Novinky

ČNB a MF doporučily termín přijetí eura zatím nestanovovat

Ondřej Šrámek
Ondřej Šrámek Tiskový mluvčí MF

Vydáno

  • Spolupráce s institucemi
  • Maastricht
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Eurozóna
  • Maastrichtské konvergenční kritérium
  • Zahraniční sektor
  • Zavedení eura
  • Veřejné instituce

Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž v roce 2014 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (dále Vyhodnocení), přijala vláda na svém zasedání 18. prosince 2013.

Z hlediska plnění formálních požadavků pro přijetí eura (tzv. Maastrichtská kritéria) se ČR přibližuje stavu, kdy bude plnit všechna kritéria s výjimkou kurzového. ČR v současnosti plní kritérium cenové stability a kritérium konvergence úrokových sazeb. Kritérium stavu veřejných financí plněno zatím není, neboť je ČR stále v postupu při nadměrném schodku, v roce 2014 by však ČR kritérium stavu veřejných financí již plnit měla. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů ČR neplní, neboť se tohoto mechanismu zatím z vlastního rozhodnutí neúčastní.

Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize. Česká ekonomika přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny, na druhou stranu však nyní vykazuje zvýšenou sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou. Z hlediska vlastní připravenosti ČR na přijetí eura zůstávají hlavními překážkami nedokončený proces reálné ekonomické konvergence, stále nedostatečný prostor pro stabilizační roli veřejných rozpočtů a některé přetrvávající nedostatky v pružnosti českého trhu práce. Je tedy nutno do budoucna zajistit dosažení střednědobého rozpočtového cíle a dokončit reformy směřující k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, stejně jako dále posílit pružnost českého trhu práce.

Situace na finančních trzích se sice v posledním roce zklidnila, stále však přetrvává nejistota spojená s dluhovými problémy řady zemí eurozóny, což nejsou vhodné podmínky pro brzké přijetí eura v ČR. Navíc v reakci na dluhovou krizi v některých zemích eurozóny vznikly nové evropské instituce a mechanismy, které zvyšují náklady na přijetí eura. Lze očekávat, že vstup do měnové unie bude podmíněn i účastí v těchto nově vzniklých institucích a mechanismech. Na základě stávajících informací by v okamžiku vstupu ČR do eurozóny byly podstatné zejména náklady související se vstupem do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). V současné době probíhají též diskuze dalších iniciativ (tzv. bankovní unie), které výrazně přispívají k nejistotě ohledně budoucích podmínek vstupu do eurozóny. Současná a zejména pak projektovaná budoucí podoba rámce fungování eurozóny se tak vlivem probíhajících změn stále více vzdalují od stavu, který panoval v době, kdy ČR vstupovala do EU a kdy se zavázala přijmout euro.

V této situaci proto nelze dospět k závěru, že bylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny.

Související informace

 

Ondřej Šrámek
Tiskový mluvčí MF

Marek Petruš
Ředitel komunikace a mluvčí ČNB

Nejčtenější