Skupina světové banky

Obecná informace

Skupinu Světové banky – WBG – (World Bank Group ) tvoří pět organizací:

• Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development   - IBRD) - poskytuje úvěry, garance a poradenský servis klientským zemím, kterými mohou být země s transformující se ekonomikou a některé rozvojové země. Hlavním cílem IBRD je odstranění chudoby v těchto zemích. IBRD byla založena  na konferenci konané v Bretton Woods (New Hampshire, USA) v červenci 1944. Na této konferenci byl také založen Mezinárodní měnový fond - (International Monetary Fund ).

• Mezinárodní rozvojová asociace (International Development Association  – IDA) - mezinárodní finanční organizací patřící do skupiny Světové banky. Byla založena v roce 1960 a jejím hlavním posláním je odstraňování chudoby v nejchudších rozvojových zemích prostřednictvím bezúročných půjček a grantů na programy podporující udržitelný rozvoj a zlepšování životních podmínek obyvatel. Čerpat prostředky z jejích zdrojů může v současné době 79 zemí, jejichž HNP/obyv. nepřesáhl v roce 2010 hranici 1135 USD.

• Mezinárodní finanční korporace (International Financial Corporation   – IFC) - financuje projekty uskutečňované soukromými subjekty v rozvojových zemích a transformujících se ekonomikách formou dlouhodobých úvěrů a minoritních kapitálových vkladů. Založena v roce 1956.

• Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency   – MIGA) byla založena za účelme podpory přímých zahraničních investic v rozvojových zemích. Poskytuje záruky soukromým investorům na politické riziko země (např.znárodnění, občanské války). Založena 1988.

• Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes   – ICSID) - ICSID se snaží odstraňovat hlavní překážky bránící volnému pohybu soukromých investic. Založeno v roce 1966.

Sídlem WBG   je Washington D.C.

V současné době je členem WBG 186 zemí. Hlavním cílem činnosti WBG je odstraňování chudoby prostřednictvím podpory rozvoje ekonomik rozvojových zemí a transformujících se ekonomik. Hlavními nástroji k dosažení tohoto cíle je dlouhodobé financování (půjčky a kapitálové vklady), garance a poskytování poradenského servisu.

Organizační struktura

Vrcholným orgánem WBG je Rada guvernérů (Board of Governors ). Guvernér WBG jmenovaný za stát je guvernérem ve všech organizacích skupiny Světové banky. Rada guvernérů se schází společně s Radou guvernérů IMF na výročních zasedáních, která se konají pravidelně ročně vždy v závěru září a počátkem října. Rada guvernérů schvaluje zásadní dokumenty, jako jsou stanovy (Articles of Agreement) a roční účetní závěrka, přijímá zásadní strategická rozhodnutí. Guvernéry za jednotlivé státy bývají zpravidla ministři financí. Nejvyšším představitelem managementu WBG je její president. Jedenáctým prezidentem se 1.7.2007 stal Robert B. Zoellick.

V mezidobí řídí WBG Rada výkonných ředitelů (Board of Executive Directors ), která rozhoduje o jejích operacích. Podle ustanovení stanov IBRD se volí od roku 1992 vždy devatenáct výkonných ředitelů na období dvou let. Celkem má IBRD 24 výkonných ředitelů, z nichž 5 je do funkce jmenovaných (zástupce USA, Japonska, Německa, Francie a Velké Británie) a 19 výkonných ředitelů je volených. Volení výkonní ředitelé reprezentují menší země, které se sdružují v 19 konstituencích. Zvolení i jmenovaní výkonní ředitelé IBRD se automaticky stávají také výkonnými řediteli IDA a IFC a to v souladu se stanovami těchto institucí. Stejná pravidla pro jmenování/volbu výkonných ředitelů platí i pro výkonné ředitele MIGA, volby a jmenování však probíhají nezávisle na ostatních institucích WBG. ICSID je řízen Správní radou (Administrative Council), jejímž předsedou je president WBG a členy jsou zástupci členských států, které podepsaly Konvenci o založení ICSID (za každý stát jeden člen).

Obecná informace

Tehdejší Československá republika byla zakládajícím členem WBG. Roku 1954 bylo členství přerušeno pro neplnění základní povinnosti poskytovat informace. Roku 1990 bylo členství České a Slovenské federativní republiky obnoveno. Samostatná ČR je členem ode dne svého vzniku, tj. od 1. 1. 1993.

Kapitálový vklad ČR

ČR upsala kapitál v celkové hodnotě 761 mil. USD (z celkové hodnoty kapitálu 189,80 mld. USD), z toho splacená část činí 45,9 mil. USD (z 11,49 mld. USD). Podíl ČR na hlasovacích právech je 0,40%.

Zastoupení ČR ve WBG

Česká republika je členem konstituence sdružující následující státy: Belgie, Bělorusko, ČR, Kosovo, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Slovenská republika, Slovinsko a Turecko. Spolupráce v rámci konstituence se řídí konstituenční smlouvou účinnou od 1. listopadu 2004 do 31. října 2014. V čele naší konstituence stojí od listopadu 2008 Rakušan Konstantin Huber.

Guvernérem WBG za ČR je ministr financí ČR Miroslav Kalousek.

Spolupráce ČR a WBG

V roce 1991 poskytla IBRD tehdejšímu Československu půjčku SAL (Structural Adjustment Loan) ve výši 450 mil. USD na financování strukturálních změn ekonomiky, zejména budování infrastruktury. Po rozdělení Československa přešlo na ČR  300 mil. USD. Tato půjčka byla v roce 2003 předčasně splacena.

Světová banka také poskytovala ČR poradenský servis v podobě technické asistence v celé řadě klíčových oblastí, např. makroekonomické otázky, energetika, životní prostředí a právní rámec pro působení soukromého sektoru.

V září 2000 se v Praze uskutečnilo výroční zasedání MMF a Světové banky, kterého se zúčastnilo více než 15 tisíc představitelů finančního sektoru, nevládních organizací a médií.

Rok 2005 byl významným mezníkem na poli vztahů ČR a  WBG. ČR graduovala z operací WBG dne 15.4.2005. Graduace do značné míry ovlivnila vztahy mezi ČR a SB v dalším období.  Graduace ČR z úvěrových operací sice neměla žádný bezprostřední ekonomický dopad na ČR, nicméně završením procesu graduace je ČR vnímána nejenom jako partner spolupodílející se na vytváření politik a strategií SB, ale zejména jako partner finančně přispívající k naplnění vize SB, tj. odstraňování chudoby. Přesto měla ČR nadále  nárok v omezené míře čerpat bezplatnou technickou asistenci i v následujících 2-3 letech po graduaci. V rámci této spolupráce provedla SB zhodnocení dodržování standardu a pravidel corporate governance v sektoru pojišťovnictví, provedla studii v oblasti penzijního pojištění a rovněž proběhla asistence v oblasti ochrany spotřebitele na finančních trzích. Od roku 2008 již probíhá technická asistence na komerční bázi.

V současné době je Česká republika čistým donorem WBG a přispívá do následujících programů a iniciativ:

• Vždy v tříletých cyklech probíhají jednání k doplňování prostředků Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), které jsou následně rozdělovány příjemcům pomoci ve formě zvýhodněných půjček, záruk a také grantů. Česká republika (resp. ČSFR) patří mezi donorské země od roku 1990. Dnem 30. června 2011 skončil 15. cyklus doplnění zdrojů, v jehož rámci Česká republika přispěla v celkové výši 320,91 mil. Kč. V prosinci 2010 byla uzavřena jednání k 16. doplnění zdrojů, které se váže k tříletému období 1. července 2011 – 30. června 2014. Na 16. doplnění zdrojů IDA se ČR bude podílet ve výši 338,03 mil. Kč.
•  Multilaterální iniciativa na odpuštění dluhů (MDRI) vznikla v rámci 14. doplnění zdrojů IDA, potrvá 40 let a měla by vést k úplnému odpuštění dluhů cca 30 zemí, které splňují kritéria IDA. V roce 2011 ČR uhradila pátou splátku ve výši 6,94 mil. Kč. Do roku 2022 se ČR zavázala na MDRI přispět v celkové výši 142,89 mil. Kč.
• GEF je spravován Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD), která je součástí skupiny Světové banky. Financování aktivit GEF je zajištěno svěřeneckým fondem GEF (Global Environment Facility Trust Fund). Finanční období je vždy čtyřleté, v současnosti probíhá období GEF-5 (od 1. července 2010 do 30. června 2014). Jednání o 5. doplnění zdrojů GEF byla ukončena v roce 2010, ČR se na 5. doplnění zdrojů podílí částkou 116,91 mil. Kč, která byla také v roce 2010 také uhrazena. ČR je aktivním donátorem fondu od roku 1994.
• V letech 2008 a 2009 také ČR přispěla do Svěřeneckého fondu Světové banky pro Kosovo na podporu sociálního a ekonomického rozvoje Kosova. ČR přispěla v obou letech do tohoto svěřeneckého fondu ve výši 500 000 EUR.