Povodně z pohledu právních předpisů v oblasti účetnictví

Urban Jiří, Kde jsou účty? Voda je vzala, Ekonom, 23. 7. 2009, s. 50

„Když se záznamy po střetu s divokou vodu ztratí, zničí nebo poškodí tak, že dojde ke změně jejich obsahu, je třeba provést „opatření k obnovení průkaznosti účetnictví“, tedy jeho zpětnou rekonstrukci. V případě, kdy je zcela vytopena část budovy, kde byl umístěn účetní archiv, může být naplnění litery zákona zcela nemožné. Když nemáte doklady zálohovány a dojde k jejich zničení, ocitáte se v pozici podnikatele, který nevede účetnictví. A může vám být finančním úřadem uložena pokuta až do výše šesti procent hodnoty vašich aktiv“.

Komentář MF:

Ze zákona o účetnictví nevyplývá, že správce daně musí uložit sankce, pokud se jedná o důsledky „vyšší moci“ (jako jsou povodně), ale také za předpokladu, že účetní jednotka sestavila účetní závěrku. V případě ukládání pokuty se musí přihlížet k okolnostem, za nichž tato situace nastala, tzn. zohlednění vlivu povodní.

Také horní hranice případné pokuty není šest procent, ale může být pouze maximálně ve výši tři procent hodnoty aktiv celkem.

Pokud v důsledku povodní došlo ke zničení nebo poškození účetních záznamů, je účetní jednotka povinna provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví. Právní předpisy v oblasti účetnictví neřeší a ani nemohou řešit, jak konkrétně provést tato opatření, protože na každou konkrétní situaci je třeba reagovat individuálně ve vztahu k rozsahu škod, objemu účetních záznamů a jejich formě a v neposlední řadě i k objektivním možnostem účetní jednotky.