Novinky

Eduard Janota v Impulsech Václava Moravce

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

*Václav Moravec, moderátor:
Ač vláda ve Sněmovně prosadila reformní balík, příští rok má hospodaření státní pokladny skončit se 70 miliardovým dluhem. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok. Premiér Mirek Topolánek po schválení reformního batohu ve Sněmovně prohlásil:

Já jsem spokojený s tím hlasováním, nejsem úplně spokojený s tím, řekl bych, trochu nesportovním chováním, nepřiznání porážky, interpretuji, politicky bych řekl, že opozice trochu rezignovala na svoji roli.

Slova premiéra Mirka Topolánka. Nejen o přípravě státního rozpočtu na příští rok teď bude řeč s náměstkem ministra financí, Eduardem Janotou.

*Vítejte v Radiu Impuls, hezký dobrý den, pane náměstku.

Eduard Janota, host:
Hezký dobrý den.

*Vy máte na starosti dlouhá léta sestavování státního rozpočtu a hospodaření státní pokladny. Existuje něco, co vás na hospodaření státu po tolika letech dovede překvapit?

Tak překvapení jsou různá a…

*Jaká naposledy?

Pochopitelně v poslední době jsme se nejvíce zaobírali problematikou reformy veřejných financí, problematikou dopadu reformy a to jak do příjmové, tak výdajové strany, takže bylo to poměrně komplikované, ale jsem rád, že to dopadlo schválením reformy v Poslanecké sněmovně.

*Ještě vás čeká Senát a prezident, ale nepředpokládám, že předpokládáte nějaké problémy.

Já jsem stoprocentně přesvědčen, že Senátem a prezidentským podpisem ta reforma projde.

*Letos má hospodaření státní pokladny skončit se schodkem víc než 91 miliard korun. Přitom do konce srpna skončilo hospodaření státu s 22 miliardovým přebytkem, tedy v plusu. Je to pro vás překvapení?

Je to překvapení v tom smyslu, že z pohledu příjmové strany rozpočtu myslím si, že rozpočet se vyvíjí v podstatě tak, jak jsme očekávali. Vývoj rozpočtu má určitý sezónní charakter a stává se, že tu a tam některé rozpočtované položky se vyvíjejí odlišně, to znamená, že dochází u nich k propadu. V letošním roce u nás to je z pohledu spotřební daně a ten důvod asi 10 miliardového propadu, který očekáváme, je hlavně v tom, že už poté, co byl rozpočet předložen do Sněmovny na rok 2007, tak Sněmovna schválila zdanění cigaret v jiné podobě, v jiné výši a dokonce v jiném termínu účinnosti.

*Není to tedy tak, že 10 miliardový výpadek na spotřební dani by byl způsoben tím, že lidé méně jezdí a méně spotřebovávají naftu a ropu a že by méně kouřili, ale je to dáno Poslaneckou sněmovnou.

To je v podstatě pouze z cigaret, to není otázka pohonných hmot, za prvé. A za druhé bylo to prostě, jak říkám, odlišným schválením zákona o spotřební dani v oblasti cigaret a jiným termínem účinnosti této novely. To je za prvé. A na druhé straně některé daňové položky se plní velmi pozitivně, například daň z přidané hodnoty, daň z příjmu právnických osob, velmi výrazně je překračováno plnění pojistného, je to logické, poněvadž stoupla zaměstnanost a rostou poměrně mzdy, takže…

*Víc se vybírá na sociálním pojištění?

Ano, ano, to jsem chtěl říct.

*Analytik Next Finance, Vladimír Pikora, k těm aktuálním výsledkům hospodaření státu v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář říká, následuje citát: Za dobrými výsledky stojí rychlejší růst příjmů státního rozpočtu, než si stát naplánoval, zatímco rozpočet počítal s růstem příjmu o tři procenta, ve skutečnosti přiteklo do rozpočtu o 10 procent navíc. Konec citátu. Jak jste se mohli tak hodně mýlit, o 7 procent?

V podstatě ten rozdíl je momentálně, já bych nechtěl tvrdit, že výsledek bude takto pozitivní i v závěru roku, nicméně myslím si, že právě lepší inkaso celkových daňových příjmů přispěje k tomu, že deficit rozpočtu skončí ne ve výši plánovaných 91 miliard, ale řádově o 10, možná i o 15 miliard lepším výsledkem.

*Chcete tím říci nám daňovým poplatníkům pozitivní zprávu, že státní dluh nebude 91 miliard, ale dokonce nějakých 75-80, tak optimistickou zprávu nám říkáte?

Doufám, že tento odhad by mohl být reálný.

*Vy byste dal ruku do ohně za to, že skončíte pod 80 miliardami v letošním roce?

Je to velmi složité z pohledu té druhé strany rozpočtu. Uvědomte si, že na straně výdajů rozpočtu vlastně v prvním roce se realizují ony zákony, schválené v období před volbami v Poslanecké sněmovně, zejména v té sociální oblasti, jejichž dopad prostě byl velmi výrazný, tam přece došlo jednorázově z roku na rok k navýšení výdajů téměř o 70 miliard, takže jisté riziko, že námi nerozpočtované položky v oblasti výdajů nebudou překročeny a to mám na mysli mandatorní výdaje…

*Tedy povinné ze zákona.

Které se musí odrazit. Takže proto nějaké prostě radikální tvrzení o tom, že rozpočet skončí pod 80 miliard nebo 75 miliard určitě, to bych si netroufl. Ale z pohledu příjmů si myslím, že je reálné, že rozpočet bude z pohledu deficitu nižší.

*Tedy pro daňové poplatníky dobrá zpráva, že hospodaření státu letos neskončí s 91 miliardovým dluhem, ale možná 80 miliardovým dluhem. Rozpočet na rok příští – Topolánkovu vládu v dohledné době čeká projednávání státního rozpočtu právě na příští rok. Hospodaření státní pokladny v roce příštím ovlivní schválení reforem, jak prozradil před časem ministr financí Miroslav Kalousek.

Já jsem samozřejmě mimořádně spokojen, protože schválená změna rozpočtové legislativy mě umožní předložit rozpočet, který bude vyjadřovat rozpočtové priority vlády a současně udrží deficit pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu.

*Prozradil po schválení reforem ve Sněmovně ministr financí Miroslav Kalousek. Může náměstek ministra financí, Eduard Janota, říci, proč, když v tom prvním návrhu rozpočtu, rozpočtového rámce, který vláda probírala ještě na konci jara a na začátku léta, bylo 78 miliard dluhů a teď 70 miliard?

Tak pochopitelně v dalších fázích rozpočtového procesu došlo k utěsňování dopadu z makroekonomických ukazatelů, to za prvé. Za druhé my jsme v té závěrečné fázi do rozpočtu promítli, řekněme, definitivní výsledky schválené reformy, a za třetí my jsme upřesnili dopady do rozpočtu v té oblasti příjmů i výdajů z pohledu možného čerpání prostředků z evropských fondů.

*Můžete teď ještě říci, v souvislosti s rozpočtem na příští rok se nejvíc o peníze bojí Ministerstvo kultury, tam jde o miliardu a ministryně školství Dana Kuchtová chce miliardu pro vysoké školy. V rozpočtu na příští rok dostanou vysoké školy miliardu a kultura miliardu?

Podívejte se, já bych nechtěl tady hovořit o detailech v rozpočtu, protože rozpočet ještě nebyl projednán ve vládě a bylo by asi velmi netaktické, možná i neslušné, kdybych já tady ještě před tím, než ministři se seznámí z úst ministra financí o detailech rozpočtu, takže abych to tady blíže rozebíral.

*Ale my to chceme vědět dřív než ostatní, tudíž je reálné, že by . . .

Prostě, chtěl bych jenom říct tolik, že proběhla velmi intenzivní jednání mezi ministrem financí a ostatními ministry a v řadě případů ministři našli úplnou shodu, v některých případech prostě muselo dojít ke kompromisu v rámci jednání.

*Týká se to ale těch vysokých škol, že miliardu dostanou ...

Týká se to i resortu, který jste před chvílí vzpomínal.

*Kde to dopadlo dobře.

Dopadlo to dobře.

*Tedy miliarda pro vysoké školy a pro kulturu. Analytik Raiffeisenbank, Aleš Michl, říká, že v návrhu státního rozpočtu na příští rok, že v něm není nic reformního a v rozhovoru pro deník Právo pak dodává, cituji, nepřichází systémové řešení, jednotlivé resorty nejsou tlačeny k úsporám a přerozdělování peněz na základě výsledků nikoli na základě paušálu, konec citátu. Není, pane náměstku, když sestavujete už tolikrát ty státní rozpočty, problém, že stále máte malý manévrovací prostor při rozdělování peněz a že zkrátka většina těch výdajů je povinných ze zákona?

Podívejte se, tady jsou problémy dva. Jeden problém je, jak jste pojmenoval, velký rozsah mandatorních výdajů a ten rozsah se nejenže nesnížil pro sedm a pro víceméně další léta, z pohledu změn zákonů, které byly schváleny ve Sněmovně před volbami v roce 2006, naopak tam byl dopad do mandatorních výdajů v rozsahu vyšším, než 70 miliard, to je jedna věc, na druhé straně musím říct, že rozpočet je do značné míry politický dokument, takže není možné, aby ministr financí plně realizoval svoji představu o tom, jak by výdajová strana rozpočtu jako celku, rozpočtu jako jednotlivých kapitol měla vypadat, protože prostě probíhá složitá debata, politická debata, debata v koaliční vládě, takže bezezbytku naplnit své představy myslím, že nemůže nikdo na postu ministra financí.

*Vy teď na Ministerstvu financí považujete za úspěch, že ten rozpočet na příští rok se dostane, když to vysvětlíme laikům, pod tři procenta hrubého domácího produktu se svým dluhem, to znamená, že budeme plnit kritéria nutná pro vstup do jednotné evropské měny, jenže, myslíte si, že pokud se nebudou seškrtávat výdaje povinné ze zákona v příštích letech, tak že nepřekročíte zase ta magická tři procenta HDP?

Já bych chtěl říct, že rozpočet se v metodice, aktuálně v metodice 95 dostal, pod tři procenta v roce 2008, pro rok 2009 to je 2,6 procenta, pro 2010 jsou to 2,3 procenta. Pochopitelně souhlasím s vámi, že nelze stavět na tom, že pro jeden rok sestavím rozpočet, který splňuje kritéria Maastrichtu, my musíme provést takové strukturální změny na straně výdajů rozpočtu, ale i na straně příjmu rozpočtu, které nám zaručí udržitelný vývoj toho rozpočtu v čase, na čem já nejvíce stavím, co se mě osobně nejvíce líbí na rozpočtu pro příští rok je to, že ministr financí po pěti letech vlastně poprvé dodržel určitý princip takzvané bývalé Špidlovy reformy, to znamená, že nepřekročil výdajové rámce, které mu stanovila Poslanecké sněmovna, konkrétně Poslanecká sněmovna na podzim minulého roku stanovila limity výdajů pro roky 2008 a 2009, které by ministr financí v rámci veřejných rozpočtů neměl překročit a ministr financí je nepřekročil, skutečně. On dosáhl pro rok 8 úsporu 2008 úsporu téměř 15 miliard a v roce 2009 prostě nenaplnil ty limity o téměř 35 miliard, čili toto je velmi pozitivní úspěch, je to velmi pozitivní prvek rozpočtu na roky 2008 až 2010.

*Jenže opozice, sociální demokraté tvrdí, že hospodaření státní pokladny se v příštích letech může dostat do potíží, připomeňme si slova prvního místopředsedy sociálních demokratů, exministra financí Bohuslava Sobotky.

Ta takzvaná reforma v příštím roce dramaticky zvyšuje daňové zatížení občanů, příští rok se o 37 miliard korun zvýší nepřímé daně, to znamená je to největší zvýšení nepřímého zdanění za posledních 10 let.

*Říká exministr financí, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že sociální demokraté se obávají propadu příjmů státního rozpočtu, když se sníží daně firmám. Zkrátka že vy budete mít menší příjem do státního rozpočtu. Nemůže to být riziko státního rozpočtu, že firmy zaplatí na daních míň a tudíž vy si nebudete tak pochvalovat přebytky v rozpočtu, protože se na daních nebude. . .

Já bych k tomu chtěl říct jenom tolik, že ano, došlo na jedné straně ke zvýšení nepřímých daní, na druhé straně ke snížení přímých daní, čili to je jeden fakt. Druhý fakt je, že nepřímé daně se snáz vybírají, nejsou z pohledu správy těchto daní takové problémy jako z hlediska přímých daní, to za druhé a za třetí celá ta změna daní byla velmi pečlivě bilancována a to nejen z pohledu samotných daní, ale i z pohledu prostě potřebných sald rozpočtu, a tady bych chtěl zdůraznit sald v aktuálním vyjádření.

*To je česky řečeno co?

To znamená prostě není to princip hotovostní, ale je to princip prostě který zejména se projevuje u daní z příjmu právnických osob, u dani z příjmů, kdy jakákoliv v tom cashovém pojetí, hotovostním pojetí, změna sazby daně se projeví vždy až o rok napřed, to znamená pokud schvaluji změny pro rok 8, tak v hotovostním principu mě ten výpadek daní z příjmů se projeví až v roce 2009.

*Když nás tady teď zasvěcujete do těch tajů státního rozpočtu, není tedy možné říci, že by přišla nějaká krizová varianta, že kvůli snížení daní lidem i firmám dojde k nějakému výpadku a krizi státního rozpočtu.

Já si myslím, že ty příjmy a to rozpočtu nejen na roky 2008, ale i na další léta, jsou stanoveny korektně, Ministerstvo financí se vždy v této roli jaksi pohybovalo konzervativně a vyplatilo se nám to. Já si nepamatuji, že by nastaly v posledních 3-4 letech nějaké výrazně odchylky od našich plánovaných příjmů.

*Prezident Agrární komory, Jan Veleba, přišel v neděli v rozhovoru pro Českou televizi s tvrzením, že potraviny v dohledné době podraží o víc než čtvrtinu.

Já si myslím, že ty celkové změny, ten tlak nahoru nemůže být nižší než 20 procent a to si myslím, že se držím poměrně nízko.

*Prozradil v neděli v rozhovoru pro Českou televizi prezident Agrární komory, Jan Veleba. Zatím se počítalo jen s 10 procentním růstem cen potravin, které především jsou dány, onen růst je dán tím, že se zdražuje cena obilí ve světě i v České republice. Nemáte jako náměstek ministra financí obavy ze skokového růstu cen potravin, před kterým o víkendu zemědělci varovali?

Podívejte se, tady je, jednak je to pohled na samotný vývoj potravin jako takových, jejich cen, a na druhé straně dopad do inflace.

*Zůstaňme u toho prvního, protože inflaci probereme záhy.

Čili potraviny pro zajímavost tvoří zhruba 16 procent spotřebního koše, to za prvé. Za druhé došlo ke zvýšení sazeb z 5 na 9 procent, to za prvé…

*Daně z přidané hodnoty u potravin.

Ano. A osobně si myslím, že ne celá tato částka, zhruba polovina, se promítne skutečně do úrovně ceny. Jsou to zkušenosti z obdobných opatření nejen u nás, ale i v ostatních zemích, je tady obrovská konkurence supermarketů a podobně, takže z tohoto pohledu problém nevidím. Otázka, jak to zůstane s některými komoditami, jako je obilí, které momentálně opravdu se pohybuje v úrovni víceméně více než dvojnásobné ve srovnání s minulým rokem a to nejen v České republice, ale i v zahraničí, čili to může mít určité konsekvence nejen pro rok 2008, ale i další roky.

*A připouštíte tedy, připouštíte osobně, že vy vám jako náměstku ministra financí i veřejnosti mohl lidově řečeno zamotat hlavu růst cen pečiva, mléčných výrobků a masa, kde především obilí hraje zásadní roli, o těch 25 procent, takové skokové navýšení v těch příštích měsících?

Podívejte se, my v rozpočtu na příští rok plánujeme, odhadujeme úroveň inflace zhruba na úrovni 3,4 procenta. Pochopitelně pokud by dramatický vývoj cen obilovin pokračoval v dalším období, tak jisté riziko zvýšení inflace nad onu úroveň 3,4 procenta tady je. Ale říkat…

*Potraviny, velká neznámá.

Odhadovat přesně, jestli to budou 0,3 procenta nebo jestli to bude 0,5 procenta, je v této chvíli velmi, velmi obtížné. V žádném případě bych netvrdil, říkám svůj osobní názor, že ceny potravin se zvýší o 20 procent, jak bylo tady zdůrazněno, naznačeno pane Velebou.

*To považujete za příliš…

To považuji za příliš silné.

*A jaký růst potravin považujete za reálnější, pokud byste měl naznačit procenta?

Osobně si myslím, že se to bude pohybovat spíše v jednotkách.

*Vy myslíte, že se to nedostane přes 10 procent?

Myslím si, že díky konkurenci, díky otevřenosti české ekonomiky, díky i jiným faktorům, které mohou sehrát roli, je to otázka kursu, tak si myslím, že těch 10 procent je maximum, které by toto mohlo znamenat u potravin.

*Výrazný růst cen potravin potvrzuje ale v rozhovoru pro Radio Impuls i ředitel Potravinářské komory, Miroslav Kaberna:

Kromě těchto diskutovaných cen zemědělských surovin se nám tam promítne samozřejmě neustále rostoucí cena energií, promítne se nám tam rostoucí cena práce na českém trhu.

*Slova ředitele Potravinářské komory, Miroslava Kaberny, z rozhovoru pro Radio Impuls. Pane náměstku, vy jste to zmínil, krom potravin, říkáte, že potraviny podle vašeho názoru v těch nejbližších měsících nezdraží o víc než o 10 procent, tedy v řádu jednotek procent, nikoliv těch 25, jak tvrdí Jan Veleba, ale kromě potravin zdražuje plyn, podražit má elektřina, rostou ceny ropy, to znamená, že můžou jít nahoru ceny pohonných hmot a vy jste tady řekl, že počítáte příští rok s inflací 3,4 procenta. Nemůže to být vyšší inflace, když například Česká národní banka říká, až pět procent může být inflace v příštím roce?

Česká národní banka uvažuje v určitém koridoru odhadu. Pokud se nepletu, tak je to právě z úrovně té naší spodní hranice…

3,5.

3,5, respektive pět, za prvé. Za druhé vycházíme i ze stávající úrovně, která se pohybuje na úrovni 2,3 procenta, čili ten náš odhad v tomto smyslu je takový, jak jsem se zmínil a…

*Nedržíte se příliš při zdi?

Já připouštím, že z pohledu inflace může vzniknout určité riziko jejího zvýšení, ale myslím si, že je předčasné dneska tipovat, trefovat se do veličin vyšších než desetiny procenta.

*Ale ona je jasná jedna věc, že růst inflace a říkáte, přiznáváte, že růst inflace v příštím roce je riziko a že nevíme, co se stane s inflací v příštím roce kvůli cenám potravin, kvůli cenám ropy a podobně. Jasné je, že inflace povede ke zvyšování úrokových sazeb, lidem podraží hypotéky a úvěry, státu se také prodraží půjčování peněz, kterými kryje schodky. Nemůže to znamenat v roce příštím větší deficit než těch 70 miliard?

Podívejte se, inflace se promítne jak do strany příjmů, tak do strany výdajů. Pochopitelně jednodušší je její promítnutí, pokud dojde ke zvýšení cenové hladiny do strany příjmů, zejména z pohledu nepřímých daní. Na druhé straně pokud by výrazně ovlivnila výdajovou stranu, tak se promítne v oblasti valorizace určitých typů sociálních dávek. Ale já myslím, že opravdu v této chvíli je předčasné předjímat jakákoliv zásadnější rozhodnutí v tomto smyslu.

*Říká náměstek ministra financí, Eduard Janota, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji, že jste si našel čas pro Radio Impuls a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

 


Zdroj: www.impuls.cz, Impulsy Václava Moravce, 4. září 2007 18:20, Autor: Václav Moravec - Rozhovor s Eduardem Janotou

 

Nejčtenější