Novinky

Regulace bankovních poplatků: pozor na populismus

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Čas od času vystoupí některý z politiků s nápady na regulaci bankovního sektoru. Zde musíme odlišit myšlenky s racionálním jádrem a myšlenky ryze populistické, sázející na obecně zažitou představu o „zlých a bohatých“ bankách.

Druhý typ nápadů se logicky vynořuje před jakýmikoli volbami. Já bych však velmi rád navázal na racionální a odbornou diskusi, a to konkrétně v oblasti regulace bankovních poplatků. Jak se situace vyvíjí v současnosti? V minulém roce bankovní ústavy vybraly na různých poplatcích asi 47 miliard korun, přičemž náklady na výběr poplatků snižují tuto sumu na 36 miliard.

Za první čtvrtletí roku 2009 se čistý zisk z poplatků pohybuje na úrovni necelých 9 miliard korun. Tato čísla tak nenasvědčují názoru, že by hospodářská recese a hon na střadatele vedla k masivnímu snižování či rušení poplatků, ačkoliv u jednotlivých bank bychom něco podobného nalézt mohli.

Nemůžeme neslyšet argument, že zisk z různých poplatků zvláště v době hospodářské krize přispívá ke stabilizaci bankovního sektoru. Jistě by nikdo z nás nechtěl opět utrácet desítky a stovky miliard z prostředků daňových poplatníků na sanaci bankovního sektoru, jako se to stalo minulý rok ve většině vyspělých zemí.

Obezřetné chování našich bank je logické a lze je snadno pochopit. Jedním z hlavních cílů střadatelů přece musí být opatrné nakládání bank s jejich úsporami. Ze strany zaměstnavatelů a hlavně exportujících podniků zaznamenávám v poslední době zvýšenou kritiku bankovního sektoru.

Kromě menšího objemu úvěrů poukazují na obrovskou ziskovost bank, zatímco jiným odvětvím zisky v lepším případě klesají, v horším případě se dostávají do ztráty. Zde hraje roli právě neměnný výnos z poplatků.

Na tomto místě musím varovat před lacinými gesty typu přímé regulace například konkrétní výše úrokových sazeb.

Pod vlivem hospodářské krize se o to již pokusili třeba za první republiky, kdy byla mimo jiné stanovena maximální výše úroku z úvěru. Vedlo to pouze k tomu, že banky si zvýšily různé provize, platby za určité úkony atd. A objem úvěrů se stejně nezvýšil.

Je důležité, aby na bankovním trhu fungovala konkurence. Za její klíčový předpoklad považuji vysokou finanční gramotnost klientů. Pouze ten spotřebitel, který se bude orientovat v nabídce bank, si dokáže vyhodnotit jednotlivé varianty a správně se rozhodnout. A v případě vysokého poplatku využít služeb jiné banky. Ministerstvo financí proto spolupracuje s ministerstvem školství na celé řadě aktivit včetně výuky předmětů ve školách.

Banky by si také měly začít uvědomovat, že neetické postupy, které některé z nich v některých případech praktikují, mohou vyvolávat jednoduché a populistické recepty ze strany určitých politiků.

V zájmu samotných bank je proto spíše spolupracovat na samoregulaci než vyvolat tvrdou a přímou regulaci. Ta by mohla mít neblahé důsledky pro celou českou ekonomiku, ačkoli takový požadavek zní chytlavě pro spoustu voličů.


Zdroj: 28.8.2009, Právo, autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

Nejčtenější