Novinky

Eduard Janota: Bavíme se o rozsahu fungování a kvalitě státní správy

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí
  • Eduard Janota
  • Rozhovor
  • E15
  • Konvergenční program
  • Úsporná opatření
  • Veřejný sektor

Přísněji kontrolované přidělování státních zakázek, velké úspory ve státní správě, tedy nejspíš i rušení či slučování některých organizací, centralizovaný nákup zboží a služeb pro celou státní správu. To jsou opatření, která po vládě Jana Fischera požadují politici napříč parlamentním spektrem. Ministr financí Eduard Janota jim při koncipování konvergenčního programu, tedy popisu cesty ke společné evropské měně, který poputuje do Bruselu, vyhověl. Přesto zatím sklízí kritiku. Ministři diskuzi nad materiálem pro Brusel do 8. února přerušili, a Janota ví, že dosáhnout shody na detailech nebude jednoduché ani ve vládě.

* E15: O konvergenčním programu už kdekdo zasvěceně mluví, kritizuje, a vláda ho ještě ani neschválila. Takže, co je jeho podstata?

Jádrem samotného programu je stanovit mantinely, věrohodné mantinely pro to, abychom deklarovali Bruselu, že chceme udělat pořádek ve veřejných financích.

* E15: Na čem je postavený?

Jsou to úspory v oblasti provozu státu, které všichni napříč politickým spektrem deklarují jako nutné a možné. Mluví o nich šéf ČSSD Jiří Paroubek, exministři financí Bohuslav Sobotka i Miroslav Kalousek, stejně jako předseda ODS Mirek Topolánek. Čili v této záležitosti by neměl být problém.

* E15: Obecný souhlas ještě nemusí znamenat ano. Jde hlavně o detaily, uvědomujete si to?

Já neříkám, co a jak v běžných výdajích ministerstev škrtat. Říkám, že musí dojít k úspoře, a v tom je přece konsenzus. Že se plýtvá ve výběrových soutěžích, že jsou nutné centrální nákupy. To jsou záležitosti, které ovlivňují jak výši provozních nákladů, tak investic. A jde o to, že pokud dojde k radikálnímu škrtu těchto výdajů – řekněme v řádu vyšším než deset miliard korun – není to možné udělat při stávajících kompetencích ministerstev. Takže, pokud se vláda chce vydat na cestu takovýchto úspor, budu chtít, aby premiér po ministrech požadoval věcné kroky. Měli by navrhnout věci, které dělat nebudou. Čili nebavím se o mzdách, o lidech, ale o rozsahu fungování a kvalitě státní správy. Bez věcných změn by konvergenční program byl jenom plácnutím do vody.

* E15: Ministři už na první krácení výdajů rezortů přistoupili se skřípěním zubů. Vloni rezorty přišly o rezervy a ještě o 25 miliard korun na vlastní provoz. A teď by vlastně měly omezit svoji faktickou moc…

Bylo to prosté seškrtání černých duší, rezerv. Tento prostor už tedy neexistuje.

* E15: Tedy to nejjednodušší…

Tak.

* E15: Říkáte, že nepůjde o lidi. Efektivní státní správa ale asi není velké množství náměstků ministrů a snaha mít co nejvíce vedoucích postů. Takže jde o lidi, i o oslabení mocenských pozic. Není právě toto skrytý důvod kritiky?

Prostě by mělo dojít k zeštíhlení některých ministerstev. Některé instituce, které jsou dnes financovány ze státního rozpočtu a některé služby, by takto financovány být nemohly. Opravdu není možné na jedné straně říkat, že zeštíhlíme státní správu a na druhé straně nechat její skladbu ve stávající podobě. Takže, pokud to tato vláda myslí vážně, tak budu chtít, aby některé věci jasně řekla. Například – máme policistů tolik, kolik jich potřebujeme, nebo jich máme moc? Mimochodem, máme jich nejvíc na hlavu. Potřebujeme ty a ty organizace, i ty a ty činnosti, které financuje stát? Anebo tyto činnosti může obstarávat soukromá sféra na komerčním základě? Opravdu je rozdíl, když někde škrtnu jednu či dvě miliardy anebo jedenáct či dvanáct.

* E15: Každé ministerstvo má také poměrně širokou škálu dotačních programů, takzvané porcování medvěda ve sněmovně vždy bylo jenom špičkou ledovce. Znamená to konec financování fotbalových areálů a podobně?

Jistě. Pochopitelně už by mělo důsledně platit, že tam, kde máme peníze z evropských fondů, tak bychom domácí programy neměli rozšiřovat, ale naopak zužovat. Což se prakticky nepodařilo.

* E15: Co veřejné zakázky?

Jestliže se takřka veřejně mluví o tom, že jsou předraženy veřejné zakázky, že jsou špatně organizované tendry, pak musí jít za méně peněz udělat stejnou práci. A v tom smyslu chápu investiční úspory. Tedy ne, že se za stejné peníze udělá více práce. Na investice půjde méně peněz.

* E15: V jakém poměru jsou v konvergenčním programu stanoveny případné nové příjmy a úspory výdajů?

Momentálně to nechci předjímat. V příjmové části chci prolongovat všechny zákony, které měly výjimečně platit jen pro tento rok. Takže je to například čtrnáct miliard korun ze zvýšených sazeb daně z přidané hodnoty, sedm miliard korun z pojistného a tak dál. Jediné, co je v mé úvaze nové, nebo chcete-li navíc, to je zdanění příjmů od hranice 1,7 milionu korun ročně jedenatřiceti procenty. Tady se možná konsenzus bude hledat složitěji, ale já to považuji za rozumné. Jinak na příjmech nedělám vůbec nic.

* E15: Kolik se má uspořit?

Ve výdajích snižuji v prvním roce dvacet miliard korun. Deset miliard na provozních výdajích a deset miliard korun by se mělo ušetřit na mandatorních výdajích. Ve druhém roce je to třicet miliard korun. Takže celkem jde o padesát miliard.

* E15: Bude obtížné dohadovat detaily?

Kdyby tady nebyla vůle, pak je samozřejmě možné například o jedno procento zvýšit spodní sazbu daně z přidané hodnoty. To by představovalo sedm miliard korun. Je pochopitelně možné zvednout daň z příjmů právnických osob. Pokud by to bylo o jedno procento, tak je to řekněme pět miliard korun.

* E15: Třeba ČSSD ale usiluje o zvýšení daně z příjmů podniků z devatenácti na 21 procent. O vyšší korporátní dani se zmiňuje i čerstvé doporučení MMF. Je to pro vás směrodatné?

Pokračování na str. 18 Dokončení ze str. 17
Moment. Její experti ale také řekli – máte nepořádek v daňových základech. Přece víme, že daňový základ se o x procent snižuje, protože existují nejrůznější odpočitatelné položky. Tak ať se nejdřív tyto položky vyčistí. Chci nechat zpracovat analýzu – pro svoji potřebu, pro potřebu premiéra –, jaký problém je v daňových základech. I když víme, že těch položek je zhruba čtyřicet. Kdyby se toto vyčistilo, pak se může zvednout i daň.

* E15: Navrhujete novou sazbu daně z příjmů fyzických osob. Je to reakce na sociální demokracii, která také požaduje posílení progrese, a to v podobě 38procentní sazby pro výdělky nad 1,2 milionu korun ročně?

Dnes je efektivní zdanění superhrubé mzdy po slevách dvacet procent. A k tomu je jedenáct procent pojistného, které si zahrnuje zaměstnavatel do základu. Dohromady je to jedenatřicet procent. Čili až do stropu šestinásobku se v podstatě platí jednatřicet procent. A nad tuto hranici je sazba patnáct. Takže já vlastně tu rovnou daň, která má být rovná, narovnávám.

* E15: Co byste veřejným financím naordinoval, pokud byste nebyl ministrem financí v úřednickém kabinetu, ale ve vládě vzešlé z voleb?

Kdybych postupoval logicky, tak bych ještě udělal jiné kroky. I kdybych nechtěl zvyšovat daňovou zátěž, tak bych jako Janota o sedm miliard korun zvýšil výběr daně z přidané hodnoty, tedy její spodní sazbu. A oproti tomu bych snížil pojistné. Toto je další předmět kritiky Mezinárodního měnového fondu, že máme vysoké pojistné.

* E15: Je už hotový materiál o odměňování manažerů státních a polostátních firem?

Už je na stole. Druhé kolo bude materiál, který dodá Vratislav Kulhánek. Pochopitelně smyslem je, aby zakladatel, zakladatelské ministerstvo mělo minimálně jednoho člena v dozorčí radě. A tento člověk mohl při dodržení mlčenlivosti informovat ministra. Protože ministr musí vědět, jaké smlouvy ta která firma uzavírá, musí vědět, jak vypadají manažerské smlouvy, padáky… A jak jsou stanoveny roční a víceleté odměny, nejrůznější benefity.

* E15: Máte klíč, kritérium pro stanovení manažerských platů?

Mělo by platit, že maximální celková odměna manažera je v rukou ministra, pod něhož takový podnik spadá, a že zvláštní odměny nebudou smět přesáhnout výši ročního základního platu.

* E15: Takže žádná šablona, rozhodovat budou jednotliví ministři?

Strop pro celkovou odměnu manažera by mělo stanovit každé ministerstvo. Měsíční plat by přitom měl představovat maximálně polovinu toho, co si manažer vydělá za rok. Roční odměna by pak měla být závislá na výsledcích podniku. A měla by tvořit minimálně pětinu z celkového ročního příjmu. Výše střednědobé odměny s výhledem na tři až pět let by měla činit nejméně třicet procent z celoročního platu. Konkrétní poměry by zase určoval příslušný ministr.

* E15: Určit bonusy asi bude složitější.

Neměly by přesáhnout desetinu celkové odměny.

* E15: A co s diskutabilními opčními programy?

Toto rozhodnutí bude na vládě.

* E15: Kdy nová pravidla ve firmách, v nichž stát drží alespoň třetinový podíl, začnou platit?

Už se dolaďují jen právní detaily, v únoru by se materiál měl dostat na jednání vlády. Čeká nás ale ještě druhé kolo, dozorčí rady.

* E15: Myslíte personální audit dozorčích rad osmi největších státních firem, který dělá firma Industrial Advisor?

Ano. Členové dozorčích rad by měli projít písemnými testy z právních a ekonomických znalostí. Výsledek by měl být známý do poloviny dubna.

* E15: Mimochodem má ještě smysl německý model řízení, ve kterém mají rozhodující slovo právě dozorčí rady?

Apeluji na to, aby v nich seděli lidé, kteří jsou kompetentní, aby tam neproudili lidé – a teď nechci říkat politici, mohou to být i náměstci, – kteří kompetentní nejsou. Mají tam být lidé, kteří rozumějí branži. A důležité je i to, co mně v neformální diskuzi zdůrazňoval Vratislav Kulhánek (šéf poradenské firmy Industrial Advisor, bývalý ředitel Škody Auto – pozn. red.), že v dozorčí radě by měl být kvalitní právník, měl by tam být kvalitní expert přes finance, kvalitní člověk, který se zabývá controllingem, a kvalitní personalista. Právě ten by měl určovat efektivní formy motivace.

* E15: Z tohoto auditu může být také pěkný poprask.

Jak už jsem říkal, předložím ho vládě do konce dubna. A chci zdůraznit, že jeho smyslem není vyhodit nějakého politika nebo sebrat někomu peníze. Smyslem je, aby byl zaveden nějaký řád. Aby obdobné podniky obdobného rozsahu a obdobné ekonomické agendy měly obdobná pravidla.

Mělo by platit, že tam, kde máme peníze z evropských fondů, měli bychom domácí programy zužovat

Víme, že daňový základ se snižuje, protože existují nejrůznější odpočitatelné položky. Ať se tyto položky vyčistí Členové dozorčích rad by měli projít testy z právních a ekonomických znalostí. Výsledek by měl být do poloviny dubna

 

***

Eduard Janota (57)

  • Ministr financí ve vládě Jana Fischera je absolventem VŠE v Praze. Po studiu byl zaměstnán jako odborný referent v útvaru statistiky a rozborů na Generálním ředitelství České státní pojišťovny. V roce 1978 nastoupil na ministerstvo financí, kde od počátku působil v odboru státního rozpočtu, od roku 1999 jako náměstek ministra. Tím nebyl pouze v roce 2006, kdy ho odvolal Vlastimil Tlustý.


Zdroj: E15 | 1.2.2010 | str. 16 | rubrika: Rozhovor | autor: Jana Havligerová 

Nejčtenější