Novinky

Prioritou nejsou daně, ale stabilizace rozpočtu

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí

Výhrady části ODS vůči vládní reformě považuje ministr financí Miroslav Kalousek jen za zástěrku. Podle něj jde o to, že tito lidé nechtějí mít ve svém čele Topolánka.

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem

* Vsadil jste na reformu veřejných financí, ale vaše KDU-ČSL asi i proto u voličů ztrácí body. Alespoň to tvrdí politologové. Nepoškozujete vlastní stranu?

Nechci polemizovat s názory politologů. Reforma veřejných rozpočtů se musí udělat. Jak se promítá do preferencí KDU-ČSL skutečnost, že je to strana, která se hlásí k reformě, nedovedu posoudit. Dokážu posoudit jediné - pokud se reformy neudělají, tak na to v budoucnu doplatí nejslabší a nejchudší.

* Jak se vyrovnáte s výhradami stranických kolegů, že byste měl propagaci reforem přenechat premiérovi Topolánkovi a ministru práce Nečasovi?

Jako že bych tu práci dělal a nemluvil o ní? To je pro jakéhokoliv ministra poměrně složitý úkol.

* Ale co když preference KDU-ČSL budou klesat dál?

Domnívám se, že odpovědní voliči KDUČSL o potřebě reformy veřejných rozpočtů vědí. Na přímou souvislost připraveného balíku s preferencemi moc nevěřím.

* Když mluvíte s voliči v regionech, máte pocit, že reformu vítají, že jí rozumějí?

Ve svém volebním kraji jsem se setkal s podporou. Samozřejmě nad kroky, které mohou být vnímány jako bolestivé, nikdo nejásá. Ale jakákoliv pozdější opatření by znamenala, že se přikročí ke krokům mnohem bolestivějším. Teď jsme v situaci pacienta, kterého zub ještě nebolí a myslí si, že k doktorovi jít nemusí.

* Ale mnozí moravští poslanci KDU-ČSL mají velké výhrady. Není problém v tom, že reformy uleví bohatým a firmám a ostatním nic hmatatelného nepřinesou?

Když se podíváte na program KDU-ČSL, za nějž i tito poslanci kandidovali, tak předpokládá snížení progrese daně z příjmů fyzických osob více, než vláda navrhuje. To je objektivní fakt. Nechápu výhrady vůči volebnímu programu KDU-ČSL, za nějž kandidovali a slibovali ho voličům. Vrátíme-li se zpět k vaší první otázce, k preferencím, tak si myslím, že právě takové změny názorů mohou voliče odrazovat.

* Proč vlastně mají klesat daně bohatým?

Nesouhlasím s interpretací, že daně mají klesat jen bohatým. Bude se jen méně trestat větší výkon. Odpovím otázkou. Proč má být zedník, který se rozhodl pracovat deset hodin denně, zdaňován více než zedník, který se rozhodl pracovat jen šest hodin denně? Tak jak to zatím platí, skutečně nemotivujeme k práci, vzdělávání a k dosažení vyššího výdělku.

* Na rozdíl od většiny evropských zemí máme i nízké majetkové daně. A vy je chcete dál omezit.

Nevidíme důvod proč trestat syna za to, že mu otec předá rodinnou farmu. Nebo že bratr dědí po svém bratrovi. Rodinu bereme jako ekonomickou jednotku.

* Často hovoříte o tom, že rozpočtová stabilizace je prioritou. Přitom v delším horizontu chcete snižovat daně. Není to protimluv?

Ne. Naší prioritou je stabilizovat veřejné rozpočty, věčně se žít na dluh nedá. Ale chceme také podpořit podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost českých firem.

* Většina evropských zemí má daně stejné nebo vyšší.

Ano, ve většině zemí bývalé patnáctky EU je podle Eurostatu složená daňová kvóta vyšší než v ČR. A je to věcí jejich hospodářských a rozpočtových politik. Já zase hovořím o naší konkurenceschopnosti a jeden z nástrojů, jak jí dosáhnout, spatřujeme v tom, že ponecháme více peněz tam, kde se mohou generovat.

* Naznačoval jste, že ODS nemá větší odvahu k úsporám. Co byste ještě škrtl?

Hájím vládní koncept. Mnohem více než o politický kompromis šlo o vyrovnání se s rozpočtovou realitou. Ale je pravda, že výraznější snížení mandatorních výdajů si určitě představit dovedu.

* Proč se mluví jen o škrtech v sociální oblasti? Proč se vláda nesoustředí více na předražené veřejné zakázky?

Výtka není na místě. Vláda chce intenzivně bojovat s korupcí. Každý z ministrů dostal konkrétní úkol. Já navrhuji prosadit přidělování dotací v přímém přenosu pod veřejnou kontrolou na internetu. To ale jde o výdaje, které nejsou povinné. Problém je, že právě výdaje ze zákona z roku na rok rostou, a to nedovoluje hradit investice.

* Ustoupíte odborům? Co když přijde generální stávka?

Slyšel jsem námitky odborářů na demonstraci. Mám přirozenou úctu k menšinovým názorům, ale nesouhlasím s nimi. A nemyslím si, že ke generální stávce dojde. »

* Dovedete si představit, že pod tlakem Vlastimila Tlustého nakonec vypadnou z reformního balíku daňové změny?

Prioritou číslo jedna je stabilizace veřejných rozpočtů. Pokud by z reformního balíku vypadly daňové zákony, tak to pro splnění tohoto cíle neznamená žádnou tragédii. Vláda by ale rezignovala na jiné věci, k nimž se zavázala v programovém prohlášení. Nesnížila by se daňová progrese, nepodpořily rodiny s dětmi. Nedošlo by na přesun zdanění ke spotřebě. Byla by to škoda.

* Ale pokud to tak dopadne, tak kvůli tomu funkci asi skládat nehodláte?

Rezignuji za předpokladu, že mi to, co z balíku zbude, znemožní sestavit rozpočet s deficitem do tří procent HDP. Vyšší schodek bych hájit neuměl.

* Lidovci, například poslanec Ludvík Hovorka, mluví zase o vypuštění zdravotní části reformy. Co by pak z celého balíku zbylo?

Nepovedu před vámi koaliční jednání. To není můj úkol, od toho jsou předsedové našich tří stran. Umím si ale představit, že se nakonec přijmou některé pozměňující návrhy, pokud nepůjdou proti filozofii reforem. Když někdo říká, že než malý krok, tak raději žádný, tak je to sice podivná logika, ale prosím. Stejně jde jen o zástupný důvod.

* V jakém smyslu?

V roce 2003 se také připravil reformní balík a tehdy se proti němu postavilo několik rebelů z ČSSD. Vůbec jim ale nešlo o nějakou reformu. Nechtěli mít v čele své strany Vladimíra Špidlu. Utekly čtyři roky a vidím to tu znovu jako přes kopírák. Domluvili jsme si balík změn a v klubu nejsilnější vládní strany, tentokráte ODS, se opět mluví o zradě programu. Ale jde jen o to, že tam někteří nechtějí za předsedu Mirka Topolánka. Nemohou to říci naplno a reformu si berou jako zástěrku. Jen doufám, že to nedopadne stejně trapně jako tehdy.

* Tlustý uvádí i věcné důvody. Vy odmítáte prudké snížení daní, on tvrdí, že statistika stojí na jeho straně a že takový krok na Slovensku zabral.

To by musel srovnávat i celkové ekonomické prostředí u nás a na Slovensku. Musel by být schopen jasně říci, jak moc ke slovenským výsledkům přispěla daňová reforma a jak zvyšující se poptávka v zahraničí. A jak skutečnost, že Slovensko vstoupilo do EU. Ve stejné době přece byla i ČR - bez reforem - překvapena vysokým hospodářským růstem. Kdybychom tu teď měli recesi nebo nulový hospodářský růst a vyrovnanou rozkteré počtovou bilanci, tak by šlo o legitimní úvahu. Růst by se nastartoval fiskálním impulsem za cenu dalšího strukturálního deficitu. A ten by se pak zvýšeným výkonem hospodářství začal likvidovat. To ale vůbec není naše situace. Naším největším rizikem je deficit veřejných rozpočtů. Pod plán zlikvidovat ho tím, že ho ještě zvýším, se nepodepíšu. Navíc by u nás ani onen fiskální impuls neměl potřebný dopad. V české ekonomice neexistují kapacity, by mohly vést k takovému růstu, který by vyrovnal propad příjmů.

* Na to by vám poslanec Tlustý řekl, že argumentujete jako exministr Sobotka.

Ne vždycky říká exministr Sobotka nepravdy. Byť to poslední dobou neplatí vždy.

* Některé ekonomické odhady tvrdí, že by ekonomika po zavedení Tlustého návrhů poskočila o dva procentní body. Nehodily by se?

Vláda odmítá brzdit hospodářský růst, a tak alespoň částečně snižuje daně a zatěžuje přednostně spotřebu. Ale riskovat a dopustit další zvýšení deficitu nemůže. Kdyby pro nic jiného, a to je poslední argument, protože reformy děláme pro sebe a nikoliv pro Brusel, tak proto, že nemůžeme dál porušovat závazky dané partnerům v EU. Metodika Eurostatu je opřena o fakta, nikoliv o sny a iluze ultraliberálních ekonomů.

* Jste teď - před hlasováním ve Sněmovně - ochoten vyjít Tlustému vstříc? Přistoupíte na další snížení daní občanům a rychlejší pokles zdanění firem?

Diskusi se nebráním, technicky něco takového možné je. Ale jen za předpokladu, že se budeme bavit také o adekvátním snížení výdajů.

* Poslanci ODS spíše mluví o rozšíření daňového základu...

To je druhá varianta. Ale nedomnívám se, že během dvoutýdenní diskuse je prostor pro to, abychom nalezli miliardy korun potřebné například na dva procentní body u sazby daně. Mám za sebou měsíce a měsíce počítání rozmanitých variant a vím naprosto přesně, jaký existuje prostor pro rozšiřování daňového základu a pro další škrty. Ďábel je ukryt v detailu. Ve chvíli, kdy se vykročí od obecných proklamací, tak zjistíte, jak nesmírně obtížné to celé je. Pro řadu diskutujících by to mohlo být zajímavým setkáním s realitou.

* A při takové diskusi budete pro, nebo proti?

Rozhodně nebudu žádným arbitrem. Soustředím se na čísla. A budu vstřícný ke všemu, co nezvýší deficit. Musí to ale být podloženo seriózními a ověřitelnými výpočty na základě standardní metodiky.

* Takže byste souhlasil s dalším poklesem daní podniků? Podle opozice takový krok žádný efekt nepřinese.

Určitě by to výrazně podpořilo konkurenceschopnost našich firem. I volební program KDU-ČSL obsahoval 19procentní korporátní daň hned po sestavení vlády. Sám jsem to tam napsal, ale to bylo na přelomu let 2005 a 2006, když sociální výdaje nebyly tak katastrofálně vysoké jako nyní.

* Exministr Sobotka se zlobí, že ČSSD kritizujete za špatné hospodaření. A přitom jste zdědili skoro 70 miliard korun v rezervních fondech a nyní je rabujete.

Vždy jsem uznával odpovědnost za minulou rozpočtovou politiku. Pokud jde o rezervní fondy, tak minulá vláda dobře věděla, že resorty mají sjednány konkrétní závazky a stejně jim zakázala připravené peníze utratit. Tím ale tuto spotřebu jen odložila. Také nyní zůstává většina peněz ušetřena a jen zbytek se přesune na budování dopravní infrastruktury. Už sama skutečnost, že si ministerstva v tom ohromném objemu ukládala peníze do rezervních fondů, je informací o mimořádně špatné rozpočtové politice resortů a jejich neschopnosti plánovat výdaje.

* S čím počítáte pro druhé reformní kolo?

Teď jde o nápravu nedávné rozpočtové nezodpovědnosti. Do budoucna se musíme vyrovnat hlavně se skutečností, že populace stárne. Půjde o penzijní reformu a reformu veřejného zdravotního pojištění. Budeme hledat také cesty k dalšímu zmírnění mandatorních výdajů. Nemůže existovat alternativa ke slovu pracovat. Přijdou i institucionální změny. V mém resortu integrace daňové a celní správy, nový daňový řád a co nejširší editační povinnost.

* Co rušení daňových výjimek?

Existují tři kategorie. V té první jsou výjimky, které daňový systém zjednodušují. Ty rušit nedoporučuji. Jiné výjimky systém sice komplikují, ale současně motivují k určitému chování. Musíme si proto jasně říci, zda chceme daněmi podporovat vědu, výzkum, rodiny s dětmi. Nebo odpovědnost za vlastní bydlení a stáří. Je to věc diskuse, ale já si dopředu myslím, že takové společenské priority si daňovou podporu zaslouží. Pak je tu balast prolobbovaných výjimek. Ty do systému nepatří. Jde například o režijky a stravenky a z toho je zase vidět, o jak mimořádné politikum půjde i v tomto případě. Diskuse musí být věcná a nestačí na ni jen několik týdnů. Jaký může být význam závodů o to, kdo navrhne zrušit více výjimek?

* Máte propočet, kolik představuje třeba ten balast?

Samozřejmě, ale číslo neřeknu. Jen stravenky představují v rozpočtu ročně díru 1,6 miliardy korun. Do konce roku chci předložit věcný návrh nového zákona o dani z příjmů. Nad ním se musí udělat zásadní rozhodnutí o tom, které výjimky jsou společensky zdůvodnitelné a které ne. A přál bych si, aby taková dohoda byla co nejširší a tím i stabilní. Pokud k ní dojde, tak by se v příštím roce mohl nový zákon přepsat do paragrafů.

* Spoléháte, že koalice vydrží. Budou ale lidovci hlasovat pro současný reformní balík, pokud jejich předseda Jiří Čunek zmizí z vlády?

To je spekulativní otázka. Nevšiml jsem si, že by místopředseda vlády Čunek z kabinetu odcházel. Nevidím důvod, abych toto téma teď s vámi rozvíjel. Je to konec konců jeho rozhodnutí.

* Máte v kabinetu připraven pro případ srpnového neúspěchu nějaký krizový plán?

Když balík neprojde, nebo projde tak upraven, že bude znamenat stejnou nebo dokonce horší pozici pro sestavení rozpočtu, než jak nyní hrozí?

* Ano. Pro takový případ.

Pak bych jako ministr v demisi připravil technický návrh rozpočtu na příští rok.

 

***

Miroslav Kalousek (1960) zastává v koaliční vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených post ministra financí. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1990 začal působit ve státní správě, mj. také jako náměstek ministra obrany. V roce 1998 byl poprvé zvolen poslancem za KDU-ČSL a mandát si drží dodnes. V letech 2002 až 2003 vedl rozpočtový výbor. V roce 2003 byl zvolen do čela KDU-ČSL, loni v létě na funkci rezignoval.


Zdroj: Ekonom, rubrika: Události, autor: Josef Pravec, Jiří Kouda

Nejčtenější