Novinky

Jak zlepšit české tržní prostředí?

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

FINANČNÍ TRH

Musíme vytvořit některé standardní instituce a stabilní právní řád

Pro řádné fungování trhu je velmi důležité vytvořit atraktivní podnikatelské prostředí (mít stabilní právní řád, kvalitně fungující soudní systém včetně obchodních rejstříků, konkurenceschopné daňové zatížení a finanční a makroekonomickou stabilitu). Z hlediska regulace finančního trhu je náš právní řád příliš rigidní a neumožňuje rychle reagovat na inovace v oblasti finančních služeb při zachovaní vysokého standardu ochrany investorů.

Komplikovaná infrastruktura.

Složitá infrastruktura kapitálového trhu v České republice a neexistence některých standardních institucí komplikují nejen zavedení postupů běžných na vyspělých kapitálových trzích, ale i hladkou a plnohodnotnou integraci našeho tržního prostředí do evropských struktur. Nebude-li v relativně krátkém horizontu harmonizována struktura kapitálového trhu v ČR a pravidla jeho fungování s praxí v zemích Evropské unie a bude-li se zanedbávat jeho podpora, stane se nekonkurenceschopným. Místo jeho integrace do evropských struktur na bázi spolupráce bude pohlcen, aniž by to mělo pozitivní účinky na českou ekonomiku, nebo možná dokonce zaniknou některé jeho segmenty.

Celá řada nedostatků.

Dá se říci, že český finanční trh vykazuje celou řadu nedostatků. Infrastruktura trhu je nepřehledná a neefektivní. Česká republika se vymyká z řady ostatních evropských zemí tím, že zde neexistuje jedna instituce plnící funkci registru cenných papírů a zároveň provádějící jejich vypořádání. Finanční trh také nepodporuje rozvoj podnikání. Privatizaci velkých společností do rukou strategických investorů, která snižuje počet likvidních emisí na kapitálovém trhu, neprovázejí odpovídající nové emise akcií. A v neposlední řadě legislativní rámec dosud nedává dostatečný prostor pro další rozvoj finančního trhu. Současná legislativa je totiž příliš detailní, což může znamenat časté změny zákonů, které však reagují na rozvoj trhu s velkým časovým zpožděním. Zároveň ne vždy akcentuje reálné potřeby účastníků trhu a regulace. Je také nutné zjednodušit a zprůhlednit legislativu finančního trhu, protože ten, kdo chce na našem finančním trhu podnikat, musí nejdříve vyhledat právní pomoc, aby se proklestil mnoha zákonnými ustanoveními.

Co změnit?

Za prvé infrastrukturu finančního trhu. Zjednodušit strukturu vypořádání v ČR tak, že se vytvoří centrální depozitář cenných papírů podle vzoru obdobných institucí ve vyspělých zemích. Současný systém evidence a vypořádání nevyhovuje a pro další rozvoj trhu je nezbytné vytvořit bezpečný a přiměřeně nákladný vypořádací systém. A také systém evidence cenných papírů, který umožňuje oddělit vlastní a klientský majetek.
Je nutné vytvořit centrální depozitář a uvést v život navazující bezpečný systém vícestupňové evidence zákaznického majetku. Centrální depozitář by měl přinést pružnější a levnější systém evidence a vypořádání obchodů s cennými papíry a větší komfort pro správce aktiv – custodiany. Například české investiční společnosti jsou znevýhodněny proti zahraničním, protože musejí vést evidenci na konečného vlastníka. Česká republika je jediná z východoevropských zemí, kde dosud neexistuje centrální depozitář. V důsledku toho také například Ministerstvo financí ČR využívá snadné řešení a vydává cizoměnové eurobondy místo toho, aby bylo schopno prodávat dluhopisy denominované do české měny.

Nápravná opatření.

Také v souvislosti s vypořádáním cenných papírů bychom měli umožnit závěrečné vyrovnání pohledávek a závazků (close-out netting), poskytování takzvaného kolaterálu a návaznost na současný a budoucí zákon o konkurzu. Tento zásah zejména zlepší podmínky pro malé firmy, které jsou zatím znevýhodněny.
Nedostatečná je také podpora emisních aktivit podniků a získávání prostředků na kapitálovém trhu. Při privatizaci státních podílů by se dal využít alespoň částečně tuzemský kapitálový trh. Vyvíjí se snaha oživit trh a zvýšit jeho likviditu s pozitivními účinky pro stát a ekonomiku. (Například lhůty pro primární emise jsou nepřiměřeně dlouhé, přidělení mezinárodního identifikačního čísla ISIN trvá několik týdnů, což si jinde nevyžádá více než dva dny, a podobně.)

Je nutná složitá regulace?

Ve vyspělých zemích nastává posun k tříúrovňovému systému regulace, který by měla akcentovat i česká legislativa. Příliš detailní zákonná úprava totiž může v budoucnu znamenat časté změny zákonů. Právní normy musejí více odpovídat potřebám trhu s ohledem na jeho dynamiku.
Je třeba vyřešit otázku ochrany spotřebitele, protože v tuto chvíli neexistuje jasný pohled na to, jaké činnosti budou v rámci ochrany spotřebitele vyděleny. V legislativě se musí jednoznačně vymezit, na co bude dohlížet Česká národní banka a jaký dohled budou případně vykonávat samoregulační profesní organizace.

Zjednodušení legislativy.

Myslím, že dozrál čas, aby se některých činností státního dozoru chopila samoregulační profesní sdružení a nastavila pravidla profesionálního chování na kapitálovém trhu (conduct of business). Tak mohou být například některé činnosti ČNB delegovány na samoregulující sdružení (například zajišťování makléřských zkoušek).
Nabízí se zjednodušení a zkvalitnění legislativy týkající se finančního trhu. Po integraci dohledu do ČNB je nutné odstranit duplicity a překrývání v legislativě a přesunout detailní ustanovení na úroveň vyhlášek. Problémem jsou také nejednotné podmínky pro účastníky trhu. Jedním z našich cílů je založit co nejdříve regulaci účastníků finančního trhu na ohodnocování rizika (risk based regulation). Na regulaci, která je citlivá k jejich nákladům (cost benefit regulation).

Fondy.

Domácí fondy v současné době obhospodařují asi 150 miliard korun a tato oblast je po vstupu do EU vystavena zahraniční konkurenci. Tuzemské fondy jsou významně daňově znevýhodněny proti zahraničním, což může ohrozit jejich konkurenceschopnost a další rozvoj tohoto dnes velmi dynamicky se rozvíjejícího sektoru kapitálového trhu. Zahraniční fondy jsou zřizovány především v Lucembursku a Irsku, kde nepodléhají žádné dani z příjmu. Určitou možností by bylo snížit aspoň korporátní daň pro fondy, a tak se vyrovnat s konkurencí těch lucemburských a irských.
V návaznosti na reformu důchodů by měl být z penzijních fondů vytvořen jeden ze základních pilířů důchodového zabezpečení. Před důchodovou reformou by měla být posílena pozice současných penzijních fondů, aby se mohly stát základem druhého pilíře penzijního pojištění.

Možností zlepšení je mnoho.

Dnes ale penzijním fondům rostou náklady na získávání nových zákazníků a z důvodu neodděleného majetku současných správců od toho klientů penzijních fondů mohou být některé výplaty netransparentní. To však rozhodně nepřispívá k důvěře v tento typ fondů. Majetek správců by měl být oddělen od toho penzijních připojištěnců. Tím se systém zprůhlední a zatraktivní pro současné i potenciální klienty.
Závěrem bych uvedl, že existuje celá řada podnětů, které by zlepšily podmínky na českém finančním trhu, a nemusí se zrovna čekat na penzijní reformu nebo direktivy Evropské unie. Možností, co zlepšovat, je mnoho. Chce to jenom začít a zapojit do příprav i účastníky finančního trhu, protože na jejich hlas by se měl brát zřetel.

Text článku uveřejněn se souhlasem autora.


Zdroj: Euro, 15.ledna 2007, autor: Milan Šimáček, náměstek ministra financí.

Nejčtenější