Impulsy Václava Moravce - s Janem Knížkem
Moderátor (Václav Moravec):
Rychlejší vracení přeplatků na dani z přidané hodnoty podnikům a podnikatelům. I to je jeden z kroků, kterým stát pomáhá v době ekonomických potíží. Dohodla se na tom Národní ekonomická rada vlády s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Guvernér centrální banky Zdeněk Tůma nedávno k problémům globální ekonomiky uvedl:
Záznam Zdeňka Tůmy:
Ta fáze, do které my v současné době přecházíme nebo v posledních měsících přecházíme, je zřejmý propad poptávky na globálních finančních trzích. Globální ekonomika rostla celou řadu let velmi rychle, my jsme to konec konců viděli i u nás. My jsme doháněli vyspělý svět, já věřím, že i na nižších úrovních jako nadále můžeme dotahovat vyspělý svět.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy v rozhovoru pro Rádio Impuls. Ministerstvo financí už vydalo pokyn daňové správě, aby začala s dřívějším vracením nadprůměrných odpočtů daně z přidané hodnoty. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je vrchní ředitel Daňové správy Ministerstva financí Jan Knížek, vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý večer, pane řediteli.
Host (Jan Knížek):
Dobrý večer.
Moderátor (Václav Moravec):
S blížícím se posledním březnovým dnem se blíží i termín pro podání daňových přiznání za loňský rok. Pokud vám jako daňovým poplatníkům a posluchačům Impulsu připadá daňový formulář složitý, tak vás můžeme také přesvědčit o tom a také vás může těšit i to, že to samé si o něm myslí i poslanci nebo někteří členové vlády. Pane řediteli, proč není možné to daňové přiznání, které se vždy podává ke konci března, udělat jednodušší?
Host (Jan Knížek):
Ten míček v jednoduchém daňovém přiznání asi v tuhle chvíli není vysloveně na straně daňové správy. To přiznání, respektive ten formulář je vždycky, byl a bude odrazem legislativy. Jinými slovy, je-li ten zákon komplikovaný, musí být do určité míry komplikované i to daňové přiznání. Je ale potřeba říct, že samozřejmě snaha zjednodušit daňový zákon je ve všech okolních zemích evidentní, je snaha i u nás. Nicméně daně samy o sobě a nejen daně přímé, o kterých se teď bavíme, jsou nesmírně komplikovanou ekonomickou kategorií a chce-li ten stát přece jenom přes ty daně nějakým způsobem uplatňovat i svoji politiku, mít zpětné informace, tak ten zákon prostě nemůže být jednoduchý.
Moderátor (Václav Moravec):
Pokud vy byste si měl vybrat…
Host (Jan Knížek):
Daňové přiznání nemůže být jednoduché taky.
Moderátor (Václav Moravec):
Daňové přiznání z některé země, které vám osobně se jako expertovi líbí, do které země byste sahal?
Host (Jan Knížek):
Tak když odmyslíme daňové ráje, kde nebudete žádné přiznání v zásadě podávat…
Moderátor (Václav Moravec):
A kde se to bude teď zpřísňovat.
Host (Jan Knížek):
Kde se to, doufejme, bude teď zpřísňovat, tak bych skoro řekl, že ten náš formulář vůbec není špatný. Samozřejmě moje odpověď je Česká republika, protože jsem ředitelem České daňové správy.
Moderátor (Václav Moravec):
Jednou z možností, jak přiznání zjednodušit, je výrazné zjednodušení zákona o daních z příjmu, jak o tom mluvíte. Dalším krokem je také vytvoření jednoho daňového místa pro výběr daní, cel, sociálního a zdravotního pojištění, to znamená, aby těch formulářů nebylo moc, aby daňový poplatník nemusel obíhat hned několik institucí. Tady jsou slova ministra financí Miroslava Kalouska:
Záznam Miroslava Kalouska:
Především to bude znamenat obrovskou úsporu pro daňového poplatníka, protože bude odevzdávat jeden odvod na jednom formuláři, na jedno jediné místo.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval loni v listopadu ministr financí Miroslav Kalousek, když vláda dala zelenou návrhu na jedno daňové místo v České republice pro výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojištění. Celý systém může začít fungovat podle ministra financí Miroslava Kalouska od roku 2014. Která riziková místa, pane řediteli, vidíte ještě v zavádění toho systému, abychom mohli dát jeden formulář na jedno místo?
Host (Jan Knížek):
Ten systém sám o sobě bude rizikový do té doby, než se spustí, protože je to pro nás, upřímně řečeno, neznámá. V českých zemích v té poslední moderní historii je to zcela ojedinělý případ něco takového udělat a fakticky tady to zjednodušení je hmatatelné. Ta rizika jsou obecně v legislativním procesu a samozřejmě ta rizika jsou i v té technické stránce věci, jak, řekněme, čtyři do jisté míry hodně odlišné organizace, jako je Česká daňová správa, jako je Správa sociálního pojištění, jako jsou zdravotní pojišťovny a v neposlední řadě samozřejmě Celní správa, jak je dát dohromady tak, aby v podstatě ladily.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy už, předpokládám, že nějakým způsobem propojeni jste, že si vyměňujete informace vy, jako daňová správa, například s Českou správou sociálního zabezpečení, tedy zda ty, kteří zaplatí daně, platí i sociální pojištění nebo zdravotní pojištění?
Host (Jan Knížek):
Ano, ano, vyměňujeme si informace, to je všechno v pořádku, ale je potřeba si říct, že si ty informace vyměňujeme jako v principu nezávislé státní orgány. Tady hovoříme o věci, kdy by tyto orgány měly vytvořit ze sebe jedno místo, jeden orgán, který by spravoval ty příjmy.
Moderátor (Václav Moravec):
Počítá se, že to budete vy jako daňová správa? Nebo v jaké fázi je to?
Host (Jan Knížek):
V zásadě, já doufám, že ano, protože by to samozřejmě bylo logické. Je ale tam celá řada věcí, která je potřeba dořešit a rozhodně to samozřejmě neznamená, že daňová správa bude vyplácet například sociální dávky. Aby tomu bylo dobře rozuměno, o jednom inkasním místě, hovoříme-li o něm, bavíme se o výběru té sociální dávky, nikoliv o její výplatě.
Moderátor (Václav Moravec):
Štafetový kolík jedné otázky mají k dispozici hosté Rádia Impuls. Připomeňme si, na co se chtěl zeptat ve středu host Impulsů, kterým byl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil:
Záznam Jiřího Pospíšila:
Zeptal bych se ho, jak on jako praktik vítá aktivity Ministerstva financí při přípravě nové daňové legislativy, která má upravit proces při výběru daní.
Moderátor (Václav Moravec):
Zeptal se ve středu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil hosta dnešních Impulsů, kterým je vrchní ředitel daňové správy Jan Knížek. Jak bude znít vaše odpověď jako praktika, který odpoví ministru spravedlnosti?
Host (Jan Knížek):
No že ty aktivity samozřejmě vítám a já osobně a myslím si, že celá daňová správa docela v naději očekává schválení nového daňového řádu. Ten, který platí v současné době, je přece jenom, je normou, která už tady nějakou dobu je, je přijata od roku, tuším, 90-92 a svým způsobem už se zastarala. A v tuto chvíli je asi nezbytné, abychom přijali novou komplexní úpravu daňového procesu. Takže já to jenom a jenom mohu přivítat.
Moderátor (Václav Moravec):
Jen pro úplnost, nový daňový řád už vláda schválila, je v Poslanecké sněmovně a teď se do něj pustí poslanci. Existují nějaké obavy, které máte jako vrchní ředitel daňové správy v České republice, protože víme, že v rámci projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu, tam dochází k mnoha pozměňovacím návrhům, které mohou ještě ten zákon, jak ho připravilo Ministerstvo financí, zásadně změnit?
Host (Jan Knížek):
Já … pozměňovacích návrhů samozřejmě mám, protože tomu zákonu předcházela poměrně dlouhá, široká diskuse. Ta diskuse se vleče od roku 2000 a v poslední době vyústila, poslední rok a půl, velice intenzivně na tom zákonu pracovala expertní komise, složená jak z řady soudců, daňových poradců, ze zástupců Hospodářské komory, další odborné veřejnosti. Ten zákon, si myslím, že podařilo, protože názorů bylo samozřejmě mnoho, kompromisně poměrně vybilancovat a vybalancovat. Mám samozřejmě obavu z toho, že nějaký zásah by mohl tu křehkou rovnováhu toho procesního zákona porušit, nicméně úplně největší obavu mám z toho, kdyby se stalo, že by nebyl přijat. To by pro mě osobně nebyla dobrá zpráva.
Moderátor (Václav Moravec):
I to hrozí?
Host (Jan Knížek):
Nevím, může se stát.
Moderátor (Václav Moravec):
Ministerstvo financí, jak jsem zmiňoval a právě o tom se teď bavíme, vypracovalo daňový řád, návrh vláda schválila už loni v listopadu. On ten nový daňový řád, když se na něj podíváme z praktického hlediska, má například zrušit možnost pro ministra financí ve vybraných případech prominout daň, respektive nedoplatek. Podle ministra financí Miroslava Kalouska ale onen nový daňový řád přináší zjednodušení systému a ministr financí ještě dodává:
Záznam Miroslava Kalouska:
Významně posiluje právní jistotu poplatníka, posiluje i právní jistotu správce daně a zjednodušuje celý proces.
Moderátor (Václav Moravec):
To prozradil už loni v listopadu ministr financí Miroslav Kalousek. Připomeňme, že nedávno Ústavní soud například rozhodl, že finanční úřady mají na dopočítání nezaplacené daně jen tři roky. Doteď přitom počítaly s tím, že mají ze zákona lhůtu čtyřletou, tři plus jedna, Ústavní soud řekl zcela jasně, tři plus nula. Předpokládám správně, že Česká daňová správa tedy respektuje rozhodnutí Ústavního soudu a bude platit tři plus nula.
Host (Jan Knížek):
Daňová správa samozřejmě si váží Ústavního soudu a respektuje a snaží se respektovat každé jeho rozhodnutí a judikát. Ale nastala zajímavá situace, že po zveřejnění tohoto ústavního judikátu a ex post je vlastně na světě judikát Nejvyššího správního soudu, který znova připustil možnost tři plus jedna. Zkráceně řečeno, já tedy předpokládám, že dotčená strana tímto judikátem podá ústavní stížnost a Ústavní soud tedy k této otázce zaujme i podruhé nějaké stanovisko, takže jsem sám zvědav.
Moderátor (Václav Moravec):
Jak to zatím praktikujete? Řídíte se vy spíš tím judikátem Nejvyššího správní soudu, který vám připouští možnost tři plus jedna zjednodušeně řečeno nebo tím ústavním verdiktem, verdiktem Ústavního soudu.
Host (Jan Knížek):
Vzhledem k tomu, co jsem říkal v té obecné úctě k Ústavnímu soudu, tak my se samozřejmě řídíme tři plus nula, ale rád bych zdůraznil, že je to opatření, které uplatňuje daňová správa pro (foturo), a pro rozběhlá daňová řízení. Rozhodně to neznamená, že se budeme vracet a napravovat takzvaně špatné věci, když jsme postupovali v systému tři plus jedna.
Moderátor (Václav Moravec):
Takže ty případy, kde teď posluchači Radia Impuls mohou patřit do už rozjetých případů, protože Ústavní soud se koncem minulého roku a je to vlastně nález, který se týká začátku roku letošního, tak koncem minulého roku se začal zabývat stížností Daniely Vrtiškové z Prahy. Ta v roce 1998 prodala byt po rodičích, finanční úřad zareagoval až po několika letech, kdy jí poslal výměr, podle kterého měla zaplatit skoro 365 tisíc korun na dani z příjmu. Vrtišková si stěžovala, že po ní úřad chce peníze až dlouho po třech letech, jež má ze zákona nárok na to, aby daň vymohl, úřad začal počítat totiž lhůtu od roku 1999, kdy Vrtišková podávala daňové přiznání za rok předchozí a pak připočetl ty další tři roky, tedy to je to zjednodušeně tři plus jedna, takže všichni ti, kteří byli ještě před verdiktem Ústavního soudu v tom modelu tři plus jedna, tak tam nebudete teď zpětně uplatňovat model tři plus nula.
Host (Jan Knížek):
To datum není přímo datum verdiktu toho Ústavního soudu, protože samozřejmě řízení, která jsou rozběhnutá a to není většinou ta daňová řízení nejsou záležitostí na měsíc, dva, může se stát, že ta řízení pokračují ještě teď a už v průběhu, když tedy vyšel na světlo tento judikát, tak my ta řízení podle toho judikátu upravíme. Čili jinými slovy říkám, na rozběhnutá řízení a řízení pro (foturo) nikoliv ex post.
Moderátor (Václav Moravec):
A kolik takových případů vlastně, pane řediteli, je? Pokud byste měl řádově říci, o kolik případů se jedná, tři plus jedna, které ještě stále řešíte.
Host (Jan Knížek):
To jste mě, pane redaktore, zaskočil, já to číslo teď z hlavy nejsem schopen říct, velmi zjednodušeně dedukujme, jestliže daňová správa udělá v průměru 100 tisíc kontrol ročně, tak to znamená, že jich v té republice asi probíhá deset tisíc měsíčně, takže řekněme, že v tuto chvíli jich může být mezi kolem deseti tisíc rozběhnutých daňových řízení. Samozřejmě k tomu je potřeba připočíst řízení v odvolacím řízení a v mimořádných opravných prostředcích, a tam to o nějaké tisíce také bude naskakovat.
Moderátor (Václav Moravec):
On se Ústavní soud postavil na stranu lidí, kteří se s vámi, respektive se státem přou o daně už podruhé, na konci minulého roku vydal nález, podle kterého finanční úřady nesmějí dělat namátkové přepadové kontroly ve firmách bez předchozího konkrétního podezření. Pokud jsem správně četl v Hospodářských novinách, tak ministr financí Miroslav Kalousek jasně řekl, že tento nález se nebude respektovat, protože je to nález nelogický a vlastně i svým způsobem byly rozpory uvnitř Ústavního soudu, nicméně tento nález byl přijat Ústavním soudem, takže platí. Děláte dál přepadové namátkové kontroly?
Host (Jan Knížek):
Tady jenom, já bych se zastavil u toho termínu namátková nebo přepadová. Ono vlastně nic takového neexistuje. Fakticky vzato, bavíme se o systému, zda berní úředník, jdoucí na kontrolu, musí kontrolu zdůvodňovat či nikoliv. A zase říkám, jak si vážím a ctím Ústavní soud, tak v tuto chvíli nás Ústavní soud tím rozhodnutím dostává do situace, že ne, v celé řadě případů my prostě nedokážeme dodržet jeho rozhodnutí a ne, že bychom nechtěli, ale zase nám v tom zabrání jiné ustanovení zákona.
Moderátor (Václav Moravec):
Jako například?
Host (Jan Knížek):
Jako například mlčenlivost. Dost často se nám stává, že právě na tu kontrolu jdeme z důvodu toho, že u obchodních partnerů daného subjektu najdeme podezření nebo vždycky ten podvod má nebo většinou má samozřejmě dvě strany. Jdete si zkontrolovat tu druhou stranu a ta daňová mlčenlivost je poměrně tuhá ze zákona o správě daní a poplatků a vy to tomu druhému subjektu prostě nemůžete sdělit, kde jste to podezření vzal a jaké konkrétně je. Dokonce je to pod osobní sankcí půl milionu korun, a to je prostě neřešitelná situace a v této neřešitelné situaci a já jsem rád, že se za nás pan ministr tímto způsobem postavil, my prostě zkusíme tu kontrolu, tady nic jiného nezbývá a zároveň chci říct, že kdyby i do budoucna tento judikát neměl být snad měněn nebo znova ještě se o něm nevedla široká diskuse, tak z hlediska okolních států, států Evropské unie jsme v zásadě jediní, kdo musí takové důležitým nebo zásadním způsobem zdůvodňovat, proč tam berní úředník na kontrole.
Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to tedy správně, tak ten nález Ústavního soudu vy obcházíte v mnoha případech, protože zas existuje jiný zákon a nezbývá tedy nic jiného, než asi se někdo z dotčených daňových subjektů může znovu obrátit na Ústavní soud a vy věříte, že Ústavní soud svůj předchozí nález změní, pochopil jsem to správně.
Host (Jan Knížek):
Pochopil jste to v zásadě správně, já bych si jenom dovolil malinko se ohradit proti tomu slovu obcházíme, my prostě nejsme schopni ho v dané situaci dodržet, a protože máme kontrolovat a máme vybírat daně, tak skoro bych řekl, že to v tuto chvíli nepovažuji za obcházení.
Moderátor (Václav Moravec):
Prostě ho nedodržujete.
Host (Jan Knížek):
Když to říkáte takhle, musím s tím asi souhlasit.
Moderátor (Václav Moravec):
Tak je to pravda. připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls je dnes vrchní ředitel daňové správy Jan Knížek. V Plzni poklesl celkový výběr daní, důvodem je hlavně nižší výběr daně z přidané hodnoty u exportérů a menší výběr daní ze mzdy. Tady jsou slova finančního ředitele, respektive šéfa Finančního úřadu v Plzni Romana Kasla.
Záznam Romana Kasla:
Naposledy vlastně poplatníci využili výhod společného zdanění manželů a bylo jich nejvíc v tom roce 2008 a se tedy zvedl i objem vyplacených prostředků a pak to vypadá, že se už projevuje i snížení výroby ke konci roku a propouštění, protože za listopad a za prosinec nám to inkaso ze závislé činnosti také kleslo.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova ředitele Finančního úřadu Plzně Romana Kasla. Je to jen problém západních Čech nebo celorepublikový, když se podíváte teď na aktuální výběr daní?
Host (Jan Knížek):
Když se podívám na aktuální výběr daní, tak určitý pokles je samozřejmě problém celorepublikový. Tady ty daně jsou jednoznačně odrazem ekonomiky a hospodářství, když máte růst a daří se vám, samozřejmě teče do státního rozpočtu víc daní, je to logické, takže ten pokles je a musí být, protože v prosinci se skutečně už plošně projevila jaksi ta mzdová nedostatečnost, jinými slovy, už existovala celá řada společností, které propouštěly nebo nevyplácely mzdy.
Moderátor (Václav Moravec):
Teď zhruba týden už je v platnosti rozhodnutí Ministerstva financí, jak jsem ho zmiňoval v úvodu, to znamená rychlejší vracení přeplatků daně z přidané hodnoty jako jeden ze stimulů, který by měl pomoci podnikům a podnikatelům. Kolika subjektů se to v rámci toho prvního týdne, který se pomalu uzavírá, týká?
Host (Jan Knížek):
Já to v tuto chvíli nevím, protože dneska, jestli se nepletu. . .
Moderátor (Václav Moravec):
Je čtvrtek, začalo to v pondělí.
Host (Jan Knížek):
Je čtvrtek 26. a ono to fakticky začalo včera, protože včera byl poslední den pro podání daňového přiznání za leden a od této lhůty, to znamená od včerejška my vlastně počítáme tedy tu zákonnou třicetidenní lhůtu a říkáme jinými slovy, poslali jste nám přiznání elektronicky, nám ušetříte práci a zároveň tím zlevníte chod daňové správy, my na oplátku uděláme všechno možné pro to, abychom vám vrátili do 15 dnů.
Moderátor (Václav Moravec):
Před 14 dny vláda rozhodla, že právě Ministerstvo financí má prověřit chování krajů, zda porušují daňové zákony kvůli tomu, že platí za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních a v krajských lékárnách poplatky. Zároveň zda je povinností daňového poplatníka, mě jako jedince, pokud půjdu do krajského zařízení, tak nějak ten dar zdanit. Máte vy už jasné stanovisko, jak budete postupovat vůči krajům i vůči těm, kteří si nechají poplatek zaplatit, z té daňové stránky?
Host (Jan Knížek):
Tak Ministerstvo financí, potažmo daňová správa, má zpracovanou analýzu. Ta analýza je materiál, který v nejbližší době půjde do vlády. Proto by asi ode mne nebylo úplně čestné a fér, abych tady předjímal, jaké závěry na základě podkladů, které jsme jim připravili, Ministerstvo financí a daňová správa, ta vláda udělá.
Moderátor (Václav Moravec):
Tak závěry ale teda máte, to znamená, materiál pro vládu, který si vyžádal premiér Mirek Topolánek, už je hotov?
Host (Jan Knížek):
Ano, mám pocit, že ano. Ten materiál je poměrně široký, není úplně jednoduchý a já, daňová správa a následně legislativa Ministerstva financí daňová odpovídá za jeho určitou část, takže já v tuto chvíli nejsem schopen říct o tom materiálu jako celku, ale samozřejmě ty daňové vazby, na to názor máme. Vy když jste zmiňoval, že to bude kontrolovat daňová správa, ono je to v první řadě ani ne tak daňový problém těch krajů, spíš jako obecně problém nakládání s prostředky tedy veřejnými, což je veřejnoprávní kontrola malinko jiná než daňová. Ta by měla určit, zda ty kraje k tomu měly oprávnění či nikoliv. Ty daňové důsledky, to je teprve, řekněme, až následně druhý krok.
Moderátor (Václav Moravec):
Chystáte se na takové kontroly, když budu pacientem, který bude často chodit do krajské lékárny nebo do krajského zdravotnického zařízení, dohledáte si mě a můžete mě vyměřit nějakou daň?
Host (Jan Knížek):
Mohu a mohu vám i vyměřit daň. V tuto chvíli předpokládám daň darovací a samozřejmě dohledat si vás mohu, ale z nějakých podkladů, které zjistím na krajích. Já na druhou stranu musím říct, že asi do budoucna nebude vyslovenou prioritou a základním stavebním kamenem daňové správy dodaňovat pacienty. Daňová správa jako apolitický orgán a to bych si dovolil zdůraznit, ten problém vnímá. My se k němu samozřejmě v rámci platné legislativy nějak postavíme, ale…
Moderátor (Václav Moravec):
Ale vnímáte to jako obcházení zákonů nebo, řekněme, krajně problematické jednání kvůli zákonům daňovým?
Host (Jan Knížek):
Ta otázka pro daňovou správu takhle vůbec nestojí. Kraj se nějak chová a jestli se tak může chovat nebo ne nepřísluší rozhodnout daňové správě. A jeho chování má pro pacienty nějaké daňové důsledky, které jsou čitelné a jsou podle zákona verifikovatelné a zdanitelné. A já jenom říkám, že máme rámcovou představu, že když ty důsledky nastanou, jak se budeme daňově chovat.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká vrchní ředitel daňové správy Jan Knížek, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji a těším se někdy příště u zajímavého tématu daní opět na shledanou.
Host (Jan Knížek):
Já děkuji za pozvání.
Moderátor (Václav Moravec):
Ještě před tím, než se úplně rozloučíme, tak hostem pondělních Impulsů bude šéf Pražské burzy Petr Koblic. Pokud byste měl tu možnost, na co byste se ho zeptal?
Host (Jan Knížek):
Jak velikou křišťálovou kouli má, aby odhadl příštího půl roku vývoj instituce, ve které se nalézá, respektive cenných papírů.
Moderátor (Václav Moravec):
Bude odpovídat šéf Burzy cenných papírů Praha, Petr Koblic. Poslouchejte i v pondělí Impulsy od 18 hodin a vůbec poslouchejte Impuls.
Zdroj: Rádio Impuls , pořad Impulsy Václava Moravce, 26.2.2009