Řízení rizik
Řízení rizik je na MF zřetelně vnímáno jako integrální součást koncipování alternativních dluhových strategií a jádro moderního dluhového managementu. Identifikace hlavních rizik relevantních pro český dluhový management je determinována v první řadě prohlubováním primárních rozpočtových deficitů, které vedou k akceleraci růstu výpůjčních požadavků centrální vlády.
Refinanční riziko
Typickým znakem posledních let je výrazný převis objemu dluhu, který je nutno každý rok refinancovat, nad objemem státního dluhu splatným v daném roce. Minimalizace refinančního rizika je proto v současnosti fundamentálním východiskem při koncipování emisní a dluhové strategie MF. Ministerstvo financí věnuje zvýšené úsilí sladění minimalizace refinančního rizika s dalším strategickým cílem v podobě zvyšování likvidity jednotlivých emisí státních dluhopisů. Podpora likvidity na sekundárním trhu prostřednictvím navyšování objemu emisí by měla kromě snížení úrokových nákladů přispět ke snižování likvidního rizika v tom smyslu, že aukční nabídka SDD nenalezne odpovídající poptávku výhradně z důvodu nelikvidního sekundárního trhu buď vůbec, nebo jen za podmínek požadované vysoké prémie za nelikviditu. Je nutné zdůraznit, že v případě, že se při přípravě emisních kalendářů dostanou uvedené dva cíle do konfliktu, jednoznačnou přednost dostává řízení splatnostního profilu.
Úrokové riziko
S dluhovou akumulací a růstem nákladů dluhové služby narůstá postupně také v ČR citlivost výdajové strany státního rozpočtu na vývoj finančního trhu. Hlavním tržním rizikem determinujícím volatilitu cash-flow dluhové služby je v současnosti úrokové riziko. Vzhledem k tomu, že MF emituje doposud pouze fixně úročené obligace, je toto riziko generováno především přetrvávajícím vysokým podílem krátkodobého dluhu (státních pokladničních poukázek) v dluhovém portfoliu, který zároveň generuje i refinanční riziko.
Kreditní riziko
Kreditní riziko je v současnosti spojeno zejména s realizovanými úrokovými swapy. Vzhledem k velikosti swapového portfolia nemá MF v současnosti nastaveny speciální procedury a ani nevyužívá kolaterálu pro řízení kreditního rizika. Protistranou operací jsou výhradně mezinárodní banky s vysokým ratingovým hodnocením, se kterými má MF uzavřeny ISDA smlouvy. Obchody jsou realizovány tak, aby nedocházelo zejména ke koncentraci expozice vůči úzké skupině protistran.1
Ostatní rizika
Ministerstvo financí v současnosti není vystaveno relevantnímu kurzovému riziku. Cizoměnový dluh tvoří v současnosti cca 0,02% celkového dluhového portfolia (jedná se o dolarové směnky na účast ČR v EBRD). V minulosti byl v cizí měně denominován výhradně neobchodovatelný dluh. V současnosti přijímané půjčky od EIB jsou denominovány v českých korunách, takže nezvyšují expozici kurzovému riziku.
Tržní instrumenty byly doposud vždy vydávány pouze v domácí měně. Potenciálním zdrojem kurzového rizika v období před vstupem ČR do eurozóny mohou být případné skryté nekorunové dluhy, které budou postupně zahrnuty do státního dluhu. Jediným významným kanálem by potom byla historická zahraniční emise českých státních dluhopisů denominovaných v euru.
1 V ČR má kreditní riziko veliký význam především v souvislosti s podmíněnými závazky centrální vlády. Jejich řízení není ovšem integrovanou součástí dluhového managementu a není proto doposud ani náplní činnosti GDMU v rámci MF.
