Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb. - Rozpočtová skladba pro rok 2011 - (aktualizovaná21.12.2010)

Příjmy státního rozpočtu z vydávání kolkových známek (vyhláška č. 192/1993 Sb., o kolkových známkách, ve znění vyhlášky č. 264/1997 Sb.). Nepatří sem příjmy organizačních složek státu z prodeje kolků osobám, aby jimi mohliy u nich platit poplatky (v současné době jen správní a soudní poplatky), ty patří na položku 2329. Příjmy položky 1702 představují příjmy ze správních poplatků (§ 6 odst. 8 věta první zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 57/2006 Sb.) a ze soudních poplatků (§ 8 odst. 1 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb.), které jsou placeny kolky. Nezahrnují příjmy ze správních a soudních poplatků placených penězi. Zahrnují však příjmy z vydaných kolků, které dosud nebyly na úhradu poplatků použity a jsou v držení osob. Jestli v budoucnosti nějaký právní předpis stanoví, že je možné kolky platit i jiné poplatky nebo daně [§ 59 odst. 3 písm. c) a odstavec 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a § 4 odst. 1 vyhlášky č. 192/1993 Sb., o kolkových známkách], budou součástí příjmů položky 1702 i tyto poplatky a daně, a to v částkách placených kolky.

Z běžných výdajů se nákupy (seskupení položek 50 a 51) zařazují na položky podle toho, jaká věc, služba, práce, výkon nebo právo se jimi pořizuje, a transfery (seskupení položek 52 až 57) podle toho, jaký druh podpory představují a případně kdo je jejím příjemcem, bez ohledu na způsob vzniku právní povinnosti platit, zejména bez ohledu na to, jde-li o platbu, která nebyla předmětem sporu, či o platbu, povinnost k níž předmětem sporu byla a provádí se na základě zejm. soudního rozhodnutí nebo smíru (§ 67 a 99 občanského soudního řádu ), či jde-li o běžnou platbu nebo o doplatek včetně doplatku za minulá léta. Stejně tak u nákupů nezáleží na tom, jakým způsobem dodavatel odvodil cenu, kterou má organizace jako odběratel zaplatit, např. zda do faktury uvedl či neuvedl, jakou část ceny tvoří jeho výdaje či náklady na zabalení nebo dopravu tohoto zboží (to neplatí pro výdaje či náklady vznikající přímo organizaci, jestliže například organizace dopravu zboží objednala sama u dopravní firmy a platí za ni přímo jí a nikoliv dodavateli zboží). Stejně tak pro běžné i kapitálové výdaje platí, že pořizují-li se jedním výdajem věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot nebo poskytují-li se jedním výdajem podpory představující více druhů transferů a výdaj tedy patří na více položek, zařadí se tento výdaj, nejsou-li v účetních dokladech částky rozděleny, na položku, která odpovídá hlavní části výdaje nebo o které to lze předpokládat.
Pro výdaje i pro příjmy platí, že při zařazování výdajů na položky, pro které je rozhodující klasifikace právního úkonu, na základě nějž se výdaje vynakládají nebo příjmy inkasují (například pro zařazení výdajů na položku 5164 je rozhodující, zda vydané peněžní prostředky jsou platbami podle nájemní smlouvy), nezáleží na tom, jak klasifikují právní úkon jeho původci, ale jakým tento právní úkon skutečně je (například nezáleží na tom, že smlouva, podle níž bude odběratel užívat bez časového omezení počítačové programy, které vytvořil dodavatel-fyzická osoba jako dílo podle autorského zákona, je nadepsána jako smlouva o nájmu programů, ale na tom, že obsahem smlouvy je udělení oprávnění k užití díla bez časového omezení, a proto odběratelovy platby dodavateli podle této smlouvy nebudou zařazeny na položku 5164, nýbrž 5041). Výdaje na jednu hodnotu (na nákup jednoho druhu věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv), jednu náhradu nebo jeden transfer (poskytnutí jednoho druhu podpory jednomu příjemci) organizace zařazuje jen na jednu položku, a to i v případě, že pořízení této hodnoty nebo poskytnutí této náhrady nebo transferu souvisí s pořízením hodnoty jiné nebo s poskytnutím jiné náhrady či jiného transferu. Organizace rovněž nemůže částku, kterou odečítá od ceny placené dodavateli (nebo od jiné platby jinému subjektu) z důvodu, že jí ji dlužil, převádět ze svých výdajů do příjmů proto, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech částku úhrady dluhu. Jestli např. organizační složka státu platí např. za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla (započtení podle § 580 a 581 občanského zákoníku), zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav převést ze svého výdajového rozpočtového účtu na svůj rozpočtový účet příjmový proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav. Ze stejných důvodů např. náhradu mzdy za první dva týdny nemoci zařazuje organizace celou na položku 5424 i v případě, že má nárok na refundaci poloviny této náhrady a o tuto polovinu náhrady platí nižší pojistné na sociální zabezpečení. Nemůže platbu zaměstnanci zařadit na položku 5424 jen v částce rozdílu mezi touto platbou a částkou refundace, částku refundace zařadit na položku 5031 a výdaj na této položce tak dorovnat na částku pojistného, jakou by platila, kdyby refundace nebylo. Převody ze svých výdajů do svých příjmů provádí organizace jen v případě, že to stanoví rozpočtová skladba nebo jiný právní předpis. Totéž platí pro zařazování výdaje na jednu hodnotu, náhradu nebo transfer na více položek. Tato pravidla platí nejen pro běžné výdaje, ale i výdaje kapitálové.
Běžnými výdaji se pro účely rozpočtové skladby rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů. Neinvestičními výdaji se rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Neinvestičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na neinvestiční výdaje. Investičními výdaji se rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Investičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční výdaje.
Dotací se rozumí transfer, který je jako dotace označen v právním předpise, na základě nějž se poskytuje, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle nichž se poskytuje.

Výdaje na nákup služeb nezařazených v předchozích položkách, patří sem např. příspěvek na stravování zaměstnanců v zařízení jiné organizace nebo jiného subjektu. Patří sem i nákup stravenek ve veřejném stravování a poukázek na nákup potravin. Zahrnuje i úhrady zdravotnickým zařízením za lékařské prohlídky osob nastupujících do ústavů sociální péče a za služby poskytované zdravotnickým nebo jiným specializovaným zařízením za zdravotní prohlídky dané zvláštním právním předpisem. Na tuto položku se zařazují též výdaje na revize komínů a elektrických a jiných zařízení, platby za státní technickou kontrolu aut a rovněž výdaje na dopravu nepatřící do cestovného. Zatřiďují se na ni i výdaje na úpravu věcí nespojenou s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, například mytí oken. Patří sem výdaje na dodavatelské pořízení informací, které nemají povahu majetku a které nepatří na položku 5166, například jazykové překlady (výdaje na dodavatelské pořízení informací, které povahu majetku mají, patří na položky z podskupení 611 a na položku 5179.
Informací se pro účely rozpočtové skladby rozumí soubor slov, obrazů nebo jiných signálů schopných být vnímány a poskytnout nějaký užitek, a to bez rozdílu, na jakém nosiči dat jsou uloženy. Za výdaje na informace se však nepovažují výdaje na věci, které sice informace nesou, avšak v jejich ceně převažuje jejich hmotná podstata, jako jsou knihy, noviny nebo časopisy (výdaje na věci, které nesou informace a v jejichž ceně hmotná podstata nepřevažuje, například magnetické pásky, kompaktní disky apod., se za výdaje na informace považují).
Na položku 5169 patří také úpravy nehmotného majetku, například počítačových programů nebo souborů informací, nepředstavují-li technické zhodnocení (za technické zhodnocení počítačových programů se pro účely rozpočtové skladby považují veškeré jejich úpravy, kterými se přidávají nové funkce, a za technické zhodnocení souborů informací veškeré jejich úpravy, kterými se přidávají nové informace). Na tuto položku se zařazují též výdaje podle smluv mezi organizací a dodavateli, podle kterých organizace platí pravidelné paušální částky za dodávky prováděné jen v případě potřeby a tedy platí spíše za jistotu, že dodávky budou v případě potřeby provedeny, například že kdykoli se poškodí určitá věc, dodavatel ji opraví. Rovněž se na tuto položku zatřiďují rozhlasové a televizní poplatky (placené provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání podle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Na tuto položku se též zařazují platby subjektu, který ve prospěch organizace zřídil na své nemovitosti věcné břemeno mající povahu služby [ § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty].