Novinky

Není to boj o reformu, ale uvnitř ODS

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí

Až ve sněmovně narazí Topolánkův reformní batoh a padne vláda, nebude to podle ministra financí kvůli rozporům v koalici, ale výhradně uvnitř ODS. »Zažívají to samé, jako ČSSD za Špidly. Tlustý není proti reformě, ale proti Topolánkovi,« říká v rozhovoru pro HN Miroslav Kalousek.

* HN: Vlády, které uspěly s reformami, se do nich pustily na začátku. Premiér tvrdí, že jste v první třetině, a ty skutečně zásadní věci přijdou až v těch dalších dvou. Jakou má logiku začínat nepopulární věci rok před volbami?

Byli jsme pod velkým časovým tlakem. Měli jsme osmdesát dní, abychom připravili zákony, které dovolí sestavit rozpočet se schodkem do tří procent HDP. Je jasné, že v takovém časovém presu, nemůžete dělat zásadní změny. Můžete zabrzdit nesmyslný nárůst výdajů. Druhý zásadní limit byly sociální zákony přijaté v roce 2006.

* HN: Na časový tlak se vymlouvaly všechny předchozí vlády.

To, co bývá povrchně prezentováno jako koaliční kompromis, je jen náraz na realitu. Všechny koaliční strany by chtěly snížit daně mnohem víc. Všechny by chtěly nižší deficit. Veřejné rozpočty jsou na tom v roce 2007 o 70 miliard hůř než o rok dříve, kdy se psaly volební programy. Díky předvolebnímu populismu, a to berte i jako sebekritiku. V těch osmdesáti dnech jsme z těchto výdajů dokázali snížit 32 miliard. Kdyby sněmovna v první polovině loňského roku vypnula a vůbec nezasedala, byla by to ve výdajích dvakrát radikálnější reforma než ten současný batoh.

* HN: Nedala se ale právě krize, která rozpočtu hrozila, využít k ambiciózní reformě výdajů?

Ministr financí by si samozřejmě přál výrazně razantnější úsporu výdajů. Výsledek je ale maximum politické vůle, časových a legislativních možností vlády.

* HN: Na co to narazilo?

Třetí limit je samozřejmě míra politické odvahy. Míra odvahy říct lidem, o tolik jim snižujeme přímé příspěvky od státu.

Nemohli jsme říct: Ten mejdan skončil

* HN: Na ministerstvu práce, které má škrty navrhovat, sedí místopředseda ODS Petr Nečas. Hlubší reformu výdajů brzdila ODS?

Ten návrh je výsledkem celé vlády. Nicméně, existuje jakási představa o míře pravicovosti jednotlivých stran vládní koalice. Jestliže strana, která je vnímána jako ta »nejpravicovější«, nepokládá za únosné – a to prosím není kritika, to je jejich odpovědnost vůči voličům – učinit větší škrty ve výdajích, tak tady na té scéně už nikdo jiný není. Reforma výdajů jde přesně tak rychle, jak dopadly volby. Osobně jsem přesvědčen, že v České republice žádná konzervativní pravicová strana neexistuje. Strana, která se chová jako nejpravicovější, pokládá úsporu výdajů za maximum možného. Víc už nepovažuje za politicky únosné. Co jiného s tím můžete dělat, než to respektovat?

* HN: U reformy sociálních výdajů jste tedy narazili na hranici politické vůle? A dál už to nepůjde, i když premiér slibuje dvě další reformní třetiny?

To, co se v omezeném čase dalo zvládnout, byl návrat před volební kampaň v roce 2006. To bylo reálné, jednoduché, logické. Ale politicky naprosto neprůchodné. KDU by nikdy nesouhlasila se zrušením vyššího rodičovského příspěvku, který prosazovala jako vlajkovou loď své kampaně. ODS by nikdy nesouhlasila s dalšími škrty výdajů. Nebylo průchodné říct: Toto od ledna 2007 platí, a od ledna 2008 to zase končí. Bylo možné hledat jiné úspory. Nebylo ale politicky možné to celé škrtnout a říct: My jsme se spletli, velký mejdan skončil, zapomeňte.

* HN: V Česku tedy na rozdíl od Slovenska není vůle a nálada k reformám?

Skutečně zásadní reformy jsou bolestné. Země jako Slovensko se do nich pouštěly ve chvíli, kdy jejich ekonomická situace byla dramatická. Česká republika má při reformě veřejných financí trochu nevýhodu, že se nám tu všem žije velmi dobře. Ve vývoji rozpočtu je sice do budoucna obrovské riziko, nicméně jsme v situaci pacienta, kterého ten zub ještě nebolí. Takže máte pocit, že k zubaři nemusíte.

* HN: Jste zkušený politik. Skutečně věříte, že se vláda rok před volbami pustí do tak nepopulárních změn, které lidi opravdu pocítí?

Zcela jistě budeme mít odvahu, abychom snižovali deficity rozpočtů. Musím odmítnout váš názor, že neděláme žádné reformy. Z vaší strany zní polemika: Proč je to tak měkké? Z druhé strany slyšíme silnou kritiku: Proč je to tak tvrdé? Je to přesně takové, jaká je společenská a politická situace v České republice. Nemůže to být jiné.

Proč má chovatel králíků chodit na finanční úřad

* HN: Premiér tvrdí, že se nemůže do batohu přidat Tlustého reforma daní, protože neprojde přes koalici. V čem je nepřijatelný pro lidovce a zelené? Co ODS nedokázala do vládního návrhu kvůli vám prosadit?

Daně se nesnižují více, protože nejsme schopni více snížit výdaje. Pan Tlustý výdaje vůbec neřeší. Snížit daně je snadné a populární, těžší je ušetřit.

* HN: Dá se něco z Tlustého návrhu kompromisně zařadit do vládní reformy a neprohloubit schodek rozpočtu?

Všichni ve vládě budeme souhlasit, že mají být jednoduší daně, že se má víc podpořit střední třída. Problém je, že Tlustého návrh vede přímo proti jeho proklamacím. Média se ale věnují jen těm proklamacím. To dokážu pochopit. U děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické to schopen pochopit nejsem. (Jiří Schwarz Tlustého návrhy ocenil – pozn. red.) Doufám, že si někdy ten návrh přečte a zamyslí se, co to znamená.

* HN. Tlustý ale ruší řadu výjimek. To daně zjednodušuje.

V mnoha případech ano. V mnoha je naopak dělá složitějšími. Odstranímli výjimku, kde osvobozuji od daně z příjmu nepodnikatelské zemědělské aktivity do 20 tisíc korun, každý drobný pěstitel a chovatel bude muset podávat daňové přiznání a zaplatit daň. Tisíce lidí, kteří pěstují jablka, ředkvičky, chovají králíky. To daně v ničem nezjednodušuje. Dalším mýtem je, že jeho návrh výrazně pomáhá střední třídě. Určitě je velmi výhodný pro samostatně žijící zaměstnance a živnostníky s průměrnými příjmy. Prioritou vlády ale byla podpora rodin s dětmi.

* HN: Tlustý tvrdí, že jim daňové bonusy vyrovná sociálními dávkami.

Podíváte-li se na míru zdanění podle vládního návrhu, tak jsou na tom skutečně všechny rodiny s dětmi lépe. Jestliže konkurenční návrh škrtá některé slevy na daně na dítě, tak je u rodin s dětmi horší nejen než vládní návrh, ale je dokonce horší než současný stav. Mladý lékař, který má doma manželku na mateřské u druhého dítěte a vydělává 30 tisíc, platí dnes na dani z příjmu tisíc dvacet čtyři korun. Pokud bude přijat vládní návrh, polepší si o osm set dvacet devět korun. Pokud by byl přijat návrh pana poslance Tlustého, pohoršil by si o šest set dvacet šest korun. Mohl bych říct, že Tlustý chce rodiny s dětmi zdaňovat více než Sobotka.

* HN: Bylo ale fér tvrdit, že na vaší reformě vydělají všichni? Není to pravda.

Pokud já se pamatuji, tak tohle jsem nikdy nevypustil z úst.

* HN: Takhle to prezentuje premiér.

Já si ale skutečně myslím, že na této reformě vydělají všichni. Protože, pokud se země začne chovat zodpovědně ke svým rozpočtům, tak na tom všichni vydělají.

* HN: Lidé ale počítají okamžité zisky. Nebylo lepší přiznat, že ne každý vydělá? Na Slovensku jasně řekli, že na reformě v první chvíli prodělá střední třída.

Ptáte-li se mě zpětně na chyby v politickém marketingu, tak ty jsou v každé komunikační strategii. Pokud ale někdo předkládá takový návrh, který někdo napsal panu poslanci Tlustému, a říká, že tím bude výrazně podpořena střední třída, tak na příkladu zdanění rodin s dětmi dokazuji, že to prostě není pravda. Návrh pana Tlustého, který je vydáván za krystalicky čistou Modrou šanci, většinu rodin s dětmi zdaňuje více. Myslím, že ODS s tímhle nikdy ve svém programu nepočítala. A proto celou tuhle diskusi beru jako vnitrostranický boj uvnitř ODS. Nikoli jako věcnou debatu o daních z příjmů.

ODS prožívá to, co sociální demokracie za Špidly

* HN: Hlas Tlustého je pro reformu potřeba. A může dokonce rozhodnout o existenci vlády. Dá se mu v něčem z jeho návrhu vyjít vstříc?

Vláda je složena ze tří subjektů. To znamená, že o tom, s čím přijde ODS, budeme jednat. Jestli ODS řekne: My chceme, aby byly více zdaňovány rodiny s dětmi, jestli řekne, my chceme, aby bylo zdaňováno veřejné zdravotní pojištění, my chceme, aby byly zdaňovány dotace, my chceme, aby skoro každý v této zemi předkládal daňové přiznání, chceme, aby skončily úlevy na vědu, tak to vezmu vážně a začnu o tom jednat.

* HN: Takže hledáte cestu, jak se obejít bez hlasu Tlustého?

Nepovedu diskusi nad nějakým nastřeleným návrhem, který ani není v souladu s programem ODS, v přímém přenosu a nebudu předstírat, že se jedná o věcnou diskusi. Mám jednu obrovskou výhodu, tohle se pro mě už jen opakuje. V roce 2003 jsem v Kolodějích s pány Špidlou, Rusnokem a Sobotkou dal dohromady jakýsi reformní balíček. Jakkoli byl kontroverzní, vedl ke snižování deficitu. V okamžiku, kdy byl domluven, povstalo několik rebelů v klubu sociální demokracie a mluvili o zradě programu. Všichni jsme věděli, že jestli jim bylo něco úplně jedno, tak to byl program ČSSD. Oni prostě nechtěli Špidlu. Uběhly čtyři roky, mně přibylo šedivých vlasů a trochu sádla na břiše a situace je stejná. Všichni víme, že vládní návrh je maximum možného. Alternativa k tomu je nic. Přesto se znovu uvnitř nejsilnější vládní strany hovoří o zradě programu. Ale všichni víme, že o program nejde, ale že jen Tlustý nechce Topolánka. Tomu nechci sekundovat.

* HN: V KDU-ČSL máte podobné potíže s poslanci Ludvíkem Hovorkou a Janem Kasalem. To je také boj frakcí?

Oba mají opačné výhrady než pan poslanec Tlustý: na straně výdajů by to nemuselo být tak tvrdé, snížení daňové progrese je sociálně necitlivé. Trochu to zobecňuji, doufám, že mi to prominou. Je třeba přiznat panu poslanci Kasalovi, že on nikdy nebyl pro snížení progrese, dokonce proto nepodpořil program KDU-ČSL. Ale kandidoval za něj, což je silnější. Na druhou stranu vládní návrh snižuje daňovou progresi méně než program KDU-ČSL. Já pana poslance Kasala znám dvacet let a mám ho rád. Nevěřím, že by si ve finále neuvědomil odpovědnost za program, za který kandidoval.

* HN: Proč o reformě nejednáte s opozicí?

Myslím, že se k tomu opozice postavila od samého začátku s více než nulovou tolerancí. Jejich strategie byla jediná – část reformy, to příjemné podpořit, a odmítat to, co přinese úspory. Ale to by znamenalo úplný rozvrat veřejných financí. Pokud by prošla novela daně z příjmu a neprošla by novela DPH, tak ministr financí může udělat jedinou věc: zastřelit se.

* HN: Ale nebylo by taktické je do toho zapojit?

Myslím, že svůj přístup nám sociální demokracie a pan Sobotka ukázali včera při hlasování o státním dluhopisovém programu. Rozpočet na rok 2007 s nimi byl dohodnut a ČSSD ho podpořila. V rámci zákona o státním dluhopisovém programu bylo dohodnuto, jak bude vypořádán schodek. Jak sněmovna rozhodla i hlasy sociální demokracie, jsem předložil tento zákon a ten ve středu prošel ve velmi dramatickém hlasování o jediný hlas a sociální demokracie udělala všechno pro to, aby ho zablokovala. I když věděla, že všechny ostatní varianty jsou neskonale dražší a riskantnější.

Odpovědnost nese Jiří Čunek sám

* HN: Policie se chystá uzavřít případ Jiřího Čunka, kterého podezírá z převzetí úplatku. Chce ho poslat před soud. Zůstane ve vládě i jako obžalovaný?

Je to samozřejmě mimořádně neobvyklá a nepříjemná situace. Vrcholnou odpovědnost má Jiří Čunek sám. KDU-ČSL mu důvěřuje a věří, že jeho rozhodnutí jsou správná.

* HN: To je pořád dokola, Čunek říká, že neodstoupí, že by ho musela chtít odvolat jeho strana, ta říká, že mu věří, že ho neodvolá, premiér Topolánek říká, že ho musí odvolat strana. Není to alibismus?

Víte, já bych byl pod tíhou své zodpovědnosti v několika svých případech rezignoval na základě trapných pomluv. A prokázal jsem, že to skutečně byly trapné pomluvy. Mám tu strašnou výhodu, že dnes nenesu takovou odpovědnost, jako nese předseda strany.

* HN: Kdybyste byl na místě Jiřího Čunka, rezignoval byste?

Nejsem v té pozici. Ten kříž, který si každý neseme, můžeme zvážit jen každý sám při znalosti situace a při vědomí vlastní odpovědnosti. Já nemám ani jedno, ani druhé. A jsem rád.

* HN: Poškozuje to podle vás vládu a KDU-ČSL?

Samozřejmě, že každá takováhle věc vůbec neprospívá politické kultuře a nikoho to netěší. Každý v té křehké disciplíně důvěry v politiku platí nějakou daň.


Miroslav Kalousek (46)

  • Ministr financí za KDU-ČSL. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Dříve pracoval jako technolog a vedoucí investic. V roce 1984 vstoupil do Československé strany lidové, politickou kariéru zahájil po listopadu 1989. V roce 1990 se stal ekonomickým poradcem místopředsedy vlády. V letech 1993 – 1998 byl vlivným a často kritizovaným náměstkem ministra obrany, zodpovědným za hospodaření. Po volbách 1998 se stal poslancem. Od voleb 2002 do roku 2005 byl předsedou nejdůležitějšího – rozpočtového – výboru sněmovny. V roce 2003 se stal předsedou KDU-ČSL. Loni v srpnu přerušil vyjednání o vládě s ODS a pokusil se o spojenectví se sociálními demokraty. Neuspěl a odešel z vedení své strany. Miroslav Kalousek je ženatý a má dvě děti.

 


Zdroj: HN - Rozhovor, 11.5.2007, autoři: Lenka Zlámalová, Jan Kubita

Nejčtenější