Novinky

Reforma veřejných financí má zaděláno na úspěch

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva

Máme za sebou přes rok od první koaliční schůzky v Kolodějích, na které byla schválena koncepce reformy veřejných rozpočtů. Jaké jsou hlavní cíle reformy a jak se je daří naplňovat? Společným jmenovatelem všech reformních opatření je dlouhodobě stabilizovat veřejné finance. Vláda se zavázala snížit deficit vládního sektoru na 4,0 % HDP v roce 2006 a v roce 2007 by deficit neměl překročit 3,5 % HDP. Již v letošním roce očekáváme nejnižší schodek veřejných rozpočtů od roku 2001. Navržená trajektorie snižování deficitů napovídá, že k odstranění nadměrného deficitu podle Maastrichtský fiskálních kritérií dojde v roce 2008, což umožní přijetí společné evropské měny do konce této dekády.

Graf 1: Vývoj deficitu veřejných financí v evropské metodice jako % HDP v letech 2002-2007

Teorie i praxe mnoha zemí ukazuje, že úspěšné mohou být pouze výdajově orientované rozpočtové stabilizace. Do konce roku 2006 proto dojde k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu ve výši zhruba 180 mld. Kč, což představuje zhruba 75 % všech reformních opatření. Na příjmové straně byla již většina opatření dokončena. V oblasti nepřímých daní šlo především o harmonizační změny u spotřebních daní a daně z přidané hodnoty a v oblasti přímých daní o změny mající za cíl nižší zdanění ekonomické aktivity.

Základním nástrojem k zajištění poklesu rozpočtového deficitu a dosažení cíle vyrovnaného rozpočtu je stanovení závazných střednědobých výdajových rámců, které limitují výdaje státního rozpočtu a státních fondů. Podle nových rozpočtových pravidel (novelu minulý týden schválila Poslanecká sněmovna), bude Poslanecká sněmovna od příštího roku schvalovat nejen státní rozpočet na příští rok, ale také závazný rozpočtový výhled na další dva roky. Další státní rozpočet pak musí respektovat schválené výdajové rámce.

Reformní opatření na výdajové stránce:

  • Zavedení závazných střednědobých výdajových rámců (výdajových stropů). Přítomnost mandatorních výdajů v závazných rozpočtových rámcích donutí jednotlivé resorty k tomu, aby nenavrhovaly zákony, které by vedly k výdajům překračujícím výdajové rámce. Výdajové stropy také zaručí to, že případné vyšší daňové příjmy například z titulu vyššího tempa růstu HDP budou použity na další snížení deficitu a nerozpustí se ve výdajích.
  • Redukce počtu státních zaměstnanců o 2 % ročně (celkem o 6 % do konce roku 2006). Cílem je učinit veřejnou správu personálně úspornější, ale zároveň atraktivnější pro kvalifikované a výkonné pracovníky.
    Byly podniknuty legislativní a organizační kroky k ukončení činnosti transformačních institucí, FNM (konec roku 2005) a ČKA (konec roku 2007).
  • Zpřísnění podmínek státní podpory stavebního spoření.
     

Reformní opatření na příjmové straně:

  • U daně z přidané hodnoty došlo k přesunům položek mezi sníženou a základní sazbou DPH, tak aby jejich zařazení do základní a snížené sazby neodporovalo evropské legislativě, zároveň s tím byla snížena základní sazba DPH z 22 % na 19 %. Nově muselo být upraveno uplatňování DPH v rámci obchodu s členskými státy EU. U spotřebních daní byly zohledněny minimální povinné sazby požadované EU.
  • Nová úprava daně z příjmů je v současné době v Parlamentu, obsahuje společné zdanění manželů, daňové bonusy na děti a zkrácení odpisových dob movitých věcí. Postupně dochází ke snižování sazby daně z příjmů právnických osob, a to až na 24 % v roce 2006.
  • Byl zahájen boj s šedou ekonomikou, který si klade za cíl zlepšit daňový výběr, aniž by došlo ke zvýšení daňové zátěže poctivých podnikatelů. Především se jedná o zavedení povinných registračních pokladen, povinné kolkování lihovin (oba zákony nyní v Parlamentu) a vznik speciálního útvaru, finanční policie, pro boj s velkými daňovými úniky (od 1.7.2004).
     

Sleva na vypočtené dani z příjmů výrazně uleví rodinám s dětmi a nejvíce pak těm, jejichž příjmy jsou například v důsledku péče o dítě nižší. Stejný efekt bude mít i společné zdanění manželů. Pokud je sleva na dani vyšší než vykázaná daň, obdrží rodina dokonce výplatu prostředků z celkového daňového výnosu. Tato výplata, tedy tzv. daňový bonus, je podmíněna ekonomickou aktivitou poplatníka a nejedná se proto o demotivující sociální dávku, ale o princip tzv. negativní daně.

Zrychlení odpisových dob se týká prvních třech odpisových skupin, kam patří například počítače, kancelářské stroje, nákladní automobily, či obráběcí stroje. České firmy tak v roce 2006 ušetří více než 14 miliard a o rok později 10 miliard korun. Zkrácení doby odepisování v první až třetí skupině přispěje společně s postupným snižováním sazby daně z příjmu právnických osob ke snížení tzv. efektivního zdanění firem v České republice. To České republice zajistí konkurenceschopnost v rámci evropského prostoru a podpoří tvorbu pracovních míst a zájem investorů. Efektivní zdanění podniků se tak v roce 2006 dostane na úroveň Slovenska a bude nižší než v Polsku nebo Německu.

 

 Dopad nové úpravy na inkaso daně z příjmů (mld. kč)

 Rok 2005

Rok 2006 

 Rok 2007

 Zkrácení doby odpisování u PO

0

 -14,3

 -10,1

 Daňové zvýhodnění na vyživ. dítě (FO)

 -3,6

-4,9 

-5,0 

 

Celkový dopad příjmových opatření znázorňuje vývoj tzv. složené daňové kvóty, tedy ukazatele, který měří celkové daňové zatížení občanů. Po přechodném období zvýšení daňového zatížení, které bylo vyvoláno především nezbytnými změnami v oblasti nepřímých daní (DPH a spotřební daně), se složená daňová kvóta vrátí v roce 2006 na úroveň jen o 0,3 % vyšší než v roce 2002 a v roce 2007 pak dále klesne pod úroveň roku 2002. Přispějí k tomu především změny na straně přímých daní. Pokles daně z příjmů podniků až na 24 % v roce 2006, zkrácení odpisových dob, společné zdanění manželů a daňové bonusy na děti přispějí k nižšímu zdanění ekonomické aktivity. Tato opatření se v plné míře projeví v roce 2006 a i po tomto roce bude složená daňová kvóta dále klesat.

Graf 2: Vývoj složené daňové kvóty v ČR v letech 2002-2007

Nejčtenější