Novinky

Miroslav Kalousek: Nikdo neví, co bude příští rok

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí

Je poctivé říci, že nevíme, jaký bude skutečný vývoj v příštím roce, říká ministr financí Miroslav Kalousek. Rozpočet na příští rok jeho úřad připravuje v mimořádných turbulencích. Ale nemá smysl dělat změny každý den, dodává strážce státní kasy.

* E15: Sestavoval jste někdy rozpočet ve složitější situaci? Mám na mysli jak vnitropolitickou situaci, tak finanční krizi…

Ne, nikdy. Nemyslím si, že v historii státu byla komplikovanější situace pro sestavení státního rozpočtu a pro odhad skutečného vývoje ekonomiky v příštím roce. Sestavujeme ho v naprosto mimořádných turbulencích, kdy se každý měsíc mění indikátory. Nejpoctivější je říci, že nevím, jaký bude skutečný vývoj v příštím roce. Neví to vůbec nikdo.

* E15: Nepovažujete tedy za chybu, že stále vycházíte z odhadu hospodářského růstu ve výši 4,8 procenta?

Zcela otevřeně jsem řekl a přiznal, že 4,8 procenta je naprosto nereálné číslo. Neexistuje nicméně jednoduchá rovnice mezi růstem hrubého domácího produktu a příjmy státního rozpočtu. Záleží také na struktuře HDP a celé řadě jiných indikátorů. To, že lze očekávat nižší příjmy v souvislosti s nižším růstem, je holý fakt. Měl jsem dvě možnosti. Buď opravovat příjmy, ale částečně i výdaje rozpočtu za pochodu, a dělat to několikrát, protože situace se měnila každým týdnem. Anebo prostě konstatovat, že jsme se ocitli v naprosto mimořádných turbulencích a je správné to udělat jednou jedinkrát při rozpisu rozpočtu v lednu. S těmi nejčerstvějšími informacemi. Není to žádný podvod vůči parlamentu. Jasně říkáme, jaké jsou naše plánované výdaje, ale vedle toho říkáme, že část provozních výdajů v jednotlivých kapitolách zavážeme, zamrazíme. Rozmrazíme je za předpokladu, že vývoj ekonomiky a příjmů bude lepší, než budou naše očekávání v lednu. A pokud by byl vývoj naopak ještě horší, mohli bychom tyto výdaje použít jako krátkodobé fiskální impulzy.

* E15: Máte jasnou představu, jak velká část výdajů by se zamrazila?

Mám samozřejmě jasnou představu a čeká mě velmi tvrdá politická diskuze o této mé představě v koaliční vládě. Otevřeně říkám, že jsem schopen snížit výdaje v objemu deseti až patnácti miliard korun.

* E15: Co konkrétně chcete zamrazit?

Provozní výdaje v jednotlivých kapitolách. Promiňte, že nepůjdu dál, protože je fér o tom nejdříve diskutovat s kojlegy ve vládě, kteří jsou správci jednotlivých rozpočtových kapitol. Ta operace má své limity. Pokud budou příjmy v příštím roce nižší více než o patnáct miliard korun, logicky to potom půjde na úkor deficitu. Můžeme šetřit na výdajích, a přesto budeme mít ještě o něco málo větší deficit.

* E15: O něco málo? Nepředpokládáte, že by byl výrazně větší?

Ne, nepředpokládám. Ještě nikdy jsme nebyli v takové nejistotě jako dnes a o to víc to chce zachovat chladnou hlavu, držet se rutinního rozpočtového řemesla. A nedělat změny každý den. Myslím si, že vývoj mi dává za pravdu. V říjnu v Poslanecké sněmovně padl návrh – přepočítejte si příjmy v souladu s aktuálními makroekonomickými indikátory. Kdybych to upravil tak, jak mě opozice žádala, byl bych dnes v naprosto stejné situaci. Tehdejší indikátory už dnes aktuální nejsou a stejně by mě čekaly korekce při rozpisu rozpočtu v lednu. Volíme ten nejpragmatičtější a nejpoctivější způsob řešení.

* E15: Říká se, že váš náměstek Eduard Janota vždy ví, kam ve výdajích či příjmech sáhnout, když se rozpočet ještě upravuje. Takže bych čekal, že dokážete najít více než těch patnáct miliard. Koneckonců už když byl Janota náměstkem vašeho předchůdce Bohuslava Sobotky, konečný účet vycházel lépe, než se plánovalo…

Ministerstvo financí – téměř jako všechna ministerstva financí – má vždy sklon ke konzervativnějším odhadům. Tak to bylo i letos na jaře. Finanční krize ale byla rychlejší než schvalování rozpočtu. Eduard Janota a já jsme pravděpodobně nejstarší harcovníci veřejných rozpočtů v České republice. Nicméně jednou věcí je vědět, kam sáhnout, druhou věcí je to politicky domluvit a prosadit. Vedle ekonomických turbulencí jsou tady samozřejmě také politické turbulence, které jste zmínil ve své otázce. Na stole leží zákon o dani z příjmu a poslanecká novela zákona o spotřební dani. Hlasovací koalice Filip-ParoubekTlustý může teoreticky způsobit ještě větší propady příjmů státního rozpočtu než celá ekonomická krize.

* E15: Myslíte, že samotný rozpočet projde?

Pevně věřím, že samotný rozpočet projde. Ale když si vezmeme ty nedořešené legislativní předlohy, tak jenom novela zákona o spotřební dani by znamenala zhruba šestnáctimiliardový propad příjmů bez jakéhokoliv efektu na ekonomiku. (S návrhem novely přišel stínový ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban – pozn. red.)

Podívejte se – i tady se ukazuje, že finanční krize je rychlejší než tvorba legislativy. V důvodové zprávě poslanecké novely o snížení spotřební daně se říká, že reaguje na bezprecedentně vysokou cenu ropy kolem 147 dolarů za barel. To už dávno není pravda.

* E15: To si snad uvědomují i ti, kteří to navrhovali…

Přesto neustále na této předloze trvají, budou o ní hlasovat, a dokonce si, pokud vím, dali na plakáty v předvolební kampani do krajských voleb „snížíme vám cenu benzinu“. U daně z příjmů o tak velké rozpočtové riziko nejde, protože v návrhu rozpočtu počítám s tím, že vládní novela bude schválena. A když schválena nebude, tak na tom paradoxně státní rozpočet vydělá. Vybereme zhruba o jedenáct miliard korun více na sociálním pojištění, protože odvody na toto pojištění se nesníží. (Hrozí, že proti vládní novele budou hlasovat také poslanci ODS blízcí Vlastimilu Tlustému, protože žádají razantnější snížení odvodů – pozn. red.)

* E15: Ale asi to nadělá politické škody…

Nejenom politické. Je to prostě asociální hloupost. Těch jedenáct miliard by zaplatily výlučně nižší příjmové skupiny, zatímco těm vysokopříjmovým by se proti letošnímu stavu ještě o něco ulevilo.

* E15: Co říkáte tomu, že dříve po vás Evropská unie chtěla snižování deficitu, zatímco teď vás fakticky tlačí, abyste ten deficit kvůli finanční krizi zvyšoval?

Nikdy jsem neříkal, že musíme srovnat veřejné rozpočty kvůli Evropské unii. Tuto argumentaci jsem vždy odmítal. Veřejné rozpočty musíme srovnat kvůli sobě, své budoucnosti a sociální odpovědnosti ke svým dětem a vnukům. Když jsem se stal ministrem financí, byl o to poměrně velký koncepční spor v koalici. Byl tu velký tlak na ještě větší snižování daní. Říkal jsem, že se mu nebudu bránit jenom za předpokladu, budeme-li umět stejně snížit výdaje. Myslím, že jsem tento koncept uhájil. Svůj koncept teď hájím dál v době, kdy se většina zemí EU domnívá, že fiskální politika je všelék na ekonomickou krizi. Já jsem přesvědčen, že není.

* E15: Částečný lék to může být?

V těch zemích, kde hrozil systémový kolaps bankovního systému, byly zásahy vlády a sanace bankovního sektoru nevyhnutelné. Daleko zdrženlivější jsem ke všem ostatním fiskálním impulzům typu dotace na pracovní místo nebo dotace na nákup automobilů. V okamžiku, kdy peníze dojdou, ten impulz končí. Veřejné výdaje nikdy nemohou být motorem hospodářského růstu, tím budou vždy privátní investice. Vlády si na své investice samy musejí půjčovat, a tím začínají vytlačovat privátní investory, protože banka vždy raději půjčí vládě. A pod praporem boje proti finanční krizi vytáhly do boje o veřejné prostředky jednotlivé lobbistické skupiny.

* E15: Teď mluvíte nejenom o Evropě, ale asi i o Česku…

To mluvím o Evropě i o Česku.

* E15: Také premiér Topolánek navrhuje balíček různých opatření pro případ nižšího růstu ekonomiky…

Balíček, který navrhuje premiér, je do značné míry kolektivním dílem vlády. Já bych ho chtěl interpretovat jako jídelní lístek, menu nástrojů, o kterých pevně věříme, že je nebudeme muset použít. Říkáme, že je použijeme jedině tehdy, kdyby růst HDP klesl pod dvě procenta. Stále ještě si nemyslím, že pod ta dvě procenta klesne. Je to záložní plán.

* E15: Některá opatření z toho balíčku se ale mají uplatňovat tak jako tak, pokud budou schválena…

Je to záložní plán, na kterém vláda intenzivně pracuje ve spolupráci s Českou národní bankou a stále ho aktualizuje. Za určité situace použije nějaký nástroj z tohoto plánu, za jiné situace použije jiný nástroj. Když přijdete do restaurace, také nesníte jídelní lístek celý. Vyberete si to, co je pro danou denní dobu a váš zdravotní stav nejvhodnější. Některé ty nástroje jsou mi sympatičtější, jiné méně. V dané situaci si nemyslím, že bychom měli udělat něco jiného, než posílit úvěrový rámec České exportní banky – bude-li potřeba. V tuto chvíli je tento rámec dostatečný, za poslední roky nebyl dočerpán. Pokud ale bude tolik projektů, že by se Česká exportní banka dostala do potíží, měli bychom velmi pružně a rychle její úvěrový rámec zvýšit. Jsme na to připraveni, chceme ulehčit situaci českým exportérům. Také nejsem nepřítelem úvah o snížení přímých daní.

* E15: Mluvíte o návrhu snížit na patnáct procent daň z příjmu firem?

Myslím, že je namístě o tom zcela vážně diskutovat.

* E15: Pokud vím, není to váš návrh, je to návrh ODS…

Byl to návrh poslance Doktora, ale já jsem se nebránil tomu, aby ho předložil. Daně by se snížily od roku 2010, rozpočtový dopad by se projevil až v následujícím roce 2011. Ale pokud by parlament tento návrh schválil už dnes, firmy by mohly při plánování cash flow kalkulovat s tím, že v roce 2011 budou mít čtyřprocentní úlevu. Určitě by to pro ně svůj význam mělo.

* E15: Ale asi dost omezený, ne? Řada ekonomů říká, že pokud má mít boj proti finanční krizi nějaký efekt, musejí být opatření okamžitá…

Právě proto říkám, že se tomu sice nebráním, ale upozorňuji na poměrně dlouhodobý efekt. Důležité podle mne je, že žádný nástroj nesmí být nesystémový. Přemýšlím o jednom nástroji, který by byl naprosto systémový a s okamžitým efektem. S největší pravděpodobností ho navrhnu. Je to možnost plátců daně z přidané hodnoty uplatnit odpočet na DPH při nákupu automobilů. To je naprosto systémové. Nesystémový je současný stav, kdy si nemohou DPH odpočíst, nejsou-li automobily opatřeny mřížkou. Takže často vidíte v autech naprosto nesmyslné mřížky. Pokud tento odpočet DPH umožníme, tak to bude znamenat nějaký rozpočtový propad, ale možná ne takový, jak by vyšlo čistým aritmetickým propočtem. Tento krok by totiž povzbudil nákup nových automobilů, a tím tedy i automobilový průmysl a na něj navázané dodavatele. Je to určitě lepší nástroj než ty šílené úvahy, že bychom dotovali nákup automobilu, byl-li sešrotován starý. To je návrh nesystémový a otevřená Pandořina skříňka. Povzbudilo by to další lobby, aby si také přišly pro dotace.

* E15: Obecně tedy dáváte přednost daňovým řešením před přímými dotacemi?

Obecně je mi to sympatičtější, ale v některých situacích je nutné uvažovat i o fiskálních impulzech na výdajové straně. Nemyslím ale, že jsme teď v situaci, kdy bychom měli tyto fiskální impulzy používat. Ekonomika stále ještě roste, sice pomaleji, ale stále je to růst. Pokud bychom přestali mluvit o růstu, pokud bychom najednou měli nevyužité kapacity české ekonomiky a pokud by výrazně vzrostla nezaměstnanost, bylo by na místě uvažovat i o fiskálních impulzech na výdajové straně, a tak pomoci využít ony nevyužité kapacity vládní spotřebou. Ale v dnešní situaci se tomu budu rozhodně bránit.

* E15: Co říkáte odhadům, že ta nejhorší krize přijde do Česka až někdy v příštím roce?

Země eurozóny, do nichž exportujeme výraznou část našeho vývozu, se propadají do recese, klesá tam poptávka. Na nás tahle situace nutně dolehne. Vnější vlivy na nás budou mít vždy větší dopad než jakákoli hospodářská politika vlády. Jako člen mnoha vládních koalic bych k tomu měl dodat: zaplať pánbůh. V jaké míře to na nás dolehne, je ovšem jenom věštění z křišťálové koule. Nemíním licitovat, jestli má blíž k pravdě Mezinárodní měnový fond, který se ve svých odhadech mýlil téměř vždy, Česká národní banka, ministerstvo financí nebo Evropská komise. Musíme být mimořádně flexibilní a připraveni na všechny varianty.

* E15: Občas zaznívá názor, že české předsednictví v Evropské unii by se mělo zaměřit na to, aby všechna ta evropská protikrizová opatření měla nějaký časový limit, aby se k určitému datu se všemi podporami skončilo. Souhlasíte s tím?

Souhlasím s tím, že by to bylo hezké. Nemyslím si ale, že je v silách českého předsednictví to zařídit. Při všech setkáních se svými kolegy z Evropské unie i se zástupci Evropské komise opakuji, že prioritami českého předsednictví při diskuzích o krizi bude dodržování principů, na kterých se už Evropa dohodla. Tedy principů stability a růstu, férové hospodářské soutěže a transparentní veřejné podpory. Je to pochopitelně komplikováno tím, že se blíží volby do Evropského parlamentu a veřejnost vyžaduje akci. Vy novináři po nás chcete akci a ptáte se: Co, vládo, zítra uděláš, aby bylo lépe? A politici rádi předvádějí, že mají recept na všechno, i když to vůbec není pravda. Taková atmosféra se může bohužel podepsat na tom, že se utratí desítky, možná stovky miliard, narostou vládní dluhy a zkomplikuje se refinancování státních dluhů. Já bych velmi nerad, aby takový efekt postihl i Českou republiku.

* E15: Co říkáte myšlence, že by se novým vicepremiérem pro ekonomiku stal současný šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl?

Nemám vůbec právo spekulovat o personálním složení vlády. Jsem ministr financí, předseda vlády třeba může zítra navrhnout mé odvolání, je to jeho právo. Ale mým právem rozhodně není komentovat jakoukoli jinou pozici ve vládě.

* E15: Vás asi prezident Václav Klaus ze seznamu ve svém mobilu na rozdíl od jiných ministrů nevymazal...

Ne, dokonce ani nemám ve zvyku jakkoli komentovat svou soukromou komunikaci či nekomunikaci s kýmkoliv, a už vůbec ne s hlavou státu.


Zdroj: 8.12.2008, E15, Rozhovor, autor: Jan Žižka

Nejčtenější