Novinky

Daňový zákon by měl být poloviční

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Peter Chrenko dělal deset let daňového poradce v nadnárodní firmě v Česku, pět let na Slovensku. Loni mu ministr Kalousek nabídl, aby pomohl zjednodušit neustále novelizovaný daňový zákon. »Když jsem se po pěti letech vrátil ze Slovenska, už jsem se v zákonu neorientoval,« říká Chrenko.

* HN: Spisovatel Ludvík Vaculík ve své poslední knížce píše, že si k vyplnění daňového přiznání nebere poradce - však nač by měl jinak Obchodní akademii ve Zlíně. Měla by k pochopení daní stačit poválečná škola?

Ano, kdo podává daňové přiznání jednou za rok, měl by vystačit s poučením, které se přikládá k formuláři. Bez toho, aby vůbec musel nahlížet do zákona. Na zákon bohužel obchodní akademie nestačí. S tím už dokážou pracovat pouze daňoví poradci, správci daně... Už není určen veřejnosti.

* HN: Proč?

Protože se do něj přidávají stále nová a nová dílčí pravidla. Upřímně: když jsem se po pěti letech vrátil ze Slovenska - a to jsem předtím dělal deset let v České republice daňového poradce! -, už jsem se v zákonu neorientoval. Pokud chci něco těžšího zjistit, volám kolegům z legislativního odboru. A ti řeknou: To musíš vzít paragrafy A a B, ty se odvolávají na C, což se musí vyložit podle D.

 

Češi říkají: Zákon je zákon. Slováci: Nějak to uděláme

* HN: Jako šéf slovenské Ernst & Young jste se podílel na srovnání podnikatelského prostředí Slovenska, Polska, Maďarska a Česka. Díky čemu Slovensko vyhrávalo? Jen kvůli daním?

Na Slovensku chyběly investice. Za nízké náklady se tam dalo dobře podnikat, cena pracovní síly na Slovensku je nižší než v Česku nebo v Polsku: to byl hlavní důvod. Nadto se tam poskytovaly výrazné pobídky pro velké investice. Reformy tam byly dobře načasované, v roce 2002 bylo Slovensko na začátku ekonomického rozjezdu.

* HN: Znáte společnosti, které by se z okolí přestěhovaly na Slovensko kvůli příznivějšímu prostředí?

Nezaznamenal jsem žádné výrazné odchody. Hodně českých firem si na Slovensku založilo dceřiné firmy, aby si je mohly zdanit tamní nižší sazbou. Ale nevytvářejí si tam holdingy: pro ně má Česko příznivější podmínky. Na Slovensku se kapitálové zisky zdaňují, v Česku už od ledna ne. Na Slovensku ovšem zase nejste pod takovým tlakem správců daní. Česká daňová správa je výrazně vyspělejší a někdy až přehnaně obtěžuje: nerozliší důležité věci od malicherných.

* HN: Jak to myslíte?

Slováci řeknou: Ano, v zákoně je napsané to a to, ale je to očividná blbost, účel ustanovení byl jiný -tak to nějak vymyslíme, že. Češi řeknou: My vám rozumíme, je to potíž, ale v zákoně je napsané to a to, s tím nic nenaděláme. Tady je prostě víc Rakousko než Uhersko.

* HN: Je dnes podle vás na Slovensku snazší založit firmu než v Česku?

Ano. Všechny procedury se zjednodušily, aby byrokratická zátěž byla co nejmenší. Firma se dá založit do dvou týdnů.

* HN: Kdybychom za vámi přišli jako za poradcem a ptali se, zda rozjet podnik v Česku, nebo na Slovensku, co byste doporučil?

Zeptal bych se vás, co chcete dělat. Pokud chcete být holdingem, řeknu vám: Vyberte si Česko. Pokud chcete být výrobním eseróčkem, které bude hledat levnou pracovní sílu... budu dlouho uvažovat. Slovenský boom už dospěl tak daleko, že nové přicházející firmy mají potíže sehnat zaměstnance. Před dvěma třemi lety to tam ještě bylo snadné.

* HN: Nerozhodnou se nakonec investoři hlavně podle toho, že v Praze najdou lepší školy pro děti, lepší prostředí a zábavu?

Do značné míry to tak je. Když se zahraniční firmy zeptají manažerů, zda chtějí být v Budapešti, Bratislavě nebo Praze, všichni chtějí Prahu. Rozhoduje kvalita života. I když z mého osobního pohledu byla v Bratislavě vyšší: je to menší město, vstřícné, je tam jednodušší život.

 

Zrušil bych tarifní platy. A přílohy k přiznáním daní

* HN: Všichni, kdo kdy přešli ze soukromého sektoru do veřejného, mluví o překvapení z toho, co všechno najednou »nejde« - z politických důvodů nebo kvůli úředním zvyklostem. Co překvapilo vás?

Chtěl jsem skončit s tarifními platy ve státní správě. Chci-li mít v daňové správě odborníka třeba na banky, pak ho potřebuji přeplatit ze soukromé sféry. Dnes se ale platy mohou přidat až na základě odpracovaných let. Jakmile jsem to chtěl zrušit, odpověď zněla: »Zapomeň na to. Tohle je politické téma a momentálně se nemůže otvírat.«

* HN: Kdybyste se nemusel ohlížet na politiku, jaké tři věci byste v daňovém systému změnil hned?

Za prvé je zbytečně složitý celý zákon o dani z příjmu. Měl by být srozumitelný tak, aby ho pochopil cizinec, když přijede do České republiky žít. Dnes se v něm vyznají jen ti, co znají historii všech změn. Za druhé, od poplatníka se vyžaduje zbytečně mnoho věcí, často jen z historických důvodů. Příklad: přílohy k daňovému přiznání. Bez nich by bylo elektronické podání velmi jednoduché a přílohy by poplatník předkládal až v případě daňové kontroly. Také mi vadí různé vyměřovací základy pro odvody daní a pojistného. A potom - zrušil bych stanoviska ministerstva financí. Všechno se cpe do zákona, a co není v zákoně, k tomu se vydává stanovisko. Zákon má ale vykládat praxe a v případě sporu ať rozhoduje správní soud. A nemělo by to být tak, že po každém soudním rozhodnutí v neprospěch státu si hned upravíme zákon, jak se to dělá dneska.

* HN: Vy jste si dal jako hlavní cíl jednodušší daňové zákony. Aby to nedopadlo jako se zákoníkem práce -po všech řečech o tenčím, moderním kodexu stejně vzniklo 396 paragrafů, často ještě podrobnějších než předtím.

Můžu vám slíbit, že zákon bude mnohem tenčí než ten dnešní. Odstraňujeme z něj celou řadu dílčích paragrafů, měl by stát na obecných pravidlech a zásadách a několika specifických. Pak musí mít minimálně - minimálně! - poloviční rozsah než dneska. Ale už teď vím, že proti tomu bude odpor.

* HN: Čí?

Například daňových poradců. Souhlasí sice, že by měla vzniknout obecná, srozumitelná norma, ale zároveň chtějí zachovat všechna možná specifická pravidla.

* HN: A jak budou vypadat finanční úřady?

Změníme dnešní geografický přístup: tedy že sídlí-li úřad v XY, je zodpovědný za výběr daní v regionu XY. Zpracování všech podání bude elektronické a centralizované - což neznamená, že centrály budou nutně v Praze. Budou tam dobře zaplacení specialisté na velké subjekty, jaké odvádějí 60 - 70 % daňových příjmů. Kontrola velkých ryb je náročnější než u úředníka, který kontroluje, jak platí daně zaměstnanci.

 

Lichtenštejnské úniky už mohou být promlčené

* HN: Ještě jedno daňové téma: už se Česká republika zapojila do vyšetřování evropského daňového skandálu, který vyvolala data ukradená z lichtenštejnské banky LGT?

Zatím ta data nemáme.

* HN: Sdílíte postoj ministra Kalouska, že je to eticky sporná věc, kdy je »slušné« počkat?

Nechci se k tomu vyjadřovat. Vím, že nějaké konkrétní kroky se podnikly, ale tyto věci bude komentovat ministr.

* HN: Pokud jsou na seznamu v lichtenštejnské bance české subjekty a data jsou - jak se píše - z roku 2002, není případný daňový delikt už promlčený?

Zatím nevím, zda tam jsou české subjekty. Pokud jsou data z roku 2002, což je poslední informace, pak jsou z hlediska daňového řízení bohužel stará, je to opravdu promlčené. Maximálně to může naznačit, že tyto osoby v takovém ukládání peněz pokračují.

* HN: Co přesně je nelegálního na samotném ukládání peněz v Lichtenštejnsku?

Na samotném ukládání samozřejmě nic. Pokud jsou to legálně zdaněné peníze, pak je mohu - pokud splním případná investiční omezení - investovat do cenných papírů v jiné zemi nebo uložit na bankovní účet. Jde o to, zda si někdo nenechal na tajné konto vyplácet peníze proto, aby se vyhnul zdanění ve své mateřské zemi.

 

Moskva za perestrojky? Takový New York své doby

* HN: V letech 1986 - 1991 jste studoval na moskevském Institutu mezinárodních vztahů MGIMO. To jste byli spolužáci s finančníkem Markem Dospivou a dalšími majiteli česko-slovenské finanční skupiny Penta?

Ano, někteří byli ve stejném ročníku. Byli jsme malá komunita, asi tisíc studentů, na kolejích jsme bydleli s Ukrajinci, Vietnamci, Laosany, Kubánci... Kolega Dospiva se od začátku viděl jako obchodník, já spíš inklinoval k poradenství.

* HN: Jak se vám tehdejší Sovětský svaz líbil?

Tady jsme ještě tehdy žili v centrálně řízeném, cenzurovaném systému. Pro mě cesta do Ruska byla cestou k informacím, k otevřenému světu. Tam v té době běžela perestrojka a glasnosť. Na univerzitě jsme měli přístup k západní literatuře, historie komunismu se nebrala jako dogma - v té době se otvíraly archivy a zkoumalo se, jak to bylo po říjnové revoluci doopravdy. V roce 1986 byli Rusové mnohem dál než my, Moskva byla takový New York té doby.

* HN: Co říkáte na dnešní vývoj Ruska?

Mrzí mě, že když si ozkoušeli demokracii, usoudili, že nefunguje a rozhodli se zase pro silného vůdce. Většina lidí tam chce autoritu, v duchu místní monarchistické tradice.

 

Jediný formulář může reálně přijít v roce 2011

* HN: Trváte na tom, že na ministerstvu budete dva roky? Neláká vás politika?

Po čtyřměsíční zkušenosti tady jsem se ujistil, že mě politika vůbec neláká. Jsem tu proto, že se můžu podílet na zjednodušení daní. V poradenství už jsem si splnil svůj kariérní cíl, stávala se z toho rutina. Chtěl jsem si dát původně na rok pauzu a rozmyslet si, co dál. Po třech měsících mě nicnedělání začalo nudit - a přišla nabídka z ministerstva. Zjednodušení systému a zmírnění daňové zátěže je rozumný cíl. Samozřejmě naráží na odpor -proč věci měnit, když fungují, proč reforma, když vybíráme víc daní, než jsme čekali.... Ale myslím, že český daňový systém jde špatným směrem a přestává fungovat. Za čas by bylo na reformu pozdě.

* HN: Dostanete daňové přiznání na slibovaný jediný list A4?

Je to hezký sen, ale tam se nedostalo ani Slovensko. Máme směřovat k tomu, aby lidé do jednoho formuláře vyplňovali údaje jak k daním, tak k odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

* HN: A když jste tu na dva roky, tak změnu uvidíme v březnu 2010?

Bylo by to bezvadné, ale reálný termín je 2011. Taky jsem si to představoval jinak. A pak zjistíte, jak příprava zákonů probíhá... až někdy finální výsledek nepoznáte.

 

***

Peter Chrenko

  • Dvaačtyřicetiletý náměstek ministra financí studoval na právech v Bratislavě a na Institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (1986 až 1991). Po návratu začínal ve zdejší pobočce Coca-Coly. V letech 1992 - 2002 se v pražské kanceláři poradenské firmy Arthur Andersen zabýval daněmi a energetikou. Poté se stal šéfem slovenské pobočky Ernst&Young. Loni na podzim přijal nabídku M. Kalouska, aby reformoval daňový systém. P. Chrenko je ženatý, má dvě děti.

 


Zdroj: 28.3.2008, Hospodářské noviny, Rozhovor, autor: Lenka Zlámalová, Tomáš Němeček

 

Nejčtenější