců, 2013. Má ale podle vás smysl hnát se do eurozóny v situaci, kdy kvůli Řecku zažívá velice tvrdé zkoušky?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Tak si to oddělme na několik částí. Tak za prvé, my jsme už měli velmi blízko do eurozóny, někdy v roce 2006, nebýt předvolebních populistických opatření a návrhů, který prošly zejména tehdejší vládou, ale i zčásti politického spektra, protože mnoho nápadů se rodilo ve sněmovně, tak tehdy jsme plnili kritéria a mohli jsme pohodlně v eurozóně už být, to za prvé. Za druhé, poté co se schválila tato opatření, poté co ekonomika šlapala, měla pěti, šestiprocentní růst a ty dopady nebyly znát v rozpočtových deficitech, tak poté se velmi krátce zdálo, že se nic neděje a že prostě nějaký termín okolo roku 2000, 2009, 2010 bude možný. Nicméně ekonomická krize nás vrátila do reality, kdy se jasně ukazuje, že parametry výdajů, zejména sociálních, ale i jiných, byly nastaveny naprosto neadekvátně, byly nastaveny na tehdejší poměry ekonomického růstu a dneska jsme někde úplně v jiné situaci. A bude velký problém, pokud se nám podaří splnit, splnit kritérium tří procent v roce 13. Já dokonce si dovolím tvrdit, že rok 13 až 14 jsou reálný pro tento, pro tento ukazatel. Takže...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vstup do eurozóny v roce 2013 absolutně odmítáte.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Je to absolutně, absolutně utopie, je to absolutně nereálná úvaha, byť by se mnohým zejména podnikatelům líbila. Já jim v tomto smyslu rozumím. Takže chceme-li bavit se o datu vstupu do eurozóny, tak se musíme bavit o tom, jestli jsme schopni v rámci veřejných rozpočtů udělat pořádek, to znamená snížit deficity, přijmout adekvátně opatření jak na straně daní, tak na straně škrtů, a ta opatření, a to bych chtěl zdůraznit, budou, budou velmi, velmi bolestivá, budou velmi silná a zejména dnes v předvolebním období naprostá většina politických stran se k tomu nehlásí. Byť se velmi hlásí k euru.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
To bude určitě úkol pro další politickou reprezentaci.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Takže, takže v tom je, v tom je určitý rozpor, kdy mnohé politické strany plédují pro vstup do eurozóny, ale velmi málo pro to, pro to dělají. Na druhé straně nikdo nám kritérium pro vstup do eurozóny nezměkčí právě pro ty pro tu situaci, která dneska nastála nejen v Řecku, ale i v jiných zemích, které v jistém okamžiku splnily deficity veřejných financí, naplňovaly podmínky, pak se ukázalo, že ne zcela vždy férovým způsobem, a pak se ukázalo, že tou základní podmínkou je nejen jednorázové momentální naplnění jakéhosi cíle, ale prostě podstatné je udržet tu fiskální úroveň, udržet tu fiskální disciplinu, protože si všichni uvědomují, že se tím to vstupem do eurozóny navážeme na společnou měnovou politiku. A nelze dělat společnou měnovou politikou, dobrou měnovou politiku pro země, které mají deficit 2 procenta, a země, které mají deficit 12 procent. Čili toto je, toto je podle mého názoru zásadní.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme vstoupili do Evropské unie na základě maastrichtské smlouvy, máme de facto povinnost o členství v eurozóně usilovat. Viděli jsme ale velmi flexibilní použití pravidel měnové unie například u Paktu stability ze strany Německa a Francie. Nakolik je pro vás tato povinnost dogma?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Podívejte se, je rozdíl, je rozdíl splnit podmínky pro vstup a je rozdíl plnit podmínky paktu stability. Mně se nelíbí, že i velké země, jako Francie, Německo, v jistých chvílích neplnily podmínky Paktu stability a nebyly za to nějakým způsobem sankcionováni. Dneska se nám to možná bude hodit, protože my jsme v podobné situaci, kdy máme zpracovaný konvergenční program, který se jeví v dané chvíli reálný pro rok 2011. Nicméně roky 12 a 13, to je problém, my jsme avizovali v naší, v našem reportu do Bruselu, že prostě bude to záležet na výsledku voleb, jaká opatření, konkrétní opatření k naplnění toho, aby ten deficit byl v roce, v roce 12 4,2 a v roce 13 3 procenta. Bylo nám, bylo nám sděleno, že náš program je, není příliš ambiciozní, že není konkrétní, že bude, bude pro nás chtít Brusel daleko i jasnější a přesnější informace.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale to bude, to vzejde víceméně z těch květnových voleb. Ty hlavní politické strany, my už jsme se tady o tom bavili, deklarují úmysl pracovat na tom, abychom do eurozóny vstoupili. V kuloárech se ale tak nějak mluví o tom, padají slova o tom, že ve skutečnosti jejich vůle je menší, než to vypadá. Vy se s nimi velice často potkáváte. Jaký z toho máte pocit?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Já jsem to tady říkal. Já mám pocit, že ti, kteří velmi zřetelně hovoří o a hlásí se k vstupu do eurozóny, tak pro to velmi málo dělají. A to je, to nejde, to nejde dohromady. Čili mě přesvědčit, mě přesvědčí každá politická strana nikoliv slovní proklamací, ale tím, pro jaký rozpočet, pro jaký stav veřejných financí bude hlasovat a o jaký bude usilovat. To je pro mě podstatné.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tedy nějakým způsobem vidíte za výsledkem květnových voleb. Přece jenom nějaké preference tady jsou, jak si myslíte, že to bude vypadat, myslíte si, přece jenom každá strana, abychom mohli vstoupit do eurozóny, tak musíme splnit maastrichtská kritéria, o tom bude za chvíli řeč, každá strana má na to jiné recepty. Jaký je podle vás ten nejefektivnější?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Tak podívejte se. Nejen ministerstvo financí, nejen já, nejen, nejen experti a novináři, ale i poslední mise OECD nám jasně doporučuje, že primární opatření pro ozdravení veřejných financí musí být realizována v oblasti výdajů, že ty země, které realizovaly ozdravení financí zejména na straně výdajové, tak ten deficit jejich, který, který dosáhly po těch opatřeních, byl udržitelný po dlouhou dobu. Realizovat opatření, a to některé politické strany velmi silně akcentují, na straně příjmů, to znamená jednoduchým snižováním daní, a to ještě přímých daních, což je úplném v rozporu s nějakým podnikatelským rozvojem s růstem ekonomiky, tak to pak nejde opravdu dohromady. Čili já...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu, pane ministře, když se podíváme na to, co jste teď říkal, tak konečný důsledek pro lidi, bude je to bolet, budou muset začít šetřit. Nebojíte se toho trošku?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Já si myslím, já si myslím, že jestliže napravujete nepořádek ve veřejných financí, tak prostě to bude bolet v každým případě. Jestliže, jestliže se orientujete pouze na daně, tak si stěžujete podmínky tím, že vaše výrobky budou méně konkurenceschopné, že budete mít problémy s exportem, a ztratíte zájem investorů, to znamená, nebude přicházet kapitál. Čili kdyby se nám, kdyby se nám podařilo realizovat změny v oblasti veřejných financí ze dvou třetin na straně, na straně výdajů, to znamená škrtů výdajů ať už provozních, tak výdajů, které prostě financují různé sociální potřeby, tak to bude, to bude jedině prospěšné.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme tady na začátku mluvili také o tom, že KDU-ČSL by si přála, aby se měnila kritéria pro vstup do eurozóny. Myslíte si, že je to reálné?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Naprosto nereálná věc. Zejména v kontextu dnešního dění, byť někdo může argumentovat, že ta kritéria Maastrichtu nejsou rozumě postavená, že mají své vnitřní i nelogičnosti, ale já jsem přesvědčen, že nikdo v dané chvíli je nezmění, dokonce i při debatě ministrů financí s panem Van Rompeyem v Bruselu asi před, před třemi týdny bylo jasně, jasně naznačeno, že Brusel nebude stěžovat vstup žadatelům o vstup do eurozóny, ale nebude jim ty podmínky v žádném případě ani zlehčovat. Takže v tomto kontextu uvažování si myslím, že nikdo ta kritéria v dané chvíli nezmění.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr financí Eduard Janota, ještě za chvíli s ním bude řeč. Teď má ovšem slovo David Borek.

David BOREK, moderátor
--------------------
Děkuji. Pojďme se podívat na některé podmínky, které Evropská unie od zájemců o vstup do eurozóny vyžaduje. Jednotná měna totiž vyžaduje koordinovanou hospodářskou a hlavně rozpočtovou politiku. Právě proto byla před zavedením eura stanovena takzvaná maastrichtská kritéria. Na to, jak je to s jejich dodržováním v praxi, se podívejme v následujícím příspěvku.

Lenka DOLANSKÁ, redaktorka
--------------------
Striktní rozpočtová pravidla, která měla nutit členské státy eurozóny k disciplíně. Dnes spíš nezávazná doporučení. V Evropské unii se až na výjimky nenajde země, která by je dodržovala. Na euro by neměl mít nárok nikdo se stáními dluhy vyššími než 60 procent HDP. Průměr eurozóny byl ale ještě před krizí 69 procent. Evropské unie pak těsně nad povolenou hranicí. Mantra schodku veřejných financí, pod 3 procenta HDP, padla už v roce 2005, kdy ji beztrestně porušili Francouzi a Němci. Respekt k ní je už dnes výjimečný. Řecko se státním dluhem 300 miliard dolarů přesahuje tolerovanou hranici víc než čtyřnásobně. Na paty mu šlape Španělsko. Státy, kde euro nejprve přineslo boom a potom tvrdý pád. S problémy zápolí ale i Portugalci a Italové. Do tříprocentního limitu se loni vešly jen 3 země platící eurem, Lucembursko, Kypr a Finsko. Dodržování třetího a původně nejvíc sledovaného z maastrichtských kritérií, cenové stability, velký problém nepředstavuje. Inflaci drží většina států Evropské unie na nízkých úrovních. V pěti zemích se dokonce potýkají s propadem cen. Česká republika nemá výrazný problém s plněním dvou ze čtyř požadavků, inflací a dlouhodobou úrokovou mírou. Hlavní problém je s veřejnými financemi. Jejich deficit loni téměř dvojnásobně přesáhl tolerovanou hranici tří procent HDP. Pod ní se přitom dostal v minulosti hned několikrát. Poprvé v roce 2004 za vlády sociálních demokratů, pak v roce 2006. Kdy volby vyhrála ODS. Té se veřejné finance dařilo držet na uzdě i v letech 2007 a 8. V případě vládního dluhu se Česko zatím pohybuje hluboko pod 60 procentní hranicí, kterou stanoví maastrichtská kritéria. To ale zanedlouho může být jinak. Podle Evropské komise by se bez reforem české zadlužení v následujících letech výrazně prohloubilo a v roce 2020 by dluh byl dvojnásobný. Česká republika zatím taky nevstoupila do mechanismu směnných kurzů, alespoň 2 roky před vstupem do eurozóny se koruna musí pohybovat ve stanoveném pásmu. Obě dvě nejsilnější politické strany, ODS i ČSSD, slibují, že maastrichtská kritéria Česko splní za 2, respektive za 3 roky. Není ale vůbec jisté, zda se podmínky pro vstup do eurozóny mezitím nezmění. Někteří politici států platících eurem už o případných změnách nahlas mluví.

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, naše Ekonomická inventura pokračuje. Slyšeli jsme slovo správce státní kasy, tedy ministra financí. Pojďme se zeptat lidí, kteří tu státní kasu plní, tedy podnikatelů a také zaměstnanců. Já ve studiu vítám Martina Jahna, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, hezký den.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Dobrý den.

David BOREK, moderátor
--------------------
Přišel jsem také Petr Vyhnálek ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Pěkný den i vám.

Petr VYHNÁLEK, ředitel, Globus
--------------------
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor
--------------------
A hezký večer přeji také ekonomickému expertu Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavu Šulcovi, hezký den.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor
--------------------
Pánové, možná to otevřeme jenom takovým strohým hlasováním. Je tu každý z vás pro euro, není tady mezi vámi eurodisident, který by byl apriori proti.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já doufám, že ne, teda.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Euro ano, otázka kdy.

David BOREK, moderátor
--------------------
To už jsou věci, které vyřešíme v následujících minutách. Koneckonců Češi jsou v této otázce malinko méně jednoznační. Poslední průzkum Eurobarometru 55 procent Čechů je pro euro. A řadí se tedy Češi spíše mezi vlažnější příznivce evropské měny. Pane Jahne, není toto znak jistého rozpolcení mezi elitou národa, podnikatelskou, odborářskou a mezi národem?

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Tak já myslím, že za prvé český národ je skeptický ke všemu novému. A za druhé tady Čechy někdo pořád eurem straší, říká jim, že přijde velká inflace, že to bude neštěstí, že přijdou o důchody, což podle mě je velký nesmysl. Je potřeba si uvědomit, že Česká republika je závislá na exportu, je to malá otevřená ekonomika a český průmysl, a nejenom ten exportně založený, euro určitě potřebuje. A když se bude dařit té sféře, které produkuje přidanou hodnotu, tak se bude dařit i těm, i těm ostatním. Takže euro určitě, euro určitě ano. A z našeho pohledu čím dřív tím líp.

David BOREK, moderátor
--------------------
Jak je to s odbory? Najde se tam jakési ale tedy, které by možná trochu se postavilo do kontrapunktu k tomu bezpodmínečnému ano od Martina Jahna?

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Bylo by nelogické, kdybych já s Martinem Jahnen nesouhlasil, protože on reprezentuje zaměstnavatele, já teda zaměstnance, jestli to takhle mohu říci, takže jakoby ten zájem na euru měl být stejný. Když říkám ano a říkám, ale v čem ale. Ale za tou podmínkou, že před přijetím eura, při přijetí a po přijetí eura ty výhody z toho kroku budou převažovat a výrazně nevýhody.

David BOREK, moderátor
--------------------
Kde vidíte ty možné nevýhody?

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
No, tak podívejte se, jestli jste poslouchali dobře pana ministra Janotu, tak on řekl, ano, euro je jeden z motivů, proč chceme narovnat veřejné finance. Já bych to řekl naopak. Zdravé veřejné finance je třeba mít bez ohledu na to, jestli chceme do eurozóny, nebo nechceme. Za prvé. Za druhé. On řekl velice tajuplnou větu na závěr. Řekl, já je umím narovnat v tu chvíli, kdy třetinu toho deficitu, já nevím, řádově 150 miliard, vezmu na zvýšených daních na příjmu rozpočtu, ale dvě třetiny vezmu na škrtání výdajů. Já mu odpovím. Tak, pane ministře, řekněte, že důchodový účet je 300 miliard, potřebuje 100 miliard, no, tak řekněte těm důchodcům, kteří mají dneska 9 tisíc důchod, že jim dáte příští rok 6 tisíc, a jste doma.

David BOREK, moderátor
--------------------
Jak je to u vás s oněmi ale, pane Vyhnálku?

Petr VYHNÁLEK, ředitel, Globus
--------------------
Já nebudu jmenovat mnoho, ale já budu souhlasit s panem Jahnem, byť obchodníci ten vliv eura pociťují zprostředkovaně, a to tím způsobem, pokud se bude dařit ekonomice, která je otevřená, která je výrazně proexportní, bude se dařit i obchodníkům. Možná to, co říkáte vy, že zdravou ekonomiku potřebujeme bez ohledu na to, jestli euro ano, nebo ne, tak já říkám, pokud to bude tlak na naše politiky, aby ekonomiku ozdravili co nejdříve právě proto, abychom mohli přijmout euro, tak co nejrychleji.

David BOREK, moderátor
--------------------
Není to ale tak, že opravdu platí to, co řekl Eduard Janota, že to bude bolet? Někoho možná jiného než jste vy, bude to bolet i podnikatele?

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Bolet to bude, protože tady máme nepořádek ve veřejných financích, protože máme velký dluh, a ten dluh je potřeba snížit, ať už tady euro bude, nebo nebude. To už tady zaznělo.

David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, ale pokud Janota, Eduard Janota říká, že součástí onoho, onoho, oné nápravy veřejných financí může být i zvýšení daní, a to jsou balonky, které vypouští ministerstvo financí v posledním roce permanentně, tak to může bolet i vás, tedy mohou být vyšší daně pro podniky, vyšší daně pro právnické osoby jenom proto, aby se srovnal rozpočet kvůli euru.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Podívejte se, napřed zejména je potřeba se podívat na, na tu sféru výdajů. Tady víme, že státní správa je neefektivní, že tady je spoustu zakázek, které by vůbec nemusely být, že jsou ty zakázky předražené. To jsou prostě všechno věci, kde se na straně výdajů dá škrtat nebo šetřit bez toho, aniž by se někomu škrtaly důchody. A já odmítám tu tezi, že budeme dosahovat přijetí eura za to, že někomu někdo sníží důchody. To prostě podle mě je špatně. Je zbytečný strašení lidí. To, to za prvý. A za druhý...

David BOREK, moderátor
--------------------
No, něco se s nimi bude muset, něco, něco v rámci výdajů sociálních se snižovat...

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
...něco se bude, ale my na to, ale my na to nemáme. My přece nechceme skončit, jako skončilo Maďarsko nebo, nebo Řecko. To je prostě princip. To za prvé. A když se nám to podaří, tak budeme moct i přijmout euro, což je dobře pro celou, celou ekonomiku. A co se týče zvýšení daní, tak zvýšení daní vždycky má určitý negativní efekt na podnikatelskou aktivitu. My bychom byli ochotni se o určitém zvýšení daní bavit. Ale musí to mít určitou míru a musí být jasné, že to je dočasné, že to je na nějakou dobu, abysme pomohli těm veřejným financím, a pak se to zase musí vrátit na míru, na které je česká ekonomika konkurenceschopná. Nemá cenu si zvýšit daně, myslet si, že se mi zvýší příjmy do státní pokladny, když to bude vyhánět firmy, bude to vyhánět daňové rezidenty, a nakonec se ty daňové příjmy stejně nezvýší.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ale chápu to tak, že jste teď pronesl větu, kterou možná někteří si budou tesat do kamene, že vy byste nebyli proti zvýšení daní, byť tedy by to bylo kvůli obecnému dobru jménem evropská měna.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Ne, já jsem řekl, no, za prvé to je snížení veřejného dluhu. A já jsem řekl, že za určitých podmínek jsme ochotni se o tom bavit.

David BOREK, moderátor
--------------------
O kolik procent, o kolik procent byste byli schopni připustit zvýšení daní pro tento účel.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Složená, bavme se o složené daňové kvótě, nemá cenu se bavit o tom, jestli jsou firemní nebo daně pro fyzické osoby na takové nebo onaké úrovni. Vždycky jde o složenou daňovou kvótu, a ta si myslím, že je na rozumné úrovni. A bavit se o nějakém jedno nebo dvouprocentním zvýšení na velmi omezenou dobu, to, o tom jsme ochotni se bavit.

David BOREK, moderátor
--------------------
Martin Jahn, prozatím děkuji. Jaké...

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Pardon, já jenom musím reagovat na...

David BOREK, moderátor
--------------------
Jaké věci, jaké věci je schopen český odborář, anebo Českomoravská konfederace odborových svazů obětovat pro přijetí eura, podobně jako teď naznačuje Martin Jahn ze strany podniků.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
No, to by mě zajímalo velice, když řekl, že se nechce škrtat důchody, mluvím obecně, sociální dávky, to, tomu rozumím, kdo by to chtěl.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Vy jste řekl obecně sociální dávky, já jsem řekl důchody, protože tam je velký rozdíl mezi sociálními dávky a důchody.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Nevyjádřil jsem se úplně přesně. Uvědomme si, že se bavíme, pokud rozumím dobře panu ministrovi, o 150 miliardách, takže o dvou třetinách, takže o 100 miliardách. A já se vás ptám, kde těch 100 miliard chcete naškrtat, respektive...

David BOREK, moderátor
--------------------
No, počkejte, teď se, teď se nebavte ani tak o tom, kde se bude škrtat. Buďme, buďme paralelní k tomu, co řekl Martin Jahn. Martin nám teď představil možnou oběť zaměstnavatelů v podobě zvýšení daní. Jakou oběť by byli schopni přinést odboráři kvůli přijetí eura?

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Odboráři jsou ochotni o tom diskutovat v tu chvíli, kdy se vrátí úroveň zdanění před éru Topolánkova balíčku, před nesmysl s rovnou daní a těmi experimenty, že se vrátí před šestikolové snížení odvodu na sociální pojištění, které vloni udělalo díru do důchodového účtu a 50 miliard a tak dál, jo.

David BOREK, moderátor
--------------------
A pořád, pořád jste neřekl, kde byste tedy byli schopni ustoupit, kde byste byli schopni se obětovat.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
No, to je hrozně jednoduché. Nejdřív se musí...

David BOREK, moderátor
--------------------
Zvýšit daně.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
...vrátit ty daně tam, kde se uvolnilo. Prostě tady se všem pocukrovalo a teď se nikomu nechce do toho šahnout, jo.

David BOREK, moderátor
--------------------
Jasný názor, jasný názor ekonomického experta Českomoravské konfederace odborových svazů. Pojďme za Petrem Vyhnálkem a bavíme se opět o tom, kde to bude bolet. Některé podniky, některé obchodníky euro v zemích, které jsou součástí eurozóny, bolí, pokud kurz eura je takový, že ta měna je příliš silná, a lidé jezdí nakupovat do zahraničí. Koneckonců za několik minut tady budeme mít živý vstup na Slovensko, budeme se ptát i na to. Tato bolest je pro obchodníky něco, co je odrazuje od přijetí eura?

Petr VYHNÁLEK, ředitel, Globus
--------------------
Vy mluvíte konkrétně o případu Slovenska, o příkladu Slovenska, kde byl špatně nastavený kurz podle všeho. A vedlo to opravdu k tomu, že se rozběhl nákupní turismus v Maďarsku, v Rakousku, koneckonců i v České republice. To znamená v příhraničních oblastech. Já se toho nebojím. Domnívám se, že to je krátkodobá záležitost, která kde se ceny opravdu vlivem hlavně konkurence srovnají.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ale tedy podle vás je nutné dobře si rozmyslet, na jakém kurzu fixovat českou korunu vůči euru.

Petr VYHNÁLEK, ředitel, Globus
--------------------
Dobře to nebudou určitě určovat obchodníci.

David BOREK, moderátor
--------------------
Je tady rozpor mezi obchodníky a podnikateli, byť tedy můžeme považovat obchodníky za jistou podmnožinu podnikatelů, ale je tady rozpor v zájmu, v kurzu, v kurzu koruny vůči.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já jsem zatím... Tak v kurzu, ten kurz musí být nějakým způsobem rovnovážný. Samozřejmě firmy...

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Reálný.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
...reálný, musí odpovídat stavu ekonomiky samozřejmě, odbory by si přály jiný kurz než firmy, protože samozřejmě to má jiný dopad na firmy a na zaměstnance. Ale já myslím, že je potřeba se shodnout na určitém kurzu, který odpovídá stavu české ekonomiky, ten zafixovat a potom už se pohybujeme na určité platformě, kde to euro...

David BOREK, moderátor
--------------------
Je současný kurz koruny vůči euro takový, že kdyby se teď mávnutím tedy kouzelného, možná Janotova proutku, ten kurz zafixoval, tak by vám vyhovoval?

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Když se podíváte na pohyb koruny za posledních pár měsíců, to je taková houpačka. Jako bavíme se o dneska nebo se bavíme. Já si myslím, že dneska se pohybuje reálný kurz někde okolo 26, 26,50. Pokud se dostává na 25, pod 25, tak už zase to je nereálný.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ale 26,50 pro vás není problém.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já teď tady nebudu dávat, nemá cenu se bavit dneska o kurzu, když budeme přijímat euro někdy nejdřív za 4 roky.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ne, já se snažím možná předejít k otázce na odbory, protože tam evidentně bude rozpor asi v zájmech o tom, na jaké úrovni zafixovat korunu. Vám by vyhovovalo tedy co, daleko silnější koruna, aby byly daleko větší nominální platy a důchody?

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Podívejte. Jestli se nám podaří vstoupit do eurozóny nebo do toho ERM II v nějaké době, kdy ta koruna bude apreciovat, kdy teda bude zhodnocovat se, no, tak jako v tom kurzu se potom přepočtou platy, přepočtou důchody. Já tomu rozumím.

Petr VYHNÁLEK, ředitel, Globus
--------------------
Úspory.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Úspory samozřejmě, čili jako proč ti Slováci pláčou, no, protože ten kurz je ožebračil v podstatě, a stejnou chybu nemáme důvod opakovat.

David BOREK, moderátor
--------------------
Mimochodem, odbory mohou tady být konfrontovány za několik měsíců s vládou, která nebude orientována podle jejich představ, alespoň jak mám rozumět výrokům nového šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů, který otevřeně řekl, že pro něj ty levicové strany jsou lepší zárukou budoucího vývoje než pravicové strany. Pravicová vláda, kdyby vyhlásila hypoteticky ambiciózní plán přijetí eura v oněch termínech, o kterých mluví některé pravicové strany, konkrétně například TOP 09, 2014. Rozumím tomu tak, že v tu chvíli by odbory se staly silou, která by byla, nechci říct, euroskeptická, ale která by odmítala takový recept, pokud by byl na úkor zaměstnanců?

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
To je hezká otázka. Odbory budou vždycky proti všem asociálním variantám, které by řešily i tuhle variantu.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ale rozumím tomu správně, že když na miskách vah bude na jedné straně euro, rychlé přijetí eura, a na druhé straně sociální jistoty vás, a vy jste neřekl žádnou věc, kterou byste byli ochotni obětovat ze sociálních jistot, tak dáte přednost sociálním jistotám.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Pane redaktore, já trvám na tom, že pro tuhle společnost, ne pro zaměstnance, je obecně klíčové, jestli se, jestli ty výhody toho vstupu budou prostě plošné, nebo nebudou. Jestli prostě bude to lepší počkat a vstoupit tam v ten pravý čas, anebo, nebo předčasně a mít ztráty. Proboha, vždyť ty země, kterém tam vstoupily nepřipravené, na to všechny doplatily. Ne, to není to jenom to Řecko, Portugalsko, těch zemí je prostě mnohem víc. A proč opakovat stejné chyby?

David BOREK, moderátor
--------------------
Ne, mně šlo o to, to je obecná pravda, kterou asi rozuměj pravdu, ale mně šlo, mně šlo o to, jestli existuje scénář, ve kterém by v příštích 4 letech odbory byly "silou", opakuji, euroskeptickou, která by favorizovala národní měnu před přijetím eura za cenu receptů na řešení ekonomiky, které by vám vyhovovaly.

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Tak v pátek, v sobotu byl pátý sjezd odborářský, já jsem na tom sjezdu seděl a tím sjezdem se prolínalo, že prostě nelze připustit dopady přijetí eura na zaměstnance, to je hrozně jednoduché. Čili my budeme také tvrdě polemizovat s vládou, ať bude jakákoliv po volbách, jak bude chtít ten deficit dneska řešit.

David BOREK, moderátor
--------------------
Mimochodem pojďme tu naší debatu završit Řeckem, které tady už několikrát padlo. Tak ho teď proberme, i když samozřejmě s oněmi časovými limitacemi, které jsou. Změnil se například, pane Vyhnálku, u vás názor na euro po vývoji v Řecku, řecký, poučení z krizového vývoje v Řecku poslední dva měsíce?

Petr VYHNÁLEK, ředitel, Globus
--------------------
Já si myslím, že ten názor je konzistentní, a možná pokud budou zaměstnavatelské svazy, to znamená odbory proti euru, možná budou proti budoucí možné konkurenceschopnosti zaměstnavatelů.

David BOREK, moderátor
--------------------
Já rozumím vašemu argumentu, ale na to jsem se neptal. Já jsem se ptal na to, jestli se změnil váš názor na euro v posledních dvou měsících.

Petr VYHNÁLEK, ředitel, Globus
--------------------
Já jsem potřeboval zareagovat, ale nezměnil se.

David BOREK, moderátor
--------------------
U vás?

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Tak za prvé je potřeba říct, že to, že má problémy Řecko, není způsobeno tím, že má euro, ale tím, že má nedisciplinovanou vládu, to nezpůsobilo euro v Řecku, ale chování vlády, to za prvé.

David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, ale euro už není teď klub, který by byl skutečně klubem elitních gentlemanů, kam se každý východoevropský státník snaží dostat.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Euro sjednocuje evropský prostor, v kterém my všichni obchodujeme, a poskytuje platformu pro to, abychom obchodovali efektivněji. A to že má někdo problémy a že euro prochází teďko těžkou zkouškou, neznamená, že euro zanikne. V Americe má taky jednou Kalifornie problémy, jednou jiný státy.

David BOREK, moderátor
--------------------
Já se neptám na zánik eura, já se ptám na váš názor, jestli optimismus a bezpodmínečné ano je opravdu bezpodmínečným i ve chvíli, kdy Řecko má problémy.

Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Eurozóna se musí z těch problémů poučit, musí být striktnější ve svoji kontrole, nesmí dopustit to, co v Řecku stalo, a pro mě to neznamená konec eurozóny a moje ano pro euro trvá.

David BOREK, moderátor
--------------------
Jak je to u vás?

Jaroslav ŠULC, ekonomický expert, ČMKOS
--------------------
Já s Martinem v téhle věci naprosto souhlasím. To byla otázka prostě chybné daňové politiky pravicových vlád za 8 let a tohle jsou konce.

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak celou dobu nás stále poslouchal ministr financí Eduard Janota. Danielo, a ty a tvůj host máte slovo.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky, Davide. My samozřejmě budeme reagovat na to, co zaznělo z úst tvých hostů. Pane ministře, tak začněme tedy u té výdajové strany. Vy už jste to tady naznačil. Martin Jahn řekl, že by byl nerad, kdyby byli na tom biti důchodci. Kde by se tedy daly najít ty rezervy, aby se mohla strana výdajové chovat víc disciplinovaně.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Tady nikdo neřekl ani já jsem neřekl, že by to bylo jedině, jedině na a vrub a na úkor důchodců. Pochopitelně máme určité valorizační schémata, která budeme muset přizpůsobit realitě. Ale to gró věci se musí odehrát v ostatních výdajových položkách, v ostatních výdajových položkách celé...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsou konkrétně?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    ...celé sociální oblasti, která není provázána dobře s daňovým systémem, která nemotivuje k úsporám, nemotivuje k zastavení plýtvání. Ta oblast je velmi složitá a upozorňuje na to i poslední zpráva OECD. Takže...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale buďme trošku konkrétnější. Kde tedy...

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Budu velmi konkrétní. Náš sociální systém fungoval v pořádku v roce 2006, vzpomínáte si, že před volbami byl populisticky populárně navýšen v položkách rodičovský příspěvek, porodné, mateřský příspěvek. Čili...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím pádem mě ale napadá v této souvislosti.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Chci říct, že tyto položky, tyto položky nejsou postaveny na reálnou úroveň na schopnosti a možnosti naší ekonomiky. Například. Ale to není vše. Přesně a správně bylo naznačeno, že je třeba zamezit plýtvání v oblasti státní správy. Nejen rozsah státní správy, ale zejména veřejné zakázky, zamezit korupcím, čili to jsou oblasti, zamezit neefektivním investicím, to jsou, to jsou věci, kterými se bude muset velmi každá vláda zabývat. Takže jaksi já bych to nehrotil na jednu oblast. Ta škála je, ta škála je široká.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
To určitě ne, proto jsem po vás chtěla, abyste vyjmenoval víc těch...

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Ta škála je a zasahuje i systémy typu stavební spoření, jeho podpora ať už úrokovým způsobem, či dotačním způsobem, a tak dále a tak dále.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se vydat i na tu druhou stranu, příjmová strana. To tam taky zaznělo. Myslíte si, že by bylo rozumné vrátit se na tu úroveň nebo spíše do situace předtím, než tehdejší premiér Mirek Topolánek začal představovat veškeré proporce z takzvaného Topolánkova batohu.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Podívejte se, nemyslím si to, jak to bylo plně řečeno. Mám ten názor, že vůbec já jsem nemínil, že bych, že bych šahal na přímé zdanění, to znamená zdanění fyzických osob, zdanění firem, až na jednu věc, že rovná daň, jak dneska je u fyzického nastavena, je nastavena nerozumně a nesprávně. Tam ta změna musí přijít, protože po stanovení šestinásobných stropů pro pojistné je za touto hranicí zdanění až 15 procent, a to je prostě naprosto neobvyklé ve světě. Vím, že celá řada podnikatelů a lidí s vysokými příjmy nebudou s tímto hodnocením z mé strany spokojeni, ale já pakliže chci rovnat věci na straně výdajů, na straně různých sociálních dávek, tak musím tyto věci narovnat i na straně, na straně příjmů u této skupiny zdaňování. A k tomu se určitě odhodlám. Další věc, co tady byla řečena. Majetkové daně, máme velmi nízké majetkové daně. Koneckonců správa OECD teďko to čerstvě potvrdila. Vůbec snad jedny z nejnižších na světě. Čili to je celá řada věcí, která, která se musí vzít v úvahu při...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste určitě, pane ministře, mohl vzít položku po položce a mohl byste to vyjmenovávat. Nicméně já bych chtěl ještě se zeptat na jednu věc, která zazněla také v druhém studiu. Jaká je vůbec budoucnost eurozóny z vašeho pohledu, máte pocit, že všechny tyto rány, tyto otřesy, které v současné době prožívá, ustojí?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Tak já nevěštím z koule, ale když...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale máte z toho nějaký pocit samozřejmě.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Když vidím, jak se eurozóna chová, tak prostě nechce připustit, nechce připustit zásadní, zásadní krach celého projektu. V Řecku, víte, že poslední jednání o pomoci během tří let 80 miliard euro, jsou tam i jiní adepti, který dneska mají problémy, ale znova říkám, ten problém spočíval v tom, že tam patrně vstupovali...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Se chovali nedisciplinovaně.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    ...ne s zcela uspořádanými financemi. A chovali se hlavně nedisciplinovaně. Ty další věci...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak uvidíme, jestli Česká republika bude trošku disciplinovaná.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Já doufám, že ano, protože, protože poté se může stát, že některé nevýhody převýší výhody. Já s tím nepolemizuji. Ale ty věci, co vzpomněl Martin Jahn, pochopitelně volatilita kurzu je pro byznys velmi špatná, pro dlouhodobé a střednědobé prognózy, chování se pro investiční projekty, to je prostě, to je prostě problém, který chápu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, čas nás tlačí.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Opomíjíme možné spekulace na korunu, čili to je další věc, která tady je. A co se týče, co se týče složené kvóty. I já si myslím, že kvóta někde kolem 35, 36 procent je rozumná. My máme nízké daně, nízké daně, to znamená daně v úzkém pojetí, ale máme vysoké pojistné, a to někteří to chtějí ještě zrušením stropu zvýšit, čili je tam celá řada problémů, ale vím, že se to nedá vyřešit takhle.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedá se to bohužel, čas je napjatý. Ministr financí Eduard Janota, já vám děkuju za návštěvu. Na shledanou.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Já taky, na shledanou.

Doplňující informace:

Dále pořad pokračoval rozhovorem se zpravodajkou ČT na Slovensku Olgou Bakovou / komentátorem z Respektu Janem Macháčkem / politologem a ekonomem Petrem Robejškem / Igorem Barátem, bývalým vládním zmocněncem pro zavedení eura na Slovensku: >> zobrazit celý rozhovor

 


Zdroj: ČT 24 | 12.4.2010 | 21:10 | pořad: Ekonomika

 

Nejčtenější