Janota: Škrty v rozpočtu jsou nezbytné

Do poslední chvíle doufal, že do funkce ministra financí v nové Fischerově vládě bude opět jmenován jeho nynější šéf Miroslav Kalousek. Z toho se odvíjelo i jeho odmítání k opakované nabídce, aby vedoucí post rezortu obsadil. „Stále jsem přesvědčený, že v současné hospodářské situaci a za probíhajícího předsednictví Česka v Radě EU, kde probíhají složitá vyjednávání, mělo být prioritou zachování kontinuity,“ říká Eduard Janota i poté, co funkci přijal. Problematiku rezortu chce s Kalouskem dál konzultovat.

* E15: Za první čtyři měsíce chybí ve státní pokladně 55,7 miliardy korun, a to je vyšší schodek, než předpokládá zákon o rozpočtu na celý letošní rok. K de se tedy letošní schodek zastaví, na 200 miliardách korun, jak znějí některé odhady?

Mluví se o různých číslech, až o 200 miliardách korun. Jsem ale přesvědčený, že to může být 150 miliard korun, pokud ovšem vláda dodrží několik podmínek. Například, nemůže v žádném případě akceptovat další nároky na státní rozpočet, další utrácení. Proto už ministr financí zmrazil žádosti jednotlivých rezortů o přidělení peněz, které loni nestihly z různých důvodů vyčerpat. A sáhli jsme i k dalším úpravám vnitřní struktury rozpočtu. V únoru jsme započetli do příjmů 31 miliard korun z rezervních fondů ministerstev. O měsíc později se snížily některé provozní výdaje ministerstev o pět procent. Takto získaných 6,7 miliardy korun šlo na podporu zaměstnanosti.

* E15: Budou takové zásahy stačit, když ministerstvo financí i další instituce opět opravily prognózy ekonomického vývoje směrem dolů?

Za první čtyři měsíce letošního roku byl výpadek daňových příjmů 31 miliard korun, takže je snadné si představit, kolik bude činit za celý rok. Zásahy do ekonomiky na jedné straně sice znamenají určité výdaje, na straně druhé, při zachování pracovních míst, ale i ušetření značných výdajů třeba na podporu v nezaměstnanosti.

* E15: Žádné další zásahy se nechystají?

Nyní potřebujeme schválit novelu rozpočtových pravidel, o čemž už jedná sněmovna. Jinak by ministr financí v momentě, kdy deficit dosáhne výše 92 miliard korun, musel zastavit financování výdajů. Připomínám, že to už se jednou stalo. V době, kdy byl v čele rezortu Ivan Pilip, přestali dostávat výplatu učitelé. Potřebujeme tedy, aby poslanci povolili vydat víc dluhopisů, než byl původní plán. Konkrétně jde o částku 172 miliard korun, a stát se tak zadluží pěti procenty HDP.

* E15: Pro příští rok ministerstvo připravilo rozpočtový rámec s příjmy 907,3 miliardy korun a výdaji 1057,3 miliardy, tedy deficitem 150 miliard korun. Je to reálné číslo?

Pokud se v příštím roce podaří udržet schodek 150 miliard, tak to bude podle mě velmi dobré číslo, bude to odpovídat asi 4,6 až 4,7 procenta HDP. Pokud by vláda na krizi nereagovala, nepřijala doporučení NERV a další, deficit by mohl být až 6,7 procenta HDP.

* E15: Na těchto opatřeních už snad existuje shoda, ale dodržení takového deficitu znamená i velké škrty výdajů, hovoří se o 63 miliardách korun. K de se má konkrétně šetřit?

Proti letošku se o desetinu sníží výdaje ministerstev na platy a běžný provoz. Tím se ušetří zhruba třináct miliard.

* E15: Z mrazí se platy?

Zmrazí se platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, ale i dotace obcím na výkon státní správy. Krátit se musejí armádní výdaje, výdaje na výzkum, nejspíš i dopravní investice. Struktura rozpočtu je dlouhodobě daná, manévrovací prostor je omezený mandatorními výdaji.

* E15: Bude taková filozofie rozpočtu přijatelná?

Návrh rozpočtu na rok 2010 musí ministerstvo financí připravit do 30. září. A doufám, že bude přijatelný, ať už bude nová vláda zleva, nebo zprava. Alternativou k úsporám je příklad Maďarska nebo Lotyšska. Tam došla situace tak daleko, že škrty nakonec znamenaly snížení rozpočtových výdajů o čtyřicet procent a platů státních zaměstnanců o třetinu.

* E15: I tak se ale Česko zadluží, kolik bude stát obsluha dluhu?

V podkladových materiálech se už nemluví o padesáti, ale šedesáti miliardách korun.

Eduard Janota

• ministr financí (1951). Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Nyní je náměstkem ministra financí (od dubna 1999). Jako nepolitický úředník pracoval pod ministry z různých stran včetně ODS a ČSSD. Po konci přechodne se ale posle svých vlastních slov do státní správy již nevrátí.

Zdroj: 6.5.2009, E15, autor: Jana Havligerová