Novinky

Dokáže Česká republika během pár let stlačit deficit veřejných financí pod 3 procenta HDP?

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
"Snižte schodek státního rozpočtu pod 3 procenta HDP do roku 2013." Tento požadavek dnes oficiálně vznese vůči Praze Evropská komise. Informace o tom, že komise bude na Česko, podobně jako na další země, takto přísná, prosákly už včera, ministerstvo financí reagovalo slovy, že tento termín bude obtížné dodržet. Ve spojení jsme teď s bruselským zpravodajem Českého rozhlasu Ondřejem Houskou. Dobrý den.

Ondřej HOUSKA, bruselský zpravodaj ČRo
--------------------
Hezký den.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ondřeji, zatím tedy, pokud vím, to ještě oficiálně nepadlo, ale víme, jakým tempem by šetření mělo probíhat a jak si české veřejné finance stojí v porovnání s dalšími zeměmi Unie?

Ondřej HOUSKA, bruselský zpravodaj ČRo
--------------------
Ano, víme od diplomatických zdrojů. To tempo, má to být konsolidace v rozsahu jedno procento nebo minimálně jedno procento ročně, to znamená, že Česko by mělo snižovat ten svůj deficit o jedno procento, počínaje ale rokem 2011, protože na tom se už Evropská unie dohodla, že to šetření nebo ta konsolidace veřejných financí má začít v Unii nejpozději od roku 2001, nicméně jak my víme, takzvaným Janotovým balíčkem vlastně České své veřejné finance konsoliduje už počínaje rokem 2010. Co se týče té naší výjimečnosti. Samozřejmě výjimečný nejsme, s výjimkou Bulharska budou mít všechny státy Unie příští rok deficit přes 3 procenta, tedy přes tu povolenou takzvanou maastrichtskou hranici. Česko v tom absolutním měřítku je stále hluboko pod 60 procenty deficitu, tedy pod dalším kritériem, nicméně důležitý je trend a český veřejný deficit rychle narůstá
.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A rozpočtový schodek nižší než 3 procenta je, jak si říkal, jedním z takzvaných maastrichtských kritérií, tedy z podmínek pro přijetí eura. Vypovídá zpráva komise něco o českých šancích na zavedení eura?

Ondřej HOUSKA, bruselský zpravodaj ČRo
--------------------
Přímo nikoliv, přímo se zpráva zavedení eura netýká, ale samozřejmě z ní můžeme leccos odvodit. Jestliže by Česká republika měla hranici tří procent deficitu dosáhnout v roce 2013, tak vlastně z toho vyplývá, že je nemožné, abysme euro zavedli od roku 2015, jak v poslední době o tom se hovořilo ať už mezi politiky, nebo ekonomy, protože pro to, abyste mohli zavést euro, musíte plnit ten, to řadu kritérií, ale mimo jiné i ta 3 procenta, ale zároveň musíte nejméně 2 roky vaše měna pobývat v takzvaném mechanismu směnných kurzů a do něj můžete vstoupit až poté, co plníte ta deficitní kritéria. Je jasné, že České konsoliduje veřejné finance až k roku 2013, nemůže euro přijmout v roce 2015. To by musela nastoupit vláda s ambicioznějším programem.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Děkuji pro tuto chvíli za informace do Bruselu našemu zpravodaji Ondřeji Houskovi. Na telefonní lince je ministr financí Eduard Janota. Přeji dobrý den.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane ministře, váš náměstek Tomáš Zídek prý po konzultaci s vámi řekl, že snížit schodek rozpočtu pod 3 procenta HDP do roku 2013 bude obtížné. Obtížné, nebo nemožné?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Podívejte se, já bych předně chtěl říct, že jsem slyšel stanovisko, které, které vám teďko sdělil z Bruselu pan redaktor Houska, a je velmi přesné a naprosto se s ním ztotožňuji, to za prvé. Za druhé, o tom, že bude obtížné snižovat výdaje veřejných rozpočtů bez jakýchkoliv legislativních opatření ať už na straně příjmů, nebo na straně výdajů, kde by to mělo být zejména, to je naprosto, naprosto jasné a zřetelné a já jsem o tom informoval politiky, parlament při projednávání státního rozpočtu na příští rok v rámci prvního čtení, v rámci prvního čtení před zhruba 14 dny. Takže to je druhá informace. Čili jednoznačně platí to, že bez přijetí jakýchkoliv legislativních změn je to v podstatě velmi komplikované a naopak. Měli bychom se nad tím vážně zamyslet, myslím tím zejména politiky, protože expertům a, dá se říct, aparátu ministerstva financí je zcela, zcela jasné to, že prostě pasivní přístup v této věci by stěží dokázal naplnit tento, tento cíl.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
O jakých legislativních změnách, pane ministře, mluvíte?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    No, mluvím o tom, že, že my abychom snížili deficit, jak zmínil pan Houska, průměrně o jedno procento z roku na rok, to znamená na rok 2011, na rok 2012 a 13, tak to znamená úsporu někde kolem 30, 35, spíš 35 miliard korun, a ta úspora, myšleno úspora v deficitu nebo zlepšení deficitu, ta se může realizovat buď zvýšením daní, anebo snížením, snížením výdajů, čili je to diskuse pro, pro obě strany rozpočtové bilance, a já znova říkám, že jak změny v daních, tak změny zásadních, zejména mandatorních výdajů lze provádět na základě příslušných legislativních opatření, jen zákonů, čili toto je prostě určitá hozená rukavice pro politiky zejména, protože, protože jaksi experti z ministerstva financí, experti, který se živí veřejnými financemi jaksi profesionálně, těm je zcela naprosto zřejmé a jasné, že jaksi za dané situace je dosažení toho cíle velmi komplikované. Uvědomme si, že balíček úsporný, který byl přijat pro rok 10, a já zdůrazňuji pouze pro rok 10, ten až tolik legislativních změn nevyžadoval, protože my jsme...

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Spíš taková záchranná brzda.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Byla to záchranná brzda, kde my jsme, my jsme v prvé řadě snížili určité, určité výdaje, které měly charakter, řekněme, provozních běžných výdajů, možná i investic někde, které byly v pravomoci vlády, kde nemusely být přijímané legislativní změny, částečně k tomu došlo, řekněme, v sociální oblasti, byť to bylo nakonec ještě i redukováno a pozměněno v tom závěrečném, v tom závěrečném schvalovacím procesu ve sněmovně, a v oblasti daní došlo de facto pouze k mírné úpravě daně, sazby daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A vidíte, vidíte tedy na politické scéně vůli k tomu provést patřičné legislativní změny?

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Já nechci spekulovat, jestli vidím, nebo nevidím, a já jenom konstatuji, že bez této vůle, bez této konkrétní vztahy a konkrétního úsilí prostě pak je velmi obtížné, neli nemožné, splnit to zadání, které jsme dostali, a moje poslední věta k tomu ještě je, že to neplníme proto, že to musíme, že nám to, že nám to doporučuje Evropská komise, že nám to doporučuje OECD, my prostě to musíme řešit v souvislosti s vývojem našeho dluhu, který dneska sice není až tak extrémně vysoký. My na příští rok odhadujeme jeho výši okolo 40 procent, ale ten trend je velmi strmý, ten trend je velmi, velmi nebezpečný z hlediska jeho zvyšování, to za prvé. A za druhé. Situace v jeho financování je složitější, protože vícero zemí se dostává do deficitní situace a vícero zemí bude poptávat u investorů...

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A bude obtížnější si půjčovat.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    ...a bude obtížnější si půjčovat. A bude, bude to patrně i dražší, takže, takže tato, tuto věc musíme chápat v celém, v celém kontextu těchto souvislostí a znovu říkám, ne Evropská komise, ale my sami se musíme zamyslet nad tím, že nelze trvale, trvale žít na permanentně se zvyšující dluh.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ministr financí Eduard Janota. Děkuji vám. Na shledanou.

  • Eduard JANOTA, ministr financí
    --------------------
    Prosím. Na shledanou.


Zdroj: 11.11.2009, ČRo 1 - Radiožurnál, 12:00 Ozvěny dne

Nejčtenější