Zapomnětlivý kritik Jiří Havel
Bývalý člen vlády ČSSD Jiří Havel nešetřil ve svém článku Proč nás Brusel nechválí (Právo 13. července) kritikou na adresu ministra financí Miroslava Kalouska a připravovaných stabilizačních kroků v oblasti veřejných financí. Některé jemu nepříjemné skutečnosti však „pozapomněl“ připomenout, proto uveďme věci na správnou míru.
Havel píše, že „Sobotka plnil konvergenční program vždy s impozantním předstihem“. Ale jaké cíle stanovil tento program v letech 2004 a 2005? Cíle ve výši 5,2 resp. 4,7 procenta deficitu vládního sektoru k HDP skutečně nebylo obtížné splnit, protože je nemůžeme považovat za nikterak ambiciózní. V období, kdy se ekonomice daří, by se měly veřejné finance nacházet blízko vyrovnanosti, nejlépe v přebytku.
Bývalý pan ministr také opomněl veřejnosti připomenout neplnění střednědobých výdajových rámců, které si vláda stanovovala od roku 2003. V roce 2005 došlo v návrhu rozpočtu k překročení povoleného limitu o 24,4 miliardy korun. Místo toho, aby tyto rámce sloužily, k čemu byly stanoveny – v případě vyšších příjmů rozpočtu ke snižování vládního deficitu – vesele se rozhazovalo.Ve zmíněném článku se také můžeme dočíst, že „Kalousek předvádí podařenou estrádu, když tvrdí, že kvůli deficitu rozpočtu se musí snižovat daně“. Kdyby se pan Havel namáhal přečíst několik rozhovorů s ministrem financí z poslední doby, dočetl by se, že ministr považuje snižování deficitu za důležitější než snižování daňové zátěže a jemu samotnému by nevadilo, kdyby v první fázi reformy došlo ke snižování výdajů a teprve za nějaký čas ke snižování daní, které bude závislé právě na rozsahu výdajové restrikce.
Jinde se zase tvrdí, že „Kalousek…umí levou zadní…přimalovat 25 miliard…, které scházejí do naplnění konvergenčního cíle“. Havel nás tak zřejmě nabádá, abychom používali účetních triků jako třeba Řecko před vstupem do eurozóny.
Nebo asi naráží na rezervy resortů, které sice pomohly stlačit deficit vládního sektoru pod tři procenta v roce 2006, budou však nepříznivě ovlivňovat saldo vládního sektoru v letech následujících.
Opravdovou perličkou v článku Jiřího Havla je věta, podle níž „z překročení kritérií o daleko větší částky, než je český případ, se jinde nijak nestřílí“. Čtenář tak neví, co si má o jeho názorech myslet. Chce nám tím sdělit, že můžeme kritéria bez skrupulí porušovat, když to dělají ostatní? Kalousek prý potřeboval dostat vynadáno, aby mohl říkat, jak je situace vážná…Jiří Havel si asi neuvědomuje, že situace vážná opravdu je, ale chová se stejně jako pacient, který má zubní kaz, ale k zubaři nechce jít, protože ho zatím zub nebolí. Potom ale riskuje, že jej bude čekat zákrok mnohem těžší a také bolestivější.
Zdroj: 26.7.2007, Právo - 15 Trhy & ekonomika, autor: Ivan Fuksa (první náměstek ministra financí)