Phare

 Tato stránka Vám přináší základní fakta o programu Phare.

Vznik a vývoj programu Phare

V reakci na převratné politické změny ve středoevropských a východoevropských zemích se Rada ministrů Evropských společenství rozhodla v červenci 1989 poskytnout nenávratnou hospodářskou pomoc Maďarsku a Polsku, aby tak výrazněji napomohla reformám politických systémů v těchto zemích. Pomoc byla poskytnuta v podobě programu Phare¹. Phare se zařadil mezi další ekonomické nástroje ES² zaměřené na podporu reforem v zemích střední a východní Evropy (SVE) a brzy se stal co do objemu prostředků tím nejvýznamnějším.

Struktura pomoci se přizpůsobovala tlaku rychle se utvářejících nových politických a hospodářských poměrů a s nimi souvisejících požadavků a potřeb. ES přepracovala smluvní vztahy s transformujícími se zeměmi SVE a vytvořila nový systém spolupráce v právním rámci tzv. Evropských dohod, které představují základní právní rámec vztahů mezi Evropskými společenstvími a partnerskými zeměmi SVE. V počátečních letech existence bylo prvotním cílem Phare naplnění priorit vytýčených v Evropských dohodách a program se tak zaměřil na podporu hospodářské transformace a reformu institucí v partnerských zemích.

Česká republika uzavřela Evropskou dohodu s ES v roce 1993 - viz Hlava VIII - Finanční spolupráce:

Článek 98 -  Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 99, 100, 102 a 103 a aniž by byl dotčen článek 101, ČR obdrží dočasnou finanční pomoc od Společenství ve formě grantů a půjček, včetně půjček Evropské investiční banky ve smyslu ustanovení článku 18 Statutu banky.

Článek 99 - Tato finanční pomoc bude pokrývána:

• opatřeními operace Phare podle nařízení Rady EHS č. 3906/89 ve znění dodatků po celou dobu jejich platnosti; poté budou granty poskytovány Společenstvím buď v rámci Operace Phare na víceletém základě, nebo jako součást nového finančního víceletého rámce vytvořeného Společenstvím po konzultacích s ČR a se zřetelem k důvodům zakotveným v článcích 102 a 103.
• půjčkou (půjčkami) od Evropské investiční banky před uplynutím doby její (jejich) využitelnosti; Společenství po konzultacích s ČR stanoví maximální částku a dobu využitelnosti půjček od Evropské investiční banky pro ČR na následující roky.
   

Z původních dvou zemí se Phare postupně rozšířil do dnešní podoby v níž zahrnuje 13 států: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, bývalá Jugoslávská republika Makedonie, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.³

S postupujícími změnami v mladých demokratických státech se také měnil rozsah a náplň jednotlivých podprogramů v rámci Phare. Podnětem k hlubším změnách v programových strukturách byla institucionální reforma Evropských společenství a přípravy na rozšíření Evropské unie. Deset účastníků programu Phare podalo oficiální žádosti o vstup do EU - Bulharsko (1995), Česká republika (1996), Estonsko (1995), Maďarsko (1994), Litva (1995), Lotyšsko (1995), Polsko (1994), Rumunsko (1995), Slovensko (1995) a Slovinsko (1996).

Úloha Phare se v procesu rozšiřování Evropské unie vyvíjela v návaznosti na Rozhodnutí rady přijatých na zasedáních Evropské rady v Kodani (1993), Essenu (1994) a Lucemburku (1997) a podle priorit vytýčených v Agendě 2000⁴. Agenda 2000 je akčním programem vypracovaným Evropskou komisí a přijatým Evropskou radou v roce 1997, a je jedním ze zásadních dokumentů týkajících se reforem Evropské unie včetně jejího rozšiřování. Agenda 2000 se zabývá otázkou procesu rozhodování uvnitř Unie, zejména reformy Společné zemědělské politiky a reformy politiky hospodářské a sociální soudržnosti, rozpracovává finanční strategii pro období 2000-2006 a navíc předkládá návrhy na intenzivnější předvstupní spolupráci EU s kandidátskými zeměmi posílenou o dva nové prvky:

• přístupové partnerství
• a širší zapojení kandidátů na členství v EU do komunitárních programů.

Dokument Přístupové partnerství (Accession Partnership, AP) indikuje pomoc Evropských společenství pro každou kandidátskou zemi ve střední a východní Evropě a stanovoval priority pro jednotlivé oblasti národního hospodářství při přejímání komunitární legislativy (Acquis). Určujícím faktorem pro finanční pomoc ze strany Evropských společenství byla rozhodnost a přístup každé země k tomuto procesu. Kandidátská země zpracovávála a poté aktualizovala detailní program přípravy na členství v EU (National Programme for the Adoption of the Acquis, NPAA⁵) tak, aby zajistila úspěšnou realizaci stanovených priorit, zaváže se k určitému časovému harmonogramu a stanoví lidské a finanční zdroje potřebné k jejímu splnění.

S reformami v integračního procesu v EU se také změnily priority v systému poskytování předvstupní pomoci v rámci Phare. Původně uplatňovaný přístup založený na požadavcích a potřebách jednotlivých SVE v procesu transformace (demand-driven approach, 1990-1997) se přeměnil na přístup orientovaný na přípravu kandidátských zemí na členství v EU (accession-driven approach, od r. 1998). V partnerských zemích Phare, které dosud o vstup do EU nepožádaly, se program soustřeďuje na další podporu hospodářství volného trhu a posilování demokratických institucí.

Phare pro Českou republiku se skládalo z následujících programových celků:

• Národní program Phare (National Phare Programme)
• Programy přeshraniční spolupráce (Cross-Border Co-operation, CBC)
• Mnohonárodní programy Phare (do roku 1998 Multi-country Programmes, nyní Multi-beneficiary Programmes)

Národní programy byly připravovány příslušnou kandidátskou zemí ve spolupráci s Evropskou komisí .

Program přeshraniční spolupráce (CBC) byl zahájen v roce 1994 s cílem podporovat aktivity dvoustranné příhraniční spolupráce v regionech střední a východní Evropy. CBC byl zaměřený na pomoc příhraničním regionům při překonávání specifických problémů jejich rozvoje. Budoucím cílem byl postupná transformace programu CBC na podmínky iniciativy Evropských společenství INTERREG, podporující příhraniční spolupráci v členských zemích Evropské unie, po vstupu České republiky do Evropské unie (další informace také viz Metodiky a dokumenty programů pomoci EUu ukončených programů a Odkazy a Kontakty).

Mnohonárodní programy sloužily zejména k dodatečné podpoře spolupráce a přípravy kandidátských zemí na vstup do EU a při jejich implementaci tyto země spolu navzájem spolupracovaly. Mnohonárodní programy byly zahájeny v roce 1991 (pro bližší informace a kontakty také viz Dokumenty a Důležité odkazy a kontakty).

Národní program Phare byl zaměřen na dva hlavní cíle:

• Posilování institucí (institution-bulding, IB);
• investiční podpora (investment).

Posilování institucí podporovalo národní a regionální instituce, regulační a kontrolní orgány při posilování vnitřních administrativních struktur potřebných pro převzetí legislativy Evropských společenství a pro přípravu na účast v programech EU jako např. hospodářská a sociální soudržnost (Economic and Social Cohesion, ESC). Vedle aproximace českého práva s acquis, se stejný důraz přikládalo schopnosti českých orgánů toto právo prosadit v praxi. To znamená, že IB v sobě také zahrnovalo školení a technické vybavování pracovníků veřejné správy a dalších přidružených institucí.

Převzetí komunitární legislativy také vyžaduje značnou investiční podporu. Řada investic byla zaměřena na posílení regulační infrastruktury potřebné pro prosazování acquis communautaire.

Investice pro zajišťování uplatňování práva ES jsou důležité zejména v oblastech financí, spravedlnosti a vnitřních věcí, hospodářské a sociální soudržnosti, zemědělství a životního prostředí. Investice do hospodářské a sociální soudržnosti posílí fungování tržního hospodářství a jeho kapacity tak, aby se kandidátské země mohly bez problémů adaptovat na tržní podmínky v členských státech EU. Investiční podpora do sektoru životního prostředí je jednou z priorit programu Phare.

V období 1993–2002 bylo na program Phare pro Českou republiku alokováno celkem 736 mil.€ (přibližně 22,82 mld. CZK). Pro rok 2003 bylo alokováno dalších 103,8 mil. € (3,22 mld Kč).

Phare v předvstupním období

Předvstupní pomoc se v rámci Phare soustředilo na následující oblasti:

• Posílení veřejné správy a jejích institucí k zajištění efektivity fungování uvnitř Evropské unie;
• podporování struktur občanské společnosti;
• další podpora sbližování komunitární legislativy a právních norem kandidátských zemí a omezení přechodných období;
• programy na posílení hospodářské a sociální soudržnosti, investiční podpora v hospodářsky a sociálně postižených regionech a příprava na účast ve Fondu koheze;
  intenzivní příprava na využívání pomoci ze strukturálních fondů;
• upevnění formy předvstupní pomoci Twinning při posilování institucí (IB);
• decentralizace předvstupní pomoci přenesením odpovědnosti za spravování finančních prostředků na orgány veřejné správy v kandidátských zemích.

V období 2000 – 2006 se předvstupní pomoc kandidátským zemím rozšířila o další dva programy:

• ISPA
• SAPARD

Příprava Phare v České republice

Proces programování předvstupní pomoci v ČR vycházelo z následujících základních programovým dokumentů:

• Přístupové partnerství, které zpracovala Evropská komise pro období 1998-1999 v souladu s Agendou 2000.
• Národní program přípravy ČR na členství v EU (National Programme for the Adoption of the Acquis – NPAA), kde ČR vytyčuje strategii vstupu do EU, včetně způsobů dosažení priorit obsažených v Přístupovém partnerství.
• Pravidelné hodnotící zprávy (Progress Reports) v nichž Evropská komise vyhodnocuje pokrok České republiky při plnění kritérií potřebných ke vstupu do EU.

Samotná realizace pomoci se řídila prováděcími předpisy (implementačními manuály). Výše uvedené dokumenty, jejichž plná znění naleznete v odkazu Metodiky a dokumenty programů pomoci EU a byly výchozími podklady pro přípravu Národních programů Phare, kterou zajišťovalo Ministerstvo financí ČR - Centrum pro zahraniční pomoc - v úzké spolupráci s relevantními ministerstvy, dalšími orgány veřejné správy a Evropskou komisí.

Pomoc ES byla pak čerpána na základě podepsaných Finančních memorand (Financing Memorandum), která přesně vymezují množství pomoci a způsob čerpání prostředků v souladu s příslušnými programovými dokumenty.

Další informace k jednotlivým programům Phare, čerpání alokovaných prostředků a koordinační a organizační struktuře programů pomoci ES České republice najdete v publikaci Centra pro zahraniční pomoc - Programy pomoci Evropských společenství České republice - kterou Vám nabízíme ke stažení.

Organizační struktura předvstupní pomoci v ČR

Program Phare se počínaje Národním programem Phare 1998 realizoval decentralizovaně. Ustavením funkce Národního koordinátora pomoci, Národního schvalujícího úředníka a Národního fondu byl vytvořen mechanismus, v němž je důsledně oddělena funkce koordinační, programovací a monitorovací od řízení finančních toků. Je zajištěna transparentnost procesů spojených s využíváním prostředků pomoci ES. Významnou funkci při přípravě a realizace programů měla i Delegace EK, která dohlížela na postup smluvního zajišťování a potvrzovala všechny smlouvy financované z Phare ještě před jejich vstupem v platnost.

Národní koordinátor pomoci (National Aid Coordinator, NAC) byloficiální představitel a hlavní kontaktní osoba odpovědná za koordinaci přípravy, implementace a monitorování všech programů pomoci ES; měl zastřešující, vrcholovou odpovědnost, vyplývající z potřeby společné koordinace programů předvstupní pomoci ES na národní úrovni. Jeho výkonným pracovištěm bylo Centrum pro zahraniční pomoc na Ministerstvu financí. Národní koordinátor pomoci byl současně předsedou Společného monitorovacího výboru, který spolu s EK koordinoval a monitoroval přípravu a implementaci všech nástrojů předvstupní pomoci ES.

Národní schvalující úředník (National Authorizing Officer, NAO) bylodpovědný za řízení finančních prostředků pomoci ES v České republice, jeho výkonným pracovištěm byl Národní fond na Ministerstvu financí. Funkcí Národního schvalujícího úředníka byl pověřen Ing. Eduard Janota, náměstek Ministra financí. NAO nesl celkovou odpovědnost za hospodaření s finančními prostředky ES v ČR. Na základě Memoranda o porozumění ke zřízení Národního fondu, které bylo podepsáno dne 12. 10. 1998, byl zřízen k 31. 12. 1998 na Ministerstvu financí Národní fond jako centrální místo státní správy pro převod finančních prostředků pomoci ES do ČR, a to počínaje Finančními memorandy roku 1998. Účty Národního fondu jsou vedeny v České národní bance. S finančními prostředky na účtech se nakládalo jako s prostředky státních finančních aktiv, aby se zabezpečilo víceleté programování a převod prostředků do dalších let. V systému bylazajištěna také koordinace spolufinancování z dalších zdrojů.

V zákoně č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech, je Národní fond (National Fund) nově definován jako samostatný nástroj, jehož prostřednictvím MF koordinuje řízení finančních toků z ES a tuzemských zdrojů k příjemcům pomoci a dodržování postupů upravujících realizaci společných programů ČR a ES. Původní odpovědnost NAO za hospodaření s finančními prostředky ES byla tímto rozšířena i na oblast hospodaření s tuzemskými zdroji při realizaci programů předvstupní pomoci ES v ČR.

Společný monitorovací výbor (Joint Monitoring Committee, JMC) byl nejvyšším koordinačním orgánem předvstupní pomoci Phare, ISPA a SAPARD, jeho úkolem bylo monitorování a hodnocení implementace programů a projektů z hlediska celkového dosažení cílů stanovených ve Finančních memorandech a s ohledem na postup přípravy ČR na vstup do EU. JMC doplňovaly Sektorové monitorovací podvýbory zasedající 2x ročně, které sledovaly postup implementace projektů v příslušném sektoru.

Implementace programu Phare se řídila manuálem Phare Decentralised Implementation System (DIS), který sestavila Evropská komise. Od 1.1.2001 byla nahrazena jeho část novým manuálem Practical Guide for Phare, ISPA and SAPARD Contracting Procedures. Za administraci projektů odpovídaly Implementační agentury (viz.Odkazy a Kontakty) specifikované ve Finančních memorandech. Na technické implementaci programů pomoci ES běžících v roce 2001 se podílely tyto implementační agentury.

• Centrální finanční a kontraktační jednotka pro MF (Central Financing and Contracting Unit, CFCU)
• Národní vzdělávací fond pro MPSV  (National Training Fund, NVF)
• Centrum pro regionální rozvoj pro MMR  (Center for Regional Development, CRR)
• CzechInvest  ( CzechInvest)
• Nadace rozvoje občanské společnosti  (Civil Society Development Foundation, NROS)

Implementace programů

Implementace programu SAPARD byla zajišťována prostřednictvím tzv. agentury SAPARD na ministerstvu zemědělství.

• Program SAPARD byl prvním skutečně decentralizovaným nástrojem pomoci ES, jehož administrace je plně zajišťována českou stranou.

Implementace programu ISPA byla zajišťována v součinnosti několika ministerstev za přesně stanovených odpovědností.

• Za předkládání projektů odpovídalo ministerstvo dopravy a spojů a ministerstvo životního prostředí. Národním koordinátorem ISPA byl náměstek ministra pro místní rozvoj ČR.
• Koordinační výbor ISPA na ministerstvu pro místní rozvoj se zabýval projednáváním návrhů projektů a souvisejících strategií včetně otázek týkajících se implementace nástroje ISPA.

Implementace komunitárních programů je realizována prostřednictvím Komunitárních agentur, což jsou nezávislé instituce v EU ustavené nařízením Rady, které poskytují sektorové analýzy a standardní technické informace centrálním orgánům EU a jednotlivým členským zemím.

¹ Z fran. Pologne-Hongrie Actions pour la Reconversion Economique. 
²V roce 1991 vznikla Evropská banka pro obnovu a rozvoj  (EBRD). Od roku 1991 rozšířila Evropská investiční banka  (EIB) své investiční aktivity na země SVE. 
³ Chorvatsko, původně čtrnáctý účastník programu, bylo z PHARE dočasně vyloučeno v roce 1995. Stav k 03.01.01. Zdroj: DG Enlargement.
⁴ Závěry a doporučení Agendy 2000 vycházejí z kritérií přijatých Evropskou radou v Kodani (tzv. kodaňská kritéria), ve kterých se požaduje, aby kandidátská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany menšin, měla fungující tržní hospodářství a byla schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci Unie, a byla schopna převzít závazky vyplývající z členství, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.  
⁵ V České republice je NPAA ekvivalentem pro “Národní program přípravy ČR na členství v EU“.