Novinky

Více než pět miliard korun pro Lotyšsko jako bezúročná půjčka

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Česká republika pomůže Lotyšsku, které zasáhla ekonomická krize nejhůř ze všech členů Evropské unie. Celkem Unie pošle do této baltské republiky více než tři miliardy eur. Česká republika se připojí dvěma sty miliony eur, to je asi pět a půl miliardy korun. Půjde o bezúročnou půjčku na sedm let ve formě státních dluhopisů. Plán ale musí schválit sněmovna, má o něm začít jednat už za necelé dvě hodiny na mimořádné schůzi. Ve vysílání Radiožurnálu teď vítám náměstka ministra financí Eduarda Janotu. Dobré poledne.

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dobré poledne.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane náměstku, už Česká republika tímhle způsobem nějakému jinému státu pomáhala?

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak možná, možná v podstatě jsme pomáhali při nějakých katastrofických situací jako zemětřesení, záplavy a podobně, ale abychom pomáhali prostě řešit velmi, velmi složitou, řekněme, rozpočtovou situaci, situaci veřejných financí a bankovního sektoru, tak to určitě ne, toto je částka poměrně vysoká. Vláda se rozhodla přispět k řešení problémů Lotyšska částkou sto milionů euro v letošním roce a částkou sto milionů eur v příštím roce, jinak ta charakteristika, kterou jste jmenoval, ta je poměrně přesná. Ty podmínky, za kterých prostě my ty zdroje získáme na trzích, tak za těchto podmínek jim ty prostředky poskytneme, to znamená, na tom nic nevyděláme, ani neproděláme a budeme chtít splatnost do sedmi let.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Jaké jsou záruky, že ty peníze zpátky dostaneme?

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Podívejte se, to je smlouva mezi státem a státem, čili tam jaksi by ta férovost a vlastně bude potvrzena, u nás bude tuto smlouvu projednávat i parlament, takže prostě já věřím, že tímto jsou ty záruky dány.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Říkáte, že jde o poměrně vysokou částku, z vašeho pohledu jsou skutečně důvody pro to, abychom mohli a museli takovouhle částku Lotyšsku dát?

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak podívejte se, ten příslib v podstatě vznikl na základě jednak pochopitelně politických jednání a jednak možná svou roli taky hraje i předsednictví České republiky v rámci Evropské unie, kdy nejen Česká republika, ale i řada jiných zemí se rozhodla takto pomoci Lotyšsku, mám namysli skandinávské země například a některé, některé jiné, čili nejsme určitě jenom jediní, kteří takto pomáháme, za prvé. za druhé, pochopitelně ta pomoc Lotyšsku dosahuje více než, podle mého názoru, víc než sedm a půl miliardy eur a v tom je zaangažovaná jak samotná Evropská komise, tak Světová banka, tak Mezinárodní měnový fond prostě a jiní organizátoři. A to má vše jednu společnou, jednu společnou podmínku. V podstatě zejména z pohledu Světové banky, měnového fondu a Evropské komise, že Lotyšsko musí garantovat, že dá do pořádku své veřejné finance, protože bude muset přijmout celou řadu opatření, velmi přísných opatření jak na straně příjmů, tak na straně výdajů v rámci veřejných rozpočtů, takže ani pro samotné Lotyšsko to není zadarmo za prvé jakoby. A bude to pro ně velmi složité dostát těm závazkům a slibům, které už ve vztahu k Světové bance a měnovému fondu, myslím, podepsali.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Poprosím ještě stručně, můžete vysvětlit neekonomům, běžnému posluchači, vydání státních dluhopisů, co to znamená, jak se to projeví ve státním rozpočtu.

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
V podstatě vydání státních dluhopisů, to znamená zvýšení dluhů. My vydáme dluhopisy, koupí si je investoři, čili když to řeknu velmi zjednodušeně, investoři nám půjčí peníze a my těm investorům ty peníze musíme během doby, které je předem stanovená, to znamená může to být pět let, deset let, patnáct let, my jim musíme ty prostředky pochopitelně, včetně úroků, vrátit. V tom je princip, ten princip získávání prostředků na finančních trzích, čili tato emise pro nás bude znamenat, že náš dluh, který tvoří řádově dneska jeden dluh vlády, jeden bilion korun se z toho titulu o sto milionu eur růst zvýší.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Náměstek ministra financí Eduard Janota. Děkuju.

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Prosím.

 

Související rozhovor - s Bohumilem Dolejším, ekonomickým radou české ambasády v Rize (Lotyšsko)

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Do lotyšského hlavního města Rigy teď zdravím ekonomického radu tamní české ambasády Bohumila Dolejšího. Dobrý den.

Bohumil DOLEJŠÍ, ekonomický rada lotyšské ambasády
--------------------
Dobrý den vám přeji z Rigy.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane rado, na Lotyšsko dopadla ekonomická krize nejhůř z celé sedmadvacítky, proč hlavně?

Bohumil DOLEJŠÍ, ekonomický rada lotyšské ambasády
--------------------
Já si myslím, že je to v podstatě souběh dvou hlavních faktorů, jednak lotyšská ekonomika prošla obdobím postupného zahřívání až přehřátí. A současně tím druhým faktorem je dopad finanční globální krize. To přehřátí ekonomiky, to lze snadno dokumentovat už na tom, že rostla v podstatě v posledních třech letech více než desetiprocentním růstem, který ovšem s sebou nesl i vysokou míru inflace, která v polovině loňského roku se přiblížila osmnácti procentům. Za druhé, lotyšská ekonomika není příliš konkurenceschopná, to znamená, poměrně málo vlastních zdrojů a v její struktuře shází, myslím, do velké míry inovační proexportně orientované obory, to je, to vytváří soustavný a trvalý tlak na obchodní a platební bilanci, takže například v polovině loňského roku podíl deficitu běžného účtu platební bilance se přiblížila jedné čtvrtině hrubého domácího produktu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
To je vysoké číslo. Kvůli krizi už ...

Bohumil DOLEJŠÍ, ekonomický rada lotyšské ambasády
--------------------
... ještě za bezpečnou se považuje, dejme tomu, někde mezi pěti, deseti procenty. To je asi tak cíl, ke kterému se chtějí dostat během příštího roku, v roce, letos v 9 a 2010.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane rado, kvůli krizi už v Lotyšsku zažili i násilné střety demonstrantů s policií. Minulý týden blokovali zemědělci dálnice. Skutečně je situace tak špatná, na koho dopadá nejvíc, jak se vůbec teď lidem v Lotyšsku žije.

Bohumil DOLEJŠÍ, ekonomický rada lotyšské ambasády
--------------------
Já bych začal nejdřív u těch zemědělců a vůbec podnikatelského sektoru. Ty samozřejmě se setkávají nebo střetávají především s dopady finanční krize globální, protože v důsledku všech opatření, banky v podstatě zastavily úvěrování a pro zemědělce to znamená, že oni ztrácí úvěry v období, kdy potřebují právě peníze na /nesrozumitelné/ technologii a podobně, takže bez finanční pomoci, bez úvěru takový jsou prakticky neschopný ani zasít, když to zjednoduším takhle, to byl jeden jejich zdroj nebo hlavní zdroj nespokojenosti. Pokud jde o, řekněme, zbytek obyvatelstva, tak na ty doléhá nezaměstnanost snižování, absolutní snižování mezd a platů, ve veřejné správě například stabilizační plán vlády počítá s tím, že se sníží o pět tisíc zaměstnanců a veřejná správa. Nominálně se sníží mzdy a platy o patnáct až dvacet procent, takže to jsou samozřejmě tvrdé zásahy do životního způsobu, do spotřeby obyvatelstva.

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Bohumil Dolejší, ekonomický rada lotyšské ambasády. Dobré poledne do Rigy.

Bohumil DOLEJŠÍ, ekonomický rada lotyšské ambasády
--------------------
Děkuji a vám všem v Praze také.

 


Zdroj: 17.2.2009, ČRo 1 - Radiožurnál, 12:00 Ozvěny dne

Nejčtenější