Rozpočet a podpora exportu

Letošní rok bude pro české vývozce náročný. S prvním náměstkem ministra financí Ivanem Fuksou jsme hovořili o krocích, kterými chce vláda podpořit export a jak se hodlá vypořádat s očekávanými nižšími příjmy rozpočtu.

* Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker nedávno vyjádřil fakt, že některá opatření jsou nevyhnutelná a budou je muset udělat jak pravicové, tak levicové vlády, slovy: „Všichni víme, jakou politiku bychom měli vést, jenom nevíme, jak být poté znovu zvoleni.“ Která opatření to podle Vás jsou?

Zřejmě jde o potřebné, ale nepopulární kroky, které jsou nutné k udržení dlouhodobé stability veřejných financí, např. zvýšení spoluúčasti při financování zdravotní péče. Dále sem můžeme zahrnout fiskální zdrženlivost a stimulující mechanismy na podporu ekonomiky, které nejsou zaměřeny na podporu spotřeby.

* Představitelé podnikatelské sféry přiznávají, že principiálně chápou, jak obtížné je predikovat vývoj na měsíce či týdny dopředu, natož na rozpočtové období roku 2009. Jak ale hodláte průběžně redukovat výdaje v souvislosti s poklesem příjmů státního rozpočtu?

Redukce by se týkala provozních výdajů resortů. Konkrétní kroky bude ministerstvo nejprve projednávat s ministry ve vládě, nikoli v médiích. Zde je nutno připomenout, že rozpočet v roce 2008 dopadl velmi dobře, nejlépe za posledních jedenáct let, že umožnil vytvořit rezervy právě na složitý rok 2009. Redukce výdajů se rozhodně nebude týkat investic do infrastruktury, které jsou podmínkou dlouhodobého hospodářského růstu.

* Jakými systémovými kroky zamýšlíte podpořit stabilitu českých firem orientovaných na export, a to nejen velkých, ale zejména malých a středních?

Jedná se například o navýšení kapitálu České exportní banky o jednu až dvě miliardy korun, které umožní podporu bonitních exportních projektů ve výši až 30 mld. Kč. Další opatření na podporu exportu a malého a středního podnikání jsou uvedeny v tiskové zprávě pod názvem Zvýšení podpory exportu a podnikání (pozn.: redakčně krácena).

* Prvním optimistickým signálem pro propadající se výrobu je obnovení důvěry na bankovním trhu. České banky mají podle analytiků přebytek likvidity a na finanční krizi mohou dokonce i vydělat. Vysílají již takový signál našim podnikatelským subjektům?

Na tomto místě musím zopakovat, že český finanční sektor je zcela zdráv a žádné problémy mu nehrozí, což dokazují i hospodářské výsledky našich bank. Zvýšení opatrnosti českých bank při poskytování úvěrů je logickým důsledkem pesimistických očekávání.

* Odboráři v některých západních zemích již přistoupili v otázkách zaměstnanosti na kompromisy. V České republice se připravuje poměrně zásadní novela zákoníku práce, která by mimo jiné umožňovala flexibilnější způsoby zaměstnávání. V jakém stadiu se jednání nacházejí?

Česká republika jistě potřebuje flexibilnější fungování trhu práce. Co se týče úpravy pracovně-právních vztahů, je třeba se obrátit přímo na ministerstvo práce a sociálních věcí. Co se týče mzdových vyjednávání, tak mohu reflektovat situaci v ČSA, které jsou vlastněny státem. Management se tam rozhodl jít příkladem a snížit si platy, stejně jako navrhuje pro zaměstnance, tj. až o patnáct procent. Jednání ukáže, zda odborové svazy najdou pochopení pro toto racionalizační opatření v době hospodářského útlumu.

Zdroj: Parlamentní listy, 22.1.2009, rubrika: Z ministerstva financí, autor: Věra Vortelová