Novinky

Letiště bychom mohli prodat do konce letošního roku

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

I když ve světě řádí finanční krize a počet akvizic se prudce propadá, vláda je rozhodnuta do konce volebního období prodat letiště i ČSA. »Když všechno půjde dobře, stihneme to ještě letos,« říká náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má privatizace státních podílů ve firmách na starosti.

* HN: Nyní běží výběr velkého poradce, který bude dávat společně se státem dohromady zadávací podmínky pro tendr na prodej letiště. Už víte, kdo vám bude radit?

Nabídky nyní vyhodnocujeme, jasno bychom měli mít teoreticky ve druhé polovině dubna. S podmínkami tendru bychom chtěli jít na konci května do vlády.

* HN: Sociální demokracie podala ve sněmovně návrh zákona, který by měl privatizaci letiště zamezit. Může vám to nějak zkomplikovat postup při privatizaci?

Ten návrh je nesystémový. Zákony mají přijímat konkrétní principy a pravidla. Ne sloužit k jedné účelové věci. Je to navíc velmi nestandardní, protože chtějí pravomoc odebrat vládě a předat ji Poslanecké sněmovně.

* HN: Opozice argumentuje, že letiště by se nemělo prodávat kvůli bezpečnosti. Je to opravdu problém?

Probírali jsme to ještě před tím, než jsme se rozhodli pro privatizaci. A došli jsme k tomu, že to není žádné riziko. Zákon nám umožňuje, že v případě »výjimečného stavu« stát provozování letiště převezme.

* HN: Sociální demokracie také říká, že by bylo lepší letiště dlouhodobě pronajmout než prodat. Proč je podle vás výhodnější varianta prodej?

Otázkou je, o jak dlouhý pronájem půjde. I kdybychom se bavili o stoletém, v některých případech to vychází finančně nastejno. Většinou je ale prodej o něco výhodnější. A za druhé, pokud bude letiště provozovat soukromá firma, tak dokáže nejen dělat větší zisky, ale i zajistit jeho budoucí rozvoj. A to nás zajímá především. Musíme docílit, aby sem Číňani, Singapurci či Američani posílali více letadel. A to už český management dokáže hůře.

* HN: Hledáte tedy partnera s mezinárodní silou?

Po tom partnerovi hlavně chceme, aby za to dal hodně peněz. Pak nebude chtít letiště zavřít. Bude požadovat, aby letiště prosperovalo. A toho lze dosáhnout jedině větším počtem cestujících. To dokáže jen silná zahraniční firma.

* HN: Co znamená hodně peněz?

Konkrétní částku jako prodávající nemohu komentovat. (Ministr financí Miroslav Kalousek hovoří o sto miliardách korun, pozn. red.)

* HN: Co by se stalo, kdyby návrh sociální demokracie prošel? Znamenalo by to, že by se privatizace na dlouho zastavila?

Samozřejmě. Byl by to zákon. A vláda - na rozdíl třeba od krajských vlád - zákon respektuje. Nyní privatizace ale běží dál. I když už máme čtyřměsíční zpoždění, protože do výběru velkého poradce vstoupil antimonopolní úřad. Ale kdyby tu byl zákon podepsaný prezidentem, vše by se zastavilo.

* HN: A dokdy tedy chcete privatizaci stihnout?

Pokud půjde všechno dobře a nikdo se nebude odvolávat, teoreticky bychom mohli během července vyhlásit výběrové řízení. V takovém případě by se dalo do konce roku uzavřít a vyhlásit vítěze.

 

Pro ČSA hledáme nějakého silného bratra

* HN: Vláda neprodává jen letiště, ale i ČSA. Již v pondělí končí termín pro podání nabídek. Myslíte si, že je teď vhodná doba prodávat, když kvůli krizi klesá počet odbavených pasažérů a aerolinky čekají problémy?

Je to nanejvýš vhodná, spíše nutná doba. Dá se říct dokonce, že aerolinie už měly být dávno prodány.

* HN: Myslíte, že za čas by se už neprodaly?

Po 11. září 2001 lidé nechtěli létat, zkrachovalo tehdy 11 leteckých společností na světě. Teď žádná podobná panika není, lidé ale kvůli krizi šetří. Jen za posledních 12 měsíců zkrachovalo 35 leteckých společností. ČSA je dobrá firma, ale ve světovém měřítku malá. A když nebudou mít koho vozit, je snadné si představit, co se stane. Buď omezí letecké spoje anebo bude vozit vzduch. A společnost, která se do takového bodu dostane, spadne automaticky do ztráty. Těžko ji pak budete za půl roku prodávat. Nebo z ní budete mít minimálně menší výtěžnost. Na druhou stranu, pokud zkrachují lokální letecké společnosti v regionu nebo jedna dvě nízkonákladovky, přejdou jejich pasažéři logicky k ČSA a firma tak zisky zvýší.

* HN: Jinými slovy raději ČSA prodáte teď, protože pak by mohla zbankrotovat?

Situace je teď nestabilní, cestujícího si prostě nevyrobíte. ČSA však loni skončily v jednom z nejvyšších zisků za mnoho let poté, co se za minulé období ocitlo v hlubokých ztrátách.

* HN: Ale to bylo hlavně díky prodeji pozemků letišti. S tím už teď počítat nemůžete.

ČSA jsou připravené na nějaký počet přepravených cestujících. A tomu odpovídá počet letadel. Pokud by třeba dva roky počet pasažérů ubýval, ČSA by prostě měly ztrátu. Takže buď si je koupí nějaký silný bratr...

* HN: Vy říkáte silný bratr, to už zní opravdu, že to je ten z východu...

My máme i Big Brother, že... Ale pro mě osobně by takový nejlepší bratr byly Singapore Airlines, které jsou stabilní a teď nezažívají žádný silný propad. Co je ale podstatné, hledáme silnou společnost, která nemá v Evropě své hlavní centrum. Pokud chce ČSA zvyšovat počet přepravených lidí, nemůžeme očekávat, že budou více létat Češi. Nelze ani spoléhat na to, že by k nám více cestovali lidé ze západní Evropy. Pivní výlety Britů nebo konzervativnějších turistů, kteří jezdili za krásami Česka či za lákadlem výhodného kurzu, už máme za sebou.

* HN: A Rusko, s dalším vážným zájemcem Aeroflotem, považujete za Evropu?

Z geografického hlediska je Rusko z jedné třetiny Evropa a ze dvou třetin Asie. Bylo by ideální, kdyby sem silná letecká společnost zavedla pupeční šňůru, kterou by spojila svůj region s Evropou. Její linky by končily v Praze a odtud by je ČSA přepravovaly po Evropě.

* HN: O kom můžete hovořit?

Ideální by byly singapurské či čínské aerolinie, Indie nebo Korea. V té sféře je samozřejmě i Rusko.

* HN: A co třeba Francie?

I západoevropské letecké společnosti mohou výhod ČSA využít. Důkazem toho je třeba zájem Air France-KLM. Vědí, že ČSA směrem na Rusko dokáží více než oni sami, ale Francouzi jsou prostě kapitálově silnější.

* HN: Když jste mluvil o té Asii, jednali jste s nějakými leteckými společnostmi z té oblasti?

Já osobně nikoli, ale management ČSA jednal. Vím, že byl například v Číně. A že tuto společnost nabízel k prodeji i jinde v Asii.

 

Akcie ČEZ budeme prodávat za 1250 korun

* HN: Ministr Bendl chce, aby si manažeři státních firem, které spadají do jeho resortu, sáhli na své platy. Uvažujete o něčem podobném i pro manažery firem, kde má většinu ministerstvo financí?

Co se plošného snížení odměn u státních firem týká, neuvažujeme o tom. Zatím jsme se o tom dočetli jen z tisku a budeme se o tom bavit až tehdy, když nějaký podnět z ministerstva dopravy přijde. Pokud bude rozumný, určitě o něm budeme jednat.

* HN: Vy sami byste to v některých společnostech neprosazovali. Třeba v ČEZ, které jsou spoustě lidí trnem v oku?

Co se týče ČEZ, veškeré motivační odměny a ohodnocení managementu bylo nastaveno za minulých vlád sociální demokracie. Tato pravidla platí dodnes. Snížení odměn pro management energetické firmy by asi nepomohlo, je to jen kapka v moři. Neuvažujeme o tom, že bychom vyzývali společnosti, aby si jejich vedení plošně snižovalo odměny. A z vlastní iniciativy, pokud tomu odpovídá jejich ekonomická situace, k tomu neříkáme ani ano, ani ne.

* HN: Loni jste prodávali akcie ČEZ, které patřily státu. Prodali jste ale jen 4,6 procenta za 34 miliard a vláda vám povolila sedm. Budete pokračovat?

Prodej není ukončen, určitě bude pokračovat. A až bude celý cyklus ukončen, budeme informovat o tom, za jakých podmínek a kdy přesně jsme akcie prodali. Když se ale podíváte na cenu akcie, jistě pochopíte, že nemá cenu, abychom v této fázi prodávali.

* HN: A jaká cena je pro vás přijatelná?

Když jsme začínali, tak se ceny akcií pohybovaly kolem 800 až 850 korun. Spousta vládních činitelů byla nervózní a chtěli, aby se prodávalo co nejrychleji. Tehdy jsme chtěli zpeněžit akcie za 1250 korun za kus. Všichni nás považovali za blázny. Když jsme splnili požadovaný objem prostředků od vlády, tak jsme skutečně měli průměr kolem 1250 korun. Ale nevyčerpali jsme vše, co nám vládní usnesení dává. V okamžiku, kdy ekonomické podmínky budou dobré, ministerstvo prodej opět oživí.

* HN: A jaká je tedy ta nejnižší cena, tedy prodejní cena, pod kterou byste nešli?

Myslím, že necháme laťku stejně stále vysoko a dáme 1250 korun.

* HN: To tedy může trvat ještě pěkně dlouho, než začnete prodávat...

A vy to víte?

* HN: Máme takové tušení... Přitom peníze by se státu teď docela hodily?

Každý ministr má největší obavu z toho, aby se takové peníze »neprojedly«. Když už, tak by se měly proinvestovat tak, aby z toho vznikl dostatek pracovních příležitostí. A aby z toho nevznikla nějaká zajímavá zakázka pro nějaké nadnárodní firmy, která by ve velké míře zaměstnávala opět zahraniční dělníky. Takové peníze mají skončit v regionálních projektech. To, co vláda zmínila v krizovém balíku a co by se postupně mělo změnit v »cihlu a beton«, ale zatím finanční prostředky z dokončení prodeje akcií ČEZ nevyžaduje. Sestavujeme tak i rozpočet.

* HN: Státu plynou z ČEZ i nezanedbatelné finance z dividend. Nesáhne teď vláda ČEZ na dividendy více - jinými slovy nebudete chtít vyplatit víc než avizovaných 50 až 60 procent zisku?

O tom neuvažujeme a zatím jsme o tom ani nediskutovali. Abychom to udělali, musela by pravděpodobně nastat nějaká výjimečná situace.

* HN: A bude to spíše na té horní nebo na té dolní hranici toho rozmezí?

Státní rozpočet s příjmem z dividend počítá a v případě ČEZ je to významná částka. Ale že by na tom stálo bytí či nebytí rozpočtu a že bychom přišli na ČEZ a bouchali do stolu - koukejte přidat 10 procent, to ne. Vyplacená dividenda bude v rozmezí, které nedávno potvrdil generální ředitel firmy Martin Roman. Tedy 50 až 60 procent čistého zisku.

 

***

Ivan Fuksa (45)

  • Současný první náměstek ministra financí pochází z Příbrami. Absolvoval v roce 1986 Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Později nastoupil do Dopravního podniku Praha a několik následujících let se věnoval vyučování odborných předmětů na střední průmyslové škole a odborném učilišti. Svoji politickou dráhu započal jako zástupce starosty města Příbrami a později se, jakožto lídr příbramské ODS, stal i jeho starostou. V lednu roku 2007 byl jmenován ministrem financí Kalouskem prvním náměstkem a na podzim téhož roku stanul v čele vládní komise pro rozvoj Brd. Fuksa se aktivně věnuje námořnímu jachtingu a maratonu i vysokohorské turistice. Zdolal nejvyšší horu Evropy Mont Blanc. Co se týče nějakého plošného snížení odměn u státních firem, o tom zatím neuvažujeme.


Zdroj: 19.3.2009, Hospodářské noviny, autor: Martin Petříček, Jan Sochor

Nejčtenější