6. Udržitelnost veřejných financí

6.1 Vládní strategie

Dlouhodobá udržitelnost patří mezi slabá místa veřejných financí. Největší riziko představuje očekávaný demografický vývoj, který v následujících několika dekádách poměrně dramaticky zvýší podíl osob důchodového věku na ekonomicky aktivní populaci. Vláda se průběžně problémem stárnutí populace a jeho dopady na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí zabývá.

Důchodový systém

Postup řešení problematiky důchodového systému je rozdělen do tří fází. Návrh opatření pro první fázi byl schválen v létě 2008 a obsahuje stabilizující parametrické úpravy současného průběžně financovaného systému. Mezi hlavní úpravy patří pokračování ve zvyšování důchodového věku současným tempem postupně až na 65 let¹¹, sjednocení věku pro nárok na "trvalý" vdovský nebo vdovecký důchod s vazbou na důchodový věk a transformace plného invalidního důchodu na důchod starobní při dosažení věku 65 let. Dále bylo schváleno prodloužení minimální délky doby pojištění, omezení jejích náhradních dob, byla upravena současná definice invalidity a vznikl zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu (detailněji viz box 6.1).

Druhá připravovaná fáze přinese oddělení majetku akcionářů a klientů u systému dobrovolného důchodového připojištění a jeho další úpravy směřující ke zvýšení motivace klientů a participace zaměstnavatelů na podpoře důchodového připojištění. Zavedena bude i garance minimálního příjmu důchodců ve výši životního minima.

V rámci třetí fáze se uvažuje o vytvoření dalšího spořicího pilíře důchodového systému, který by byl buď založen na možnosti se v určité míře vyvázat ze státního průběžného systému (opt-out), nebo by se stal od určité doby pilířem povinným.

Zdravotnictví

Reforma zdravotnictví je rovněž rozdělena do více fází. První část, která byla v roce 2007 zahájena a začleněna do souhrnu opatření ke stabilizaci veřejných financí, byla popsána detailně v loňské aktualizaci KP. V roce 2008 byly schváleny některé dílčí úpravy v systému regulačních poplatků (viz Box 6.1). Od 1.1. 2009 se zvažuje od poplatků u lékaře dále osvobodit děti do 6 let a u dětí do 15 let snížit roční limit na vybrané poplatky a doplatky za léky z 5000 Kč na 3000 Kč.

V současnosti jsou v legislativním procesu návrhy zákonů obsahující konkrétní systémové změny směřující mimo jiné k zpřehlednění zdravotnické terminologie, k posílení rovné soutěže poskytovatelů zdravotních služeb stanovením jednotných podmínek pro poskytování těchto služeb, k vyjasnění postavení poskytovatele a pacienta a jejich vzájemných vztahů zejména s cílem posílení zájmů a práv pacienta a ke zvýšení kvality péče a bezpečí pacienta vyšším a účinnějším monitoringem a kontrolou. Další část nově připravované legislativy zaměřená na rozvoj systému veřejného zdravotního pojištění, vyjasnění nároků pojištěnce ze systému pojištění včetně stanovení limitů dostupnosti péče, postavení a úpravu zdravotních pojišťoven s cílem jejich transparentnějšího fungování a větší zodpovědnosti managementu a posílení dohledu nad hospodařením zdravotních pojišťoven i plněním jejich povinností vůči pojištěncům je již připravená a čeká na zahájení legislativního procesu. Konkrétní řešení zde uvažovaná se pravděpodobně promítnou do zákonů nejdříve od 1.1. 2010.

Cílem reformních zákonů je zvýšit konkurenci mezi poskytovateli zdravotních služeb i mezi zdravotními pojišťovnami použitím tržních mechanismů. Tím by mělo dojít ke zefektivnění financování a poskytování zdravotní péče.

6.2 Fiskální důsledky stárnutí - dlouhodobé projekce

Analýza dlouhodobého vývoje veřejných výdajů na bázi předpokladu neměnných politik vychází ze střednědobého makroekonomického a fiskálního scénáře do roku 2011 prezentovaného v předchozích kapitolách a v dalším období ze společných předpokladů diskutovaných Skupinou pro stárnutí populace (AWG) při EPC. Při analýze se tudíž pracuje s nově schválenými předpoklady o demografii (EUROPOP2008) a makroekonomickým rámcem, v dlouhém období konzistentním pro země EU. Horizont projekcí byl prodloužen do roku 2060.

Výsledky, které shrnuje Tabulka 6.2, ve srovnání s předchozími lety zahrnují pozitivní efekty první fáze důchodové reformy, spočívající zejména v dalším prodlužování věkové hranice, rozdělení invalidních důchodů ze dvou do tří skupin a administrativním překvalifikování invalidních důchodců na starobní po dosažení věku 65 let. Poslední z uvedených opatření má neutrální výdajové dopady.

Zdroj: MF ČR

Populační změny tak mají díky těmto opatřením o něco mírnější dopady do veřejných financí. Nicméně nárůst podílu výdajů citlivých na věkovou strukturu populace na HDP dosáhne v letech 2007 - 2060 i tak 7,2 p.b. Největší měrou se na tomto nárůstu podílí nejobjemnější výdaje na starobní důchody. Nárůst těchto výdajů by za předpokladu dále neměnné legislativy vedl k prohloubení primárního deficitu, růstu úrokových plateb (ze současných 1,1 % na 7,5 % HDP) a rychlé kumulaci vládního dluhu.

Graf 6.1: Projekce výdajů	Graf 6.2:: Primární deficit a dluh
Zdroj: MF ČR

Analýza identifikuje rozsah nutné fiskální konsolidace pro zajištění udržitelnosti v horizontu roku 2060. V tomto ohledu by tedy bylo třeba provést taková opatření, která by snížila podíl výdajů nebo zvýšila podíl příjmů na HDP v roce 2011 o 2,5 p.b. (tzv. indikátor S1). To znamená, že celkové saldo vládního sektoru by mělo být v roce 2011 přebytkové v rozsahu 1,4 % HDP. Pokud by měla být zajištěna permanentní solventnost vládního sektoru, muselo by v roce 2011 dojít k fiskální korekci dokonce ve výši 6,0 % HDP (tzv. indikátor S2).

Zdroj: MF ČR

V analýze udržitelnosti došlo ke zlepšení, které je možné přičíst uvedeným reformním opatřením¹², zejména zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu.