Novinky

Státní rozpočet a reforma veřejných financí

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pokud dostane tříčlenná rodina tři sta dvacet čtyři tisíc korun, aby je utratila během roku za libovolné zboží a služby, stálo by jí to hodně přemýšlení. Proto je třeba uvažovat o státním rozpočtu, kde na průměrnou tříčlennou rodinu připadne ve výdajích v příštím roce právě tato částka. Proto se dnešní vydání magazínu Zaostřeno na finance zaměří právě na státní peníze a na to, jak s nimi hodlá zdejší úřednictvo naložit. Pořadem, kde uslyšíte náměstka ministra financí Eduarda Janotu a který připravil společně Český rozhlas 6 a deník Aktuálně, bude provázet Petr Holub. Rozpočtová reforma skončila, zapomeňte. Zhruba tímto způsobem se chovají média, která přestalo zajímat, co se děje s rozpočtem, když reformu v polovině srpna schválila sněmovna. Důležité okamžiky reformy, která má snížit deficit překračující tři procenta hrubého domácího produktu a tím i sto miliard korun ročně, však začínají právě teď. Jednak se podle ní bude schvalovat první rozpočet, jednak je teprve po schválení ve sněmovně k dispozici její úplné znění. Opozice a odborníci tedy teprve koncem srpna dostali možnost, aby se k reformě nějak zásadně vyjádřili. Magazín Zaostřeno na finance je vyslechl před dvěma týdny a hodnocení reformy nebylo právě příznivé.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda, bývalý ministr financí /ČSSD/
--------------------
To, čeho já se obávám, je, že reforma trvale podsekne příjmy veřejných rozpočtů a na výdajové straně nastolí úsporná opatření, která ovšem nelze prolongovat donekonečna. Konkrétní příklad, jestliže budeme zvyšovat platy zaměstnanců ve veřejném sektoru příští tři roky jenom o jeden a půl procenta při tří až čtyřprocentní inflaci, tak nelze učitele donekonečna přesvědčovat, že jim jejich platy mají reálně klesat. Jednoho dne přijde den, kdy jim bude nutno přidat. Toto opatření prostě zmizí a skončí a objeví se nové výdaje. Podobně lze pokračovat při šetření v celé řadě jiných oblastí. Takže tady je určitý problém na výdajové straně a musím říct, že nezávidím vládě, která přijde v roce 2010, protože ona skutečně může přijít v situaci, kdy ten stát jako takový bude chudší, ale situace na výdajové straně bude velmi podobná té, kterou zažíváme dnes.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jestli tomu dobře rozumím, tak to riziko může být v tom, že některé ty úsporné kroky jsou závislé pouze na rozhodnutí vlády, to znamená platy státních zaměstnanců, případně výše penzí. Toho se tedy obáváte, že nakonec vláda ustoupí nějakému tlaku a nedodrží ten harmonogram, který si sama stanovila?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda, bývalý ministr financí /ČSSD/
--------------------
Tak vždycky tato rizika existují před volbami, to je první riziko, které tady je a my jsme si ten volební cyklus zažili loni v naprosto katastrofální a brutální podobě a musím říct, že to je jedna z věcí, která mě bude už vždycky do budoucna trápit, že se nám nepodařilo tady něčemu takovému v Poslanecké sněmovně zabránit. Ale jiná věc je, jestli lze některé typy škrtů držet věčně, jestli je to skutečně racionální a možné. Já jsem zaznamenal takové úvahy, že už třeba nepotřebujeme víc vysokoškoláků a že tedy není nutné zvyšovat výdaje na vysoké školy. Ale já si myslím, že to je, že můžeme šetřit dva, tři roky, ale pak se to samozřejmě projeví negativním způsobem. Takže jsou tam některé typy škrtů, které se prostě nedají udržet věčně, ať přijde pravicová, nebo levicová vláda po příštích volbách, tak s tím bude muset něco udělat. Ale na příjmové straně už nebude mít finanční zdroje, které tam má dnes.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Řekl první místopředseda sociální demokracie a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka. Námitka je zřejmá. Každá kritika je užitečná a ať už to s ní odborníci a opozice přehánějí, ukazují některé vlastnosti reformy, které se nám nemusejí úplně líbit. Nepochybně je těžké cítit uspokojení z toho, že se i při mohutném ekonomickém růstu a při úsporách, například právě ve školství, deficit snižuje jen o půl procenta HDP ročně. Na druhé straně je třeba uznat, že skutečný rozvrat veřejných financí, jak jej zažili třeba Maďaři, Čechům nehrozí. Řečeno v pojmech z podnikové ekonomiky, výkonným ředitelem reformy je náměstek ministra financí Eduard Janota, který se účastnil přípravy všech rozpočtů České republiky v posledních deseti letech jako jejich hlavní autor. Český rozhlas 6 se na něho obrátil s dotazem, jak sám hodnotí reformu, kterou podle politického zadání připravil. První otázka zněla, jestli jde skutečně o zásadní rozpočtovou reformu, anebo běžnou korekci deficitu veřejných financí, jaké musí udělat každá vláda a každý ministr.

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Já bych řekl, že zatím jde o první fázi zásadní rozpočtové reformy, která má stabilizovat vývoj veřejných financí, a to minimálně ve střednědobém, ve středním období. My zatím neplníme kritéria konvergenčního programu, zcela určitě je nesplníme v letošním roce a pro vstup do eurozóny potřebujeme docílit deficit veřejných rozpočtů pod hranicí tří procent. O to se snažíme v návrhu rozpočtu na rok 2000, 2008 s tím, že náš střednědobý program stabilizace veřejných financí předpokládá, že v roce 2009 by měl být deficit veřejných rozpočtů ve výši dvě celé šest desetin procenta a v roce 2010 ve výši, ve výši dvě celé tři desetiny procenta, a to vše v metodice, v metodice ESA 95. To znamená, v metodice, podle které je hodnocen konvergenční program. Jestli jsem říkal, že to je první část reformy, celkové reformy, tak ta druhá část pochopitelně musí zahrnovat další reformní kroky v oblasti výdajů, rozpočtů, zejména v oblasti penzijního pojištění a v oblasti zdravotního pojištění.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Guvernér Zdeněk Tůma řekl při svém senátním projevu, že rozpočtová reforma obvykle plní čtyři podmínky, zvýšení daní, snížení sociálních, mandatorních výdajů, mírné snížení provozních výdajů státní správy, a také snížení státních investic. Podle politiků reforma dvě z těchto podmínek nedodržela, totiž daně se snižují a státní investice, to je očividné, rostou. Je tedy ta reforma správně?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
O těch daních bylo hodně diskutováno, prostě je to, byl tady politický konsensus na tom, aby se daně restrukturalizovaly, aby se posílily daně, daně nepřímé na úkor daní přímých prostě, a došlo se v rámci té první fáze balíčku k těm dohodám, které nakonec budeme realizovat v návrzích rozpočtu na nejbližší, tři, tři roky. To zaprvé. Za druhé ano, souhlasím, investice rostou, ale tady bych chtěl zdůraznit, že dominantní je jejich růst v oblasti infrastruktury. V příštím roce dojde k výraznému nárůstu výdajů fondu dopravní infrastruktury. Ty výdaje fondu se ve srovnání s letošním rokem pravděpodobně, pokud bude rozpočet pak bude schválen, jak je navržen, zvýší o více než dvacet miliard. A to zejména v souvislosti s tím, že se předpokládá, že budou čerpány poměrně v masivním rozsahu prostředky z Operačního programu Doprava, to znamená z evropských fondů, to zaprvé. A za druhé je předpoklad využití úvěru Evropské a investiční banky ve výši téměř jedenácti miliard pro příští rok, čili tento dominantní růst investic v oblasti infrastruktury způsobuje ten celkový nárůst, nárůst investic. Jinak v ostatních oblastech nemám pocit, že by došlo k nárůstu, k nárůstu investic, naopak.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A když říkáte, že investice minimálně v některých oblastech rostou a že přece jen je tam zájem změnit způsob, jak se vybírají daně, byť třeba nejde o nějaké významné snížení, tak není tím ohrožen efekt reformy pro rozpočet nakonec?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Efekt reformy není ohrožen, my si stojíme za číselnými údaji, které jsme předložili do vlády a sněmovny v rámci reformního balíku v té první části a stejně si takto stojíme i za čísly navrženého rozpočtu pro rok 2008 respektive výhledu na roky 2008 až 2010. A vychází nám že, že, že je reálné, naprosto reálné splnit ona kritéria konvergenčního programu pro roky 2008 až 2009, to znamená, docílit investic rozpočtu ve mnou zmiňovaných výšin pod tři procenta.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já jsem se setkal s kritikou ze strany analytiků, například Davida Marka nebo Tomáše Sedláčka, kteří tvrdí, že do dvou let bude třeba další reforma. Říkají totiž, že z pohledu roku 2010 je současná reforma fiskálně neutrální, tedy z pohledu státního rozpočtu neušetří. Mají pravdu nebo máte nějaký argument proti?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Znova zdůrazňuji, že ty číselné údaje v aktuálním vyjádření, to znamená, že které respektují i onen vliv, který mají pánové zřejmě na mysli, že v roce 2008 se zvýšením nepřímých daní a změnou sazeb přímých daní, to znamená daní z příjmů právnických osob, že tento jev se fakticky projeví až v roce 2009. Já bych ale chtěl říct, že my pro účely konvergenčního programu zpracováváme návrhy rozpočtů prostě v tom aktuálním vyjádření a tento vliv je rovnoměrně rozložen po všechny tři roky. To znamená, že já tvrdím, že rozpočty na roky osm, devět, deset, tak jak je navrhuje vláda, jsou, jsou korektní transparentní a ministerstvo financí si za těmi údaji stojí.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Máme to tedy pod kontrolou. Ovšem objevují se i kromě těch zmíněných dvou pánů i další hlasy, že by se v krátkodobé perspektivě měly udělat nějaké další reformní kroky, které by mířily na tu krátkodobou perspektivu. Například, že se škrtne velké množství daňových výjimek a tím se například získá prostor ke snižování daňových sazeb nebo že se ušetří nějaké další peníze. Existuje nějaké tak, množství těch pověstných výjimek, které by se mohly zrušit a tím bychom získali velké peníze?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Odpovím asi takto. Ten základní problém, ten základní problém českých veřejných financí je na straně, na straně výdajů, to zaprvé. Za druhé ministerstvo financí připravuje nový věcný návrh zákona o dani z příjmů. Tento věcný záměr má být předložen do konce roku k jednání vlády, pak k širší diskusi s tím, že ta novela by měla být plně funkční od roku 2010. Čili tam budeme velmi, velmi podrobně diskutovat, analyzovat ony zmíněné problémy, to znamená včetně výjimek a odpočtů, o kterých jsem se teďko zmínil.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ale v tom velký fiskální dopad neočekáváte?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Tak fiskální dopad u přímých daní je vždy ze dvou věcí a je to, buď snižuji, nebo zvyšuji sazbu, zaprvé, nebo měním odpočitatelné položky respektive, respektive slevy, čili v dané chvíli prostě konstatuji, že primární pro jakékoli rozhodování, jakékoli další rozhodování o vývoji veřejných financí na straně příjmů bude to, abychom prostě udrželi ve střednědobém období ony parametry, parametry konvergenčního programu, které jsem zmiňoval na počátku. A to není vše, protože v podstatě Evropská unie přijala nové cíle pro, řekněme, období delší než čtyři roky a ty vlastně nás zavazují k tomu, abychom někdy kolem roku, kolem roku 2012 dosahovali deficitu veřejných financí někde v úrovni kolem jednoho procenta. Čili dle mého názoru Česká republika bude muset přihlížet k jakýmkoliv změnám, dalším změnám v oblasti příjmů k tomuto úkolu, který před náma stojí.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Shrňme to. I když politici tvrdí opak, reforma daně nesnižuje, anebo snižuje neznatelným způsobem. Přesouvá pouze daňovou zátěž z přímých na nepřímé daně a tedy z více majetných na méně majetné. V prvním roce reformy tak stát dokonce vydělá přes třicet miliard korun. Při úsporné reformě je neobvyklé, že se významně zvýší investice. Zvýšení je sice výhradně u dopravní infrastruktury, jinde se šetří, přesto se investice jako celek o třicet miliard zvyšují. V tom citujeme návrh státního rozpočtu na rok 2008. Skeptik by řekl, že reforma schválená sněmovnou pouze dostává do více či méně pevných mantinelů přirozený zájem ministrů utrácet. Za snížení deficitu pak budeme vděčit výhradně ekonomickému růstu. Podstatné však je, že reforma nekončí ani schválením reformního zákona ani navržením rozpočtů na rok 2008. Jak jsme slyšeli, pouze zjednodušením a nikoli výraznou změnou bude zásah do výjimek daně z příjmů, které požaduje část občanských demokratů v čele s Vlastimilem Tlustým. Je třeba se zaměřit na reformu zdravotnictví a penzí. Náměstka Eduarda Janoty jsme se zeptali, kdy je tyto reformy nutné začít, pokud chceme uvažovat například o tom, aby deficit v roce 2012 dosáhl pouze jednoho procenta HDP.

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Podívejte se, podle mého názoru je třeba se těmito reformami začít neprodleně zabývat, což se taky děje, vlastně první část reformy výdajů rozpočtu se tím zabývala, to zaprvé. Za druhé je k tomu velmi, velmi příznivé období. Řekl bych, že část tohoto příznivého období jsme už promarnili, protože takovéto reformy se nejlépe, nejlépe dělají v době masivního ekonomického růstu a náš /nesrozumitelné/ růst byl poslední dva roky větší než šest procent. My na příští rok předpokládáme růst větší jak pět procent, čili toto je období, kdy by měly být neprodleně tyto reformy v obou oblastech započaty.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jinak v roce 2012 nemáme šanci na to jedno procento?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Já neříkám, že nemáme šanci, ale zcela určitě by to komplikovalo vývoj veřejných financí.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ministr financí Kalousek už několikrát upozornil, že hlavním, aktuálním rizikem pro stabilitu rozpočtu jsou takzvané rezervní fondy, do kterých ministerstva ukládají přebytky z minulého roku. V roce 2006 obsahovaly už šedesát až sedmdesát miliard korun. To samozřejmě tu stabilitu může narušit. Podařilo se v rámci reformy tento problém odstranit?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Tento problém se řešil jednak na základě rozhodnutí respektive usnesení vlády, kdy část rezervních fondů byla použita na, na jiný účel, konkrétně rozhodující část byla použita už v letošním roce nebo vyčleněna v letošním roce na financování dopravní infrastruktury. To zaprvé. Za druhé, my změníme i legislativu, to znamená, vláda bude projednávat změnu zákona o rozpočtových pravidlech, kde bude zakotven jiný přístup k vytváření rezerv. A za třetí, my jsme už velmi, velmi zreálnili, a to je velmi významný prvek v rozpočtu na příští rok, ty odhady resortu na možné čerpání prostředků ze strukturálních fondů, to znamená, my jsme velmi podrobně analyzovali, jaké jsou skutečné reálné možnosti čerpání těchto prostředků, poněvadž toto bylo jedna z příčin vzniku velkých rezerv v kapitolách a i převodu prostředků v závěru roku do rezervních fondů. To spočívalo v tom, že resorty si narozpočtovaly očekávaný příjem prostředků z evropských fondů, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů, čili to nemělo dopad na, na saldo rozpočtu, ale v případě, že ty prostředky z evropských fondů nepřišly, to znamená, nebyly schváleny projekty v dostatečném rozsahu a předpokladech, které ty resorty předpokládaly, tak na straně výdajů ty prostředky byly převedeny právě do rezervních fondů, a to byl jeden z důvodů vysokého nárůstu těch zůstatků rezervních fondů. Z vámi zmiňovanejch šedesáti čtyř miliard zhruba jedna polovina se týkala, se týkala právě těchto evropských peněz. Čili i tento problém se snažíme řešit a naším cílem je dosáhnout toho, aby ty rozdíly v deficitech rozpočtů, a to jak státního rozpočtu, tak veřejného rozpočtu vyjádření ESA 95, které je pro nás podstatné pro, pro hodnocení konvergenčního programu a rozdíl ve vyjádření, řekněme, hotovostním, kešovém principu, na kterém je sestaven státní rozpočet, aby se minimalizovaly.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže i v tom případě se v příštím roce čeká výrazné zvýšení příjmů z evropských fondů, tak už by to nemělo být tak velkým rizikem jako dosud?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Znova zdůrazňuji, my jsme velmi podrobně analyzovali reálné možnosti jednotlivých kapitol z hlediska toho, jaká výše příjmů by se měla a výdajů narozpočtovat na příští rok a na další roky v souvislosti s čerpáním z evropských fondů. Jinak máme ještě oporu v legislativě, kdy v podstatě, pokud by se teoreticky stalo, že, že bychom, že bychom jaksi tu položku možného čerpání u některé z kapitol podsekli, tak je v pravomoci ministra financí v průběhu roku tyto položky na straně příjmů a výdajů, které souvisí s čerpáním evropských fondů, kdykoliv, kdykoliv navýšit. Čili toto není problém žádný věcný, my jsme se jenom snažili odstranit prostě tu virtuální nerovnováhu, prostě ten virtuální rozdíl, který vznikal tím, že ty resorty prostě měly v etapě sestavení rozpočtu takříkajíc velký oči, že budou čerpat hodně prostředků a poté se tak nestalo, takže toto je prostě problém, který se podařil vyřešit jak věcně, tak metodicky, tak si myslím, že ty rozdíly nebudou tak, tak výrazné.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ještě detail. Mluvil jste o změně rozpočtových pravidel, znamená to, že by například se ty rezervní fondy směly vytvářet jenom se souhlasem ministra financí?

Eduard JANOTA, výkonný ředitel reformy, náměstek ministra financí
--------------------
Ne, ne, takhle to nezní. Já nechci teďko předjímat dikci, která je v zákoně. Tento zákon bude projednán v nejbližších dnech vládou, takže prostě teď bych to nechtěl rozvádět. Ale, ale je tam změna v tom pozitivním slova smyslu, aby, abychom se dostávali do obdobných situací jako, jako v letech 2005 a 2006.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Skutečné rozpočtové drama teprve začíná tím, jak se budou miliardy ze státní pokladny měnit za zboží a služby nakupované v zájmu veřejnosti. Popřejme tedy státní exekutivě dost pevnou ruku, aby s nimi dokázala hospodařit dost efektivně, opozici a expertům věřme, že budou státní výdaje odpovědně hlídat. S tím se dnes loučí magazín Zaostřeno na finance, který připravují Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz. Na techniku dohlížela Iva Braunerová, autora státního rozpočtu Eduarda Janoty se ptal Petr Holub.


Zdroj:  ČRo 6,  12.9.2007,  Zaostřeno na finance