Novinky

Pro přípravy na přijetí eura je důležité znát scénář a nepodceňovat komunikaci

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva

Druhý den semináře k otázkám zavedení eura pořádaného Evropskou komisí spolu s Ministerstvem financí ČR byl zaměřený na sdílení zkušeností se zeměmi, které již euro zavedly nebo brzy zavedou. K jednomu stolu tak zasedli experti z České republiky, Slovenska, Holandska, Rakouska a Estonska.

„Zkušenosti jiných zemí jsou pro nás v mnohém inspirativní, ať už se jedná o Slovensko, které se na přijetí eura chystá, Estonsko, které stejně jako my momentálně pracuje s nejistým datem přijetí eura, či Holandsko a Rakousko, které mají zkušenost se zaváděním eura za sebou,“ říká Petr Očko, vedoucí Organizačního výboru Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR (NKS).

Christian Ghymers z Evropské komise uvedl, že plnění tzv. konvergenčních kritérií je v zájmu České republiky nejen s ohledem na vstup euro%u17Aony, ale také s ohledem na hospodářskou stabilitu. Plnění kritérií podle něj tlačí na rozpočtovou disciplínu země. „Otevřenou otázkou zůstává rovné zacházení při výkladu tzv. konvergenčních kritérií. Je však nutný aktivní přístup ze strany politické reprezentace,“ podotknul Christian Ghymers. „Konvergenční zpráva nebyla ideální,“ komentoval tato slova Miroslav Singer, viceguvernér České národní banky a místopředseda Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR.

„Zkušenosti kolegů ze zahraničí jen potvrzují, že musíme věnovat velkou pozornost detailům a včasné přípravy jsou na místě, ačkoliv zavedení eura bude aktuální, až na to bude Česká republika ekonomicky připravená,“ uvedl Miroslav Singer. Petr Očko a Miroslav Singer se v závěrečném vystoupení shodli, že důležité je po další přípravy zavedení eura znát scénář. „Pracujeme s nejistým datem přijetí eura, řadu přípravných kroků je však možné zahájit už nyní. Soustředíme se na spolupráci s klíčovými aktéry a přípravu komunikace,“ říká Petr Očko.

Marco Laar z holandského ministerstva financí zdůraznil význam přípravy lidského faktoru. „Samozřejmě, že je důležité připravit na zavedení eura legislativu a informační systémy, ale nepodceňujte fakt, že v centru všeho je člověk, který musí novou legislativu umět interpretovat a s informačními systémy zacházet,“ uvedl Marco Laar. Zmínil také například školení pro nevidomé zaměřené na rozpoznání nových mincí a bankovek, které organizovala holandská vláda. Peter Buchegger z rakouské centrální banky poukázal na provázanost eura s evropskou identitou a upozornil na roli, jakou orgány státní správy a samosprávy hrají při jejím utváření. V procesu přijetí eura by podle Bucheggera měly vystupovat velmi otevřeně a důvěryhodně a jasně deklarovat, že přijmout euro je pro danou zemi závazkem, ke kterému se zavázala při vstupu do Evropské unie. Přes fakt, že přijetí eura může ohrožovat například vysoká inflace, zdůraznila Anne Sulling z Estonska, že včasné přípravy jsou podstatné. Jedná se zejména o ty záležitosti, které nejsou závislé na časování vstupu do eurozóny. „Estonské instituce jsou na přijetí eura připraveny už v tuto chvíli, stačí nám vědět, že to bude 1. leden určitého roku a jsme pak připraveni dotáhnout finální přípravy během 6 měsíců,“ uvedla Anne Sulling. Igor Barát ze slovenské centrální banky pak přednesl zkušenosti našich sousedů, kteří se na přijetí eura intenzivně připravují. Uvedl, že bez ohledu na změny v politické reprezentaci, slovenská vláda jasně deklarovala úmysl pokračovat v přípravách na přijetí eura. Institucionální zajištění zavedení eura na Slovensku je inspirativní pro Českou republiku i s ohledem na blízké vztahy obou zemí.

Nejčtenější