Novinky

Eduard Janota v pořadu Impulsy Václava Moravce dne 10.9.2009

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí

Moderátor (Václav Moravec):
Na balíček úspor zapomeňte, to vzkazují politici ministru financí Eduardu Janotovi. Například podle místopředsedy občanských demokratů Petra Nečase je debata o vládním balíčku změn zákonů bezpředmětná. Balíček, který připravuje právě ministr financí Eduard Janota, se podle něj stále mění a je jasné, že současná Sněmovna ho nestihne do voleb projednat. To říká Petr Nečas. Vláda ve středu večer schválila rozpočet se schodkem ve výši 230 miliard korun.

Záznam Eduarda Janoty:
Posílili jsme výdaje policie, hasičského záchranného sboru o tři miliardy, Ministerstvo spravedlnosti 1,2 miliardy, zemědělství dvě miliardy, školství dvě miliardy a některé další drobné položky, takže to je ten výsledek, na kterém byla dneska stoprocentní shoda členů vlády, čili deficit 230 miliard je schválen.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval ve středu večer ministr financí Eduard Janota. Nejen o rozpočtu na příští rok bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je právě ministr financí České republiky Eduard Janota. Děkuji, že jste po čase přijal pozvání do Rádia Impuls, vítejte, hezký dobrý den.

Host (Eduard Janota):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnes jsme připravili Impulsy díky vašim dotazům, které jste v průběhu dne psali a posílali Eduardu Janotovi formou sms zpráv na číslo 774 999 888. Ale pokud máte jakoukoliv otázku na českého ministra financí, na strážce státní pokladny Eduarda Janotu, stačí, když ji pošlete právě ve formě sms zprávy. Ještě jednou číslo pro vaše otázky, 774 999 888. Nakolik je pro vás jako ministra financí úřednické vlády zásadní to rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil ústavní zákon o předčasných volbách?

Host (Eduard Janota):
Tak podívejte se, pro mě je tato událost, záležitost významná tím, že asi zkomplikuje práce na projednávání a schvalování státního rozpočtu a to v situaci, kdy rozpočet je s vysokým deficitem, kdy jsme se snažili řešit některá opatření, která by formou Janotova balíčku, chcete-li, tento deficit snížila, kdy jsme před situací, kdy musíme, budeme-li chtít ten deficit snížit, změnit celou řadu legislativních norem, tak toto situaci komplikuje. Takže politici asi logicky více se zajímají o samotné ústavní dění než o státní rozpočet.

Moderátor (Václav Moravec):
Mrzí vás to?

Host (Eduard Janota):
Mě to nemrzí, ale spíš mě mrzí jiná věc, mě mrzí, že se hovoří o tom, že Janotův balíček se mění a tak dále. Já to chci kategoricky popřít, já jsem představil určitou představu, která znamenala zhruba stejné navýšení příjmů a stejné snížení výdajů. To, že někteří si tam přidávají a podsouvají mi například zavedení jakési 38procentní sazby, to jsou naprosté hlouposti, to jsem nikdy nenavrhnul a nikdy, ani minutu jsem o tom neuvažoval.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváme na rozhodnutí Ústavního soudu, protože je zjevné, že úřednická vláda, jejímž jste ministrem financí, bude po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu vládnout dál, z vašeho pohledu přiblížila se Česká republika rozpočtovému provizoriu a je rozpočtové provizorium horší než ten vládou schválený rozpočet se schodkem 230 miliard?

Host (Eduard Janota):
Já si myslím, že rozpočtové provizorium je nestandardní situace, která je horší, protože nejen, že musím nějakým způsobem usměrňovat výdaje rozpočtu podle určitých pravidel, to znamená, uvolňuji rozpočet zhruba jednou dvanáctinou, to znamená podle rozpočtu, který byl schválen Parlamentem pro letošní rok, to zaprvé. A zadruhé tam platí určitá pravidla, že se nejdříve hradí mandatorní výdaje a ta oblast mandatorních výdajů pro rok 2010 bude zcela odlišná od toho, na čem byl postaven rozpočet na rok 2009. Čili mandatorní výdaje tvoří naprostou většinou z té jedné dvanáctiny a na ostatní výdaje jako kofinancování, investice, zůstane méně nebo se nedostane. Čili …

Moderátor (Václav Moravec):
Byl by v rozpočtovém provizoriu ten schodek vyšší než těch 230?

Host (Eduard Janota):
To není, rozpočtové provizorium není o tom, jestli schodek bude vyšší nebo nižší, protože ten schodek dneska dominantně ovlivňují příjmy a ty příjmy stejně nebudou, i kdyby byl rozpočet takový či makový, ale rozpočtové provizorium komplikuje výdajovou politiku státu ve vztahu k firmám, ve vztahu ke krajům, k obcím, zejména ta, co mě trápí nejvíc, to je ta otázka kofinancování a možného i jaksi zabrzdění čerpání prostředků z evropských fondů a toto je, v tomto smyslu vidím jako největší problém.

Moderátor (Václav Moravec):
A podle vás přiblížila se Česká republika hrozbě rozpočtového provizoria?

Host (Eduard Janota):
Otázkou je, jestli bude vůle schválit rozpočet a teď jaký rozpočet, jestli prostě rozpočet 230, pro který já rozhodně nejsem, vlastně je de facto po včerejším jednání vlády připraven, může být zatím v šuplíku a 30. září dle termínu stanovených jednacím řádem a rozpočtovými pravidly ho může Ministerstvo financí předložit do Sněmovny, ale já bych radši, kdybychom využili každé možnosti, každého impulsu, abychom tento rozpočet ještě, bude-li politická vůle, přehodnotili a abychom šli do Sněmovny s rozpočtem, který se bude pohybovat někde okolo pěti procent deficitu, nikoliv okolo 7,5 procenta, což je výrazný rozdíl.

Moderátor (Václav Moravec):
Zatím se zdá, že ta politická vůle v žádném případě není. Premiér Jan Fischer…

Host (Eduard Janota):
Víte proč?

Moderátor (Václav Moravec):
Nevím.

Host (Eduard Janota):
Tak já vám to povím. Mimo jiné proto, že naši politici pochopitelně dneska mají své starosti s probíhajícími kampaněmi ve všech stranách a na druhé straně někdy trošku lehkomyslně srovnávají naši situaci s ostatními zeměmi a argumentují tím, že Belgie taky má vysoký deficit, že Holandsko taky má vysoký deficit, Německo taky, ale zapomínají na to, že většina těchto zemí kromě krize řešila i poměrně zásadní problémy bankovního sektoru a musela napumpovat z rozpočtu do bankovního sektoru řády v miliardách euro finančních prostředků. Čili ta jejich situace možná bude velmi špatná v letošním roce, ale ty rozpočty jejich jsou schopny se v příštím roce poté, co ten jednorázový neopakovatelný výdaj odpadne, jsou schopni dostat se do figury, která je prostě zcela odlišná. Kdežto já mám obavu, že náš rozpočet jak je postaven tou strukturou, tak ten prostě je úplně v jiné situaci. Nebudou příjmy, ale výdaje, protože jsou nastaveny podle platné legislativy, tak v podstatě půjdou stejným směrem jako letos a je tady určité riziko, že ty deficity se budou opakovat, pokud se nepřijme nějaké razantní opatření.

Moderátor (Václav Moravec):
Ono ve středu jste schválili ten rozpočet, řekněme… schodek 230 miliard korun. Premiér Jan Fischer dal po tom středečním jednání vlády jasně najevo, že se vláda ještě nevzdává těch svých slov z programového prohlášení na snížení schodku státního rozpočtu ze 230 miliard směrem tedy dolů k nějakým 170 miliardám. Tady jsou Fischerova slova:

Záznam Jana Fischera:
Vláda i nadále projevuje vůli připravit návrh takových legislativních změn, které by na straně příjmů i na straně výdajů vedly z hrozivých 230 miliard na původních 160-165.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova premiéra Jana Fischera. Vy ten balíček, Eduarde Janoto, připravíte v každém případě?

Host (Eduard Janota):
Ten balíček je připraven, je připraven dokonce v legislativní v podobně, v paragrafovaném znění…

Moderátor (Václav Moravec):
Proč jste o něm tedy nehlasovali ve středu?

Host (Eduard Janota):
Protože materiál byl v nočních hodinách velmi podrobně diskutován a byly určité otázky, které … narychlo měnit. Já uvedu příklad. My jsme předpokládali, že nebude schválen zákon, který zahrnoval šrotovné a některé výdaje, které zvyšují mandatorní výdaje v oblasti podpory v nezaměstnanosti, v oblasti nemocenských dávek, v oblasti přídavků na děti a my jsme naopak chtěli v těchto oblastech krátit. Čili je to taková schizofrenní situace, kdy Parlament chce v dané chvíli úplně něco jiného, co chce vláda. Čili mimo jiné i z tohoto důvodu to jednání bylo přerušeno. Ono se na první pohled zdá, že ta vláda jaksi neudržela při sestavování a projednávání rozpočtu jaksi nervy nebo výdaje na uzdě a že se najednou z předpokladu 165 stalo 230. A když jsem se já nad tím trošku zamýšlel a hledal jsem tu příčinu, protože jsem nepustil jaksi resortu nějak uzdu z pohledu výdajů, tak jsem došel k zajímavému srovnání. Když přičtete ke 165 miliardám 40 miliard, to znamená nižších příjmů, to znamená odečtete od příjmů 40 miliard, což vycházelo z toho, že ekonomický růst nebyl dvě celé, ekonomický pokles nebyl 2,4, ale 4,3 procenta, tak dostanete částku 40 miliard, čili 165 plus 40. My jsme do jisté míry podlehli, řekněme, tlaku na to, abychom napumpovali více prostředků do Státního fondu dopravní infrastruktury a oněch 12 miliard se projeví i v tom deficitu. My jsme pochopitelně museli přizpůsobit i výdaje na dluhovou službu, protože vyšší deficit znamená vyšší úrokové náklady…

Moderátor (Václav Moravec):
Kolik nás to bude stát, to znamená deficit 230 miliard, kolik hodíme Pánu Bohu, respektive lidem, kteří půjčili České republice, investorům, kolik to bude stát?

Host (Eduard Janota):
Tak, je to, je to čisté úrokové náklady se budou pohybovat někde okolo 70 miliard a když k tomu přičtu závazky, které pro nás vyplývají ze splátek úvěrů, například vůči Evropské investiční bance, tak jsme někde okolo 80 miliard.

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, 80 miliard jenom zaplatíme, aniž bychom s nimi cokoli udělali.

Host (Eduard Janota):
Takže já jsem chtěl, abych to dopověděl, já jsem chtěl naznačit, že díky těmto okolnostem v podstatě se najednou ze 165 stalo, stalo 230, čili špatná struktura výdajů rozpočtů a dramatický pokles příjmů, to jsou teďko dva hlavní problémy, které musí ministr financí řešit.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste zcela jasně řekl, že proto jste neschvalovali ten váš balíček ve středu v noci, protože navíc Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentské veto, týkající se šrotovného, dávek v nezaměstnanosti a podobně. Zavedení šrotovného zvýší podle ekonomického experta ODS Michala Doktora už tak velký schodek státního rozpočtu, tady jsou Doktorova slova.

Záznam Michala Doktora:
Překvapuje mě, jakou sílu zde má koalice přátel automobilového průmyslu a jejich vlastníků. Šrotovné je krátkodobý impuls, jehož konečným výsledkem je zvýšený deficit, už tak alarmující deficit ve výši 230 miliard pro příští rok musí být minimálně o 2,5 spíš o 5 miliard zvýšen.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil Impulsu ekonomický expert ODS, poslanec Michal Doktor. Tak, jak je to s tou částkou? Počítáte ještě s tím, že se vám ve vládě premiéra a ekonomické ministry podaří přesvědčit, že to nebude úřednická vláda, která by institut šrotovného spouštěla, protože vy můžete, ale nemusíte.

Host (Eduard Janota):
Já odpovím takto. Úřednická vláda nemá na to, aby v letošním roce uhradila dvě a půl miliardy na šrotovné, jak předpokládá nebo jak umožňuje schválená novela. Úřednická vláda má dost problémů na to, aby v letošním roce v rámci toho objemu rozpočtu, toho limitu výdajů, který má, aby uhradila dluhovou službu. Ba naopak, buď já nebo můj nástupce ještě do konce roku bude muset jít do Poslanecké sněmovny a žádat o navýšení výdajů rozpočtu řádově o pět miliard, abychom dostali závazkům z dluhové služby pro letošní rok, protože ty výdaje na dluhovou službu se nám zvýšily jednak tím, že narostl dluh a jednak tím, že i úrokové náklady na, na, na splátky dluhu, na obsluhu dluhu, dluhů se zvýšily a...

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to tedy správně, za Janoty se šrotovné zavádět nebude, protože na něj nejsou peníze.

Host (Eduard Janota):
Já budu argumentovat tím, že nejsou v rozpočtu peníze a nebude ten, který zavedení šrotovného v letošním roce bude, bude podporovat.

Moderátor (Václav Moravec):
A na tom jste se dohodli s premiérem? Panuje tam shoda?

Host (Eduard Janota):
Já myslím, že ta diskuse, ta diskuse na tohle téma ještě, ještě konkrétně nebyla, protože jak víte, šrotovné bylo schváleno včera, nicméně my v rozpočtu, jak jsem se zmínil, na letošní rok prostor nemáme a v příštím, rozpočet na příští rok tak jak je postaven, v tom rozsahu, v tom rozsahu, který ho schválila vláda včera, tak se šrotovným, šrotovným neuvažuje.

Moderátor (Václav Moravec):
Tady je další zajímavá otázka, která se, pane ministře, týká šrotovného, posluchačů Impulsů, u auta za 300 tisíc je DPH zhruba 57 tisíc, které dostane stát. Když dá 30 tisíc šrotovné, mělo by mu zůstat ještě 270 tisíc, tím pádem by to nemuselo zatížit státní rozpočet, je to tak?

Host (Eduard Janota):
Já myslím, že takhle nemůžeme uvažovat, to bychom mohli každé zboží posuzovat tak, jaké jsou jeho, jeho náklady, jaká je cena prodejní a jaká, jaká je daň z přidané hodnoty, toto, myslím, nelze takto, takto, takto posuzovat. Přece platí, že pro nás bylo výhodné šrotovné zavedené v Německu a přece platí taky to, že Slováci, kteří jsou podobnou zemí, co Česká republika, to znamená otevřenou ekonomikou, silně závislou na exportech, tak se šrotovným nemají až tak dobré, tak dobré zkušenosti a spíše se objevují problémy, a to nejen z pohledu fiskálních, ale i z pohledu toho, že celá řada občanů se „nechala nachytat“ na dobrý tip, pořídit si za každou cenu, i za cenu půjček, protože část, část nákladů hradil stát, nové auto a dneska to přináší problémy. Já to, tyto informace jsou běžně k získání ve slovenském, slovenském tisku.

Moderátor (Václav Moravec):
Podíváme-li se na ten schodek státního rozpočtu na rok příští, když tedy vláda to jednání přerušila, je už dnes zřejmé, že stejně nenajdete podporu mezi ministry pro to, aby ty škrty v rozpočtu na příští rok byly tak razantní, že u pěti procent schodku ve vztahu k hrubému domácímu produktu, že ho prostě nedosáhnete k těm 160, 170 miliardám?

Host (Eduard Janota):
Podívejte se, jednou věcí, jednou věcí je samotné škrtání, pochopitelně teoreticky, ale i prakticky dá se škrtat ještě v běžných provozních investičních výdajích, ale já si myslím, že právě náš problém je strukturální problém, my musíme prostě omezit, snížit ten rozsah takzvaných mandatorních výdajů, které jsou na, nastaveny na úplně jiné parametry, než, než prostě ekonomický pokles, či, či nulový nebo mírný ekonomický růst, čili. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Ale zároveň jste viděl, že vstupuji do vaší řeči, co se děje ve Sněmovně, tam není sto jeden hlas, který by to teď, před volbami, o kterých nevíme, kdy ani budou, který by to schválil.

Host (Eduard Janota):
To je možné, nicméně jak to, jak to sdělil na konferenci tiskové po jednání vlády pan premiér Fischer, my se o to musíme pokusit. Pochopitelně je rozdíl, snižuji deficit pouhým navyšováním daní nebo jestli přistupuji, řekněme, rozumně, ekonomicky a to břemeno rozkládám na stranu příjmů, to znamená částečné zvyšování daní a na snižování výdajů. Já bych, já jsem se o to chtěl pokusit, to znamená ten balíček, který, který spatřil světlo světa, který já jsem prostě poslal i ve finančním vyjádření předsedům všech parlamentních politických stran, ten obsahoval řádově stejné zvýšení daní a stejné snížení výdajů. Uznávám. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Když jste s ním narazil, budete ho ještě nějak předělávat?

Host (Eduard Janota):
Pochopitelně, musíme, musíme ho předělávat, ale je určitý problém i v tom, že já nejsem odpovědný gesčně za oblast sociální politiky, toto přísluší ministru práce a sociálních věcí a já přiznám, že on má trošku jiné vidění na, na tuto oblast, já argumentuji pouze tím, že výdaje, sociální výdaje v tom celkovém kontextu, když porovnám rok 2005 s návrhem na letošní rok, na příští rok, to znamená s tím návrhem, který implikuje deficit 230 miliard, tak ty rostou řádově o 130 miliard, když si uvědomím, že důchody jsou v tomto ne…, částkou zastoupeny řádově 100, 103 miliard, tak to ostatní vše jsou různé formy sociálních dávek, podpor, nemocenských dávek, podpor v nezaměstnanosti a podobně, čili toto je problém, který je nutno řešit. Já si nevzpomínám na situaci, že by v roce 2005 byla u nás nějak dramaticky sociální situace, že by byl nějaký problém. Prostě ten vývoj dostal razantní obrat před volbami v roce 2006, kdy se ty výdaje jak ve sféře sociálních, tak ve sféře podpory státu do systému zdravotního pojištění zvýšil z roku na rok o 70 miliard a i částečné škrty vlády Mirka Topolánka, respektive pana ministra Nečase, ty nedokázaly zvrátit zpět tuto oblast ani na původní úroveň roku 2005, a toto je určitě problém, který jsem se já pokusil ne zcela, opět velmi mírně, velmi mírně eliminovat, ale zatím se to moc jaksi nedaří a možná, že to bude jenom jaksi vůle, představa, možná i souhlas vlády s tímto postupem, ale že politici to, tuto myšlenku v dané chvíli nepřijmou a budou hledat jiná zástupná řešení prostě ve formě, ve formě toho, že se počká, až se, až se porovná skutečný vývoj s tím, co například se dneska odhaduje. Já to nějak nechci zpochybňovat, ale obecně mám pocit, že jakékoliv zpoždění v této oblasti nebo odkládání řešení bude, bude vynakládat daleko větší nutnou razanci na změny, které, které nás čekají, protože . . .

Moderátor (Václav Moravec):
Může to odkládání problému znamenat zásadní zhoršení postavení České republiky v tom mezinárodním ekonomickém světě, tedy zhoršení ratingu Česka?

Host (Eduard Janota):
Podívejte se, zhoršení ratingu zcela určitě. Jestli se budeme pohybovat, stačí 2-3 roky, s deficitem někde okolo sedmi procent nebo možná i více k HDP, tak rating nám zcela určitě poklesne a to se projeví jednoznačně v nižším zájmu investorů, investorů všeho druhu. Nejen investorů do našich dluhopisů, to znamená, že se nám logicky zdraží financování dluhové služby, ale i příliv investic do země toto může velmi ovlivnit.

Moderátor (Václav Moravec):
Z těch jednání politiků, která vedete, cítíte to, že vůbec jsou si toho rizika vědomi?

Host (Eduard Janota):
Já si myslím, že každý rozumný politik si musí být vědom problému, před kterým stojíme a je jenom otázka vůle a času, kdy se tento problém musí začít řešit. Souhlasím s tím, že předvolební kampaň prostě není tím pravým časem na strukturální změny a na zásahy do ekonomiky, zejména v oblasti výdajů.

Moderátor (Václav Moravec):
A Česká republika má furt předvolební kampaň. Když se podíváme ještě na další problém, který vy teď řešíte, České aerolinie, jednání s piloti a nejen s piloty, ale s odborovými organizacemi, a propos, myslíte si, že je pravděpodobnější varianta, že se ještě podaří ČSA zprivatizovat a že jediný zájemce, konsorcium Unimex a Travel Service, může být úspěšným zájemcem nebo už je ta pravděpodobnější varianta i kvůli velikosti tohoto konsorcia a schopnosti řídit ČSA a získat ČSA jejich budoucí rozvoje, tak je pravděpodobnější ta varianta, že zkrátka ještě budou aerolinky státní?

Host (Eduard Janota):
Já si myslím, že obě varianty jsou stejně pravděpodobné, protože stát určitě si nemůže dovolit zprivatizovat aerolinky za každou cenu. Prostě ta společnost má hodnotu, má tržní hodnotu, ta společnost je v určitých problémech, takže nechci komentovat dál, ale prostě nezbývá než čekat na nabídku, kterou předloží Unimex Group 30. září a poté musí následovat ale velmi rychlé rozhodnutí. Proto ty debaty a proto já…

Moderátor (Václav Moravec):
Vy budete chtít velmi rychlé rozhodnutí třeba do týdne?

Host (Eduard Janota):
Zcela určitě. Tam bude rozhodovat čas, protože jakákoliv nestabilita, jakákoliv nervozita, ta prostě bude problematická nejen pro firmu, ale pro její chování navenek, pro její vztah k bankám…

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to tedy správně, tak hned na prvním říjnovém jednání vlády se bude hlasovat, co dál s ČSA?

Host (Eduard Janota):
Já si myslím, že takový postup je jediný možný.

Moderátor (Václav Moravec):
Filip Gaspar, šéf Odborového sdružení pilotů, nám tady k plánu miliardové úspory v ČSA v rozhovoru pro Rádio Impuls řekl:

Záznam Filipa Gaspara:
Je samozřejmě jasné, že pokud se bude snižovat kapacita letadel a bude se snižovat flotila, tak je potřeba menší objem práce. Těch možností je mnoho, ať už to jsou částečné úvazky, neplacená volna, ať už to je úspora v dalších nákladech, které jsou spojeny třeba s propouštěním pilotů, ale i dalších zaměstnanců. Jsou tam odstupné, takže těch oblastí, o kterých se můžeme bavit jenom v té personální oblasti, je relativně hodně.

Moderátor (Václav Moravec):
Naznačil v pondělních Impulsech šéf Odborového sdružení pilotů ČSA Filip Gaspar s tím, že například na jedno letadlo by bylo možné počet personálu snížit až o 20 lidí. To by znamenalo propouštění bezmála tisícovky lidí. Myslíte si, že se už dohodnete příští týden na jasném plánu a respektive berete příští týden jako zásadní, kdy se musíte dohodnout?

Host (Eduard Janota):
Podívejte se, my jsme se v zásadě dohodli na tom, že společnost musí ušetřit zhruba jednu miliardu provozních nákladů v celoročním vyjádření. Stávající managementu, který předložil určitý návrh, který spočíval v poměrně razantním snížení mezd, ten prostě tuto verzi předložil. Odbory při jednáních s konkrétním návrhem řešení nesouhlasily, byť uznaly, že něco se musí udělat, že nelze, aby společnost byla takto trvale v červených číslech. Ta dohoda mezi mnou a osmi odborovými svazy spočívá v tom, že nejpozději v pondělí oni sami navrhnou určité řešení, které může být v kombinaci snížení platů, kombinaci propouštění. Já se nezavírám před ničím…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale budete chtít v pátek jasné slovo? V pátek, v pondělí.

Host (Eduard Janota):
Budu chtít jasná čísla, která opravdu umožní, aby ta společnost mohla fungovat, protože to není jenom o tom, jestli budu mít ztrátu takovou či makovou, já tu ztrátu jako stejně ve státním rozpočtu musím profinancovat a to financování možná v té sféře podniků typu aerolinek je ještě komplikovanější než ve státním rozpočtu. Takže v tomto směru se to řešit musí, ale velmi rychle.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká ministr financí České republiky Eduard Janota. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, někdy příště na shledanou.

Host (Eduard Janota):
Na shledanou.


Zdroj: Rádio Impuls, pořad Impulsy Václava Moravce, 10.9.2009

Nejčtenější