Klára Hájková: Zákon lichvu nevymýtí. Ale lze to tak politicky podat

Blíží se parlamentní volby a politické strany hledají politické body, kde se dá. Jedním z posledních populárních nápadů je zakročení proti lichvě regulací úroků u půjček. Ministerstvo financí se však k iniciativám křesťanských a sociálních demokratů staví skepticky. „Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit,“ říká náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Její hlavní prioritou je vytvořit nový zákon, jenž by upravil chování prodejců finančních produktů.

* E15: Vláda dala zamítavé stanovisko k návrhům na omezení lichvy prostřednictvím regulace úroků. Zabýváte se tím, jak omezit lichvu, či to necháváte jen na poslancích?

Ještě za minulého ministra financí Miroslava Kalouska byla založena pracovní skupina. Poptávka přišla zejména ze strany odborů, protože zejména v regionech, kde je velká nezaměstnanost, nyní bují aktivity zprostředkovatelů půjček. Ministr Kalousek byl vyzván, ať v pracovní skupině připraví zákon proti lichvě, a my jsme tedy dostali úkol, ať vytvoříme skupinu a začneme se zamýšlet nad tím, co by se dalo dělat. Za nás mohu říci, že jsme do toho šli spíše s negativním očekáváním. Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit. Takže jsme spíše čekali, jestli přizvané strany přijdou s nějakým návrhem. Vedle toho je aktivní KDU-ČSL, která podala svůj vlastní návrh, a sociální demokraté. Ale ti si dokáží představit pouze klasickou regulaci výše úrokové sazby. S jednotlivými politickými stranami my nespolupracujeme. Pokud by nám tato vláda dala za úkol, ať připravíme regulaci lichvy, tak ji budeme muset připravit, ale zatím to zadání není.

* E15: Země, které zavedly regulaci úrokové sazby, nic nevyřešily. Firmy místo úroků zvedly nejrůznější poplatky a zákazník platí stejně. Co se s tím dá dělat?

Já bych řekla, že největší problémy jsou spojeny se špatnou finanční gramotností lidí. Nejde o to, že by české domácnosti byly nějak výrazně předlužené, to není pravda. Problém je v podivných zprostředkovatelských smlouvách, v machinacích lidí, kteří se chtějí živit na nouzi jiných lidí. Ale to se nezmění tím, že bude zákon proti lichvě. Ale lze to tak politicky podat.

* E15: Nouze je definovaná v zákonu již nyní. Soud má právo odsoudit za lichvu někoho, kdo využije něčí nouze...

Vy se můžete bránit, pokud se prokáže, že vám někdo dal předražený úvěr. Druhou možností je napadnout smlouvu, která byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Tam je judikát, jenž říká, že trojnásobek úrokové sazby poskytované v komerčním bankovnictví se již dá považovat za lichvářský. V takových případech se lidé mohou domáhat zneplatnění smlouvy. Ale kolik lidí jde k soudu?

* E15: Dostupné statistiky ukazují pouze jednotky případů lidí, kteří vyhráli soud s lichváři. Máte představu, kolik lidí uspělo?

To jsou dost nepřesné statistiky, protože české soudnictví není schopné rozklíčovat statisticky, jaké kauzy soudí. My bychom potřebovali nejen statistiky o tom, kolik je sporů kvůli spotřebitelským úvěrům, ale pro nás by bylo velice zajímavé například zjistit, kolik je sporů ze vztahu klient a banka.

* E15: Předlužené lidi nedostávají do neřešitelné situace ani tak příliš vysoké úroky, jako spíš nejrůznější doložky, ke kterým se při podpisu smlouvy zaváží. Věřitele pak opravňují například k rychlým exekucím majetku, či rozhodování bez soudu. Není možné vydat se cestou omezení používání těchto doložek?

Rozhodčí doložky jsou dost problematické. Ty by se možná daly zákonem zrušit a zcela vyloučit u všech kontraktů, které uzavíráte na finančním trhu. To bychom podporovali. Ze zkušenosti víme, že rozhodčí a exekuční doložky jsou v neprospěch klientů. Ale museli bychom to udělat pouze pro subjekty, jež jsou regulované. Na neregulované firmy poskytující úvěry bychom nedosáhli. Určitá střední cesta je regulace spotřebitelského úvěru, která nyní míří do parlamentu. Tuto normu dělalo ministerstvo průmyslu s námi. Jednak jsme ministerstvo průmyslu donutili k tomu, že všichni poskytovatelé spotřebitelských úvěrů budou muset být registrováni. Původně se to nemělo vztahovat na firmy, jež půjčují oproti zástavě nemovitostí. Ale tímto způsobem jsou dělané právě ty nejhorší případy, takže to nakonec návrh zákona obsahuje také. Další změnou je, že budou dohlížené. Ty bankovní Českou národní bankou, nebankovní Českou obchodní inspekcí.

* E15: Bankovní asociace vyvíjela tlak na sjednocení regulace. Podle mých informací chtěla, aby na všechny firmy poskytující úvěry dohlížela Česká národní banka. Proč to tak nakonec není?

Bankovní asociace by velice ráda, aby se regulace vztahovala stejně na všechny, a my bychom upřímně řečeno byli také rádi. Ale Česká národní banka to odmítla.

* E15: Proč?

Oni argumentují tím, že ochrana spotřebitele není problémem, který by nějak mohl ohrožovat stabilitu finančního trhu. A oni jsou tu od toho, aby hlídali, že tady nikdo nevyrábí žádné systémové riziko pro českou ekonomiku a ochrana spotřebitele se jim k tomu nehodí. Ani jako centrální bance, ani jako orgánu určenému k dohledu nad finančním trhem. Ale je to zvláštní, protože například na Slovensku spoustu takových věcí tamní centrální banka dělá. Lidé z Národní banky Slovenska mi říkali, že měli podobný pocit, ale potom zjistili, že je dobré vzít si to k sobě.

* E15: Je možné regulovat roční procentní sazbu nákladů, tedy souhrn poplatků a úroků?

Je to jedna z cest, kterou kdysi chtěla jít Evropská komise. Já si myslím, že by to určitě šlo udělat, ale ne za měsíc. Ale otázkou je, na co to dělat. Jestli jen na hypotéky, nebo spotřebitelské úvěry, pak jsou spotřebitelské úvěry zajištěné právem k nemovitosti, takže to těžko zharmonizujete. Takže pokud regulace lichvy, tak postupně. Začala bych od současné změny zákona o spotřebitelském úvěru, ale strkat k tomu rychle psané zákony mi nepřijde vhodné.

* E15: K regulaci lichvy se stavíte skepticky. Co vás v průběhu působení této letní vlády čeká?

Zákon na distribuci finančních produktů je hlavní věcí, z níž bych já ještě chtěla mít nějaký konkrétní výsledek. Pod tento zákon spadnou všichni, kteří nějakým způsobem zprostředkovávají smlouvy o úvěru. Kolegové ze Slovenska se s tím vypořádali dost po svém. Zákonem zakázali zprostředkování a distribuci pomocí zprostředkovatelské sítě u penzijního pojištění a připojištění. To je svérázný typ regulace.

* E15: Jak by měla regulace distributorů vypadat?

Chtěli bychom vytvořit tři kategorie finančních zprostředkovatelů. Jedna by se týkala pojišťovnictví, druhá kapitálového trhu a do poslední by spadalo vše ostatní. Je to zatím pracovní verze, ale kategorií bychom chtěli co nejméně. Když umíte prodávat hypotéku, tak musíte umět prodávat i jakýkoli jiný úvěr.

* E15: Co by museli prodejci hlavně splňovat?

Pokud byste chtěl prodávat jakýkoli finanční produkt, musel byste se zaregistrovat u České národní banky a musel byste si udělat různé druhy zkoušek podle toho, co byste chtěl prodávat. Bylo by to něco jako řidičák. Nejprve byste si udělal na motorku, to znamená, že byste směl prodávat jen nejjednodušší produkty. Pokud byste chtěl prodávat například penzijní připojištění, životní pojištění, tak byste musel mít druhý druh zkoušek, pokud byste chtěl zprostředkovávat investiční služby, tak byste musel mít nejvyšší certifikaci. Pokud by takový zprostředkovatel za vámi přišel a řekl, že prodává investiční životní pojištění nějaké pojišťovny, tak vy byste se mohl podívat do registru, zjistil byste si, že skutečně ten zprostředkovatel má oprávnění na prodej toho produktu, který vám nabízí, a viděl byste, i jak je aktivní. Zjistíte z registru například, že pracuje pro tři pojišťovny, a sám posoudíte, jak nezávisle vám prodává daný produkt. Dozvíte se rovněž, jestli zprostředkovává úvěr jednou za měsíc, či jestli je to skutečně jeho práce. Pokud by aktivní vůbec nebyl, tak by mu oprávnění zhruba za šest měsíců zaniklo.

* E15: To je dost požadavků v současné době téměř na neregulovanou část trhu.

Zásadní je, aby činnost zprostředkovatelů byla transparentní. Abychom věděli, kolik jich je. Například v současné době máte v registru České národní banky 80 tisíc zprostředkovatelů, nikdo neví, kolik z nich tu práci opravdu dělá, komu a za jakých podmínek co prodávají. Konečně regulátor finančního trhu bude vidět, jak ta distribuce produktů u nás funguje. Pak budeme mít také požadavky na zprostředkovatele, jaké informace mají lidem dávat, určitě bychom tam chtěli dostat i povinnost informovat klienta o výši provize, kterou distributor dostane.

* E15: Do kdy chcete mít zákon připravený?

Rámec regulace bychom chtěli mít připravený do konce prázdnin. Máme poměrně často schůzky se zástupci trhu a začíná to nabírat konkrétní rysy. Mojí ambicí je mít to připravené a v případě, že ministr řekne, abychom to dodělali, tak to připravit pro novou vládu.

***

Klára Hájková (30)

• Náměstkyní ministra financí pro oblast finančního trhu byla jmenována v srpnu loňského roku. Vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity. Celou svou pracovní kariéru zatím strávila na ministerstvu financí, v letech 2005-2008 byla vedoucí oddělení bankovnictví v odboru legislativy finančního trhu. Zastupovala Česko v pracovních skupinách Evropské komise a Rady Evropské unie. Mezi její zájmy patří olejomalba, výtvarné umění, lyžování, golf a cyklistika.

Zdroj: 29.5.2009, E15, Rozhovor, autor: Vladimír Piskáček