Novinky

Ministerstvo financí chce posílit kontrolu v rámci zákona o střetu zájmů

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva

Ministerstvo financí usiluje o posílení kontroly v rámci zákona o střetu zájmů. Jde především o prokazování původu majetku. Politici a veřejní činitelé by tak na počátku a na konci svého funkčního období prokazovali, že majetek nabyli ze zdaněných prostředků. Dělo by se to na základě majetkových přiznání, která by předkládali příslušným finančním úřadům.

„Našim cílem není nahrazovat systém veřejné kontroly, ale zesílit ho tím, že zde budou působit i finanční úřady,“ říká ministr financí Bohuslav Sobotka.

Navrhovaná právní úprava ministerstva financí zakládá povinnost veřejným funkcionářům a v případě společného jmění manželů i druhému z manželů veřejného funkcionáře podat přiznání k majetku za účelem zjištění, zda nebyl pořízen z nezdaněných prostředků. Povinnost se však týká pouze vyjmenovaného majetku. Přitom u věcí movitých, jiných práv nebo jiných majetkových hodnot je to za předpokladu, že cena jednotlivé věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty přesahuje 250 000 Kč nebo pokud souhrnná cena těchto věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot přesáhne částku 500 000 Kč. Do souhrnu se však nezahrnují ty věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč. U cenných papírů a práv s nimi spojených se povinnost podat přiznání k majetku veřejného funkcionáře týká, a to za předpokladu, že celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho emitenta přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů.

Navrhovaná úprava dále vymezuje pojem „zdaněné prostředky“, které může povinná osoba použít k prokázání nabytí vyjmenovaného majetku uvedeného v přiznání k majetku. V případě, že veřejný funkcionář neprokáže nabytí majetku ze zdaněných prostředků nebo nepodá přiznání k majetku ani na výzvu správce daně, považuje se částka, za kterou byl pořízen majetek, u které nedošlo k prokázání nabytí ze zdaněných prostředků, za zdanitelný příjem ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k nabytí vlastnictví k majetku. Vychází se přitom z předpokladu, že veřejný funkcionář tyto příjmy měl, ale nezdanil je. Částky, u kterých veřejný funkcionář neprokáže jejich nabytí ze zdaněných prostředků a částky za které byl pořízen v případech, kdy povinná osoba nepodá přiznání ani na výzvu správce daně, budou považovány za samostatný základ daně z příjmů fyzických osob a zdaňovány sazbou daně ve výši 50%. Proto je součástí zákona i novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Nebude tak docházet k ovlivnění základu daně např. pro účely výpočtu záloh na daň, apod.

Návrh rovněž upravuje sankce, které lze uložit za porušení povinností uložených zákonem o střetu zájmů, a to ve vztahu k přiznání k majetku.

Návrh nezbavuje veřejného funkcionáře dalších povinností vyplývajících z návrhu zákona o střetu zájmů.

Nejčtenější