S návratem DPH na nižší úroveň nepočítáme
Náměstek ministra financí pro daně Peter Chrenko řekl Právu:
* Příští rok se zvýší řada daní – DPH, spotřební daně a daň z nemovitostí. Před schválením balíčku bylo i od politiků často slyšet, že jde o krátkodobé opatření na záchranu rozpočtu a že se daně po roce vrátí zase na dnešní úroveň. Jak to je ve skutečnosti?
Byl to jen mediální šum. Samy od sebe se automaticky nevrátí, tedy ani DPH. Platný zákon s tím nepočítá. Pokud nová vláda nenavrhne, aby se změnily, tak zůstanou platné i do budoucnosti. Říkám, že to jsou daně s otevřeným koncem. Vývoj stavu veřejných rozpočtů ale spíš signalizuje, že se zvýší tlak na jejich další zvyšování. Za překročení schodku rozpočtu máme řízení u Evropské komise a ministerstvo musí připravit konvergenční program, který každý rok ošetří díru v rozpočtu ve výši 35 miliard korun, za tři roky tedy celkem 100 miliard korun. Co se z roční částky 35 miliard korun nepodaří ušetřit na výdajích, to se musí získat zvýšením daní, nejspíše DPH.
* Daňové změny se v rámci Janotova balíčku ušily za několik málo dní. Jak je s odstupem času hodnotíte?
Byly správné. Chtěli jsme kvůli konsolidaci veřejných financí přijmout taková opatření, která budou jednoduchá na zavedení, zaručí potřebný výběr peněz a současně budou v souladu s dlouhodobou daňovou politikou, což se podařilo.
* Jakou daňovou politiku máte na mysli? Tato politika je přece v Česku s každou vládou jiná.
Současná daňová politika je do značné míry konzistentní s politikou předchozí vlády, tedy Topolánkovy. Vychází z toho, že do budoucna by se měla daňová zátěž dlouhodobě přesouvat z důchodových daní, to je z daně z příjmů jak fyzických osob, tak firem, do daní nepřímých, to je ze spotřeby. Tedy do daně z přidané hodnoty a ze spotřebních daní. A dále do daně z nemovitostí.
* Proč?
Daně ze spotřeby považujeme za nejspravedlivější. Vy můžete ovlivnit svou míru zdanění tím, že se rozhodnete, kolik z vydělaných peněz utratíte a kolik ušetříte. Dále nebrzdí tolik ekonomicky růst, zatímco daně z příjmů jsou protirůstové, protože jsou sankční a demotivující. Brzdí jak aktivitu lidí, tak i tok kapitálu. U daní z nemovitostí je výhodou, že jejich výnos jde přímo do rozpočtů obcí, které bylo kvůli krizi nutno posílit. Důvodem jejich zvyšování však nebyla jen krize. I do budoucna by se zátěž daně z nemovitostí měla zvyšovat, protože je jedna z nejnižších v zemích OECD.
* Něco peněz mohlo přinést znovuzavedení daňové progrese u daně z příjmů. Tento návrh ale spadl pod stůl. Proč?
Daň z příjmů je u nás stále progresívní vlivem slev na dani. Lidé s menšími příjmy mají faktickou sazbu nižší než lidé s většími příjmy. Pokud by se zavedly vyšší sazby, tak je to jen jakási symbolika progrese a spravedlnosti systému, neřeší to vůbec stav veřejných financí. Kdybychom například zavedli sazbu daně 30 procent z hrubé mzdy pro příjmy nad jeden milión dvě stě tisíc korun, jak nyní navrhuje soc. dem., tak to do rozpočtu přinese zhruba čtyři miliardy. Což je velmi málo. Navíc efekt těchto peněz je pro ekonomiku minimální. Když je dáte na podporu v nezaměstnanosti, tak půlka z toho padne na správu. Žádná nová pracovní místa se přitom nevytvoří. Když naopak lidé ušetří na dani z příjmů, tak to té ekonomice bohatě vrátí tím, že utratí víc v obchodech. Na své si přijde rozpočet státu, ale vytváří se i pracovní příležitosti.
* Není spíš hlavním důvodem, že by padla modla ODS – rovná daň?
Není nic špatného na rovné dani. Problém je spíš v tom, že rovná daň je u nás nedůsledně nastavená. My říkáme, že máme rovnou daň 15 procent, ale kvůli konstrukci superhrubé mzdy je efektivní daň zcela jiná, ve skutečnosti okolo 21 procent.
* Co tedy navrhujete?
Současná superhrubá mzda by se měla stát mzdou hrubou, ze které se budou srážet všechny odvody. Jinými slovy, ztratí smysl formální rozdělení pojistného mezi zaměstnavatele a zaměstnance. Pojem hrubá mzda by se měl nově týkat nákladů zaměstnavatele, pojem čistá mzda toho, co zaměstnanec dostane na účet. Odečitatelné položky by šlo nastavit tak, aby na tom nižší příjmově skupiny netratily. Daňovou zátěž pro vyšší příjmové skupiny lze ponechat pro začátek na dnešní úrovni, případně i o něco zvýšit. Součástí tohoto řešení by bylo, že by zaměstnavatelé přestali platit pojistné, které je v podstatě další daní, a tyto platby by se přenesly na zaměstnance. Zaměstnance by to ale nijak nepoškodilo. Oč by se jim zvýšilo pojistné, o to by jim museli zaměstnavatelé zvýšit plat. To by jim ukládal zákon. Současným krokem by bylo sjednocení vyměřovacích základů pro zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů
* Co by se tím dosáhlo?
Velké transparentnosti a zjednodušení v placení daní a odvodů pojištění. Tedy to, po čem mnoho lidí zatím marně volá. Daně by se státu i mnohem lépe vybíraly. V jednoduchosti je prostě krása. Otřáslo by to ale třeba i švarcsystémem.
* Jak to myslíte?
Švarcsystém dnes bují i proto, že firmy platí za zaměstnance velké odvody pojistného. Často se proto snaží nahradit jejich práci podnikateli, kteří si platí pojistné sami.
* Když je podle vás rovná daň tak dobrá, proč ji má tak málo zemí?
Protože ji nedokážou zavést. Je to politický problém, to se podaří jen v ojedinělých případech, když máte silnou vládu se silnou podporou ve Sněmovně. To se podařilo i Slovákům. Když přišel Fico, chtěl ji zase zrušit, jak hlásil před volbami, ale když zjistil, jak perfektně funguje, tak ji ponechal. I my bychom proto měli rovnou daň nechat a ještě ji vylepšit. To samé nám doporučuje OECD. Při nedávné její misi v Česku nám její členové přímo řekli: střežte si ji, když už ji jednou máte.
* Proč se při kritickém stavu rozpočtu od ledna dál snižuje sazba daně z příjmů firem – z dnešních 20 na 19 procent? Neměla by se naopak zvednout?
Byli bychom jednou z mála zemí, která by zvedla korporátní sazbu. Trend je opačný, tato sazba se všude ve světě snižuje, za posledních pět let v průměru o deset procentních bodů. Jen jedna země Evropské unie v poslední době zvýšila korporátní sazbu, což se ukázalo v době krize jako nesmyslné opatření. Zvyšovat daň z příjmů firem by ale ani nemělo opodstatnění. Státní rozpočet by tím vzhledem k odloženému efektu výnosu této daně příští rok nic nezískal. První přínos by byl znát poprvé až v roce 2011.
* Vyšší DPH a spotřební daně nám výběr zaručí?
Jsou to jediné spolehlivé daně, které nezaznamenaly významný propad ani v krizi. Letošní rok je zvládatelný jen proto, že DPH vybíráme na 99 procentech loňského roku, což je fantastický výsledek. U příjmovky máme čtyřicetiprocentní propad. Dovolím si i tvrdit, že dopad zvýšení DPH do rozpočtů rodin je přitom zanedbatelný.
* Vraťme se k novému zákonu o dani z příjmů. Kromě jiného by měl zrušit také mnohé daňové výjimky. Budou mezi nimi i stravenky a režijní jízdenky, z nichž se stal přímo politický spor?
Připravíme návrh na zásadní omezení daňových výjimek ve variantách tak, aby jejich seznam byl užší nebo širší podle politické konstelace. Pokud jde o kontroverzní stravenky a jízdenky, připravujeme návrh, který by mohl být uspokojivý pro všechny.
* Jaký?
Zaměstnanec by po dohodě se zaměstnavatelem buď dostával daňově zvýhodněné stravenky a režijky, anebo by měl takzvaný zaměstnanecký paušál, tedy určitý daňový odečet na výdaje, jako má dnes například každý podnikatel. Tento paušál by zohlednil, že zaměstnance něco stojí dojíždění do práce, že se musí stravovat, občas si koupit nové kalhoty, sako a boty. Bylo by tedy na výběr ze dvou možností. Myslíme si, že tento systém by byl spravedlivý a že by motivoval lidi k práci.
* Proč?
Je mnoho zaměstnanců, kteří nemají tu možnost, aby dostávali stravenky a režijky, protože dělají u malého podnikatele. Podle nás je to nefér a náš návrh tuto disproporci narovnává. Lze očekávat, že někteří zaměstnavatelé by i z pragmatických důvodů upustili od poskytování stravenek, pokud by měl zaměstnanec možnost uplatnit univerzální odečitatelnou položku.
* Jak vysoký by byl zaměstnanecký paušál?
To bude záležet na možnostech rozpočtu, rozhodne vláda. V zásadě by měl odpovídat součtu ceny stravenek a režijky, například 2000 korun. Výhoda je v tom, že se to může nějak nastavit a podle vývoje rozpočtu třeba zvýšit nebo snížit.
* Kdy bude platit nový zákon o dani z příjmů?
Ambicí ministerstva je připravit ho v prvním pololetí 2010. Ve druhé polovině roku bude připomínkové řízení a na legislativní projednání počítáme rok 2011. Nejdříve tedy bude platit v roce 2012, ale vzhledem k tomu, že u tak zásadních věcí se nechává poplatníkům rok na to, aby se s novou normou seznámili, tak předpokládám platnost spíš až od roku 2013.
Zdroj: 7.12.2009, Právo, autor: Vladimír Čechlovský