Přebytku hospodaření sektoru vládních institucí by měla ČR dosáhnout nejpozději v roce 2018

Velmi příznivý vývoj hotovostního salda státního rozpočtu a místních rozpočtů v roce 2016, podpořený solidními daňovými příjmy a poklesem úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu, má za následek, že pro rok 2016 očekáváme saldo sektoru vládních institucí v metodice ESA 2010 ve výši -0,2 % HDP a výši dluhu sektoru vládních institucí 38,6 % HDP. Od vrcholu v roce 2013 se jej podařilo snížit obezřetnou fiskální politikou a řízením volných disponibilních prostředků mezi institucemi sektoru vládních institucí o 26,4 mld. Kč, resp. o 6,3 procentních bodů při vyjádření v poměru k HDP.

Ve fiskální predikci zohledňujeme pokračující ekonomický růst v letech 2017–2019 v průměru o 2,4 % ročně a také rozpočtovou strategii současné vlády v podobě snižování deficitů státního rozpočtu. Mezi opatření, která mají zásadní vliv na prognózovanou výši příjmů a výsledků hospodaření, patří instituty zaměřené na boj proti daňovým únikům a zlepšený výběr daní. Proto odhadujeme, že nejpozději v roce 2018 by poprvé v historii České republiky mělo být dosaženo přebytku hospodaření sektoru vládních institucí (v mezinárodně srovnatelné metodice ESA 2010). Důsledkem zmíněných opatření by měl být rovněž pokles strukturálního deficitu až na vyrovnanou hodnotu v roce 2019. V letech výhledu by tak Česká republika měla zcela bezpečně plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl vyplývající z pravidel a závazků v rámci Evropské unie.

Dluhová strategie, efektivní řízení státních finančních aktiv a klesající deficity státního rozpočtu jsou jedny z klíčových faktorů poklesu poměru dluhu na HDP i následujících letech, a to až k cca 37 % HDP v roce 2019.

Zdroj dat: Fiskální výhled České republiky (listopad 2016)

Související informace:

• Fiskální výhled České republiky (listopad 2016)