Novinky

Finanční krize

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Nepřesnosti

Deník 4. 2., Deník Ivana Hofmana: Zdá se, že už vláda upouští od pštrosí strategie, kdy šlo o to, nešířit mezi obyvatelstvem paniku. Od pokusu s „ostrovem stability“ se přechází k fázi, kdy se potřeba řešení připustí a dojde na diskusi, co by se tak hodilo udělat. Pro velký zájem se debata protáhne na několik týdnů a vyústí v opatření, která budou stát spoustu peněz. Premiér už například zmiňuje 40 miliard na profinancování a stimulaci bank, kterým míní garantovat úvěry pro exportéry. Ve snaze zachovat pracovní místa bude vládní pomoc směřovat k zaměstnavatelům. Třeba na dotaci sociálního pojištění chce stát vyčlenit osmnáct miliard…Už nyní je ale aktuální promýšlet skutečný krizový scénář, plán C. Ten už by měl hledat odpověď nikoli na to, jak zachránit poskytovatele práce, ale jak nakrmit hladovějící…

Komentář MF

Finanční krize samotná, tj. především nesolventnost bankovního sektoru, Českou republiku na rozdíl od mnohých jiných států vůbec nezasáhla. Nebylo potřeba sanovat finanční instituce z veřejných prostředků. Z tohoto pohledu působí Česká republika skutečně jako ostrov stability.

Již na podzim minulého roku byla přijata opatření, které dopad hospodářského poklesu tlumí. Jedná se např. o snížení sociálního pojištění, které již od 1. 1. 2009 ponechává v peněženkách lidí 18 mld. Kč, tedy jedná se o realizované opatření, nikoli o „dotaci“, která se teprve připravuje.

Mezi dalšími opatřeními, schválenými na konci minulého roku, bylo navýšení základního kapitálu České exportní banky, celkově by mohl být posílen až o dvě miliardy. Nejedná se však o 40 mld. Kč výdaj z veřejných rozpočtů, jak by mohlo být špatně interpretováno. Zvýšení základního kapitálu o dvě miliardy ČEB umožní podpořit solventní vývozní projekty (pokud takové budou) až do výše přibližně výše zmíněných 40 mld. Kč.

Dále je nutno připomenout, že již návrh státního rozpočtu, předložený do konci září do Poslanecké sněmovny, obsahoval podstatné navýšení prorůstových výdajů na investice do dopravní infrastruktury, vědy a výzkumu a životního prostředí v řádu desítek miliard Kč. Často se navíc zapomíná, že veřejné finance obsahují vestavěné fiskální stabilizátory, např. automatické proplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek, takže „řešení, jak nakrmit hladovějící“, již dlouhou dobu máme.

Nejčtenější