Novinky

Rizika antibiotik na léčbu rozpočtu

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Ministr financí a premiér předložili předsedům největších politických stran řadu opatření na snížení deficitu pro rok 2010 kromě jiného i ve formě mírného navýšení daní. To by znamenalo dodatečný příjem do státní kasy ve výši 35 miliard korun. V reálných číslech by se to u domácností projevilo například v tom, že cena nákupu potravin v hodnotě 500 korun by stoupla přibližně o deset korun a plná nádrž benzinu Natural 95 by byla dražší přibližně o šedesát korun.

Představitelé obou největších stran takový návrh „preventivních opatření“ odmítli, neboť před volbami nechtějí diskutovat o tom, v jaké formě by měly být podávány vitamíny (jaké konkrétní tablety a jaké ovoce a zeleninu) a bude dle nich „rozumnější“ žádné nepodávat, a ať si pak s nemocí veřejných financí v pokročilém stádiu poradí vítěz voleb a navrhne, jakou formu antibiotik zvolí.

Mírné zvýšení sazeb u několika daní lze totiž přirovnat právě k jakési vitamínové prevenci „naordinované“ všem poplatníkům ve formě mírně zvýšených sazeb daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a daní z nemovitostí, čímž lze předejít dlouhodobé nemoci v podobě hrozivého nárůstu deficitu, zvyšování zadlužení s následky, které by tvrdě postihly všechny vrstvy společnosti, všechny současné a možná i následující generace.

Vedlejší účinky drastické léčby Léčba antibiotiky, tedy drastické zvyšování daní a škrtání výdajů, má dvě velká rizika. To první je, že ani ona nemusí hned zabrat, a budeme tedy nasazovat metodou pokusů a omylů další a další, než něco zabere.

To druhé je, že může následovat ještě dlouholetá rekonvalescence či léčení možných vedlejšího účinků, v našem případě ve formě dalšího zpomalení růstu a tlaku na růst nezaměstnanosti, které povede k dalším požadavkům na zvýšení výdajů ve formě podpor a dávek.

Politici jakožto volení zástupci mají v rukou konečné rozhodnutí, jak chtějí hospodařit, na co a v jaké míře se prostředky daňových poplatníků použijí.

Pokud se chtějí chovat jako dobří hospodáři a budou mít vůli postupně vyrovnat rozpočet a začít splácet staré dluhy, jiná cesta, kromě šetření na výdajích a zvyšování daní, bohužel není.

Pro jednoduché dokreslení uvedu příklad. Pokud bude rozpočtový schodek letos v očekávané výši 160 miliard korun a v příštím roce dle návrhu rozpočtu pro rok 2010 ve výši 230 miliard a rozhodneme se tento deficit splatit i s úroky nejpozději za deset let výlučně ze zvýšeného inkasa DPH, museli bychom na toto desetileté období zavést jednotnou sazbu DPH minimálně ve výši 19 %. Pro srovnání, Maďarsko zvýšilo v červenci základní sazbu na 25 % a sníženou sazbu, kterou zdaňuje základní potraviny, na 18 %. Pokud bychom chtěli tento deficit splatit výhradně z daně z příjmů fyzických osob, musela by se zvýšit sazba daně ze stávajících 15 % na 22 %. Daň z příjmů právnických osob by musela být zase zvýšena z 20 % na 30 %.

Každý odklad se hrubě prodraží Neměli bychom však zapomínat, že pokud bychom kromě deficitu roku 2010 chtěli splatit alespoň polovinu současného státního dluhu, který je ve výši jednoho bilionu Kč, tato jednotlivá, pro voliče nepopulární daňová opatření bychom museli ponechat ještě dalších 10 let, tedy do roku 2030.

Neodkládejme včasnou prevenci, protože alternativa léčby drahými antibiotiky může být paradoxně několikanásobně dražší pro nás pro všechny. Včerejší vyjádření Ústavního soudu k termínu voleb jenom potvrzuje obavy, že na novou vládu se silným politickým mandátem si možná ještě budeme muset chvíli počkat, proto je jakékoliv váhání s léčbou veřejných financí nerozumné.


Zdroj: 7.9.2009, Hospodářské noviny, rubrika: Názory, autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

Nejčtenější