Finanční nástroje
Emitentem státních dluhopisů je podle zákona O dluhopisech (č. 190/2004 Sb., § 25, odst.1) Česká republika zastoupená Ministerstvem financí.
K financování krátkodobého státního dluhu jsou vydávány krátkodobé dluhopisy se splatností do 1 roku prodávané na peněžním trhu – státní pokladniční poukázky (SPP). První emise státních pokladničních poukázek na českém trhu byla realizována 4. ledna 1993.
Státní dluhopisy prodávané na kapitálovém trhu mají dobu splatnosti delší než 1 rok jsou používány především k financování dlouhodobého státního dluhu, a v případech schváleného schodkového státního rozpočtu i k financování krátkodobého dluhu. První emise těchto dluhopisů byla vydána 18. března 1993.
Emisní kalendář SPP a emisní kalendář SDD je zveřejňován čtvrtletně vždy 1. pracovní den měsíce, který čtvrtletí předchází.
2. STÁTNÍ POKLADNIČNÍ POUKÁZKY
Charakteristika současně vydávaných státních pokladničních poukázek:
- dluhopisy peněžního trhu jsou vydávány bez kupónů a jsou prodávány za nižší cenu než jmenovitá hodnota (výnos je rozdíl mezi emisní cenou a jmenovitou hodnotou)
- výpočet výnosu do splatnosti je podle skutečného počtu dnů ku 360 ( act/360)
- jmenovitá hodnota 1 milion Kč
- vydávané ve standardních splatnostech 13, 26, 39 a 52 týdnů
- vydávané na doručitele v zaknihované podobě
- evidenci majitelů vede Česká národní banka
- prodávané holandskou aukcí (uniform price auction)
- aukce jsou vyhlašovány na webové stránce Ministerstva financí a ČNB, oznámeny agenturou Reuters, Bloomberg, popř. v jiných komunikačních médiích
- prodávány pouze členům skupiny přímých účastníků aukcí SPP, sekundární trh využívá SPP k REPO operacím
3. STŘEDNĚDOBÉ A DLOUHODOBÉ STÁTNÍ DLUHOPISY
Charakteristika současně vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů:
-
fixně i variabilně úročené dluhopisy
-
se splátkou jistiny v den splatnosti, předběžné splacení není možné
- výpočet alikvótního úrokového výnosu je podle standardu 30E/360
-
jmenovitá hodnota 10.000 Kč
-
doba splatnosti od 3 let výše
-
jsou vydávány na doručitele v zaknihované podobě
-
evidovány v Centrálním depozitáři cenných papírů, a.s.
-
jsou prodávány v primárních aukcích prostřednictvím elektronického systému Bloomberg,každý měsíc jsou uspořádány obvykle 2 aukce
-
aukce jsou vyhlašovány na webové stránce Ministerstva financí a ČNB, oznámeny agenturou Reuters, Bloomberg, popř. v jiných komunikačních médiích
-
v den aukce se prodává vždy jen jeden dluhopis s jednou splatností
-
prodávány pouze členům skupiny přímých účastníků těchto aukcí
-
na sekundárním trhu jsou obchodovány prostřednictvím burzy (v čase T+3) nebo RM-Systému (v čase T+0)
-
stripovatelné vybrané emise
Repo operace mohou být používány k řízení likvidity podle § 35 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.
5. DERIVÁTOVÉ OPERACE
Ministerstvo financí realizovalo první derivátovou operaci v podobě jednoduchého úrokového swapu (plain vanila IRS) dne 28. 11. 2002. Od té doby se staly finanční deriváty integrální součástí řízení českého státního dluhu a slouží jako velice flexibilní nástroj řízení rizik finančních toků dluhové služby centrální vlády ve vazbě na výdajovou stranu státního rozpočtu.
Generální zmocnění ministerstva financí k provádění finančních derivátů na účet České republiky v rámci výkonu řízení státního dluhu je obsaženo v zákoně č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, §35, odstavec (2) , který opravňuje ministerstvo financí ke sjednávání obchodů s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových, či jiných rizik.
Derivátové obchody sjednává ministerstvo financí samostatně prostřednictvím specializovaného expertního pracoviště (referát dluhové strategie a řízení rizik) v rámci samostatného oddělení řízení státního dluhu. Obchody jsou sjednávány výhradně s mezinárodními a tuzemskými subjekty s ratingovým hodnocením alespoň na úrovni A/A2, se kterými má ministerstvo financí uzavřenu tzv. „ISDA (International Swaps and Derivatives Association, Inc.
) Master Agreement“ včetně příslušného Dodatku. Obecná smlouva ISDA a její Dodatek byl schválen Usnesením vlády ČR č. 1188
ze dne 25. 11. 2002. Ve věcném souladu s tímto vzorem jsou sjednávány ISDA smlouvy s jednotlivými protistranami tak, aby byl standardizován nastavený právní a ekonomický rámec pro procedury řízení kreditního rizika operací s cílem nezvýhodňovat v tomto směru žádný konkrétní subjekt. Pokud daný subjekt není schopen či ochoten akceptovat podmínky v souladu s uvedeným usnesením, ministerstvo financí v takovém případě výraznější odchylky v zásadě neakceptuje a smlouvu s daným subjektem neuzavře. Zároveň není přípustné, aby ministerstvo financí kdykoliv v budoucnu sjednalo derivátový obchod se subjektem, se kterým nemá uzavřenu platnou ISDA smlouvu včetně Dodatku.
Ministerstvo financí využívá celé spektrum finančních derivátů pro sofistikované řízení úrokového a měnového rizika a nákladů dluhového portfolia, které tak může být realizováno nezávisle na plnění jiných cílů, zejména v oblasti stabilizace refinančního a likviditního rizika, která probíhá výhradně prostřednictvím realizace emisní politiky na domácím a zahraničním trhu. Většina realizovaných obchodů má převážně charakter jednoduchých variant úrokových a měnových swapů a opcí. Přitom je striktně dodržována zásada, že ministerstvo financí vstupuje pouze do takových obchodů, které je schopno výhradně pomocí vlastních dostupných analytických prostředků a „know-how“ tržně přeceňovat a modelovat tak, aby mohly být veškeré operace zodpovědně zařazeny do dluhového portfolia a jejich parametry konzistentním způsobem pravidelně reportovány a monitorovány.
6. PŘÍMÉ ÚVĚRY STÁTU
Finanční požadavky státu jsou rovněž zajišťovány dlouhodobými úvěry státu od mezinárodních finančních organizací (dosud od Evropské investiční banky). Přijetí těchto úvěrů je podmíněno (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, § 2, odst. 1) schválením příslušných zákonů Parlamentem ČR.
