Novinky

Návrh nové dohody s Čínou o podpoře a vzájemné ochraně investic schválen

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva

Vláda na svém včerejším zasedání schválila návrh nové dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic s Čínskou lidovou republikou. „Nová dohoda o podpoře a ochraně investic s Čínou, zlepšuje postavení českých investorů a znamená pokrok v harmonizaci s právem EU,“ uvedl první místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka.

Dohoda mezi ČSFR a Čínskou lidovou republiku o podpoře a vzájemné ochraně investic byla podepsána dne 4. prosince 1991 v Pekingu a vstoupila v platnost dne 1. prosince 1992. Vzhledem k tomu, že tato dohoda již z řady důvodů nevyhovuje současným zájmům České republiky, přistoupilo Ministerstvo financí ve spolupráci s dalšími resorty ke sjednání nové investiční dohody s Čínou, která by měla dosud platnou dohodu z roku 1991 nahradit.

Prvotním impulsem pro přejednání dohody z roku 1991 byly stížnosti českých investorů v Číně na diskriminační zacházení ze strany čínských úřadů. Poté, v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, vyvstala nutnost harmonizovat investiční dohodu s Čínou se závazky vyplývajícími z členství ČR v Evropské unii. Podle článku 307 Smlouvy o založení Evropských společenství jsou členské státy povinny uvést všechny svoje mezinárodně právní závazky, do kterých vstoupily před svým členstvím v EU, do souladu s komunitárním právem.

Na základě iniciativy Ministerstva financí se od roku  2002 uskutečnila tři  kola expertních jednání o návrhu nové dohody, poslední kolo proběhlo ve dnech 10. a 11. listopadu 2005 v Praze. Výsledkem těchto jednání je text Dohody, který ve srovnání s dohodou z roku 1991 podstatně zlepšuje ochranu českých investorů v Číně a v řadě ohledů ji harmonizuje s právem Evropské unie.

Česká republika zahájila jednání s Čínou s cílem vyřešit dva problémy – jak již bylo uvedeno, harmonizovat tuto dohodu s právem Evropské unie a odstranit z dohody některá ustanovení, která jsou z pohledu českých investorů v Číně nevýhodná.

  1. Pokud jde o harmonizaci, do předloženého návrhu Dohody s Čínou se podařilo vložit dvě harmonizační klauzule

    a) V článku 3, odst. 4 až 6 se jedná ustanovení, na jehož základě bude moci Česká republika poskytovat preferenční zacházení investorům pocházejícím z členských zemí EU nebo těm investorům z třetích států, kteří obdrželi lepší zacházení na základě smluv uzavřených Evropskou unií se třetími státy (kupř. s Islandem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem a Norskem).

    b) Druhá  harmonizační klauzule byla vložena do článku 6, odstavce 5, na jehož základě bude  Česká republika oprávněna omezit volný pohyb kapitálu vůči Číně, za předpokladu, že Rada EU přijme opatření týkající se pohybu kapitálu, jestliže budou hrozit vážné potíže při fungování hospodářské a měnové unie

  2. Pokud jde o zlepšení zacházení s investory a jejich investicemi, nová dohoda již neobsahuje tzv. Protokol, který byl připojen k dohodě z roku 1991 a který obsahoval zásadní výjimky z režimu nediskriminace a převodu plateb.

    a) Podle uvedeného  Protokolu nebylo možné za porušení dohody o ochraně investic považovat takové diskriminační zacházení, které smluvní strana (Čína) uplatňovala vůči zahraničním investorům z důvodu ochrany veřejného pořádku, národní bezpečnosti nebo řádného vývoje národního hospodářství. Tyto pojmy nebyly Protokolem blíže definovány, jejich výklad byl tedy velmi široký a umožňoval  Číně  přijímat „z důvodu ochrany veřejného pořádku,..“ nová diskriminační opatření, aniž by se tím Čína vystavovala riziku mezinárodních arbitráží z důvodu porušení dohody o ochraně investic.
    V nově sjednané dohodě se podařilo dosáhnout pokroku v tom smyslu, že Čína bude moci uplatňovat vůči českým investorům pouze existující diskriminační opatření a nová již nebude moci zavádět. Čína se rovněž zavázala, že bude usilovat o postupné zrušení těchto diskriminačních opatření. S ohledem na komplikovanost právního řádu Číny a odlišné uplatňování práva v jednotlivých čínských provinciích, je docílený výsledek maximem toho, co bylo možné v současné době ve vztahu k Číně dosáhnout.

    b) Na základě Protokolu k Dohodě z roku 1991 bylo provádění plateb z Číny do zahraničí silně omezené a záviselo na aktuálním stavu devizového hospodářství Číny. V případě, že nebyl dostatek devizových prostředků pro převod, čínská vláda byla povinna poskytnout potřebné devizy pouze na některé druhy transferů.

    Návrh nové dohody tento nevýhodný stav odstraňuje. Čína se v nové dohodě zaručila, že umožní převod všech plateb investora do zahraničí, ve volně směnitelné měně a bez zbytečného prodlení. V souladu s čínským právním řádem v oblasti devizové kontroly bude každý převod podléhat určitému administrativnímu schvalovacímu procesu.  Po konzultaci s Českou národní bankou byl  čínský návrh přijat, neboť  se jedná o  splnění  podmínek  formálního charakteru. Čína se zde v této souvislosti zavázala, že nebude požadavek na splnění administrativních formalit používat jako způsob pro vyhnutí se plnění závazků podle dohody.

České republice se však přes veškeré úsilí nepodařilo vložit do dohody nový článek o základních bezpečnostních zájmech, který vyplývá z článků 60 a 301 Smlouvy o založení Evropských společenství. Na základě tohoto článku by smluvní strany byly oprávněny přijmout opatření na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů, mezi které se řadí ochrana mezinárodního míru a bezpečnosti vyplývající z Charty OSN nebo jiných mezinárodních konvencí. Mezi základní bezpečnostní zájmy by z hlediska České republiky patřily rovněž zájmy vyplývající z členství ČR v Evropské unii. Čína uvedla, že je pro ni absolutně nepřijatelné, aby Česká republika mohla vůči Číně uplatňovat opatření na ochranu zájmů vyplývajících z jejího členství v EU, kdy by v rámci společné zahraniční nebo bezpečnostní politiky mohly být pozastaveny, omezeny nebo přerušeny hospodářské vztahy se třetí zemí – Čínou.

Předložená dohoda s Čínou je sice, pokud jde o absenci článku o základních bezpečnostních zájmech, neslučitelná se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, avšak  ve světle toho,  že bude uzavřená až  po vstupu České republiky do Evropské unie, má právo EU před touto dohodou přednost. Ve vztahu k závazkům, které má Česká republika vůči Evropské unii proto sjednáním této dohody nevznikne žádný rozpor.

V této souvislosti poznamenáváme, že také ostatní členské státy EU sjednaly s Čínou  dohody o ochraně a podpoře, které nejsou zcela kompatibilní s právem EU. Ve srovnání s novou česko-čínskou dohodou je úroveň nekompatibility těchto dohod s komunitárním právem mnohem vyšší a nevýhodnost některých ustanovení je rozsáhlejší.

Pro ilustraci  uvádíme výsledek  revize některých dohod o ochraně a podpoře investic, které Čína uzavřela s členskými státy Evropské unie. Jednalo se o dohody s Německem, Velkou Británií, Francií, Nizozemskem, Belgií, Estonskem, Finskem, Dánskem a Slovenskem. Z analýzy těchto smluvních dokumentů vyplynulo, že žádná z těchto dohod neobsahuje článek o základních bezpečnostních zájmech, včetně nejnovějších dohod s Německem a Nizozemskem, které byly uzavřeny v předchozích dvou letech. Některé dohody (např. s Dánskem, Finskem, Estonskem  nebo Velkou Británií) obsahují pouze doložku nejvyšších výhod, nikoli národní zacházení. Řada dohod obsahuje, podobně jako předložená česko-čínská dohoda, ustavení o tzv. nevyhovujících (diskriminačních) opatření, např. se Slovenskem, Německem a Nizozemskem. Zkoumané dohody ve většině případů podřizují převody plateb vnitrostátnímu zákonodárství nebo tyto převody podřizují aktuálnímu stavu devizového hospodářství Číny (dohoda s Velkou Británií).

Pokud by návrh nové Dohody nebyl schválen, zůstala by nadále v platnosti Dohoda z roku 1991, která je v daleko větší míře neslučitelná s komunitárním právem, než tato předkládaná dohoda a je pro ČR i více nevýhodná, pokud jde o zacházení s českými investory v Číně.

Nejčtenější